Jižní Súdán

Rozbalit box

Obsah boxu

Jihosúdánská republika
Motto	Justice, Liberty, Prosperity (Spravedlnost, svoboda, prosperita)
Hymna	South Sudan Oyee!
Rozloha	644 329 km²
Počet obyvatel	12 289 457 (odhad pro prosinec 2025)
Hustota zalidnění	20 obyv./km² (2025)
Úřední jazyk	angličtina
Prezident	Salva Kiir Mayardit
Hlavní město	Juba
Měna	Jihosúdánská libra (SSP)
Časové pásmo	UTC+2 (Central Africa Time, CAT)
Telefonní předvolba	+211
Nezávislost	9. července 2011 (na Súdánu)
Členství	Organizace spojených národů (od 14. července 2011), Africká unie (od 27. července 2011)

Jižní Súdán, plným názvem Jihosúdánská republika (anglicky Republic of South Sudan), je vnitrozemský stát v severovýchodní Africe. Je to nejmladší suverénní stát na světě, který získal nezávislost na Súdánu 9. července 2011 po desetiletích konfliktu. Jeho hlavním a největším městem je Juba.

Jižní Súdán sousedí na východě s Etiopií, na jihu s Keňou, Ugandou a Demokratickou republikou Kongo, na západě se Středoafrickou republikou a na severu se Súdánem. Země je bohatá na přírodní zdroje, zejména ropa, ale čelí významným výzvám v oblasti politické stability, rozvoje infrastruktury a humanitární krize.

🗺️ Geografie

Jižní Súdán se nachází v severovýchodní Africe mezi 3° a 12° severní šířky a mezi 24° a 36° východní délky. Rozkládá se na ploše 644 329 km², což jej řadí na 41. místo na světě. Osou státu je Bílý Nil, který protéká zemí a vytváří rozsáhlé mokřady, z nichž největší je Sudd. Tyto mokřady jsou jedním z největších sladkovodních mokřadních systémů na světě a jsou domovem bohaté biodiverzity.

Povrch země je převážně rovinatý až mírně zvlněný, s výjimkou jižních oblastí, kde se nachází pohoří Imatong. Zde se tyčí nejvyšší hora Jižního Súdánu, Kinyeti, s nadmořskou výškou 3 187 metrů. Klima je tropické, charakterizované horkými teplotami a střídáním období dešťů a sucha. Období sucha trvá od prosince do května, zatímco období dešťů od června do listopadu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 30 °C.

Administrativně se Jižní Súdán dělí na 10 států (pro aktuální stav k prosinci 2025 je potřeba ověřit, zda nedošlo ke změnám). Hlavní město Juba leží v jižní části země na břehu Bílého Nilu.

⏳ Historie

V předkoloniálním období se na území dnešního Jižního Súdánu nekonstituoval žádný významnější státní útvar. Oblast byla obývána různými nilotskými a dalšími etnickými skupinami. V 19. století se do oblasti dostali Egypt a následně Britové. Roku 1899 byla vyhlášena společná anglo-egyptská správa Súdánu, přičemž Britové si podrželi rozhodující vliv. Jižní oblasti byly spravovány odděleně od převážně arabského a muslimského severu, přičemž na jihu se prosadila jako úřední jazyk angličtina.

Během jednání o nezávislosti byl však Jižní Súdán přivtělen ke svému severnímu sousedu, což vedlo ke vzniku jednotného súdánského státu, oficiálně nezávislého od roku 1956. Nedodržení slibu samostatnosti a federativního uspořádání vyústilo v roce 1955 v první občanskou válku mezi severem a jihem, která trvala až do roku 1972 a skončila omezenou autonomií pro jižní oblasti.

V roce 1983 byla autonomie jihu zrušena a boje propukly znovu, což vedlo k druhé súdánské občanské válce. K rozporům přispělo i objevení zásob ropy v jižní části státu koncem 70. let. Tato válka, která si vyžádala přes 2 miliony obětí a 4–5,5 milionu uprchlíků, oficiálně skončila v roce 2005 podpisem Komplexní mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement). Dohoda zahrnovala autonomní statut Jižního Súdánu a příslib referenda o nezávislosti po šesti letech.

V lednu 2011 se konalo referendum, ve kterém se 98,8 % obyvatel vyslovilo pro samostatnost. Dne 9. července 2011 byla vyhlášena nezávislost Jihosúdánské republiky. Krátce po získání nezávislosti však v zemi vypukl další konflikt, tentokrát vnitřní, mezi jednotlivými mocenskými silami. Občanská válka probíhala v letech 2013 až 2020 a zahrnovala četné porušování lidských práv, včetně nuceného vysídlování a etnických masakrů. Od roku 2020 je země řízena koaliční vládou, ale stále se potýká s přetrvávajícím etnickým násilím.

👥 Obyvatelstvo

Jižní Súdán má k prosinci 2025 odhadovaný počet obyvatel 12 289 457. Hustota zalidnění je přibližně 20 obyvatel na km². Populace je demograficky velmi mladá, s mediánem věku 18,7 let v roce 2025. Přibližně 27,7 % populace žije ve městech.

