Přeskočit na obsah

Světový potravinový program

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Světový potravinový program (anglicky World Food Programme, zkratka WFP) je specializovaná agentura Organizace spojených národů a největší humanitární organizace na světě, která se zaměřuje na boj proti hladu a podporu potravinové bezpečnosti. Jejím hlavním posláním je poskytovat potravinovou pomoc v krizových situacích, jako jsou války, přírodní katastrofy a pandemie, a zároveň spolupracovat s komunitami na zlepšení výživy a budování odolnosti vůči budoucím krizím. V roce 2020 obdržel WFP Nobelovu cenu za mír za své úsilí v boji proti hladu.

Světový potravinový program
Distribuce potravinové pomoci WFP v Mosambiku po cyklónu Idai (2019)
ZkratkaWFP
TypAgentura OSN
SídloŘím, Itálie
Rozpočet14 mld. USD (cíl pro 2024)[1]
[www.wfp.org Oficiální web]

🎯 Poslání a klíčové cíle

Hlavním cílem Světového potravinového programu je svět bez hladu, což je v souladu s Cílem udržitelného rozvoje č. 2: Nulový hlad. Jeho mise stojí na dvou hlavních pilířích[2]:

1. Záchrana životů v krizových situacích: Poskytování rychlé a efektivní potravinové pomoci lidem zasaženým konflikty, klimatickými šoky a dalšími katastrofami. 2. Změna životů a budování odolnosti: Realizace dlouhodobých rozvojových programů, které pomáhají jednotlivcům a komunitám zajistit si vlastní potravinovou bezpečnost, zlepšit výživu a lépe se připravit na budoucí krize.

Klíčové strategické cíle zahrnují:

  • Ukončení hladu dosažením potravinové bezpečnosti.
  • Zlepšení výživy a ukončení všech forem podvýživy.
  • Podpora udržitelných potravinových systémů.
  • Implementace globálních partnerství pro dosažení těchto cílů.

⏳ Historie a vznik

Světový potravinový program byl založen v roce 1961 na základě iniciativy amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera. Původně vznikl jako tříletý experimentální program pod záštitou Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Valného shromáždění OSN s cílem otestovat, jak nejlépe využít potravinové přebytky k řešení humanitárních krizí[3].

První velkou operací byla pomoc obětem zemětřesení v Íránu v roce 1962, následovala pomoc po hurikánu v Thajsku a podpora nově nezávislému Alžírsku. Úspěch těchto prvních misí prokázal potřebu a efektivitu takové organizace. V roce 1965 byl WFP formálně ustanoven jako stálý program OSN.

Během své existence se WFP musel neustále přizpůsobovat měnící se povaze globálních krizí – od velkých přírodních katastrof a hladomorů v 70. a 80. letech až po komplexní humanitární krize způsobené občanskými válkami a konflikty v 90. letech a v 21. století.

🏅 Nobelova cena za mír

V říjnu 2020 byl Světový potravinový program oceněn Nobelovou cenou za mír. Norský Nobelův výbor udělil cenu s následujícím odůvodněním:

za jeho úsilí v boji proti hladu, za jeho přínos ke zlepšení podmínek pro mír v oblastech zasažených konflikty a za to, že působí jako hybná síla v úsilí o zabránění využívání hladu jako válečné zbraně.[4]

Ocenění přišlo v době, kdy pandemie covidu-19 dramaticky zhoršila globální potravinovou situaci a zdůraznila klíčovou roli WFP jako záchranné sítě pro miliony lidí na pokraji hladomoru. Cena byla vnímána nejen jako uznání práce zaměstnanců WFP, ale také jako naléhavý apel na mezinárodní společenství, aby zajistilo dostatečné financování boje proti hladu.

🚚 Operace a formy pomoci

Světový potravinový program je v první linii humanitární reakce a má bezkonkurenční logistické kapacity. Každý den provozuje přibližně 6 500 nákladních automobilů, 20 lodí a 140 letadel, aby doručil pomoc do nejodlehlejších a nejnebezpečnějších míst na světě[5].

Pomoc je poskytována několika způsoby, v závislosti na místních podmínkách a potřebách:

Přímá potravinová pomoc

Nejtradičnější forma pomoci. WFP distribuuje potraviny, jako jsou obiloviny, luštěniny, rostlinný olej a speciální výživové doplňky pro děti a těhotné ženy. Tato metoda se používá v situacích, kdy je jídlo na místních trzích nedostupné nebo cenově nedosažitelné.

