Revmatoidní artritida

Rozbalit box

Obsah boxu

Revmatoidní artritida (RA) je chronické autoimunitní onemocnění, které primárně postihuje klouby, kde způsobuje zánět, bolest, otok a ztuhlost. Typicky se projevuje symetrickým postižením malých kloubů rukou a nohou, ačkoliv může zasáhnout i větší klouby a mimokloubní tkáně, jako jsou kůže, plíce, srdce a oči. Jedná se o progresivní onemocnění, které bez adekvátní léčby vede k nevratnému poškození kloubů, deformitám a ztrátě funkce. Přesná příčina revmatoidní artritidy není plně objasněna, ale předpokládá se kombinace genetické predispozice a vnějších faktorů.

📚 Co je revmatoidní artritida?

Revmatoidní artritida je systémové onemocnění charakterizované chronickým zánětem synoviální membrány – výstelky kloubů. Imunitní systém, který má normálně chránit tělo před infekcemi, chybně napadá vlastní tkáně. Tento autoimunitní proces vede k proliferaci synoviální tkáně, tvorbě tzv. pannu, který postupně narušuje kloubní chrupavku a přilehlou kost. Důsledkem je eroze kostí, destrukce kloubních struktur a rozvoj kloubních deformit.

Onemocnění má tendenci k exacerbacím (vzplanutím) a remisím (obdobím úlevy od příznaků). Bez včasné a účinné léčby může revmatoidní artritida vést k významné invaliditě a snížení kvality života. Postihuje přibližně 0,5 až 1 % dospělé populace celosvětově a je častější u žen než u mužů, obvykle se objevuje mezi 30. a 50. rokem života.

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina revmatoidní artritidy není známa, ale předpokládá se multifaktoriální etiologie zahrnující genetické, environmentální a imunologické faktory.

Genetická predispozice: Asi 60 % genetického rizika je spojeno s HLA-DRB1 alelami, které hrají roli v prezentaci antigenů imunitnímu systému. Lidé s těmito geny mají vyšší riziko rozvoje RA.
Kouření: Je považováno za jeden z nejsilnějších environmentálních rizikových faktorů. Kouření zvyšuje riziko RA a zhoršuje její průběh, zejména u geneticky predisponovaných jedinců.
Infekce: Některé infekce (např. Epstein-Barr virus, Parvovirus B19) jsou zkoumány jako možné spouštěče, ale přímá kauzální souvislost nebyla jednoznačně potvrzena.
Hormonální faktory: RA je častější u žen, což naznačuje možnou roli ženských pohlavních hormonů. K nástupu onemocnění často dochází po porodu nebo v období menopauzy.
Obezita: Nadměrná tělesná hmotnost může zvyšovat riziko rozvoje RA a ovlivňovat účinnost léčby.
Expozice některým látkám: Vystavení silikátům (např. u horníků) může být spojeno se zvýšeným rizikem RA.

🩺 Symptomy a projevy

Příznaky revmatoidní artritidy se obvykle rozvíjejí postupně, ale mohou se objevit i náhle. Mezi nejčastější patří:

Bolest a otok kloubů: Typicky symetrické postižení malých kloubů rukou (zejména metakarpofalangeální a proximální interfalangeální klouby) a nohou (prsty, metatarzofalangeální klouby). Postiženy mohou být i zápěstí, lokty, ramena, kolena a kotníky.
Ranní ztuhlost: Klouby jsou po probuzení ztuhlé, ztuhlost trvá déle než 30 minut, často i několik hodin. Zlepšuje se s pohybem.
Únava a malátnost: Celková únava je běžným a často vyčerpávajícím symptomem.
Horečka: Mírně zvýšená teplota se může objevit, zejména během aktivní fáze onemocnění.
Ztráta chuti k jídlu a hubnutí: Tyto systémové příznaky jsou časté.
Revmatoidní uzly: Podkožní, nebolestivé uzlíky, které se objevují zejména v blízkosti kloubů, na loktech, předloktích nebo Achillově šlaše. Jsou častější u pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem.
Mimokloubní projevy:

