Únava
Obsah boxu
Únava je komplexní fyziologický a psychologický stav charakterizovaný subjektivním pocitem snížené energie, vyčerpání, ospalosti a snížené schopnosti vykonávat běžné aktivity. Působí jako důležitý ochranný mechanismus organismu, který chrání před přetížením a možným poškozením. Únava se může projevovat jako fyzická i psychická a nabývat akutní nebo chronické formy. Zatímco akutní únava je obvykle přirozenou reakcí na zátěž a odezní po odpočinku, chronická únava přetrvává dlouhodobě a může signalizovat závažnější zdravotní problémy.
😴 Definice a typy
Únava je vnímána jako subjektivní pocit, který se liší intenzitou a projevy u každého jedince. Je to stav, kdy Organismus pociťuje nedostatek sil k pokračování v činnosti, ať už fyzické, nebo duševní.
Rozlišujeme několik základních typů únavy:
- Fyzická únava je reakcí na tělesnou námahu a projevuje se svalovou slabostí, bolestmi svalů a ztuhlostí.
- Psychická únava se projevuje sníženým soustředěním, potížemi s pamětí, pomalostí a podrážděností. Může být důsledkem přepracovanosti nebo duševního onemocnění.
- Akutní únava je běžná a přirozený jev, který se objeví po zátěži a po dostatečném spánku nebo relaxaci zmizí.
- Chronická únava je stav, kdy únava přetrvává po dobu delší než šest měsíců, nelepší se odpočinkem a významně ovlivňuje kvalitu života postiženého. Je důležité rozlišovat ji od chronického únavového syndromu (ME/CFS), který je specifickým a komplexním onemocněním.
🔬 Fyziologie a mechanismy
Při fyzické únavě dochází k poklesu tvorby ATP (hlavního zdroje buněčné energie) a hromadění kyselých metabolitů ve svalech. To vede ke snížení svalové síly, rychlosti a koordinace pohybů.
Na psychické únavě se podílí řada faktorů, včetně dysfunkce HPA osy, která reguluje stresovou reakci těla. Dlouhodobý Stres vede k přetížení této osy a rozhození hormonální rovnováhy, zejména hladiny kortizolu. To může narušit spánkový rytmus, oslabit imunitu a vést k vyčerpání nadledvin.
Klíčovou roli v energetickém hospodaření buněk hrají Mitochondrie, které produkují ATP. Jejich dysfunkce může být jednou z příčin chronické únavy. Kvalita spánku a správně fungující Cirkadiánní rytmus jsou zásadní pro regeneraci organismu. Narušení těchto rytmů, například vlivem modrého světla z obrazovek, může vést k nespavosti a ranní únavě. Významný vliv má také Střevní mikrobiom, jehož nerovnováha může souviset s únavou a sníženou imunitou.
🤒 Příčiny
Příčiny únavy jsou velmi rozmanité a často se kombinují. Mohou být akutní nebo chronické a zahrnují jak faktory životního stylu, tak zdravotní stavy.
Faktory životního stylu:
- Nedostatek spánku a nekvalitní spánek: Nedostatečná délka nebo špatná kvalita spánku jsou nejčastějšími příčinami únavy.
- Stres a psychické přetížení: Dlouhodobý stres, úzkost a Deprese významně přispívají k pocitům vyčerpání a únavy.
- Nevyvážená strava: Nedostatek makroživin (bílkovin, komplexních sacharidů, zdravých tuků), vitamínů a minerálů (např. Železo, Vitamin B12) nebo Dehydratace mohou vést k únavě. Naopak nadměrná konzumace jednoduchých cukrů způsobuje rychlé výkyvy hladiny cukru v krvi a následnou únavu.
- Nedostatek fyzické aktivity: Paradoxně nedostatek pohybu může vést k únavě, zatímco pravidelná, přiměřená Fyzická aktivita zvyšuje energetickou hladinu.
- Alkohol a Kofein: Nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu může narušovat spánek a vést k únavě.
- Práce na směny a cestování napříč časovými pásmy: Narušují cirkadiánní rytmus a vedou k únavě.
Zdravotní stavy a onemocnění:
- Anémie: Nedostatek železa a s ním spojená Chudokrevnost je častou příčinou únavy.
- Endokrinní poruchy: Například cukrovka nebo snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) se často projevují únavou.
- Infekční onemocnění: Chřipka, Viróza, Mononukleóza nebo COVID-19 mohou způsobit akutní i postinfekční chronickou únavu.
- Autoimunitní onemocnění: Jako je systémový lupus, Roztroušená skleróza, Fibromyalgie nebo Sjögrenův syndrom.
