Ischemická cévní mozková příhoda
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Ischemická cévní mozková příhoda (zkráceně iCMP), často označovaná jako mozkový infarkt nebo ischemická mrtvice, je život ohrožující stav způsobený náhlým přerušením krevního zásobení části mozku. Jedná se o nejčastější typ cévní mozkové příhody, tvořící přibližně 85 % všech případů. Důsledkem uzávěru mozkové tepny je nedostatek kyslíku a živin v postižené mozkové tkáni, což vede k jejímu rychlému poškození a odumírání (infarktu). Rychlé rozpoznání příznaků a okamžitá lékařská pomoc jsou klíčové pro minimalizaci trvalých následků.
Heslo „čas je mozek“ (anglicky „time is brain“) zdůrazňuje, že s každou minutou prodlení odumírají miliony mozkových buněk, což nevratně zhoršuje prognózu pacienta.
⚙️ Patofyziologie a příčiny
Základním mechanismem iCMP je ischemie, tedy nedokrvení mozkové tkáně. K tomu dochází v důsledku uzávěru (okluze) mozkové tepny. Oblast mozku, která je přímo postižena a kde dochází k nevratnému poškození, se nazývá ischemické jádro. Okolo tohoto jádra se nachází zóna zvaná ischemická penumbra (polostín). Buňky v penumbře jsou sice funkčně poškozené, ale stále životaschopné. Právě záchrana této oblasti je hlavním cílem akutní léčby.
Podle příčiny vzniku se ischemické CMP dělí na několik základních typů:
🐴 Trombóza velkých cév
Tento typ je nejčastěji způsoben aterosklerózou, při které se na stěnách velkých přívodných tepen (např. krční tepny – karotidy, nebo vertebrální tepny) tvoří tukové pláty. Na povrchu takového plátu může vzniknout krevní sraženina (trombus), která cévu buď přímo ucpe v místě vzniku, nebo se její část utrhne a jako embolus putuje krevním řečištěm do menších mozkových tepen, které zablokuje.
❤️ Kardioembolická příhoda
Příčinou je embolus (vmetek), který vzniká mimo mozkové řečiště, nejčastěji v srdci. Krevní sraženina se vytvoří v srdečních dutinách a krevní proud ji zanese až do mozku. Nejčastější příčinou je fibrilace síní, což je porucha srdečního rytmu, při které se srdeční síně nechvějí koordinovaně, což vede ke stagnaci krve a snadnému vzniku sraženin. Dalšími příčinami mohou být stavy po infarktu myokardu, umělé srdeční chlopně nebo záněty srdeční nitroblány (endokarditida).
💧 Okluze malých cév (lakunární infarkt)
Tento typ postihuje malé, hluboko v mozku uložené tepénky. Jejich uzávěr vede ke vzniku malých, ohraničených ložisek odumřelé tkáně (tzv. lakun). Hlavními rizikovými faktory pro vznik lakunárních infarktů jsou dlouhodobě neléčená arteriální hypertenze a diabetes mellitus.
❓ Jiné a nejasné příčiny
Mezi vzácnější příčiny patří:
- Disekce tepny: Natržení cévní stěny, často po úrazu krku.
- Vaskulitida: Zánětlivé onemocnění cévní stěny.
- Hematologické poruchy: Stavy se zvýšenou srážlivostí krve (trombofilní stavy).
- Kryptogenní CMP: Případy, u kterých se i přes podrobné vyšetření nepodaří zjistit jasnou příčinu (tvoří cca 20–25 % případů).
🩺 Příznaky a projevy
Příznaky iCMP vznikají náhle a jejich charakter závisí na tom, která část mozku je postižena. Pro rychlé laické rozpoznání se celosvětově používá mnemotechnická pomůcka FAST:
- F (Face – Tvář): Pokleslý ústní koutek. Požádejte osobu, aby se usmála.
- A (Arms – Paže): Slabost nebo neschopnost udržet jednu paži ve stejné výšce jako druhou.
- S (Speech – Řeč): Nesrozumitelná, zmatená řeč nebo neschopnost mluvit či rozumět.
- T (Time – Čas): Pokud je přítomen jakýkoliv z těchto příznaků, je čas okamžitě volat záchrannou službu (v Česku linku 155).
Další možné příznaky zahrnují:
- Náhlá porucha citlivosti, brnění nebo necitlivost na jedné polovině těla.
- Náhlá porucha zraku (rozmazané vidění, dvojité vidění, výpadek zorného pole).
- Náhlá porucha rovnováhy, závrať, neschopnost koordinace pohybů (ataxie).
- Náhlá silná bolest hlavy bez zjevné příčiny.
- Zmatenost, porucha orientace.
🚑 Diagnostika a první pomoc
Při podezření na cévní mozkovou příhodu je klíčová rychlost. Je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu. Do jejího příjezdu je vhodné pacienta uložit do polohy se zvýšenou hlavou, nepodávat mu žádné jídlo, pití ani léky a uvolnit mu těsný oděv.
