Přeskočit na obsah

Srdeční arytmie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Srdeční arytmie (také známá jako dysrytmie) je souhrnný název pro skupinu poruch, které se projevují nepravidelným, příliš rychlým (tachykardie) nebo příliš pomalým (bradykardie) srdečním rytmem. Vzniká v důsledku problémů v elektrickém převodním systému srdce, který je zodpovědný za koordinaci srdečních stahů. Zatímco některé arytmie jsou neškodné a nevyžadují léčbu, jiné mohou být život ohrožující a vést k závažným komplikacím, jako je srdeční selhání, mozková mrtvice nebo náhlá srdeční smrt.

Arytmie mohou být pociťovány jako bušení srdce (palpitace), přeskakování srdce, závratě, dušnost nebo bolest na hrudi. Diagnostika se opírá především o elektrokardiogram (EKG) a jeho dlouhodobé monitorování. Léčba závisí na typu a závažnosti arytmie a může zahrnovat léky (antiarytmika), elektrické výkony (kardioverze, defibrilace), katetrizační ablaci nebo implantaci přístrojů, jako je kardiostimulátor nebo implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD).

⚙️ Fyziologie srdečního rytmu

Abychom pochopili arytmie, je nutné znát princip normálního fungování elektrického systému srdce. Srdce má vlastní specializované buňky, které generují a vedou elektrické vzruchy, jež spouštějí mechanické stahy srdečního svalu (myokard).

1. Sinoatriální (SA) uzel: Nachází se v horní části pravé srdeční síně. Je to primární, přirozený "pacemaker" (udavač rytmu) srdce. Za normálních okolností generuje elektrické impulsy s frekvencí 60–100 za minutu. Tento rytmus se nazývá sinusový rytmus. 2. Atrioventrikulární (AV) uzel: Leží na rozhraní mezi síněmi a komorami. Jeho hlavní funkcí je zpomalit elektrický vzruch přicházející ze síní, než se rozšíří do komor. Toto zpoždění umožňuje, aby se síně stáhly a naplnily komory krví dříve, než se stáhnou komory. 3. Hisův svazek: Navazuje na AV uzel a vede vzruch dále do komor, kde se dělí na dvě raménka (Tawarova raménka) pro pravou a levou komoru. 4. Purkyňova vlákna: Jsou konečnou větví převodního systému, která rozvádí elektrický impuls po celém myokardu komor a zajišťuje jejich rychlý a koordinovaný stah.

Jakákoliv porucha v tomto systému – ať už v tvorbě vzruchu (např. v SA uzlu) nebo v jeho vedení – může vést ke vzniku arytmie.

🩺 Klasifikace a typy arytmií

Srdeční arytmie se dělí podle několika kritérií, nejčastěji podle srdeční frekvence a místa vzniku.

Podle srdeční frekvence

  • Bradykardie (bradyarytmie): Srdeční frekvence je pomalejší než 60 úderů za minutu. Může být fyziologická (např. u sportovců v klidu), ale také patologická, pokud srdce nedokáže pumpovat dostatek okysličené krve do těla.
  • Tachykardie (tachyarytmie): Srdeční frekvence je rychlejší než 100 úderů za minutu. Opět může být fyziologická (při cvičení, stresu), ale pokud se vyskytuje v klidu, je obvykle projevem onemocnění.

Podle místa vzniku

  • Supraventrikulární arytmie: Vznikají v síních nebo v oblasti AV uzlu (tedy "nad" komorami). Obvykle nejsou přímo život ohrožující, ale mohou způsobovat významné obtíže a komplikace.
  • Ventrikulární (komorové) arytmie: Vznikají přímo ve svalovině komor. Jsou obecně považovány za závažnější a mohou vést k náhlé srdeční smrti.

Nejčastější typy arytmií

Supraventrikulární arytmie

  • Fibrilace síní (FiS): Nejčastější setrvalá arytmie. V síních dochází k chaotické, rychlé a nekoordinované elektrické aktivitě (až 350–600 vzruchů za minutu). Na komory se převádí jen část těchto vzruchů, což vede k nepravidelnému a často rychlému pulsu. Hlavním rizikem je tvorba krevních sraženin v síních, které mohou způsobit ischemickou cévní mozkovou příhodu.
  • Flutter síní: Podobný fibrilaci, ale elektrická aktivita v síních je organizovanější a krouží po určité dráze (tzv. reentry okruh). Frekvence v síních je obvykle kolem 300/min. Na EKG má typický "pilovitý" vzhled.
  • Supraventrikulární tachykardie (SVT): Záchvatovitá arytmie s náhlým začátkem a koncem, s pravidelnou a rychlou akcí srdce (obvykle 150–250/min). Vzniká na základě reentry mechanismu v oblasti AV uzlu.
  • Extrasystoly: Jedná se o předčasné stahy, které vznikají mimo SA uzel. Mohou být síňové (supraventrikulární) nebo komorové. Většina lidí je občas zažije jako pocit "přeskočení" srdce a obvykle jsou neškodné.