Země je domovem mnoha různých etnických skupin, z nichž nejpočetnější jsou Dinkové (35,8 %), Nuerové (15,6 %), dále Šilukové, Azande, Bariové, Kakwa, Kuku, Murle a mnoho dalších. Každá skupina má své vlastní tradice, zvyky a jazyky, což přispívá k bohaté kulturní rozmanitosti země.

Úředním jazykem je angličtina, ale v zemi se mluví asi 60 místními jazyky. Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství (kolem 60,5 %, z toho 39,7 % katolíků a 20,7 % protestantů) nebo k tradičním místním náboženstvím (32,9 %). Menší část populace vyznává islám (6,2 %).

🏛️ Politika a správa

Jižní Súdán je federativní prezidentská republika. Hlavou státu a zároveň hlavou vlády je prezident, kterým je k prosinci 2025 Salva Kiir Mayardit. Prezident má výkonnou moc a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Současný prezident Salva Kiir Mayardit je z etnické skupiny Dinků, zatímco první viceprezident Riek Machar pochází z etnika Nuerů. Historicky se mezi těmito dvěma etniky objevovalo napětí, které se odrazilo i v politických konfliktech.

Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový parlament, který se skládá z Národního zákonodárného shromáždění a Rady států. Ústava z roku 2011 je nejvyšším zákonem země.

Země je členem Organizace spojených národů od 14. července 2011 a Africké unie od 27. července 2011. Mezinárodní vztahy jsou klíčové pro rozvoj Jižního Súdánu, který se snaží překonat důsledky dlouhotrvajících konfliktů.

💰 Ekonomika

Ekonomika Jižního Súdánu je jednou z nejméně rozvinutých na světě a je téměř úplně závislá na těžbě a prodeji ropy. Země má značné zásoby ropy, ale infrastruktura pro její těžbu a export je nedostatečná a závisí na tranzitních ropovodech vedoucích přes Súdán. Kolísání cen ropy na světových trzích a politické neshody se Súdánem ohledně tranzitních poplatků mají zásadní dopad na státní rozpočet.

Kromě ropy je důležitým sektorem zemědělství, které zaměstnává drtivou většinu obyvatelstva, převážně v samozásobitelském zemědělství. I přes úrodnou půdu a dostatek vody (zejména v oblasti Bílého Nilu) není zemědělský potenciál plně využíván kvůli nedostatečné infrastruktuře, konfliktům a zastaralým zemědělským praktikám.

Infrastruktura je obecně ve velmi špatném stavu. Mnohé oblasti nemají přístup k elektřině, pitné vodě ani základním hygienickým zařízením. Ceny zboží jsou vysoké, jelikož mnoho komodit se musí dovážet. Jihosúdánská libra (SSP) je oficiální měnou, která se dělí na 100 piastrů. V zemi se doporučuje mít u sebe hotovost, protože dostupnost bankomatů je velmi omezená, a to i v hlavním městě Juba.

🌍 Kultura a společnost

Kultura Jižního Súdánu je bohatá a rozmanitá, ovlivněná mnoha etnickými skupinami, které v zemi žijí. Každá skupina má své specifické zvyky, hudbu, tance, kroje a ústní tradice. Důležitou roli v životě obyvatel hraje chov dobytka, zejména u nilotských kmenů, jako jsou Dinkové a Mundariové, kde dobytek představuje bohatství a sociální status.

Tradiční festivaly a obřady jsou nedílnou součástí života a často jsou spojeny s ročními obdobími, zemědělskými cykly nebo významnými událostmi v životě komunity. Například Dinkové pořádají zápasnické festivaly, zatímco Mundariové oslavují dobytek.

Vzdělávací systém a zdravotnictví jsou v Jižním Súdánu nedostatečné, což představuje významnou výzvu pro rozvoj země. Míra gramotnosti je nízká, ačkoliv se situace postupně zlepšuje. Vlivem dlouhodobých konfliktů a chudoby čelí země mnoha sociálním problémům.

💡 Pro laiky

Představte si, že máte dva sousedy. Jeden je starší a velký, druhý menší a mladší. Ten menší a mladší soused, to je Jižní Súdán. Dlouho žil s tím větším (to byl Súdán) v jednom domě, ale moc si nerozuměli a často se hádali. Proto se v roce 2011 rozhodl odstěhovat a založit si svůj vlastní dům, svou vlastní zemi.

Jeho dům má spoustu pokladů pod zemí – hlavně ropu. Jenže nemá moc cest ani potrubí, aby ty poklady mohl snadno prodat. Proto je jeho ekonomika taková, že závisí hodně na tom, jak se daří prodávat ropu a jak se domluví se starým sousedem, přes jehož pozemek vede potrubí. Lidé v Jižním Súdánu jsou velmi mladí a je jich hodně různých skupin, z nichž každá má své vlastní písničky, tance a zvyky. Mluví se tam hlavně anglicky, ale i mnoha dalšími jazyky.

Život v Jižním Súdánu není lehký. Pořád se snaží dát dohromady svůj dům po všech těch hádkách a válkách. Potřebují postavit víc cest, škol a nemocnic. Ale lidé jsou plní naděje a snaží se, aby jejich země, která má v mottu "Spravedlnost, svoboda, prosperita", byla lepším místem pro život.