Jóga

Jóga (ze sanskrtského slova judž, což znamená "spojit" nebo "sjednotit") je komplexní systém, který pochází ze starověké Indie a jehož kořeny sahají více než 5 000 let do minulosti. Tradičně je vnímána jako duchovní disciplína, jejímž cílem je dosažení jednoty mezi tělem, myslí a duchem, a sjednocení individuálního vědomí (átman) s univerzálním vědomím (paramátman). V západním světě je jóga populární především jako forma fyzického cvičení, které zlepšuje sílu, flexibilitu a rovnováhu, a zároveň jako technika pro zvládání stresu a relaxaci. V roce 2016 byla jóga zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

📜 Historie

Počátky jógy jsou spojeny s civilizací v údolí řeky Indu (kultura Indus-Sarasvatí) a nejstarší zmínky o ní lze nalézt ve védských textech, jako jsou Védy a Upanišady, datovaných přibližně do roku 1500 př. n. l.

• Předklasické období: První zmínky o praktikách podobných józe se objevují ve Védách, nejstarších posvátných textech hinduismu. Filozofické koncepty, jako je propojení mysli a těla a důraz na meditaci, byly dále rozvinuty v Upanišadách.
• Klasické období (cca 2. století př. n. l.): Toto období je definováno zásadním dílem Pataňdžaliho Jógasútry. Tento text systematizoval filozofii jógy do uceleného systému a představil osmidílnou stezku (aštanga jóga), která se stala základem pro většinu moderních jógových směrů. Pataňdžali definoval jógu jako "zastavení proměn mysli" (jógaš čitta vrtti niródhah).
• Postklasické období: O několik století později se jógoví mistři zaměřili na praktiky, které měly omladit tělo a prodloužit život. Vznikla tantra jóga, která se soustředila na očištění těla a mysli, a z ní se vyvinula Hathajóga, jež klade důraz na fyzické pozice (ásany) a dechová cvičení (pránájáma) jako přípravu na hlubší meditaci.
• Moderní období (konec 19. století - současnost): Jóga se začala šířit do západního světa koncem 19. a začátkem 20. století. Klíčovou postavou byl Svámí Vivékánanda, který v roce 1893 představil jógovou filozofii na Světovém parlamentu náboženství v Chicagu. V průběhu 20. století se na Západě objevila řada vlivných indických učitelů (guruů), kteří přizpůsobili tradiční jógu potřebám moderní společnosti a založili různé školy a styly.

🧠 Filozofie a osm stupňů jógy

Jádrem jógové filozofie, jak ji popsal Pataňdžali v Jógasútrách, je osmidílná stezka (rádža jóga neboli královská jóga), která představuje komplexní návod k dosažení osvícení a vnitřního klidu. Nejedná se o lineární postup, ale o osm vzájemně se prolínajících aspektů praxe.

1. Jama (यम्) - Etické principy a zákazy, které se týkají našeho chování k okolí.
   • Ahinsá - Nenásilí, neubližování (myšlenkou, slovem ani činem).
   • Satja - Pravdivost, upřímnost.
   • Astéja - Nekradení, nepřivlastňování si cizího.
   • Brahmačarja - Zdrženlivost, umírněnost smyslů.
   • Aparigraha - Nelpění na majetku, nehrabivost.
2. Nijama (नियम) - Doporučení pro osobní disciplínu a vnitřní postoj.
   • Sauča - Čistota (vnější i vnitřní).
   • Santóša - Spokojenost.
   • Tapas - Sebekázeň, asketismus, zápal.
   • Svádhjája - Studium sebe sama a posvátných textů.
   • Íšvarapranidhána - Odevzdání se vyššímu principu.
3. Ásana (आसन) - Fyzické pozice. Původně sloužily k tomu, aby tělo dokázalo bez nepohodlí setrvat v dlouhé meditaci. V moderní józe tvoří základ fyzické praxe, posilují a protahují tělo a připravují ho na jemnější techniky.
4. Pránájáma (प्राणायाम) - Ovládání dechu. Prána je životní energie a ájáma znamená kontrolu nebo prodloužení. Dechové techniky slouží k uklidnění nervového systému a koncentraci mysli.
5. Pratjáhára (प्रत्याहार) - Stažení smyslů od vnějších vjemů a obrácení pozornosti dovnitř. Je to most mezi vnějšími a vnitřními aspekty jógy.
6. Dháraná (धारणा) - Koncentrace, soustředění mysli na jeden bod nebo objekt bez rozptylování.
7. Dhjána (ध्यान) - Meditace, stav hlubokého rozjímání, kdy tok myšlenek ustává a mysl je klidná a bdělá.
8. Samádhi (समाधि) - Osvícení, stav jednoty, kdy dochází ke splynutí individuálního vědomí s univerzálním. Je to vrcholný cíl jógové praxe, charakterizovaný hlubokým mírem a osvobozením od ega.

🧘 Styly a směry jógy

Během staletí se jóga vyvinula do mnoha různých stylů a škol, které se liší důrazem na určité aspekty praxe. Všechny moderní "cvičební" styly vycházejí primárně z Hatha jógy.