   *   Oči: Syndrom suchého oka (sicca syndrom), episkleritida, skleritida.
   *   Plíce: Pleuritida, plicní fibróza, revmatoidní uzly v plicích.
   *   Srdce: Perikarditida, myokarditida, zvýšené riziko aterosklerózy.
   *   Krev: Anémie, Feltyho syndrom (RA, splenomegalie, leukopenie).
   *   Nervový systém: Syndrom karpálního tunelu, neuropatie.
   *   Vaskulitida: Zánět cév.

🔍 Diagnostika

Diagnostika revmatoidní artritidy se opírá o kombinaci klinického obrazu, laboratorních testů a zobrazovacích metod.

Klinické vyšetření: Lékař posuzuje otok, bolestivost a rozsah pohybu kloubů, stejně jako přítomnost revmatoidních uzlů a dalších mimokloubních projevů.
Laboratorní testy:

   *   Revmatoidní faktor (RF): Protilátka přítomná u 70–80 % pacientů s RA. Může být však pozitivní i u jiných onemocnění nebo u zdravých jedinců.
   *   Protilátky proti cyklickému citrulinovanému peptidu (anti-CCP): Vysoce specifické protilátky pro RA, které se často objevují již v časných fázích onemocnění. Jejich přítomnost je spojena s agresivnějším průběhem.
   *   Sedimentace erytrocytů (FW) a C-reaktivní protein (CRP): Markery zánětu, které jsou obvykle zvýšené při aktivním onemocnění.
   *   Krevní obraz: Může odhalit anémii nebo trombocytózu.

Zobrazovací metody:

   *   Rentgen (RTG): V počátečních fázích nemusí vykazovat změny, později ukáže eroze kostí, zúžení kloubních štěrbin a deformity.
   *   Ultrazvuk (UZ): Umožňuje časnou detekci synovitidy a erozí, které ještě nejsou viditelné na RTG.
   *   Magnetická rezonance (MRI): Nejpřesnější metoda pro zobrazení zánětu synovie, edému kostní dřeně a časných erozí.
   *   Scintigrafie kostí: Může pomoci identifikovat zánětlivá ložiska.

Pro stanovení diagnózy se používají klasifikační kritéria, například kritéria ACR a EULAR z 2010.

💊 Léčba a management

Cílem léčby revmatoidní artritidy je potlačit zánět, zmírnit bolest, zabránit poškození kloubů, udržet funkci a zlepšit kvalitu života. Léčba je obvykle celoživotní a vyžaduje multidisciplinární přístup.

Nesteroidní antirevmatika (NSAID): Zmírňují bolest a zánět, ale nemají vliv na progresi onemocnění. Příkladem jsou ibuprofen, naproxen.
Kortikosteroidy: Silné protizánětlivé léky (např. prednison), které rychle potlačují zánět a bolest. Používají se krátkodobě k překlenutí akutních vzplanutí nebo než začnou působit jiné léky. Jejich dlouhodobé užívání je omezeno kvůli nežádoucím účinkům.
Chorobu modifikující antirevmatika (DMARDs): Základní pilíř léčby RA. Potlačují imunitní systém a zpomalují progresi onemocnění. Jejich účinek nastupuje pomaleji (několik týdnů až měsíců).

   *   Konvenční syntetické DMARDs (csDMARDs): Nejčastěji používaný je methotrexát, dále sulfasalazin, hydroxychlorochin, leflunomid.
   *   Cílené syntetické DMARDs (tsDMARDs): Patří sem JAK inhibitory (např. tofacitinib, baricitinib, upadacitinib), které blokují specifické enzymy v imunitních buňkách.

