Bolest hlavy
Obsah boxu
Bolest hlavy (latinsky cephalgia nebo cephalea) je jedním z nejčastějších zdravotních problémů, se kterým se v průběhu života setká prakticky každý člověk. Jedná se o nepříjemný, často intenzivně vnímaný pocit bolesti lokalizovaný v oblasti hlavy, který může vystřelovat ze záhlaví k očím a bývá doprovázen závratěmi, točení hlavy, hučení v uších či pískání v uších. Bolesti hlavy jsou celosvětovým problémem, který postihuje osoby jakéhokoli věku, národnosti či vzdělání. Až 85 % dospělých osob pociťuje bolesti hlavy, přičemž více než polovina pacientů bývá ve věku do 45 let.
Bolesti hlavy se dělí na primární, které jsou samy o sobě diagnózou a nejsou způsobeny jiným onemocněním, a sekundární, které vznikají jako příznak jiného zdravotního problému v těle. Správná diagnostika je klíčová pro určení vhodné léčby, neboť zatímco primární bolesti hlavy se zaměřují na symptomatickou úlevu a prevenci, u sekundárních je nutné řešit primární příčinu.
⏳ Historie a klasifikace
První záznamy jednoznačně popisující migrénu jako typ bolesti hlavy se nacházejí v Hippokratových spisech z 5. a 6. století př. n. l.. Římský lékař Galén ve 2. století př. n. l. pak popsal migrénu jako „hemikranii“, což doslovně znamená „polovina hlavy“, a zmiňoval bolest jedné poloviny hlavy. V průběhu historie se pohled na bolesti hlavy měnil, od starověkých teorií o humorální nerovnováze až po moderní neurologický přístup, který začal převládat v 18. a 19. století.
Pro sjednocení terminologie a diagnostických kritérií byla vyvinuta Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (International Classification of Headache Disorders, zkráceně ICHD), kterou vydala International Headache Society (IHS). V současnosti je v platnosti její třetí edice, ICHD-3, publikovaná v roce 2018, která je všeobecně uznávanou normou pro diagnostiku a výzkum v oblasti bolestí hlavy. Klasifikace ICHD-3 dělí bolesti hlavy do čtyř hlavních skupin:
- I. Primární bolesti hlavy
- II. Sekundární bolesti hlavy
- III. Neuropatie, obličejové bolesti a jiné bolesti hlavy
- IV. Appendix (zahrnuje nové podjednotky, které jsou předmětem dalšího zkoumání)
🔬 Typy bolestí hlavy
Bolesti hlavy se dělí na primární a sekundární.
Primární bolesti hlavy
Primární bolesti hlavy nejsou způsobeny žádnou strukturální nebo jinak zjistitelnou příčinou v mozku či jiném orgánu. Bolest je zde samotným onemocněním. Mezi nejčastější primární bolesti hlavy patří:
- Migréna
- Migréna je chronické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty středně těžké až silné bolesti hlavy, často pulzující povahy a typicky postihující jednu stranu hlavy (unilaterální). Záchvaty mohou trvat od několika hodin do tří dnů. Často jsou doprovázeny nevolností, zvracením, zvýšenou citlivostí na světlo (fotofobie) a zvuk (fonofobie), někdy i na pachy (odorofobie). Fyzická aktivita obvykle bolest zhoršuje. U přibližně 15–30 % osob s migrénou předchází bolesti tzv. aura, což jsou přechodné neurologické příznaky, nejčastěji zrakové (např. vlnění, záblesky, výpadky zorného pole). Migréna se vyskytuje častěji u žen (15–25 %) než u mužů (6–8 %), s největším počtem postižených mezi 30. a 40. rokem života.
- Tenzní bolest hlavy (TTH – Tension-Type Headache)
- Jedná se o nejčastější formu bolesti hlavy. Je charakterizována jako oboustranná, tupá, tlaková nebo svíravá bolest mírné až střední intenzity, často popisovaná jako pocit pásku kolem hlavy nebo tlaku uvnitř lebky. Obvykle není doprovázena nevolností či zvracením a fyzická aktivita ji nezhoršuje. Příčinou je zřejmě zvýšený stah svalů krku a lebky, často vyvolaný stres, únava, nedostatek spánku nebo prací ve vynucené poloze. Může trvat od 30 minut do několika dní.