• Hathajóga: Tradiční a pomalejší forma jógy, která je základem pro mnoho dalších stylů. Klade důraz na správné provedení pozic (ásan) a jejich delší výdrže, propojené s vědomým dýcháním. Je ideální pro začátečníky.
• Vinyasa jóga (Flow jóga): Dynamický styl, kde pozice plynule navazují jedna na druhou v rytmu dechu. Každý pohyb je synchronizován s nádechem nebo výdechem. Lekce jsou často kreativní a fyzicky náročnější.
• Ashtanga jóga: Velmi dynamický a fyzicky náročný styl s pevně danou sérií pozic, které se cvičí vždy ve stejném pořadí. Klade důraz na specifický dech udždžájí, energetické zámky (bandhy) a směr pohledu (drišti).
• Power jóga: Západní adaptace Ashtanga jógy, která je více zaměřená na fyzickou kondici. Je to silové a dynamické cvičení, u kterého se často upouští od duchovních aspektů.
• Iyengar jóga: Tento styl klade extrémní důraz na precizní a anatomicky správné provedení pozic. Často využívá pomůcky jako bločky, pásky nebo bolstery, aby bylo dosaženo správného zarovnání těla. Je vhodná i pro lidi se zdravotními omezeními.
• Bikram jóga (Hot jóga): Cvičí se v místnosti vyhřáté na cca 40-42 °C. Lekce se skládá z pevně dané série 26 pozic a dvou dechových cvičení. Teplo podporuje pocení, detoxikaci a hlubší protažení svalů.
• Kundalini jóga: Duchovně zaměřený styl, jehož cílem je probudit energii kundalini uloženou na bázi páteře. Využívá dynamické pohyby, intenzivní dechové techniky, mantry a meditace.
• Jin jóga: Pomalý, pasivní a meditativní styl. Pozice se drží několik minut (obvykle 3-5), což umožňuje hluboké uvolnění a protažení pojivových tkání (fascií, vazů, kloubů).

🩺 Zdravotní přínosy

Pravidelná praxe jógy má prokazatelně pozitivní vliv na fyzické i duševní zdraví, což potvrzuje řada vědeckých studií.

• Fyzické zdraví:
  • Zlepšení flexibility, síly a rovnováhy.
  • Snížení chronické bolesti zad, krční páteře a kloubů.
  • Podpora kardiovaskulárního zdraví, snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu.
  • Zlepšení dýchacích funkcí a cirkulace krve.
  • Posílení imunitního systému a snížení zánětlivých procesů v těle.
  • Pomoc při regulaci hmotnosti.

• Psychické zdraví:
  • Významné snížení stresu, úzkosti a příznaků deprese.
  • Zlepšení kvality spánku.
  • Zvýšení schopnosti koncentrace a zostření mysli.
  • Podpora emoční stability a celkové duševní pohody.
  • Zlepšení vnímání vlastního těla a sebepřijetí.

👶 Pro laiky: Co je jóga jednoduše?

Představte si, že vaše tělo je jako auto a vaše mysl je řidič. Někdy řidič (mysl) neustále šlape na plyn, přemýšlí o tisíci věcech najednou, je ve stresu a auto (tělo) je kvůli tomu napjaté, unavené a bolavé. Jóga je jako návštěva autoservisu a autoškoly v jednom.

Nejdříve se v "servisu" pomocí různých pozic (ásan) protáhnete, posílíte a uvolníte všechny součástky (svaly a klouby), aby auto zase dobře fungovalo a nic v něm nevrzalo. Naučíte se také správně "doplňovat palivo" pomocí hlubokého a klidného dýchání (pránájáma), které dodá energii celému systému.

V "autoškole" se pak řidič (vaše mysl) učí zklidnit, přestat zmateně těkat z jedné myšlenky na druhou a soustředit se jen na řízení v přítomném okamžiku. Tomu se říká meditace.

Cílem jógy je, aby řidič a auto dokonale spolupracovali. Když je mysl klidná a soustředěná, tělo je uvolněné a plné energie. Ve výsledku se cítíte lépe, máte více síly, jste ohebnější a jen tak něco vás nerozhodí. Není to jen cvičení, je to způsob, jak se naučit být pánem svého těla i mysli.

🌍 Jóga v moderním světě

Jóga se stala globálním fenoménem, který praktikují miliony lidí po celém světě bez ohledu na věk, pohlaví nebo náboženství. Její popularita vedla ke vzniku velkého komerčního odvětví zahrnujícího jógová studia, festivaly, oblečení, pomůcky a online platformy. Konají se velké akce, jako je například ROSSMANN Jóga den nebo konference Jóga Dnes, které v roce 2025 pokračují svými dalšími ročníky.

Organizace spojených národů vyhlásila 21. červen jako Mezinárodní den jógy, což ještě více podpořilo její celosvětové uznání. I přes komercializaci a zaměření na fyzické aspekty si jóga pro mnoho lidí uchovává svůj původní duchovní rozměr jako cesta k sebepoznání a vnitřní harmonii.

Zdroje

Yogashop.cz Jóga Dnes The Guardian UNESCO Intangible Cultural Heritage YOGGSPIRATION Innerlook.cz Dům jógy Praha Jóga-Online Masarykova univerzita ```