Poruchy příjmu potravy
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Poruchy příjmu potravy (zkráceně PPP) jsou závažné a komplexní psychické poruchy charakterizované přetrvávajícími narušenými stravovacími návyky a myšlenkami, které negativně ovlivňují fyzické i duševní zdraví jedince. Tyto poruchy nejsou pouhým rozmarem nebo volbou životního stylu, ale vážnými onemocněními s potenciálně život ohrožujícími následky. Nejčastěji se rozvíjejí během dospívání a rané dospělosti a postihují všechny pohlaví, i když jsou častěji diagnostikovány u žen.
Mezi nejznámější poruchy příjmu potravy patří mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání. Léčba je obvykle komplexní a vyžaduje multidisciplinární přístup zahrnující psychoterapii, nutriční poradenství a lékařský dohled.
📜 Historie a definice
Historické záznamy popisující chování podobné poruchám příjmu potravy sahají až do starověku. Případy extrémního půstu byly často spojovány s náboženskou asketismem, jako například u svaté Kateřiny Sienské ve 14. století. Termín anorexia nervosa (mentální anorexie) byl poprvé použit v roce 1873 britským lékařem Sirem Williamem Gullem, který ji odlišil od jiných příčin hubnutí.
Mentální bulimie byla jako samostatná diagnóza popsána až v roce 1979 britským psychiatrem Geraldem Russellem. Záchvatovité přejídání bylo formálně uznáno jako samostatná porucha v páté edici Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM-5) v roce 2013.
Moderní definice chápe PPP jako poruchy s multifaktoriální etiologií, kde hrají roli genetické, biologické, psychologické, rodinné a sociokulturní faktory. Nejedná se tedy o poruchu vůle, ale o nemoc ovlivňující mozek a chování.
🧠 Příčiny a rizikové faktory
Vznik poruch příjmu potravy je komplexní a nelze jej přisoudit jediné příčině. Jde o souhru několika faktorů:
🧬 Biologické faktory
- Genetická predispozice: Studie dvojčat a rodin naznačují, že PPP mají silnou dědičnou složku. Pokud se v rodině vyskytla porucha příjmu potravy, riziko pro další členy je výrazně vyšší.
- Neurobiologie: Nerovnováha neurotransmiterů v mozku, zejména serotoninu a dopaminu, které regulují náladu, úzkost, chuť k jídlu a impulzivitu, může hrát významnou roli.
- Hormonální změny: Změny hladin hormonů, například během puberty, mohou být spouštěčem.
🧘 Psychologické faktory
- Nízké sebevědomí: Pocity nedostatečnosti, bezcennosti a nespokojenosti s vlastním tělem.
- Perfekcionismus: Sklon klást na sebe nepřiměřeně vysoké nároky a strach ze selhání.
- Úzkostné poruchy: Mnoho lidí s PPP trpí zároveň generalizovanou úzkostnou poruchou, sociální fobií nebo obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD).
- Trauma: Zkušenosti se zneužíváním (fyzickým, sexuálním, emočním), šikanou nebo jinými traumatickými událostmi zvyšují riziko.
- Potíže s regulací emocí: Jídlo nebo jeho omezování může sloužit jako nezdravý způsob, jak se vyrovnat s obtížnými emocemi.
🌍 Sociokulturní faktory
- Kulturní tlak na štíhlost: Západní kultura často glorifikuje extrémně štíhlé tělo jako ideál krásy, což je silně propagováno médii a sociálními sítěmi.
- Stigmatizace nadváhy: Společenské předsudky vůči lidem s vyšší tělesnou hmotností mohou vést ke strachu z přibírání a k dietám.
- Rodinné prostředí: Dysfunkční rodinné vztahy, přílišný důraz na vzhled a váhu v rodině nebo rodičovské stravovací návyky mohou přispět k rozvoji poruchy.
- Specifické aktivity: Rizikové jsou sporty a profese, kde je kladen důraz na nízkou váhu, jako je balet, gymnastika, krasobruslení nebo modeling.
📋 Typy poruch příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy se dělí do několika hlavních diagnostických kategorií.
Mentální anorexie (Anorexia Nervosa)
Charakterizována je třemi hlavními rysy: 1. Restrikce příjmu energie: Vědomé omezování jídla vedoucí k významně nízké tělesné hmotnosti (vzhledem k věku, pohlaví a fyzickému zdraví). 2. Intenzivní strach z přibírání: Panický strach z tloušťky, i přes existující podváhu. 3. Narušené vnímání těla: Zkreslené vnímání vlastní váhy a tvaru těla, popírání závažnosti nízké hmotnosti.
Existují dva subtypy:
- Restriktivní typ: Hubnutí je dosaženo primárně dietou, hladověním nebo nadměrným cvičením.
- Purgativní/přejídací typ: Osoba se kromě restrikce uchyluje k záchvatovitému přejídání následovanému "čištěním" (zvracení, zneužívání laxativ).