- Kardiovaskulární onemocnění: Například Kardiomyopatie nebo srdeční selhání se mohou projevovat dušností a únavou.
- Spánková apnoe: Porucha spánku se zástavami dechu, která vede k nekvalitnímu spánku a ranní únavě.
- Alergie a potravinové intolerance: Mohou být skrytou příčinou únavy.
- Nádorová onemocnění: Únava je častým příznakem rakoviny.
- Psychické poruchy: Deprese, Úzkostné poruchy a syndrom vyhoření jsou často doprovázeny únavou.
Sezónní faktory:
- Jarní únava: Přirozená reakce organismu na změnu ročního období, kdy se tělo musí přizpůsobit delším dnům a vyšším teplotám.
- Podzimní deprese: Způsobená nedostatkem světla a změnami cirkadiánního rytmu.
📈 Diagnostika
Diagnostika únavy začíná pečlivou anamnézou, během které Lékař zjišťuje délku trvání únavy, její intenzitu, doprovodné Příznaky a faktory, které ji zhoršují nebo zlepšují. Následuje Fyzikální vyšetření, které může odhalit případné známky skrytého onemocnění.
Klíčovou součástí diagnostiky jsou Laboratorní testy, které pomáhají vyloučit nebo potvrdit specifické příčiny únavy. Patří sem:
- Krevní obraz (pro detekci Anémie).
- Hladina glukózy (pro vyloučení cukrovky).
- Testy Funkce štítné žlázy.
- Testy na záněty a Infekce.
- Vyšetření jaterních a ledvinných funkcí.
- Hladiny vitamínů a minerálů (např. Vitamin D, Vitamin B12, Železo, Hořčík).
- Testy na Autoimunitní onemocnění.
Důležitá je také Diferenciální diagnostika, která má za cíl odlišit únavu od jiných stavů s podobnými příznaky, jako jsou Nádorová onemocnění, revmatická onemocnění, neurologická onemocnění (např. Roztroušená skleróza) nebo Psychické poruchy (např. Deprese, Úzkostné poruchy).
💊 Léčba a management
Léčba únavy se zaměřuje především na odstranění její primární příčiny. Pokud je únava způsobena zdravotním problémem, je klíčová léčba tohoto onemocnění.
Úprava životního stylu:
- Spánková hygiena: Zahrnuje pravidelný spánkový režim, vytvoření klidného a tmavého prostředí pro spánek, omezení elektronických zařízení před spaním a vyhýbání se kofeinu a alkoholu večer.
- Vyvážená a zdravá strava: Důraz na dostatečný příjem makroživin (komplexní sacharidy, bílkoviny, zdravé tuky) a mikroživin (vitamíny, minerály). Doporučuje se omezit jednoduché cukry a průmyslově zpracované potraviny.
- Pravidelná fyzická aktivita: Přiměřený a pravidelný Pohyb může významně zlepšit energetickou hladinu a kvalitu spánku.
- Zvládání stresu: Techniky jako Meditace, Jóga, Dechová cvičení, Mindfulness a Relaxace mohou pomoci snížit hladinu stresových hormonů a zlepšit psychickou pohodu.
Psychologická podpora:
- Psychoterapie: Zejména Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) může být přínosná pro zvládání únavy, zejména pokud je spojena s depresí nebo úzkostí.
Farmakoterapie a doplňky stravy:
- Farmakoterapie: V závislosti na příčině může lékař předepsat Analgetika (proti bolesti), Antidepresiva (při depresi nebo poruchách spánku), léky na úpravu srdečního rytmu nebo krevního tlaku, nebo Kortikosteroidy.
- Doplňky stravy: Zvýšený příjem vitamínů (např. Vitamin B12, Vitamin E), minerálních látek a stopových prvků (např. Selen, Hořčík) a Koenzym Q10 může být nápomocný. Některé Adaptogeny, jako Ashwagandha nebo Cordyceps, jsou zkoumány pro svůj potenciál zlepšovat adaptaci na stres a zvyšovat energii.
💡 Prevence
Prevence únavy spočívá v udržování zdravého životního stylu a včasném řešení potenciálních problémů. Mezi klíčové preventivní kroky patří:
- Důsledná Spánková hygiena: Pravidelné usínání a vstávání ve stejnou dobu, zajištění tmavé, tiché a chladné Ložnice, omezení kofeinu, alkoholu a těžkých jídel před spaním a vyhýbání se obrazovkám (mobil, tablet, počítač) 2–3 hodiny před ulehnutím.
- Zdravá a vyvážená strava: Zajištění dostatečného příjmu Ovoce, Zelenina, celozrnných potravin, Luštěniny, libového masa, Ryby, vajec, Ořechy a Semínka. Důležité je jíst pravidelně a nevynechávat Snídaně.