- Cluster headache (histaminová cefalea, nakupená bolest hlavy)
- Jedná se o vzácný, ale velmi intenzivní typ primární bolesti hlavy. Bolest je obvykle ostrá, pronikavá a pálivá, lokalizovaná na jedné straně obličeje, často kolem oka nebo spánku. Záchvaty se objevují náhle a mohou trvat od 15 minut do 3 hodin. Jsou doprovázeny vegetativními příznaky na postižené straně, jako je slzení, zarudnutí oka, otok víčka, ucpaný nos nebo výtok z nosu. Vyskytuje se častěji u mužů ve věku 30–40 let.
Sekundární bolesti hlavy
Sekundární bolesti hlavy jsou příznakem jiného základního onemocnění nebo stavu. Jejich léčba spočívá v odstranění příčiny. Mezi časté příčiny sekundárních bolestí hlavy patří:
- Zánětlivá onemocnění (např. meningitida, encefalitida, zánět vedlejších nosních dutin, infekce zubů a čelisti).
- Cévní mozková příhoda (CMP) nebo aneurysma mozku.
- Nádor na mozku.
- Poranění hlavy nebo krku.
- Dehydratace.
- Stres a psychické vypětí.
- Hormonální výkyvy (zejména u žen v souvislosti s menstruací, těhotenstvím nebo menopauzou).
- Kofein (nadměrná konzumace nebo vysazení).
- Bolest hlavy z nadužívání léků (medication overuse headache) – paradoxně způsobená příliš častým užíváním léků proti bolesti.
- Glaukom nebo refrakční vady očí.
- Cervikogenní bolest hlavy – bolest vycházející z krční páteře nebo šíjového svalstva.
Mezi další spouštěče patří nedostatek spánku, hlad, změny počasí a atmosférického tlaku, únava, alkohol (zejména červené víno) a některé potraviny (např. sýry, čokoláda, citrusy, uzeniny, ořechy, glutamát sodný).
🩺 Příznaky
Příznaky bolesti hlavy se liší v závislosti na jejím typu a příčině. Obecně se jedná o pocity bolesti v oblasti hlavy, které mohou být tupé, pulzující, ostré, svíravé nebo pálivé.
Charakteristické příznaky u hlavních typů primárních bolestí hlavy:
- Migréna:
- Tenzní bolest hlavy:
- Mírná až střední tlaková nebo svíravá bolest, často oboustranná, pocit sevření nebo pásku kolem hlavy.
- Bolest nebývá pulzující.
- Obvykle bez nevolnosti a zvracení.
- Ztuhlost šíjových a perikraniálních svalů.
- Neschopnost koncentrace, podrážděnost, nespavost a pocit silné únavy.
- Cluster headache:
- Velmi ostrá, pronikavá, pálivá bolest na jedné straně hlavy, často kolem oka, spánku nebo obličeje.
- Doprovodné příznaky na postižené straně: slzení, zarudnutí oka, otok víčka, ucpaný nos nebo výtok z nosu, pokles víčka, zúžení zornice.
- Neobjevuje se nevolnost ani zvracení.
Varovné příznaky (tzv. červené praporky), které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc:
- První nebo nejhorší bolest hlavy v životě, zvláště náhle vzniklá a intenzivní.
- Bolest hlavy doprovázená dalšími neurologickými příznaky, jako jsou závratě, poruchy vidění, necitelnost nebo slabost v končetinách, horečka, ztuhlost šíje, porucha vědomí, porucha řeči nebo vyrážka.
- Bolest hlavy u pacienta staršího 40 let, která je nového typu nebo se postupně zhoršuje.
- Bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním nebo HIV infekcí.
