Přeskočit na obsah

Nesteroidní antiflogistika

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - léčivo

Nesteroidní antiflogistika (zkratka NSA nebo NSAR z anglického Non-steroidal anti-inflammatory drugs) jsou rozsáhlou a heterogenní skupinou léčiv, která se vyznačují třemi základními účinky: analgetickým (proti bolesti), antipyretickým (proti horečce) a ve vyšších dávkách i antiflogistickým (protizánětlivým). Jejich název "nesteroidní" je odlišuje od glukokortikoidů (steroidních hormonů), které mají rovněž silné protizánětlivé účinky, ale zcela odlišný mechanismus účinku a spektrum nežádoucích účinků.

NSA patří mezi nejčastěji předepisované a volně prodejné léky na světě. Používají se k léčbě široké škály stavů, od běžných bolestí hlavy a svalů přes menstruační bolesti až po chronická zánětlivá onemocnění, jako je revmatoidní artritida. Mezi nejznámější zástupce patří ibuprofen, diklofenak, naproxen a kyselina acetylsalicylová (Aspirin).

📜 Historie

Historie nesteroidních antiflogistik sahá až do starověku, kdy lidé využívali odvary z vrbové kůry k tišení bolesti a snižování horečky. Účinnou látkou v kůře vrby je salicin, který se v těle metabolizuje na kyselinu salicylovou.

🏛️ Objev a syntéza

  • 1828: Německý farmakolog Johann Andreas Buchner izoloval z vrbové kůry hořkou látku, kterou nazval salicin.
  • 1838: Italský chemik Raffaele Piria úspěšně přeměnil salicin na cukr a aromatickou složku, kterou oxidací přeměnil na krystalickou kyselinu salicylovou.
  • 1853: Francouzský chemik Charles Frédéric Gerhardt jako první syntetizoval kyselinu acetylsalicylovou (ASA), avšak jeho metoda byla nepraktická pro masovou výrobu.
  • 1897: Felix Hoffmann, chemik pracující pro německou společnost Bayer, znovu syntetizoval ASA v čistší a stabilnější formě. Cílem bylo najít méně dráždivou alternativu ke kyselině salicylové pro svého otce trpícího revmatismem.
  • 1899: Společnost Bayer uvedla kyselinu acetylsalicylovou na trh pod obchodním názvem Aspirin, který se stal jedním z nejúspěšnějších léků v historii.

🚀 Moderní éra

Po úspěchu Aspirinu začal vývoj dalších látek s podobnými účinky.

  • 50. a 60. léta 20. století: Byly syntetizovány a uvedeny na trh další významné látky, jako indometacin (1963) a ibuprofen (1962, ve Spojeném království uveden na trh v roce 1969). Ibuprofen se stal prvním zástupcem velmi úspěšné skupiny derivátů kyseliny propionové.
  • 70. léta 20. století: John Vane, britský farmakolog, objasnil mechanismus účinku NSA. Zjistil, že tyto látky blokují produkci prostaglandinů inhibicí enzymu cyklooxygenáza (COX). Za tento objev obdržel v roce 1982 Nobelovu cenu.
  • 90. léta 20. století: Byly objeveny dvě izoformy enzymu COX – COX-1 a COX-2. To vedlo k vývoji nové generace NSA, tzv. koxibů (selektivních inhibitorů COX-2), jako je celekoxib a rofekoxib. Cílem bylo snížit gastrointestinální nežádoucí účinky spojené s inhibicí COX-1. Později se však ukázalo, že některé koxiby zvyšují kardiovaskulární riziko, což vedlo ke stažení rofekoxibu (Vioxx) z trhu v roce 2004.

⚙️ Mechanismus účinku

Základním mechanismem účinku všech NSA je inhibice (útlum) enzymů zvaných cyklooxygenázy (COX). Tyto enzymy jsou klíčové pro přeměnu kyseliny arachidonové (mastné kyseliny uvolněné z buněčných membrán při poškození) na prostanoidy, mezi které patří:

Inhibicí enzymů COX dochází ke snížení produkce těchto látek, což vede k požadovaným terapeutickým účinkům.

🧬 Izoformy COX

Existují dvě hlavní formy cyklooxygenázy s odlišnými funkcemi:

  • COX-1 (konstitutivní): Tento enzym je přítomen ve většině tkání za normálních okolností. Produkuje prostaglandiny, které mají ochranné (fyziologické) funkce, jako je ochrana žaludeční sliznice (stimulací tvorby hlenu a bikarbonátu), udržování průtoku krve ledvinami a podpora funkce krevních destiček. Inhibice COX-1 je zodpovědná za většinu typických nežádoucích účinků NSA, zejména za poškození žaludku.
  • COX-2 (inducibilní): Tento enzym se za normálních okolností v tkáních vyskytuje jen v malé míře. Jeho produkce se masivně zvyšuje v místě zánětu, kde produkuje prostaglandiny zodpovědné za bolest, otok a horečku. Cílená inhibice COX-2 je tedy klíčová pro protizánětlivý a analgetický účinek.

🧪 Klasifikace NSA

Nesteroidní antiflogistika lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji podle chemické struktury nebo selektivity k izoenzymům COX.

Podle selektivity k COX

  1. Neselektivní inhibitory COX (tradiční NSA): Inhibují COX-1 i COX-2 v podobné míře. Mají dobré terapeutické účinky, ale vyšší riziko gastrointestinálních nežádoucích účinků.
  2. Preferenční inhibitory COX-2: Inhibují více COX-2 než COX-1, ale stále si zachovávají určitou aktivitu vůči COX-1.
  3. Selektivní inhibitory COX-2 (koxiby): Výrazně více inhibují COX-2 než COX-1. Byly vyvinuty s cílem minimalizovat gastrointestinální toxicitu.
  4. Inhibitory s jiným mechanismem:
    • Kyselina acetylsalicylová: Jako jediná inhibuje COX ireverzibilně (nevratně), což je základem jejího antiagregačního účinku v nízkých dávkách.
    • Paracetamol (acetaminofen): Často je řazen mimo NSA, protože má jen slabý protizánětlivý účinek. Působí především centrálně v mozku, pravděpodobně inhibicí varianty COX-3.