- Pravidelný a přiměřený Pohyb: Fyzická aktivita by měla být součástí denního režimu, ale je důležité nepřetěžovat se a dopřát tělu dostatečnou Regenerace.
- Efektivní Zvládání stresu: Rozvoj technik pro relaxaci a zvládání stresu, jako jsou Mindfulness, Meditace nebo koníčky, které přinášejí radost a uvolnění.
- Dostatek odpočinku a času pro sebe: Nejen spánek, ale i aktivní odpočinek, jako je pobyt v přírodě, čtení knih nebo Saunování, pomáhá předcházet vyčerpání.
- Pravidelné lékařské prohlídky: Včasné odhalení a léčba skrytých onemocnění, která se mohou projevovat únavou.
👨⚕️ Chronický únavový syndrom (ME/CFS)
Chronický únavový syndrom (zkratka CFS), známý také jako Myalgická encefalomyelitida (zkratka ME) nebo pod společnou zkratkou ME/CFS, je komplexní chronické multisystémové onemocnění nejasné etiologie. V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) je zařazeno pod kódem G93.3 jako postvirový syndrom únavy.
Charakteristika a prevalence: ME/CFS je definováno přetrvávajícím a nevysvětlitelným pocitem únavy, která trvá minimálně šest měsíců, nelepší se odpočinkem a zhoršuje se po fyzické nebo psychické námaze (tzv. ponámahová nevolnost – PEM). Onemocnění významně omezuje schopnost vykonávat běžné denní aktivity a může vést k tomu, že pacienti nejsou schopni opustit domov nebo dokonce postel. Odhaduje se, že v České republice může tímto onemocněním trpět až 50 000 lidí. ME/CFS postihuje 2–4krát častěji Ženy než Muži a nejčastěji se objevuje u mladších dospělých a dospělých ve středním věku (mezi 30 a 50 lety).
Příznaky: Kromě extrémní únavy se ME/CFS projevuje širokou škálou dalších příznaků, které se mohou lišit u jednotlivých pacientů. Mezi nejčastější patří:
- Bolesti svalů (Myalgie) a Bolesti kloubů (Artralgie).
- Poruchy spánku (nespavost, hypersomnie, neosvěžující spánek).
- Kognitivní dysfunkce (tzv. „mozková mlha“, problémy s pamětí, soustředěním a rozhodováním).
- Bolesti hlavy a migrény.
- Citlivé Lymfatické uzliny na krku nebo v podpaží.
- Bolesti v krku.
- Poruchy vidění (rozmazané vidění, přecitlivělost na světlo).
- Nespavost a ranní únava, která nepolevuje ani po dlouhém spánku.
- Oslabení imunity a častější Infekce.
- Malátnost a Špatná termoregulace (návaly horka či zimnice).
- Trávicí potíže (např. Syndrom dráždivého tračníku).
- Emoční Přecitlivělost, Úzkost nebo Deprese.
Příčiny: Přesná příčina ME/CFS není dosud plně objasněna, ale předpokládá se, že se jedná o kombinaci více faktorů:
- Virové infekce: Často se onemocnění rozvine po prodělání infekce, jako je Mononukleóza (způsobená virem Epsteina–Barrové) nebo COVID-19.
- Poruchy imunitního systému: Předpokládá se dysfunkce imunitního systému.
- Dědičné vlivy: Existuje genetická predispozice k onemocnění.
- Stres: Dlouhodobý Stres může být spouštěcím faktorem nebo zhoršovat průběh nemoci.
- Hormonální nerovnováha: Kolísání pohlavních hormonů, nízké hladiny kortizolu, Hormony štítné žlázy nebo melatoninu.
- Nízký krevní tlak a Poruchy autonomního nervového systému.
Diagnostika: Diagnóza ME/CFS je komplikovaná, protože neexistuje žádný specifický test. Stanovuje se na základě pečlivé anamnézy, fyzikálního vyšetření a vyloučení všech ostatních možných příčin únavy pomocí laboratorních a dalších vyšetření. Je nutné splnit diagnostická kritéria, která se průběžně vyvíjejí.
Léčba: Léčba ME/CFS je komplexní a individuální, zaměřená na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života, neboť neexistuje „zázračná pilulka“. Zahrnuje:
- Spánková hygiena: Úprava spánkové rutiny a prostředí.
- Farmakoterapie: Dle převládajících příznaků se podávají Analgetika, Antidepresiva, léky na Imunitní systém nebo Kortikosteroidy.
- Psychoterapie: Zejména Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) může pomoci pacientům vyrovnat se s dlouhodobými potížemi.