- Bolest hlavy, která se zhoršuje při kašli, kýchání, předklonu nebo fyzické námaze.
- Bolest hlavy, které předcházelo poranění hlavy.
🔍 Diagnostika
Základem správné diagnostiky bolesti hlavy je podrobná anamnéza a pečlivé fyzikální vyšetření, včetně neurologického vyšetření. Až 80 % diagnóz lze stanovit pouze na základě kvalitního rozhovoru s pacientem. Lékař se zaměřuje na charakter bolesti (tupá, pulzující, šlehavá), její lokalizaci (jednostranná, difuzní, za okem), intenzitu, délku trvání a četnost výskytu. Důležité jsou také doprovodné příznaky a faktory, které bolest vyvolávají nebo zhoršují.
V případě podezření na sekundární bolest hlavy nebo při atypickém průběhu jsou indikována další pomocná vyšetření:
- Krevní tlak a laboratorní parametry (např. krevní obraz, markery zánětu).
- Zobrazovací vyšetření:
- Počítačová tomografie (CT) mozku je metodou první volby pro urgentní vyšetření.
- Magnetická rezonance (MR) mozku poskytuje detailnější obraz a je důležitá pro vyloučení strukturálních anomálií.
- RTG lebky a páteře.
- Lumbální punkce (vyšetření mozkomíšního moku) – k vyloučení zánětů nebo krvácení.
- Vyšetření očí (včetně očního pozadí) a ORL vyšetření.
- Stomatologické vyšetření.
💊 Léčba
Léčba bolesti hlavy závisí na jejím typu, příčině a intenzitě. Rozlišuje se akutní léčba (zaměřená na úlevu od probíhající bolesti) a profylaktická léčba (zaměřená na prevenci záchvatů).
Akutní léčba
- Volně prodejná analgetika: U mírných až středně silných bolestí hlavy jsou účinné látky jako paracetamol, ibuprofen, kyselina acetylsalicylová (aspirin) nebo naproxen. Tyto látky mohou být kombinovány s kofeinem pro zvýšení účinnosti.
- Specifická antimigrenika (triptany): Jsou určena pro středně těžké a těžké záchvaty migrény. Působí selektivní vazokonstrikci kraniálních cév a jsou silnými agonisty 5HT1B a 5HT1D receptorů. Je důležité je podat co nejdříve od začátku bolesti.
- Antiemetika nebo prokinetika: Podávají se při migréně spojené s nauzeou nebo zvracením.
- Nesteroidní antiflogistika (NSAID): Například diklofenak nebo metamizol.
Profylaktická léčba (prevence záchvatů)
Profylaktická léčba je indikována u častých nebo závažných záchvatů bolesti hlavy, které významně ovlivňují kvalitu života pacienta.
- Betablokátory (např. propranolol).
- Antidepresiva: Zejména amitriptylin (účinný u tenzních bolestí hlavy i migrény), ale i venlafaxin nebo klomipramin.
- Antiepileptika (např. topiramát).
- Monoklonální protilátky proti CGRP (Calcitonin Gene-Related Peptide) receptorům: Novější léčiva pro profylaxi migrény, zmíněná v kontextu ICHD-3.
Nefarmakologické metody
Tyto metody doplňují farmakologickou léčbu a jsou důležité pro dlouhodobé zvládání bolesti hlavy:
- Fyzioterapie: Měkké techniky v oblasti cervikokraniálního přechodu a krční páteře, léčebná tělesná výchova, ultrazvuk.
- Relaxační techniky: Jóga, meditace, hluboké dýchání, progresivní svalová relaxace.
- Akupunktura: Prokázala účinnost u časté epizodické a chronické tenzní bolesti hlavy.
- Psychoterapie: Zejména kognitivně-behaviorální terapie.
- Masáže: Zejména šíjového svalstva.
- Úprava životního stylu: Pravidelný spánek, dostatečná hydratace, omezení kofeinu a alkoholu, zvládání stresu.
- Doplňky stravy: Například hořčík může pozitivně ovlivnit frekvenci a intenzitu migrén.