V nemocnici je základním vyšetřením nativní CT mozku. Jeho hlavním úkolem je odlišit ischemickou CMP od hemoragické (krvácivé) CMP, protože léčba obou typů je diametrálně odlišná. U ischemické příhody může být CT v prvních hodinách bez zjevného nálezu.
Další zobrazovací metody zahrnují:
- CT angiografie (CTA): Vyšetření s kontrastní látkou, které zobrazí mozkové tepny a přesně lokalizuje uzávěr. Je klíčové pro plánování mechanické trombektomie.
- Magnetická rezonance (MRI): Je citlivější na zobrazení časných ischemických změn, zejména v DWI sekvenci.
- Doplňující vyšetření: EKG k odhalení fibrilace síní, echokardiografie (ultrazvuk srdce), ultrazvukové vyšetření krčních tepen a laboratorní vyšetření krve.
💊 Léčba
Léčba iCMP se dělí na akutní fázi, jejímž cílem je obnovení průtoku krve (rekanalizace), a fázi sekundární prevence, která má zabránit opakování příhody.
💉 Akutní léčba (reperfuzní terapie)
Cílem je co nejrychleji zprůchodnit ucpanou tepnu a zachránit tak buňky v ischemické penumbře.
- Intravenózní trombolýza: Podání léku (nejčastěji alteplázy, rt-PA) do žíly, který dokáže rozpustit krevní sraženinu. Tato léčba je účinná pouze v úzkém časovém okně, obvykle do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Není vhodná pro všechny pacienty (např. při riziku krvácení).
- Mechanická trombektomie: Endovaskulární výkon, při kterém se přes stehenní tepnu zavede katétr až do mozkových cév. Pomocí speciálního nástroje (stent-retrieveru) se krevní sraženina mechanicky odstraní. Tato metoda je určena pro pacienty s uzávěrem velké mozkové tepny a lze ji provést ve výrazně delším časovém okně, u vybraných pacientů až do 24 hodin od vzniku příznaků.
🛡️ Sekundární prevence
Po zvládnutí akutní fáze je nezbytné zaměřit se na eliminaci rizikových faktorů a farmakologickou prevenci:
- Antiagregační léčba: Léky snižující shlukování krevních destiček, např. kyselina acetylsalicylová nebo klopidogrel.
- Antikoagulační léčba: Léky na "ředění krve" (např. warfarin, NOAC) jsou indikovány u pacientů s kardioembolickou příčinou, zejména fibrilací síní.
- Léčba rizikových faktorů: Důsledná kontrola krevního tlaku, léčba cukrovky, snižování hladiny cholesterolu pomocí statinů.
- Režimová opatření: Zákaz kouření, redukce hmotnosti, pravidelná fyzická aktivita a zdravá strava.
- Chirurgické a intervenční výkony: U pacientů s významným zúžením krční tepny (karotická stenóza) se provádí karotická endarterektomie (chirurgické odstranění plátu) nebo zavedení stentu.
📈 Prognóza a rehabilitace
Prognóza pacienta závisí na mnoha faktorech, především na rozsahu a lokalizaci poškození mozku, věku pacienta, jeho celkovém zdravotním stavu a rychlosti zahájení léčby. Následky mohou sahat od minimálních až po těžkou invaliditu nebo smrt.
Mezi časté trvalé následky patří:
- Pohybové poruchy (hemiparéza – částečné ochrnutí, hemiplegie – úplné ochrnutí poloviny těla).
- Poruchy řeči (afázie).
- Poruchy zraku a vnímání.
- Kognitivní deficit (problémy s pamětí, pozorností).
- Deprese a emoční labilita.
Nedílnou součástí léčby je komplexní rehabilitace, která by měla být zahájena co nejdříve. Zahrnuje fyzioterapii, ergoterapii (nácvik soběstačnosti) a logopedii.
💡 Pro laiky
Ischemická cévní mozková příhoda je v podstatě infarkt mozku. Stejně jako u srdečního infarktu dojde k ucpání cévy, která do orgánu přivádí krev s kyslíkem. V tomto případě je ale postižen mozek.
- Co se děje? Krevní sraženina zablokuje cévu v mozku. Část mozku za touto překážkou začne okamžitě trpět nedostatkem kyslíku a odumírat.
- Jak to poznám? Nejčastěji náhlým poklesem koutku, ochrnutím ruky nebo poruchou řeči. Použijte test FAST (Tvář - Ruka - Řeč). Pokud něco z toho nefunguje, okamžitě volejte 155.
- Proč je čas tak důležitý? Protože "čas je mozek". Každá minuta znamená zánik milionů mozkových buněk. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím větší je šance na záchranu mozkové tkáně a menší trvalé následky.
- Jaký je rozdíl mezi ischemickou a hemoragickou mrtvicí? Ischemická je způsobena ucpáním cévy (asi 85 % případů). Hemoragická je způsobena prasknutím cévy a krvácením do mozku (asi 15 % případů). Léčba je naprosto odlišná, proto je v nemocnici jako první nutné provést CT vyšetření.