Antidepresiva

Rozbalit box

Obsah boxu

Antidepresiva jsou skupina psychofarmaka, která se primárně používají k léčbě deprese a úzkostných poruch, ale také k terapii celé řady dalších duševních onemocnění a některých somatických stavů. Jejich hlavním cílem je zmírnit symptomy těchto stavů, jako je smutek, ztráta zájmu, poruchy spánku, úzkost a chronická bolest, a zlepšit tak kvalitu života pacientů. Předpokládá se, že působí prostřednictvím modulace hladin neurotransmiterů v centrální nervové soustavě, zejména serotoninu, noradrenalinu a dopaminu.

⏳ Historie

První antidepresiva byla objevena v 50. letech 20. století. Mezi první objevy patřil iproniazid, původně vyvinutý jako lék proti tuberkulóze, u kterého byly v roce 1952 pozorovány antidepresivní účinky. Zároveň byl objeven imipramin, první tricyklické antidepresivum (TCA), který byl syntetizován v roce 1951 a jeho antidepresivní vlastnosti byly rozpoznány v roce 1957. Tyto objevy znamenaly revoluci v léčbě duševních onemocnění, protože předtím byly k dispozici převážně pouze sedativa a elektrokonvulzivní terapie. V 80. letech 20. století došlo k vývoji selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin (Prozac), které se staly populární díky svému příznivějšímu profilu vedlejších účinků ve srovnání s TCA a inhibitory monoaminooxidázy (MAOI). Od té doby se výzkum zaměřuje na vývoj látek s cílenějším účinkem a lepším bezpečnostním profilem.

🔬 Mechanismus účinku

Přesný mechanismus účinku antidepresiv není plně objasněn, ale převážná většina z nich působí na neurotransmitery v mozku. Nejčastěji ovlivňují systémy serotoninu, noradrenalinu a dopaminu, které hrají klíčovou roli v regulaci nálady, emocí, spánku a motivace.

• Zvýšení dostupnosti neurotransmiterů: Mnoho antidepresiv, jako jsou SSRI a SNRI, blokuje zpětné vychytávání neurotransmiterů z synaptické štěrbiny zpět do neuronu. Tím se zvyšuje koncentrace neurotransmiterů v synaptické štěrbině a prodlužuje se jejich působení na postsynaptické receptory.
• Regulace receptorů: Dlouhodobé užívání antidepresiv může vést ke změnám v citlivosti nebo počtu receptorů pro neurotransmitery.
• Neuroplasticita: Předpokládá se, že antidepresiva mohou podporovat neuroplasticitu a neurogenezi (tvorbu nových neuronů) v oblastech mozku spojených s regulací nálady, jako je hippocampus.

💊 Typy antidepresiv

Antidepresiva se dělí do několika hlavních skupin na základě jejich chemické struktury a mechanismu účinku.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)

SSRI jsou v současnosti nejčastěji předepisovanou skupinou antidepresiv. Působí tak, že blokují zpětné vychytávání serotoninu, čímž zvyšují jeho koncentraci v synaptické štěrbině. Mezi běžné zástupce patří fluoxetin, sertralin, paroxetin, citalopram, escitalopram a fluvoxamin. Mají relativně příznivý profil vedlejších účinků ve srovnání se staršími skupinami.

Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI)

SNRI blokují zpětné vychytávání jak serotoninu, tak noradrenalinu. Tato duální akce může být účinná u pacientů, kteří nereagují na SSRI, nebo u těch, kteří trpí chronickou bolestí spojenou s depresí. Příkladem jsou venlafaxin, duloxetin a desvenlafaxin.

Tricyklická antidepresiva (TCA)

TCA jsou starší generace antidepresiv, která blokují zpětné vychytávání noradrenalinu a serotoninu. Mají širší spektrum účinků na různé receptory, což vede k vyššímu výskytu vedlejších účinků, jako je sucho v ústech, zácpa, rozmazané vidění, tachykardie a ortostatická hypotenze. Příklady zahrnují imipramin, amitriptylin a nortriptylin. Dnes se používají méně často, zejména u těžkých forem deprese nebo tam, kde novější léky selhaly.

Inhibitory monoaminooxidázy (MAOI)

MAOI byly jedny z prvních vyvinutých antidepresiv. Působí tak, že inhibují enzym monoaminooxidáza, který rozkládá neurotransmitery jako serotonin, noradrenalin a dopamin. Jsou vysoce účinné, ale vyžadují přísná dietní omezení (vyhýbání se potravinám bohatým na tyramin, jako jsou zralé sýry, kvašené potraviny, červené víno), aby se předešlo hypertenzním krizím. Kvůli těmto omezením a riziku lékových interakcí jsou MAOI rezervovány pro případy, kdy jiná léčba selhala. Mezi ně patří fenelzin a tranylcypromin.

Atypická antidepresiva

Tato skupina zahrnuje antidepresiva, která se neliší od ostatních skupin mechanismem účinku. Patří sem například:

• Bupropion: Působí primárně jako inhibitor zpětného vychytávání dopaminu a noradrenalinu. Používá se také k odvykání kouření.
• Mirtazapin: Blokuje alfa-2 adrenergní autoreceptory a některé serotoninové receptory, což vede ke zvýšení uvolňování noradrenalinu a serotoninu. Často se používá u pacientů s insomnií a úbytkem hmotnosti.
• Trazodon: Jeho mechanismus zahrnuje blokádu serotoninových receptorů a slabou inhibici zpětného vychytávání serotoninu. Často se používá pro léčbu insomnie spojené s depresí.
• Vortioxetin: Multimodální antidepresivum, které inhibuje zpětné vychytávání serotoninu a moduluje několik serotoninových receptorů.
• Agomelatin: Agonista melatoninových receptorů a antagonista serotoninových 5-HT2C receptorů.