Ventrikulární (komorové) arytmie

  • Komorové extrasystoly (KES): Předčasné stahy vznikající v komorách. Pokud jsou ojedinělé, jsou většinou benigní. Jejich častý výskyt nebo komplexní formy mohou signalizovat srdeční onemocnění.
  • Komorová tachykardie (KT): Sled tří a více po sobě jdoucích komorových stahů s frekvencí nad 100/min. Jedná se o závažnou arytmii, která může vést k poklesu krevního tlaku a ztrátě vědomí. Může přejít do fibrilace komor.
  • Fibrilace komor (FiK): Život ohrožující stav. Elektrická aktivita v komorách je zcela chaotická, což vede k tomu, že se komory efektivně nestahují, ale pouze se "chvějí". Srdce přestává pumpovat krev, dochází k zástavě oběhu a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace nastává smrt během několika minut.

Poruchy vedení (bradyarytmie)

  • Syndrom nemocného sinu (Sick Sinus Syndrome): Porucha funkce SA uzlu, která se projevuje neschopností generovat dostatečně rychlý rytmus. Může se střídat s epizodami rychlých arytmií (tachy-brady syndrom).
  • Atrioventrikulární (AV) blokády: Porucha vedení vzruchu z síní na komory v oblasti AV uzlu. Dělí se na tři stupně podle závažnosti poruchy vedení. U AV bloku III. stupně jsou síně a komory elektricky zcela odděleny a bijí nezávisle na sobě, což vede k závažné bradykardii.

🚑 Příčiny a rizikové faktory

Arytmie mohou vznikat u lidí se zdravým srdcem i u pacientů se srdečním onemocněním.

  • Srdeční onemocnění:
   *   Ischemická choroba srdeční a stav po infarktu myokardu (jizva v myokardu může narušit vedení vzruchu)
   *   Srdeční selhání
   *   Kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu)
   *   Chlopenní vady
   *   Vrozené srdeční vady
   *   Hypertenze (vysoký krevní tlak)
  • Mimosrdeční příčiny:
   *   Poruchy hladiny iontů v krvi (zejména draslík, hořčík, vápník)
   *   Onemocnění štítné žlázy (hyperfunkce i hypofunkce)
   *   Některé léky (např. některá antidepresiva, antibiotika, ale i samotná antiarytmika)
   *   Nadměrná konzumace alkoholu, kofeinu nebo nikotinu
   *   Užívání drog (kokain, amfetaminy)
   *   Stres, úzkost, silné emoční vypětí
   *   Horečka a infekce
   *   Spánková apnoe

симптомы a projevy

Projevy arytmií jsou velmi variabilní. Některé mohou být zcela bezpříznakové a odhalí se náhodně při EKG vyšetření. Mezi typické symptomy patří:

  • Palpitace: Nepříjemně vnímané bušení srdce, pocit přeskočení, zastavení nebo nepravidelného běhu srdce.
  • Závratě a presynkopy: Pocity na omdlení způsobené dočasně sníženým prokrvením mozku.
  • Synkopa: Krátkodobá ztráta vědomí.
  • Dušnost: Pocit nedostatku dechu, zejména při námaze.
  • Bolest na hrudi (stenokardie): Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
  • Únava a slabost: Snížená tolerance zátěže.

🔬 Diagnostika

Základem diagnostiky je zachycení arytmie na EKG.

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje charakter obtíží, rizikové faktory a při poslechu srdce může odhalit nepravidelný rytmus.
  • Standardní 12svodové EKG: Základní vyšetření, které zaznamená elektrickou aktivitu srdce po dobu několika sekund. Je klíčové, pokud arytmie probíhá v době natáčení.
  • Holterovo monitorování (24–48 hodinové EKG): Pacient nosí malý přenosný přístroj, který nepřetržitě zaznamenává EKG během běžných denních aktivit. Používá se k zachycení záchvatovitých nebo méně častých arytmií.
  • Epizodní záznamník: Malý přístroj, který si pacient přikládá na hrudník v momentě, kdy pociťuje obtíže, a nahraje krátký EKG záznam.
  • Zátěžové EKG (ergometrie): Sleduje EKG a krevní tlak během fyzické zátěže (např. na rotopedu), může vyprovokovat arytmie vázané na námahu.
  • Echokardiografie (ultrazvuk srdce): Zobrazuje strukturu a funkci srdce, odhalí případné srdeční onemocnění, které může být příčinou arytmie.
  • Elektrofyziologické vyšetření (EFV): Invazivní metoda, při které se tenké katétry (elektrody) zavádějí cévami až do srdce. Umožňuje detailně zmapovat elektrický systém srdce, přesně určit typ a mechanismus arytmie a často ji i rovnou léčit (katetrizační ablací).

