Přeskočit na obsah

Kyselina acetylsalicylová

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - léčivo

Kyselina acetylsalicylová (zkratka ASA, z anglického acetylsalicylic acid), známá pod obchodním názvem Aspirin, je léčivo ze skupiny nesteroidních antiflogistik (NSAID) s analgetickými (proti bolesti), antipyretickými (proti horečce), antiflogistickými (protizánětlivými) a antiagregačními (protidestičkovými) účinky. Patří mezi nejstarší a celosvětově nejrozšířenější syntetická léčiva.

V nižších dávkách se používá jako antiagregancium k prevenci srdečních infarktů, mozkových mrtvic a dalších kardiovaskulárních příhod u rizikových pacientů. Ve vyšších dávkách slouží k tlumení mírné až středně silné bolesti (např. bolest hlavy, bolest zubů, menstruační bolesti) a ke snižování horečky. Její protizánětlivé účinky se využívají při léčbě některých revmatických onemocnění.

Její hlavní mechanismus účinku spočívá v nevratné inhibici enzymů cyklooxygenázy (COX), čímž blokuje produkci prostaglandinů a thromboxanů.

📜 Historie

Historie kyseliny acetylsalicylové je úzce spjata s vrbovou kůrou, jejíž léčivé účinky byly známy již ve starověku.

🏛️ Starověké a středověké využití

Již kolem roku 400 př. n. l. řecký lékař Hippokratés popisoval použití prášku z kůry a listů vrby k tišení bolesti a snižování horečky. Podobné znalosti měli i staří Egypťané, Sumerové a Asyřané. Vrbová kůra byla po staletí součástí tradiční lidové medicíny v Evropě i Severní Americe. V roce 1763 reverend Edward Stone z Anglie prezentoval Královské společnosti studii o úspěšném použití vrbové kůry k léčbě horečky.

🔬 Objev a syntéza v 19. století

Klíčovým krokem byla izolace aktivní látky. V roce 1828 německý farmakolog Johann Andreas Buchner z Mnichova izoloval z vrbové kůry hořkou látku, kterou nazval salicin (podle latinského názvu pro vrbu, Salix). V roce 1838 italský chemik Raffaele Piria salicin chemicky rozložil a získal z něj kyselinu salicylovou.

Kyselina salicylová se ukázala jako účinné analgetikum a antipyretikum, ale měla silné vedlejší účinky, především dráždila žaludeční sliznici. Vědci se proto snažili najít její lépe snášenou variantu.

🧪 Syntéza v Bayeru a uvedení na trh

V roce 1897 chemik Felix Hoffmann, pracující pro německou farmaceutickou společnost Bayer, syntetizoval chemicky čistou a stabilní formu kyseliny acetylsalicylové. Cílem bylo nalézt lék pro jeho otce, který trpěl revmatismusem a nesnášel tehdy podávanou kyselinu salicylovou. Hoffmannův nadřízený, Heinrich Dreser, testoval látku na zvířatech a následně na lidech a potvrdil její účinnost a lepší snášenlivost. Společnost Bayer si látku nechala v roce 1899 patentovat pod obchodním názvem Aspirin. Název vznikl spojením "A" z acetyl, "spir" z latinského názvu rostliny tužebník jilmový (Spiraea ulmaria), dalšího zdroje salicylátů, a koncovky "-in", která byla tehdy běžná pro léky.

Aspirin se stal obrovským komerčním úspěchem a jedním z prvních masově vyráběných a globálně prodávaných léků. Po první světové válce ztratila společnost Bayer v rámci válečných reparací práva na ochrannou známku v mnoha zemích, včetně USA, Velké Británie a Francie.

⚙️ Mechanismus účinku

Hlavní účinek kyseliny acetylsalicylové spočívá v inhibici enzymů cyklooxygenázy (COX-1 a COX-2).

1. Inhibice COX: ASA se váže na aktivní místo enzymu COX a nevratně ho acetyluje. Tím zablokuje jeho schopnost přeměňovat kyselinu arachidonovou na prostaglandiny a thromboxany. 

   *   Prostaglandiny jsou látky, které v těle zprostředkovávají zánět, bolest a horečku. Snížením jejich produkce dochází k analgetickému, antipyretickému a protizánětlivému účinku.
   *   Thromboxan A2 je produkován krevními destičkami (trombocyty) a způsobuje jejich shlukování (agregaci) a stahování cév, což je klíčové pro tvorbu krevních sraženin.

2. Nevratná inhibice: Na rozdíl od většiny ostatních NSAID, které inhibují COX reverzibilně (dočasně), ASA tento enzym blokuje trvale. Krevní destičky nemají buněčné jádro, a proto si nemohou syntetizovat nový enzym. Jejich antiagregační funkce je tak zablokována po celou dobu jejich života (cca 7–10 dní). Tento efekt je základem pro nízkodávkové preventivní podávání ASA.