🧘 Prevence
Prevence bolesti hlavy spočívá v dodržování zdravého životního stylu a vyhýbání se identifikovaným spouštěčům. Klíčové aspekty prevence zahrnují:
- Pravidelný spánek: Dodržování stejné doby usínání a vstávání, a to i o víkendech.
- Dostatečný pitný režim: Zajištění adekvátní hydratace.
- Zvládání stresu: Používání relaxačních technik, jóga, meditace, hluboké dýchání.
- Pravidelná fyzická aktivita: Mírné cvičení, jako je chůze, plavání nebo jóga, pomáhá snižovat napětí a stres.
- Vyhýbání se spouštěčům: Identifikace a eliminace potravinových spouštěčů (sýry, čokoláda, citrusy, uzeniny, alkohol, kofein) a dalších faktorů jako hlad, únava nebo změny počasí.
- Ergonomie: Správné sezení při sedavém zaměstnání a pravidelné pauzy při práci s počítačem.
- Omezení alkoholu a kofeinu: Vyvarování se nadměrné konzumace.
- Doplňky stravy: Zvýšený příjem hořčíku.
📊 Epidemiologie
Bolesti hlavy jsou celosvětově velmi rozšířené. Až 85 % dospělých osob se s nimi setká. Migréna postihuje přibližně 15–25 % žen a 6–8 % mužů, s největší frekvencí záchvatů mezi 25 a 50 lety věku. V dětství je migréna častější u chlapců, ale kolem puberty se poměr obrací ve prospěch dívek. Tenzní bolest hlavy je nejčastějším typem bolesti hlavy a trpí jí odhadem přes 15 % populace v civilizovaných státech, zejména ženy. Cluster headache je vzácnější, postihuje častěji kuřáky a osoby ve věku 30–40 let.
Genetické faktory hrají roli u některých typů bolestí hlavy. Přibližně polovina pacientů s migrénou má blízkého příbuzného, který migrénou trpí. U clusterových bolestí hlavy se genetické faktory podílejí na přibližně 10 % případů.
💡 Pro laiky
Představte si, že vaše hlava je jako dům a v něm je mnoho místností a trubek. Někdy se stane, že v domě něco bolí – třeba se ucpe trubka, nebo se moc napnou zdi. To je jako bolest hlavy. Není to vždycky něco vážného, někdy je to jen proto, že jste málo pili vodu, nebo jste se moc báli před školním testem.
Existují různé druhy bolesti hlavy. Některé jsou jako malá, otravná vrtačka, která vám vrtá do hlavy – tomu říkáme tenzní bolest hlavy. Většinou to je proto, že se moc soustředíte, nebo máte moc starostí, a svaly na krku se zatnou jako provaz. Pomůže, když si odpočinete a třeba si krk trochu protáhnete.
Pak je tu taková velká, pulzující bolest, jako by vám v hlavě tloukl bubínek a u toho vám bylo špatně, vadilo vám světlo a hluk. To je migréna. Ta je silnější a někdy je potřeba jít k lékaři, aby vám dal speciální léky. Někdy před migrénou vidíte i takové barevné záblesky nebo vlnění.
A někdy může hlava bolet, protože se v těle děje něco jiného – třeba máte rýmu, nebo jste se uhodili. To je jako kdyby v domě praskla trubka, protože soused nahoře moc skákal. V takovém případě je důležité najít, co to prasklo, a opravit to.
Důležité je si pamatovat, že když vás hlava bolí hodně, nebo k tomu máte horečku, nebo se vám najednou špatně mluví, je vždycky nejlepší říct to dospělému a jít k doktorovi. Někdy je to jen malá věc, ale jindy to může být něco, co potřebuje rychle spravit. Nejlepší je pít dostatek vody, spát a nebát se moc.
Zdroje
- Česká neurologická společnost – Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy: [[1]]
- Národní zdravotnický informační portál (NZIP): [[2]]
- WikiSkripta – Projekt 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy: [[3]]