Podle chemické struktury

💊 Terapeutické použití

NSA se používají k léčbě široké škály akutních i chronických stavů.

⚠️ Nežádoucí účinky

Přestože jsou NSA velmi účinné léky, jejich užívání je spojeno s rizikem významných nežádoucích účinků, které vyplývají z inhibice fyziologických funkcí prostaglandinů (zejména přes COX-1).

🤢 Gastrointestinální trakt

Toto je nejčastější a nejznámější skupina nežádoucích účinků.

  • Dyspepsie: Pálení žáhy, nevolnost, bolest břicha.
  • Peptické vředy: Inhibice COX-1 snižuje tvorbu ochranného hlenu v žaludku, což ho činí náchylnějším k poškození žaludeční kyselinou.
  • Krvácení do trávicího traktu: Může být důsledkem vředů nebo erozí sliznice. Je to život ohrožující komplikace.
  • Perforace (proděravění) vředu.

Riziko se zvyšuje s dávkou, délkou užívání, věkem pacienta a při současném užívání kortikosteroidů nebo antikoagulancií (léků na ředění krve).

❤️ Kardiovaskulární systém

  • Zvýšené riziko trombotických příhod: Všechny NSA (s výjimkou nízkodávkovaného aspirinu) mohou mírně zvyšovat riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Riziko je vyšší u selektivních inhibitorů COX-2 a u pacientů s již existujícím srdečním onemocněním. Mechanismus spočívá v narušení rovnováhy mezi protisrážlivým prostacyklinem (jehož tvorba závisí na COX-2) a prosrážlivým tromboxanem (jehož tvorba závisí na COX-1).
  • Zvýšení krevního tlaku: NSA mohou snižovat účinnost léků na vysoký krevní tlak.
  • Zadržování tekutin a otoky: Mohou vést ke zhoršení srdečního selhání.

երի Ledviny

Prostaglandiny hrají důležitou roli v udržování průtoku krve ledvinami.

  • Snížení renální perfuze: U rizikových jedinců (starší lidé, pacienti s dehydratací, srdečním selháním nebo chronickým onemocněním ledvin) může inhibice prostaglandinů vést k akutnímu poškození ledvin.
  • Zadržování sodíku a vody.

🌬️ Ostatní nežádoucí účinky

  • Bronchospasmus: U některých astmatiků může užití NSA (zejména aspirinu) vyvolat záchvat dušnosti (tzv. aspirin-senzitivní astma).
  • Kožní reakce: Vyrážky, svědění.
  • Poškození jater: Vzácné, ale možné (např. u diklofenaku).
  • Reyeův syndrom: Vzácné, ale život ohrožující onemocnění u dětí a dospívajících, které je spojováno s užíváním aspirinu při virových infekcích (např. chřipka, plané neštovice). Z tohoto důvodu se aspirin nesmí podávat dětem do 16 let.

🚫 Kontraindikace a opatrnost

NSA by se neměla podávat nebo by se měla podávat se zvýšenou opatrností u pacientů s:

  • Aktivním nebo prodělaným peptickým vředem.
  • Krvácením do trávicího traktu v anamnéze.
  • Závažným srdečním selháním.
  • Závažným poškozením ledvin nebo jater.
  • Alergií na NSA nebo kyselinu acetylsalicylovou.
  • Třetím trimestrem těhotenství (riziko předčasného uzávěru ductus arteriosus u plodu).
  • Současnou léčbou antikoagulancii (např. warfarin).

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že ve vašem těle dojde k poranění, například si zvrtnete kotník. Tělo na to zareaguje a na místě poškození začne vyrábět speciální chemické posly zvané prostaglandiny. Tyto látky mají několik úkolů: přivolají na místo zánět (otok, zčervenání), zvýší citlivost nervových zakončení (cítíte bolest) a mohou také poslat signál do mozku, aby zvýšil tělesnou teplotu (vznikne horečka).

Výrobu těchto poslů mají na starosti "továrny" v našem těle, kterým se odborně říká enzymy cyklooxygenázy neboli COX.

Máme dva hlavní typy těchto továren: 1. COX-1 (hodná továrna): Pracuje neustále a vyrábí "dobré" prostaglandiny, které chrání náš žaludek před žaludeční kyselinou a udržují správný průtok krve v ledvinách. 2. COX-2 (zlobivá továrna): Zapíná se hlavně při zranění nebo zánětu a vyrábí "zlé" prostaglandiny, které způsobují bolest, otok a horečku.

Nesteroidní antiflogistika (NSA) jsou léky, které fungují jako klíče, jež tyto továrny (enzymy COX) dočasně zamknou. Když je továrna zamčená, nemůže vyrábět prostaglandiny. Výsledkem je, že bolest ustoupí, horečka klesne a zánět se zmírní.

Problém je v tom, že většina běžných NSA (jako ibuprofen nebo diklofenak) zamyká obě továrny – tu "zlobivou" COX-2 (což chceme), ale bohužel i tu "hodnou" COX-1. Když se zamkne COX-1, přestane se tvořit ochranná vrstva v žaludku, a proto mohou tyto léky při delším užívání způsobit pálení žáhy nebo dokonce žaludeční vředy. To je jejich nejčastější nežádoucí účinek.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nesteroidní_antiflogistika&oldid=16950“