- Řízená fyzická aktivita: Postupné a velmi opatrné navyšování zátěže, aby se předešlo ponámahové nevolnosti.
- Doplňky stravy: Podpora vitamíny, minerály a Koenzym Q10.
Výzkum: Studie DecodeME z roku 2025 odhalila několik genů spojených s ME/CFS, které souvisejí s imunitním systémem, nervovou soustavou a energetickým hospodařením buněk prostřednictvím mitochondrií. Tento výzkum definitivně potvrdil biologickou podstatu onemocnění a vyvrátil genetické spojitosti s depresemi a úzkostí. Výzkum ME/CFS se zrychlil v důsledku pandemie COVID-19, jelikož mnoho pacientů s tzv. long covidem vykazuje podobné příznaky.
👶 Pro laiky
Představte si, že vaše tělo a mozek jsou jako mobilní telefon s baterií. Když ho hodně používáte (pracujete, učíte se, sportujete), baterie se vybíjí. To je normální Únava. Stačí dát telefon na nabíječku (dobře se vyspat, odpočinout si, najíst se) a baterie se zase dobije.
Ale co když se telefon nenabíjí, i když je v nabíječce? Nebo se vybíjí mnohem rychleji než dříve? Přesně tak se cítí člověk, když má chronickou únavu. Není to jen pocit, že by se mu nechtělo nic dělat, ale skutečný nedostatek energie, který nezmizí ani po dlouhém spánku.
Kdy je únava normální a kdy je varovným signálem:
- Normální únava: Cítíte se unavení po práci, po sportu, když jste nemocní (např. s chřipkou) nebo když jste měli náročný den. Po odpočinku nebo dobrém spánku se cítíte lépe. To je v pořádku, vaše tělo vám dává najevo, že potřebuje Regenerace.
- Varovný signál: Cítíte se unavení pořád, i když jste spali celou noc. Nemáte energii na věci, které jste dříve dělali rádi. Bolí vás Svaly a Klouby. Máte potíže se soustředěním nebo si nic nepamatujete. Taková únava trvá týdny nebo měsíce. V takovém případě je důležité navštívit lékaře, protože to může být příznakem nějakého skrytého problému nebo onemocnění, jako je například Chronický únavový syndrom.
Co můžete udělat pro lepší energii: 1. Dostatek spánku: Choďte spát a vstávejte v podobnou dobu každý den, i o víkendech. Snažte se mít v ložnici tmu, ticho a chlad. 2. Zdravé jídlo: Jezte hodně Ovoce a Zelenina, celozrnné pečivo, Bílkoviny (maso, ryby, luštěniny) a zdravé Tuky. Omezte sladkosti a rychlé občerstvení. 3. Pohybujte se: I krátká procházka na čerstvém vzduchu může pomoci. Najděte si pohyb, který vás baví. 4. Zvládejte Stres: Najděte si způsoby, jak se relaxovat – třeba čtení, poslech hudby, Meditace nebo čas s přáteli. 5. Poslouchejte své tělo: Pokud se cítíte unavení, dopřejte si odpočinek. Neignorujte signály, které vám tělo dává.
📚 Historie a výzkum
Pojem únava je starý jako lidstvo samo, ale vědecké studium a klasifikace jejích specifických forem, zejména chronické únavy a syndromu chronické únavy, se rozvinuly především ve 20. století. Termín Chronický únavový syndrom (CFS) se začal používat v 80. letech 20. století, aby popsal stav přetrvávajícího a nevysvětlitelného vyčerpání. Předtím byly podobné stavy označovány různými názvy, často spojenými s postvirovými syndromy.
Výzkum ME/CFS byl po mnoho let kontroverzní a nemoc byla často bagatelizována nebo chybně diagnostikována jako psychosomatická porucha či Deprese. S novými vědeckými poznatky se však pohled na toto onemocnění mění. Významný posun přinesly studie, které se zaměřily na biologické markery a genetické predispozice.
Kritická aktualizace ve výzkumu nastala v roce 2025, kdy studie DecodeME odhalila několik genů spojených s ME/CFS. Tyto geny se týkají imunitního systému, nervové soustavy a energetického hospodaření buněk. Tato studie definitivně potvrdila biologickou podstatu onemocnění a vyvrátila dřívější spekulace o jeho čistě psychologickém původu. Zrychlení výzkumu ME/CFS je také patrné v souvislosti s pandemií COVID-19, protože mnoho pacientů trpících tzv. long covidem vykazuje symptomy velmi podobné chronickému únavovému syndromu, zejména ponámahovou nevolnost. To vedlo k novému zájmu a investicím do výzkumu mechanismů únavy a jejího managementu.