Mentální bulimie (Bulimia Nervosa)
Hlavními znaky jsou: 1. Opakované epizody záchvatovitého přejídání: Konzumace velkého množství jídla v krátkém čase s pocitem ztráty kontroly. 2. Opakované kompenzační chování: Snaha zabránit přibírání váhy pomocí sebou vyvolaného zvracení, zneužívání projímadel či diuretik, hladovění nebo nadměrného cvičení. 3. Sebehodnocení nadměrně ovlivněné tvarem těla a váhou.
Lidé s bulimií mají často normální nebo mírně vyšší tělesnou hmotnost, což může ztížit odhalení poruchy.
Záchvatovité přejídání (Binge Eating Disorder)
Tato porucha zahrnuje: 1. Opakované epizody záchvatovitého přejídání: Stejně jako u bulimie, ale bez následného kompenzačního chování. 2. Pocity viny a studu: Epizody přejídání jsou spojeny s výrazným stresem, pocity znechucení ze sebe sama, depresemi nebo vinou. 3. Jedení o samotě: Kvůli studu za množství snědeného jídla.
Tato porucha často vede k nadváze nebo obezitě.
Jiné specifické poruchy příjmu potravy (OSFED)
Tato kategorie zahrnuje poruchy, které způsobují významné utrpení, ale nesplňují plná kritéria pro anorexii, bulimii nebo záchvatovité přejídání. Příkladem je atypická anorexie, kde má jedinec všechny příznaky anorexie, ale jeho váha je v normálním rozmezí.
Ortorexie (Orthorexia Nervosa)
Ačkoliv není oficiálně uznána v DSM-5, jedná se o stále častěji diskutovaný problém. Jde o posedlost "zdravým" nebo "čistým" stravováním do té míry, že dochází k sociální izolaci, úzkostem a podvýživě. Kvalita jídla se stává důležitější než všechny ostatní aspekty života.
🧬 Zdravotní komplikace
Poruchy příjmu potravy mají devastující dopad na celé tělo.
- Kardiovaskulární systém: Pomalý srdeční tep (bradykardie), nízký krevní tlak (hypotenze), srdeční arytmie, riziko srdečního selhání.
- Gastrointestinální systém: Zácpa, nadýmání, poškození jícnu a zubní skloviny v důsledku zvracení, zánět slinivky břišní.
- Endokrinní systém: Ztráta menstruace (amenorea) u žen, neplodnost, snížená hladina pohlavních hormonů.
- Kosti: Osteoporóza a zvýšené riziko zlomenin kvůli nedostatku vápníku a hormonálním změnám.
- Nervový systém: Potíže se soustředěním, únava, závratě, zmenšení objemu mozku.
- Kůže a vlasy: Suchá kůže, vypadávání vlasů, růst jemných chloupků po těle (lanugo).
- Psychické následky: Deprese, úzkost, sociální izolace, sebepoškozování a vysoké riziko sebevraždy.
❤️🩹 Léčba a terapie
Léčba musí být komplexní a přizpůsobená individuálním potřebám pacienta. Ideální je spolupráce týmu odborníků.
- Psychoterapie: Je základním kamenem léčby. Nejčastěji se využívá kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která pomáhá měnit nezdravé myšlenkové vzorce a chování. U dospívajících s anorexií je velmi účinná rodinná terapie (FBT).
- Nutriční poradenství: Nutriční terapeut pomáhá obnovit zdravý vztah k jídlu, sestavit udržitelný jídelníček a vyvrátit mýty o stravování.
- Lékařský dohled: Pravidelné sledování fyzického stavu, hmotnosti, krevních testů a srdeční funkce je nezbytné pro zvládání zdravotních komplikací.
- Farmakoterapie: Antidepresiva (zejména SSRI) mohou být účinná při léčbě bulimie a záchvatovitého přejídání, a také při léčbě souběžných depresí a úzkostí.
- Hospitalizace: V případech vážné podvýživy, život ohrožujících zdravotních komplikací nebo vysokého rizika sebevraždy je nutná hospitalizace na specializovaném oddělení.
💡 Pro laiky
Poruchy příjmu potravy nejsou o jídle. Jídlo a kontrola nad ním jsou jen vnějším projevem hlubokých vnitřních problémů, jako je nízké sebevědomí, úzkost, pocit ztráty kontroly nad vlastním životem nebo nezpracované trauma. Člověk s PPP si nevybral, že bude nemocný. Jeho mozek vnímá realitu zkresleně – v zrcadle vidí někoho "tlustého", i když je na pokraji smrti hladem.
Představte si, že máte v hlavě neustále běžící, velmi hlasitý a kritický hlas, který vám říká, že jste bezcenní, pokud nebudete dokonale štíhlí. Tento hlas přebírá kontrolu nad vaším myšlením a chováním. Omezování jídla nebo přejídání se pak stává jediným způsobem, jak tento hlas alespoň na chvíli umlčet nebo jak získat pocit kontroly v jinak chaotickém vnitřním světě. Podpora okolí, pochopení a odborná pomoc jsou klíčové pro uzdravení.