Biologická léčba (bDMARDs): Používá se u pacientů, kteří nereagují na csDMARDs. Jedná se o látky vyrobené biotechnologicky, které cíleně blokují specifické molekuly v imunitním systému (např. TNF-alfa inhibitory jako adalimumab, infliximab, etanercept, nebo inhibitory interleukin-6 jako tocilizumab).
Fyzikální terapie a rehabilitace: Cvičení, protahování, ergoterapie a fyzioterapie pomáhají udržovat pohyblivost kloubů, posilovat svaly a zlepšovat funkční schopnosti.
Chirurgická léčba: V pokročilých stadiích onemocnění, kdy dojde k významnému poškození kloubů, může být nutná synovektomie (odstranění zánětlivé synovie), artroplastika (náhrada kloubu, např. totální endoprotéza) nebo artrodéza (ztužení kloubu).
Životní styl: Zdravá dieta, pravidelná fyzická aktivita, zanechání kouření a udržování zdravé hmotnosti mohou přispět ke zlepšení průběhu onemocnění.

📈 Prognóza a komplikace

Revmatoidní artritida je chronické onemocnění s variabilním průběhem. Včasná a agresivní léčba v posledních desetiletích významně zlepšila prognózu a snížila míru invalidity. Nicméně, někteří pacienti mohou i přes léčbu trpět progresivním poškozením kloubů a mimokloubními komplikacemi.

Možné komplikace zahrnují:

Deformity kloubů a invalidita: Bez léčby vedou k trvalým deformitám (např. labutí šíje na prstech, boutonniere deformita) a ztrátě schopnosti vykonávat běžné denní činnosti.
Kardiovaskulární onemocnění: Pacienti s RA mají zvýšené riziko infarkt myokardu, mrtvice a srdeční selhání v důsledku chronického zánětu a zrychlené aterosklerózy.
Osteoporóza: Zánět, omezená fyzická aktivita a dlouhodobé užívání kortikosteroidů přispívají k úbytku kostní hmoty a zvýšenému riziku zlomenin.
Infekce: Léky potlačující imunitní systém (zejména biologická léčba) zvyšují riziko infekcí.
Nádorová onemocnění: Mírně zvýšené riziko některých typů lymfomů.
Psychické problémy: Chronická bolest a dopad onemocnění na život mohou vést k deprese a úzkost.

🌍 Epidemiologie a výskyt

Revmatoidní artritida postihuje celosvětově přibližně 0,5–1 % dospělé populace. Je dvakrát až třikrát častější u žen než u mužů. Nejčastěji se objevuje ve věkové skupině 30–50 let, ale může se vyskytnout v jakémkoli věku, včetně dětí (tzv. juvenilní idiopatická artritida). Prevalence se liší mezi různými geografickými oblastmi a etnickými skupinami. V Česku se odhaduje, že RA postihuje desítky tisíc lidí.

💡 Pro laiky: Jak si to představit?

Představte si vaše klouby jako panty u dveří. Tyto panty jsou namazané speciálním olejem (kloubní tekutina) a obalené hladkou vrstvou (chrupavka), aby se mohly snadno a bez bolesti pohybovat. U revmatoidní artritidy se ale stane něco zvláštního: váš vlastní imunitní systém, který by vás měl chránit před viry a bakteriemi, si splete klouby s nepřítelem a začne na ně útočit.

Je to, jako by se vaše tělo rozhodlo, že panty u dveří jsou vetřelci a začalo je ničit. V důsledku tohoto útoku se v kloubech rozvine zánět – klouby otečou, bolí a jsou horké. Ráno jsou pak velmi ztuhlé, jako by panty zarezly a potřebovaly dlouho trvat, než se rozhýbou. Pokud se tento „útok“ nezastaví, klouby se mohou trvale poškodit, zdeformovat a ztratit svou pohyblivost. Léčba se snaží tomuto útoku zabránit a chránit vaše klouby, aby panty zůstaly co nejdéle funkční.