Hlad

Rozbalit box

Obsah boxu

Hlad je stav, kdy člověk po delší dobu nepřijímá dostatečné množství potravy k uspokojení základních energetických a nutričních potřeb těla. Nejde jen o nepříjemný pocit, ale o závažný globální problém s devastujícími dopady na lidské zdraví, společnost a ekonomiku. V širším kontextu je hlad spojen s podvýživou a potravinovou nejistotou – situací, kdy lidé nemají stálý fyzický a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin.

Podle zpráv OSN čelilo v roce 2024 chronickému hladu přibližně 673 až 733 milionů lidí, což odpovídá zhruba 8,2 % světové populace. Ačkoliv tato čísla představují mírný pokles oproti předchozím letům, svět je stále daleko od dosažení druhého z Cílů udržitelného rozvoje – vymýtit hlad do roku 2030. Situaci komplikuje souběh několika krizí, včetně ozbrojených konfliktů, klimatických změn a ekonomických otřesů.

🧠 Biologická podstata hladu

Hlad je primární fyziologický pud řízený komplexní souhrou hormonů a nervových signálů mezi trávicí soustavou a mozkem. Když je žaludek prázdný, produkuje hormon zvaný ghrelin, který putuje do hypotalamu – části mozku zodpovědné za regulaci základních potřeb. Ghrelin signalizuje potřebu jíst. Naopak po jídle produkují tukové buňky hormon leptin, který mozku sděluje pocit sytosti.

Při dlouhodobém nedostatku potravy tělo přechází do úsporného režimu:

Metabolismus se zpomaluje: Tělo začne spalovat méně energie, aby šetřilo zdroje.
Odbourávání zásob: Nejprve tělo spotřebovává zásoby glykogenu v játrech a svalech. Poté přechází na spalování tukových zásob a nakonec, v kritické fázi, začne odbourávat i svalovou hmotu a bílkoviny z orgánů, což vede k jejich poškození.

Tento stav, známý jako podvýživa, má vážné zdravotní následky, zejména pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou děti a těhotné ženy.

🌍 Globální statistiky a trendy

Navzdory pokroku dosaženému v minulých dekádách se od roku 2015 trend snižování počtu hladovějících zastavil a v některých obdobích dokonce zvrátil. Podle zprávy OSN "Stav potravinové bezpečnosti a výživy ve světě 2024" (SOFI) je situace následující:

Počet hladovějících: V roce 2024 trpělo chronickým hladem přibližně 673 milionů lidí (8,2 % světové populace). To je výrazně více než před pandemií covidu-19.
Potravinová nejistota: Téměř 2,3 miliardy lidí (asi 28 % populace) čelilo v roce 2023 mírné nebo vážné potravinové nejistotě, což znamená, že neměli pravidelný přístup k dostatku kvalitní potravy.
Regionální rozdíly: Nejhorší situace je v Africe, kde hladem trpí každý pátý člověk (přes 20 % populace kontinentu, více než 307 milionů lidí). Vážná situace panuje také v jižní Asii. Zatímco v Jižní Americe a Asii byl zaznamenán mírný pokrok, v Africe a západní Asii se situace zhoršuje.

Pokud současné trendy potrvají, odhady naznačují, že v roce 2030 bude stále hladovět téměř 600 milionů lidí, čímž se cíl nulového hladu stane nedosažitelným.

📉 Příčiny hladu

Hlad není důsledkem globálního nedostatku potravin – svět produkuje dostatek jídla pro všechny. Jeho příčiny jsou komplexní a vzájemně propojené:

Konflikty a války: Jsou hlavní příčinou hladu. Války ničí zemědělskou půdu, narušují dodavatelské řetězce, vyhánějí lidi z jejich domovů a jsou často používány jako válečná zbraň. Země jako Jemen, Jižní Súdán, Sýrie a severní Nigérie jsou toho tragickým příkladem.
Klimatická změna: Extrémní výkyvy počasí, jako jsou dlouhotrvající sucha, povodně, vlny veder a nálety škůdců (např. sarančat), ničí úrodu a ztěžují život drobným zemědělcům, kteří produkují většinu potravin v rozvojových zemích.
Ekonomické šoky: Pandemie covid-19, vysoká inflace a rostoucí ceny potravin a energií dramaticky snížily kupní sílu nejchudších domácností. Miliony lidí si tak nemohou dovolit koupit základní potraviny.
Chudoba a nerovnost: Hlad je neoddělitelně spjat s chudobou. Chudí lidé nemají prostředky na nákup potravin ani na investice do zemědělství. Nerovný přístup k půdě, vzdělání a zdrojům, zejména pro ženy, tento cyklus dále prohlubuje.
Plýtvání potravinami: Paradoxně se odhaduje, že přibližně jedna třetina všech celosvětově vyprodukovaných potravin se ztratí nebo vyplýtvá. Toto plýtvání probíhá ve všech fázích, od sklizně až po spotřebitele.

💔 Důsledky hladu a podvýživy

Dlouhodobý nedostatek potravy má zničující a často nevratné následky.

Zdravotní dopady: Podvýživa oslabuje imunitní systém, čímž se lidé, a zejména děti, stávají náchylnějšími k běžným nemocem, jako jsou průjem, zápal plic nebo spalničky. Podvýživa je faktorem přispívajícím až k polovině všech úmrtí dětí do pěti let.
Dopady na děti: U dětí způsobuje podvýživa v prvních 1000 dnech života nevratné poškození. Vede k zakrnění (stunting), kdy je dítě na svůj věk příliš malé, a k chřadnutí (wasting), kdy má nebezpečně nízkou váhu vůči své výšce. To poškozuje nejen fyzický růst, ale i vývoj mozku, což omezuje schopnost učit se a budoucí potenciál dítěte.
Ekonomické a sociální dopady: Hlad snižuje produktivitu práce a udržuje celé komunity a národy v cyklu chudoby. Může vést k sociálním nepokojům, politické nestabilitě a nucené migraci.

💪 Mezinárodní úsilí a řešení

Boj proti hladu je celosvětovou prioritou, zakotvenou v Cílech udržitelného rozvoje OSN (SDGs) jako Cíl č. 2: Nulový hlad. Mezi klíčové aktéry patří Světový potravinový program (WFP), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), UNICEF a řada nevládních organizací jako Člověk v tísni. V listopadu 2024 byla na summitu G20 založena Globální aliance proti hladu a chudobě.

Řešení musí být komplexní a kombinovat:

Okamžitou humanitární pomoc: Zajištění potravin v akutních krizích, jako jsou konflikty nebo přírodní katastrofy.
Investice do udržitelného zemědělství: Podpora drobných zemědělců, zavádění plodin odolných vůči suchu a zlepšování přístupu k vodě a technologiím.
Sociální záchranné sítě: Programy jako školní obědy nebo peněžní dávky pro nejchudší rodiny, které jim umožní nakoupit potraviny.
Posilování postavení žen: Ženy hrají klíčovou roli v produkci potravin a výživě rodin. Zajištění jejich přístupu ke vzdělání a zdrojům je jedním z nejefektivnějších způsobů boje proti hladu.
Budování míru: Ukončení konfliktů je naprosto zásadní pro obnovu potravinové bezpečnosti v postižených regionech.

💡 Pro laiky

Představte si lidské tělo jako auto a jídlo jako jeho palivo. Když má auto dostatek kvalitního paliva, motor běží hladce a auto může jet rychle a daleko. Když ale palivo dojde, auto začne škubat, ztrácet výkon a nakonec se úplně zastaví. Hlad je pro tělo to samé, co prázdná nádrž pro auto. Je to varovný signál, že dochází energie.

Pro miliony lidí na světě tato "kontrolka paliva" svítí neustále. Jejich tělo nedostává dostatek energie a živin, aby mohlo správně fungovat. Děti nemohou růst, dospělí nemají sílu pracovat a všichni jsou náchylnější k nemocem. Cílem boje proti hladu je zajistit, aby každý člověk na planetě měl svou "nádrž" vždy plnou, aby mohl žít zdravý a produktivní život.

Zdroje