Účinky ASA jsou závislé na dávce:

  • Nízké dávky (cca 75–100 mg denně): Primárně inhibují COX-1 v krevních destičkách, což vede k antiagregačnímu účinku.
  • Střední dávky (cca 500–1000 mg jednorázově): Mají analgetický a antipyretický účinek.
  • Vysoké dávky (několik gramů denně): Mají protizánětlivý účinek.

💊 Lékařské využití

Kyselina acetylsalicylová má široké spektrum využití, které se liší podle podávané dávky.

❤️ Prevence kardiovaskulárních chorob

Nízkodávková ASA (obvykle 100 mg denně) je základem sekundární prevence u pacientů, kteří již prodělali:

V primární prevenci (u osob bez prodělané příhody) je její podávání kontroverznější a doporučuje se individuálně u vysoce rizikových pacientů, kde přínos převáží riziko krvácení.

🌡️ Analgetikum a antipyretikum

Ve středních dávkách (typicky 500 mg) se používá k léčbě:

  • Mírné až středně silné bolesti (bolesti hlavy, migréna, bolesti zubů, svalů, kloubů, menstruační bolesti).
  • Horečky při nachlazení, chřipce a jiných infekčních onemocněních.

🔥 Protizánětlivý účinek

Vysoké dávky ASA se dříve hojně využívaly k léčbě zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo revmatická horečka. Dnes jsou v této indikaci často nahrazovány novějšími NSAID s lepším bezpečnostním profilem, ale stále se používají například u Kawasakiho nemoci.

🔬 Další potenciální využití

Probíhá výzkum možného využití ASA v prevenci některých typů rakoviny, zejména kolorektálního karcinomu. Některé studie naznačují, že dlouhodobé užívání nízkých dávek může snížit riziko vzniku a úmrtí na toto onemocnění.

⚠️ Nežádoucí účinky a rizika

Přes své přínosy má kyselina acetylsalicylová i řadu významných nežádoucích účinků.

  • Gastrointestinální potíže: Nejčastější vedlejší účinek. Může způsobit podráždění žaludku, nevolnost, pálení žáhy, a v závažnějších případech i žaludeční vředy a krvácení do trávicího traktu. Riziko stoupá s dávkou a délkou užívání.
  • Zvýšené riziko krvácení: Kvůli svému antiagregačnímu účinku prodlužuje dobu krvácení. Je třeba ji vysadit před plánovanými chirurgickými zákroky.
  • Reyeův syndrom: Vzácné, ale život ohrožující onemocnění, které postihuje mozek a játra. Může se vyskytnout u dětí a dospívajících do 16 let, kteří užívají ASA během virového onemocnění (např. chřipka, plané neštovice). Z tohoto důvodu je ASA v této věkové skupině kontraindikována.
  • Reakce z přecitlivělosti: U některých jedinců, zejména astmatiků, může vyvolat astmatický záchvat, kopřivku nebo anafylaktický šok.
  • Salicylismus: Předávkování salicyláty se projevuje tinnitem (zvonění v uších), závratěmi, bolestmi hlavy, nevolností a zrychleným dýcháním.

🚫 Kontraindikace

Kyselina acetylsalicylová se nesmí podávat v následujících případech:

🧪 Chemické vlastnosti a syntéza

Kyselina acetylsalicylová je bílá, krystalická látka, slabě rozpustná ve vodě a dobře rozpustná v ethanolu. Chemicky se jedná o ester kyseliny salicylové a kyseliny octové.

Průmyslově i laboratorně se připravuje esterifikací fenolické hydroxylové skupiny kyseliny salicylové pomocí acetanhydridu. Jako katalyzátor se obvykle používá malé množství silné kyseliny, například kyseliny sírové nebo fosforečné.

Reakce: C₇H₆O₃ (kyselina salicylová) + (CH₃CO)₂O (acetanhydrid) → C₉H₈O₄ (kyselina acetylsalicylová) + CH₃COOH (kyselina octová)

Produkt se následně čistí rekrystalizací.

🧑‍🏫 Vysvětlení pro laiky

Představte si, že ve vašem těle existují malé "továrny" (enzymy zvané cyklooxygenázy neboli COX), které vyrábějí speciální látky – prostaglandiny. Tyto látky mají mnoho úkolů, ale některé z nich způsobují, že cítíme bolest, máme horečku nebo se nám v místě zranění vytvoří zánět. Kyselina acetylsalicylová (Aspirin) funguje jako klíč, který se do těchto "továren" vloží a nevratně je zablokuje. Když jsou továrny zablokované, přestanou vyrábět látky způsobující bolest a horečku, a nám se uleví.

Navíc v krvi brání jiným látkám (thromboxanům) ve slepování krevních destiček. Tím znesnadňuje tvorbu krevních sraženin, které by mohly ucpat cévy a způsobit infarkt nebo mrtvici. Proto ji lékaři v malých dávkách předepisují jako prevenci těchto nemocí.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kyselina_acetylsalicylová&oldid=14353“