🩺 Indikace

Hlavní indikací pro antidepresiva je deprese, ale jejich použití je mnohem širší.

• Deprese: Různé formy depresivní poruchy, včetně velká depresivní porucha, dystymie a sezónní afektivní porucha.
• Úzkostné poruchy: Například generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha, sociální fobie a agorafobie.
• Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD): Zejména SSRI jsou účinné při snižování obsese a kompulzí.
• Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Pomáhají zvládat úzkost, flashbacky a poruchy spánku.
• Chronická bolest: Některá antidepresiva, zejména SNRI a TCA, se používají k léčbě neuropatické bolesti, fibromyalgie a chronických bolestí hlavy.
• Poruchy příjmu potravy: V některých případech bulimie nervosa.
• Premenstruační dysforická porucha (PMDD): Pro zmírnění závažných předmenstruačních symptomů.

⚠️ Vedlejší účinky a rizika

Antidepresiva mohou mít různé vedlejší účinky, které se liší v závislosti na typu léku a individuální citlivosti pacienta.

• Gastrointestinální potíže: Nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa jsou časté, zejména na začátku léčby SSRI.
• Sexuální dysfunkce: Snížené libido, poruchy erekce nebo anorgazmie jsou běžné u SSRI a SNRI.
• Neurologické: Bolest hlavy, nespavost nebo naopak ospalost, třes, závratě.
• Kardiovaskulární: TCA mohou způsobovat ortostatickou hypotenzi a tachykardii.
• Hmotnostní změny: Některá antidepresiva mohou vést k přibývání na váze, jiná k hubnutí.
• Syndrom z vysazení: Při náhlém ukončení léčby nebo příliš rychlém snižování dávky se může objevit syndrom z vysazení antidepresiv, projevující se úzkost, nespavost, závratě, nevolnost a parestéziemi.
• Serotoninový syndrom: Vzácný, ale potenciálně život ohrožující stav způsobený nadměrným zvýšením hladiny serotoninu, často při kombinaci více serotonergních látek. Projevuje se agitovanost, hypertermie, tachykardie, svalový třes a křeče.
• Zvýšené riziko sebevražedných myšlenek: U mladých dospělých a dětí může na začátku léčby dojít k přechodnému zvýšení sebevražedných myšlenek a chování.

💡 Důležité aspekty léčby

Léčba antidepresivy vyžaduje pečlivý dohled lékaře a dodržování určitých principů.

• Délka léčby: Léčba obvykle trvá několik měsíců až let, i po odeznění symptomů, aby se předešlo relaps.
• Nástup účinku: Plný terapeutický účinek se obvykle projeví až po 2-4 týdnech pravidelného užívání.
• Vysazování: Antidepresiva by se měla vysazovat postupně pod dohledem lékaře, aby se minimalizovalo riziko syndromu z vysazení.
• Léková rezistence: U některých pacientů nemusí být první zvolené antidepresivum účinné (tzv. léková rezistence). V takových případech je nutné zvážit změnu léku, kombinaci s jinými léčivy nebo augmentaci léčby.
• Kombinace s psychoterapií: Pro mnoho pacientů je nejúčinnější kombinace farmakoterapie s psychoterapií, jako je kognitivně-behaviorální terapie.

🌍 Celosvětová spotřeba a trendy

Spotřeba antidepresiv celosvětově neustále roste. V roce 2023 a 2024 pokračoval trend zvyšujícího se předepisování, zejména v zemích s vysokým příjmem. Růst je ovlivněn několika faktory, včetně lepší diagnostiky duševních onemocnění, snižování stigma spojeného s léčbou a také dopady globálních událostí, jako je pandemie covidu-19, které vedly ke zvýšenému výskytu úzkosti a deprese. V Česku se spotřeba antidepresiv také dlouhodobě zvyšuje, což reflektuje celosvětové trendy. Výzkum se v současnosti zaměřuje na vývoj nových látek s rychlejším nástupem účinku, lepším profilem vedlejších účinků a účinností u rezistentních forem deprese, například s využitím ketaminu nebo psilocybinu v kontrolovaném prostředí.

🧠 Pro laiky

Představte si, že váš mozek je jako továrna, kde se vyrábí různé "chemické zprávy" (říkáme jim neurotransmitery). Tyto zprávy pomáhají vašim pocitům, náladě, spánku a tomu, jak se cítíte celkově. Když máte deprese nebo silnou úzkost, je to, jako by v té továrně chyběly některé důležité suroviny nebo by se zprávy nepřenášely správně.

Antidepresiva jsou jako speciální pomocníci pro vaši mozkovou továrnu. Nejsou to "pilulky štěstí", které by vás hned rozveselily. Místo toho pomáhají mozku, aby si lépe poradil s těmi chemickými zprávami. Nejčastěji se snaží zvýšit množství jedné takové zprávy, které říkáme serotonin, nebo i dalších, jako je noradrenalin a dopamin. Když je těchto zpráv v mozku dostatek a fungují správně, můžete se začít cítit lépe, mít více energie a mít menší úzkost.

Je důležité vědět, že antidepresiva nezačnou fungovat hned. Trvá to obvykle několik týdnů, než si mozek na novou pomoc zvykne a začne fungovat lépe. Také je velmi důležité je brát přesně podle pokynů lékaře a nepřestat je brát náhle, i když se cítíte dobře. Mohlo by to způsobit, že se vám bude zase špatně. Jsou to léky na předpis a vždy by měly být užívány pod dohledem lékaře.