Mezinárodní klasifikace nemocí
Obsah boxu
Šablona:Infobox - klasifikace Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů, běžně známá pod zkratkou MKN (anglicky ICD – International Classification of Diseases), je celosvětově nejrozšířenější standardizovaný systém pro kódování a klasifikaci lidských nemocí, poruch, příznaků, abnormálních nálezů, sociálních okolností a vnějších příčin zranění či smrti. Vydává ji a spravuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
MKN poskytuje jednotný jazyk, který umožňuje zdravotnickým profesionálům, výzkumníkům a správcům po celém světě systematicky zaznamenávat, analyzovat, interpretovat a porovnávat údaje o úmrtnosti a nemocnosti. Kódy z MKN se používají pro statistické účely, pro řízení a financování zdravotní péče (např. pro úhrady od zdravotních pojišťoven), pro epidemiologický výzkum a pro monitorování zdravotních trendů v populaci.
Aktuální verzí v platnosti je od roku 2022 MKN-11, která postupně nahrazuje předchozí, široce používanou verzi MKN-10.
📜 Historie
Historie systematické klasifikace nemocí sahá až do 17. století, ale moderní podoba systému se začala formovat na konci 19. století.
🕰️ Předchůdci a počátky
První snahy o systematickou klasifikaci příčin smrti lze připsat Johnu Grauntovi v jeho práci Bills of Mortality v Londýně v 17. století. V 18. a 19. století se objevily další systémy, například od Françoise Boissiera de Sauvages de Lacroix nebo Williama Farra, statistika, který pracoval na sčítání lidu v Anglii a Walesu a zdůrazňoval potřebu jednotné klasifikace pro statistické účely.
Klíčovým momentem byl rok 1893, kdy Mezinárodní statistický institut (ISI) přijal tzv. Bertillonovu klasifikaci příčin smrti. Tento systém, vytvořený francouzským statistikem Jacquesem Bertillonem, se stal přímým předchůdcem MKN. Jeho výhodou byla hierarchická struktura a pravidelné revize, které se konaly přibližně každých deset let.
🌍 Převzetí Světovou zdravotnickou organizací
Po druhé světové válce, v roce 1948, převzala odpovědnost za další vývoj a revize klasifikace nově vzniklá Světová zdravotnická organizace (WHO). Šestá revize z roku 1948, známá jako MKN-6, byla první, která byla vydána pod záštitou WHO. Tato verze poprvé rozšířila svůj záběr z pouhých příčin smrti i na klasifikaci nemocí a zranění, což výrazně zvýšilo její využitelnost v nemocnicích a zdravotnických zařízeních.
Následující revize (MKN-7, MKN-8, MKN-9) postupně systém zpřesňovaly a rozšiřovaly. Zejména MKN-9, vydaná v roce 1975, se stala celosvětovým standardem a v některých zemích se používala až do 21. století.
💻 Přechod na digitální éru (MKN-10)
Desátá revize, MKN-10, byla schválena v roce 1990 a představovala zásadní změnu. Opustila čistě numerický systém kódování a zavedla alfanumerický formát (jedno písmeno následované číslicemi). To umožnilo výrazně rozšířit počet kódů a detailněji klasifikovat diagnózy. MKN-10 obsahovala přibližně 14 400 unikátních kódů. Její zavedení do praxe bylo postupné a v mnoha zemích, včetně České republiky, se stala základem pro vykazování zdravotní péče na desítky let.
🌐 Současná verze (MKN-11)
Práce na jedenácté revizi, MKN-11, začaly již na počátku 21. století s cílem vytvořit klasifikaci plně přizpůsobenou digitálnímu věku. Byla oficiálně představena v červnu 2018 a schválena Světovým zdravotnickým shromážděním v květnu 2019. V platnost vstoupila 1. ledna 2022.
MKN-11 přináší řadu vylepšení:
- **Plně elektronická struktura:** Je navržena pro použití v elektronických zdravotních záznamech.
- **Větší detailnost:** Obsahuje přes 55 000 unikátních kódů pro diagnózy, příznaky a příčiny zranění.
- **Modernizovaný obsah:** Zahrnuje nové poznatky z medicíny, například v oblasti imunologie, infekčních nemocí (např. kódy pro COVID-19) nebo duševních poruch.
- **Nové kapitoly:** Přidány byly kapitoly o poruchách imunitního systému, spánkových poruchách a sexuálním zdraví.
- **Propojení s dalšími systémy:** Umožňuje lepší integraci s jinými klasifikacemi, jako je SNOMED CT.
Přechod z MKN-10 na MKN-11 je komplexní proces, který v jednotlivých zemích probíhá postupně.
⚙️ Struktura a principy
MKN je hierarchická klasifikace, což znamená, že je organizována do kapitol, bloků a jednotlivých kategorií (kódů), které postupují od obecného ke specifickému.
🔠 Kódovací systém
Každá nemoc nebo stav má v MKN přiřazen unikátní kód.
- **MKN-10:** Používá alfanumerický kód začínající písmenem, za nímž následují dvě číslice před tečkou a jedna až dvě číslice za tečkou (např. J45.9 pro blíže neurčené astma).
- **MKN-11:** Používá flexibilnější kódovací schéma. Kódy mohou mít různou délku a strukturu (např. 1A00 pro cholera). První znak vždy označuje kapitolu.