💊 Léčba a management

Cílem léčby je zmírnit symptomy, předejít závažným komplikacím a zlepšit kvalitu života.

Farmakologická léčba

Elektrické metody

  • Elektrická kardioverze: Plánovaný výkon v krátké celkové anestezii, kdy je pomocí elektrického výboje dodaného přes elektrody na hrudníku obnoven normální sinusový rytmus.
  • Defibrilace: Akutní, život zachraňující výkon u fibrilace komor nebo komorové tachykardie bez pulsu. Používá se vyšší energie než u kardioverze.

Intervenční a chirurgická léčba

  • Katetrizační ablace: Invazivní metoda, která je často léčbou volby u mnoha arytmií (např. SVT, flutter síní, fibrilace síní). Přes katétry zavedené do srdce se pomocí radiofrekvenční energie nebo mrazu (kryoablace) zničí malý okrsek tkáně, který je zodpovědný za vznik arytmie.
  • Implantace kardiostimulátoru: Přístroj se implantuje u pacientů se závažnou bradykardií. Sleduje srdeční rytmus a v případě potřeby vydává elektrické impulsy, které srdce stimulují k normální frekvenci.
  • Implantace kardioverteru-defibrilátoru (ICD): Přístroj podobný kardiostimulátoru, který je určen pro pacienty s vysokým rizikem život ohrožujících komorových arytmií. Kromě stimulace dokáže arytmii rozpoznat a ukončit ji rychlou stimulací nebo elektrickým výbojem (defibrilací).

Změna životního stylu

Důležitou součástí léčby a prevence je úprava životního stylu: omezení kofeinu a alkoholu, zanechání kouření, zvládání stresu, léčba vysokého krevního tlaku a dalších onemocnění.

📈 Prognóza a prevence

Prognóza pacientů s arytmií se velmi liší v závislosti na jejím typu, přítomnosti strukturálního onemocnění srdce a celkovém zdravotním stavu. Zatímco benigní extrasystoly prognózu neovlivňují, fibrilace komor je bez léčby smrtelná. Díky moderním diagnostickým a léčebným metodám, jako je katetrizační ablace a implantabilní přístroje, se prognóza mnoha pacientů výrazně zlepšila.

Prevence spočívá především v péči o zdravé srdce, což zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, zdravou stravu, udržování optimální tělesné hmotnosti, nekouření a důslednou léčbu onemocnění, jako je hypertenze nebo diabetes mellitus.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si srdce jako dům s vlastním elektrickým rozvodem. Hlavní jistič (SA uzel) pravidelně vysílá elektrické signály, které se šíří po přesně daných drátech (převodní systém) do všech místností (srdečních oddílů) a rozsvěcují světla (způsobují srdeční stah) ve správném pořadí – nejdříve v předsíni (síně), pak v hlavních pokojích (komory).

  • **Normální rytmus:** Jistič funguje správně, dráty jsou v pořádku. Světla blikají pravidelně, 60 až 100krát za minutu.
  • **Bradykardie (pomalý rytmus):** Jistič je unavený a vysílá signály příliš pomalu. Světla blikají méně než 60krát za minutu a dům může mít málo energie.
  • **Tachykardie (rychlý rytmus):** Někde v rozvodech došlo ke zkratu nebo se objevil falešný jistič, který vysílá signály příliš rychle. Světla blikají chaoticky a rychle (více než 100krát za minutu), což je neefektivní a vyčerpávající.
  • **Fibrilace síní (nepravidelný rytmus):** V předsíni (síních) došlo k totálnímu zkratu. Místo jednoho signálu jich vznikají stovky a dráty vedoucí do hlavních pokojů (komor) jsou zahlceny. Jen některé signály projdou dál, takže světla v pokojích blikají naprosto nepravidelně a chaoticky.

Léčba arytmií se pak snaží tento elektrický systém opravit: léky mohou "zklidnit" přecitlivělé dráty, katetrizační ablace "zaizoluje" místo zkratu a kardiostimulátor funguje jako nový, spolehlivý jistič, pokud ten původní selhává.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Srdeční_arytmie&oldid=16067“