Hotovost a poukázky (Cash-Based Transfers)

V oblastech, kde trhy fungují, ale lidé si nemohou dovolit jídlo koupit, WFP stále častěji poskytuje pomoc ve formě hotovosti nebo elektronických poukázek. Tento přístup má několik výhod[6]:

  • Posiluje místní ekonomiku: Lidé utrácejí peníze na místních trzích, čímž podporují místní farmáře a obchodníky.
  • Dává lidem důstojnost a volbu: Příjemci si mohou sami vybrat, jaké potraviny si koupí, což odpovídá jejich stravovacím zvyklostem.
  • Je efektivnější: Často je levnější a rychlejší distribuovat hotovost než přepravovat a skladovat tuny potravin.

V roce 2023 poskytl WFP tímto způsobem pomoc v hodnotě 3,3 miliardy USD[7].

Dlouhodobé rozvojové programy

Kromě krizové pomoci se WFP zaměřuje na řešení kořenových příčin hladu:

  • Potraviny za práci/školení (Food for Assets): Lidé dostávají potraviny nebo hotovost výměnou za práci na projektech, které posilují odolnost celé komunity – například budování zavlažovacích systémů, sázení stromů proti erozi nebo stavba silnic.
  • Školní stravování: WFP podporuje programy školního stravování ve více než 70 zemích. Teplé jídlo ve škole nejen zlepšuje výživu a soustředění dětí, ale také motivuje rodiče, aby své děti (zejména dívky) posílali do školy[8].
  • Podpora drobných zemědělců: Programy, které pomáhají malým farmářům zvýšit produkci, snížit ztráty po sklizni a získat lepší přístup na trhy.

💰 Financování

Světový potravinový program je financován výhradně z dobrovolných příspěvků. Nemá žádný stálý příjem z rozpočtu OSN. Jeho největšími dárci jsou vlády států, především USA, Německo a Evropská unie. Stále větší roli hrají i příspěvky od korporací a soukromých dárců.

Chronický nedostatek finančních prostředků je největší výzvou, které WFP čelí. V posledních letech, v důsledku rostoucího počtu krizí, se rozdíl mezi potřebami a dostupnými zdroji dramaticky zvětšil. To nutí organizaci často přistupovat k obtížným rozhodnutím, jako je snižování potravinových přídělů pro miliony lidí v nouzi[9].

챌 Výzvy a současnost

V současnosti čelí WFP bezprecedentní kombinaci krizí:

  • Konflikty: Války a ozbrojené konflikty (např. v Súdánu, Jemenu, DR Kongo a Sýrii) jsou největší příčinou hladu. Narušují produkci potravin, ničí trhy a vyhánějí lidi z jejich domovů.
  • Klimatická změna: Extrémní výkyvy počasí – sucha, povodně, bouře – ničí úrodu a živobytí milionů lidí po celém světě.
  • Ekonomické otřesy: Následky pandemie covidu-19, vysoká inflace a rostoucí ceny potravin a energií uvrhly další desítky milionů lidí do chudoby a hladu.

Světový potravinový program stojí v centru řešení těchto problémů, ale neustále varuje, že bez politické vůle k ukončení konfliktů a bez masivních investic do udržitelného rozvoje nelze hlad ve světě vymýtit.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že na světě existuje obrovská záchranná služba, která ale nevozí lidi do nemocnice, ale jídlo k lidem, kteří ho nejvíce potřebují. To je Světový potravinový program (WFP).

Tato organizace funguje jako největší "hasiči proti hladu" na planetě. Když někde vypukne válka, udeří zemětřesení nebo přijde obrovské sucho a lidé nemají co jíst, WFP okamžitě zasáhne. Má svá vlastní letadla, lodě a náklaďáky, kterými dokáže dopravit pytle s rýží, moukou nebo speciální výživnou kaši pro děti i do těch nejnebezpečnějších a nejodlehlejších koutů světa.

WFP ale nedělá jen "první pomoc". Pomáhá lidem i dlouhodobě. Například:

  • V zemích, kde je jídlo na trhu, ale lidé na něj nemají peníze, jim WFP nedá jídlo, ale peníze nebo poukázky, aby si mohli sami nakoupit a podpořili tak místní farmáře.
  • Zajišťuje, aby děti ve školách dostávaly teplý oběd, protože s plným žaludkem se lépe učí.
  • Učí farmáře, jak lépe pěstovat plodiny, aby je nezničilo sucho.

Za tuto neúnavnou práci v boji proti hladu, který je často zneužíván i jako zbraň ve válkách, dostal WFP v roce 2020 Nobelovu cenu za mír.

Reference