📚 Kapitoly MKN
Klasifikace je rozdělena do kapitol, které se obvykle zaměřují na určitou skupinu nemocí nebo orgánový systém. Příklady kapitol v MKN-10:
- **Kapitola I:** Některé infekční a parazitární nemoci (A00–B99)
- **Kapitola II:** Novotvary (C00–D48)
- **Kapitola V:** Poruchy duševní a poruchy chování (F00–F99)
- **Kapitola IX:** Nemoci oběhové soustavy (I00–I99)
- **Kapitola X:** Nemoci dýchací soustavy (J00–J99)
- **Kapitola XIX:** Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (S00–T98)
- **Kapitola XX:** Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01–Y98)
MKN-11 má podobnou, ale restrukturalizovanou a rozšířenou soustavu kapitol.
🎯 Účel a využití
MKN je základním nástrojem pro moderní zdravotnictví a veřejné zdraví. Její hlavní využití zahrnuje:
- **Zdravotnická statistika:** Sběr dat o příčinách smrti a nemocnosti na národní i mezinárodní úrovni. To umožňuje sledovat zdravotní stav populace a identifikovat trendy, jako jsou epidemie nebo nárůst chronických onemocnění.
- **Epidemiologie:** Výzkum výskytu, distribuce a determinant nemocí v populacích.
- **Řízení a plánování zdravotní péče:** Vlády a zdravotnické organizace používají data z MKN pro plánování služeb, alokaci zdrojů a hodnocení efektivity zdravotnických intervencí.
- **Úhrady za zdravotní péči:** V mnoha zemích je kód diagnózy z MKN nezbytný pro proplacení péče zdravotními pojišťovnami. Systém DRG (klasifikace hospitalizačních případů) je přímo závislý na přesném kódování diagnóz podle MKN.
- **Klinický výzkum:** Umožňuje standardizovaný výběr a sledování pacientů ve studiích.
- **Mezinárodní srovnání:** Poskytuje společný základ pro porovnávání zdravotních dat mezi různými zeměmi.
🔄 Revize a verze
Pravidelné revize jsou klíčové pro udržení relevance klasifikace v souladu s pokroky v medicíně.
- **Bertillonova klasifikace:** 1893
- **MKN-1 až MKN-5:** Revize v letech 1900, 1909, 1920, 1929, 1938.
- **MKN-6:** 1949 (první pod záštitou WHO, zahrnula i nemocnost).
- **MKN-7:** 1958
- **MKN-8:** 1968
- **MKN-9:** 1978 (široce adoptovaná, zavedla doplňkové kódy).
- **MKN-10:** 1992 (přechod na alfanumerický systém, výrazné rozšíření).
- **MKN-11:** 2022 (plně digitální, modernizovaná struktura a obsah).
🇨🇿 MKN v Česku
V České republice je používání MKN povinné pro všechny poskytovatele zdravotních služeb. Správu české verze MKN a její implementaci zajišťuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Česká verze MKN-10 je základem pro vykazování diagnóz zdravotním pojišťovnám a pro statistické účely. Přechod na MKN-11 je v Česku plánován, ale jedná se o dlouhodobý proces vyžadující úpravy informačních systémů a školení zdravotnických pracovníků.
⚖️ Kritika a kontroverze
Přestože je MKN nepostradatelným nástrojem, čelí i určité kritice:
- **Pomalý cyklus revizí:** V minulosti trvalo desítky let, než se nové poznatky promítly do klasifikace. MKN-11 se snaží tento problém řešit svou flexibilnější digitální strukturou.
- **Kulturní a sociální vlivy:** Některé diagnózy, zejména v oblasti duševního zdraví, mohou být ovlivněny kulturními normami. Příkladem je vyřazení homosexuality ze seznamu nemocí v roce 1990 (v MKN-10).
- **Komplexnost:** S rostoucím počtem kódů se zvyšuje náročnost na správné a přesné kódování, což vyžaduje specializované školení.
- **Redukcionismus:** Převod komplexního zdravotního stavu pacienta na jediný kód může vést ke zjednodušení a ztrátě kontextu.
💡 Pro laiky: Co je to MKN?
Představte si, že MKN je obrovský, celosvětově používaný slovník nebo katalog všech známých nemocí, zranění a zdravotních problémů. Každé položce v tomto katalogu je přidělen unikátní kód, podobně jako má každá kniha v knihovně své číslo.
Když jdete k lékaři a ten vám stanoví diagnózu, například "akutní zánět průdušek", zapíše do vaší dokumentace nejen slovní popis, ale i příslušný kód z MKN (v tomto případě J20.9). Tento kód má několik výhod: 1. **Je univerzální:** Lékař v Praze, Tokiu i New Yorku bude pod stejným kódem rozumět stejnou diagnózu. 2. **Je přesný:** Umožňuje rozlišit i velmi podobné nemoci. 3. **Je dobrý pro statistiku:** Díky kódům mohou úřady snadno spočítat, kolik lidí v zemi onemocnělo chřipkou, kolik mělo infarkt nebo kolik se zranilo při dopravní nehodě. 4. **Je nutný pro pojišťovnu:** Na základě kódu pojišťovna ví, jakou léčbu má proplatit.
Stručně řečeno, MKN je klíčový systém, který vnáší řád a srozumitelnost do obrovského množství informací o lidském zdraví a umožňuje, aby si zdravotnické systémy po celém světě "rozuměly".
🔗 Související klasifikace
- Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM): Klasifikace duševních poruch vydávaná Americkou psychiatrickou asociací. Je hojně využívána v psychiatrii a klinické psychologii, zejména v USA.
- Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF): Další klasifikace od WHO, která nepopisuje diagnózy, ale funkční stav člověka v souvislosti s jeho zdravotním stavem.
- SNOMED CT: Komplexní klinická terminologie navržená pro použití v elektronických zdravotních záznamech. Je mnohem podrobnější než MKN a zaměřuje se na detailní klinický popis.