Krvácení
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Krvácení (latinsky haemorrhagia) je stav, při kterém dochází k úniku krve z poškozeného krevního oběhu. Jedná se o jeden z nejčastějších a potenciálně nejzávažnějších stavů v medicíně, který může být důsledkem úrazu nebo různých onemocnění. Rozsah krvácení se může pohybovat od drobného, bezvýznamného poranění kůže až po masivní, život ohrožující ztrátu krve vedoucí k hemoragickému šoku a smrti.
🩸 Typy krvácení
Krvácení lze dělit podle několika kritérií, která jsou důležitá pro stanovení diagnózy a správného postupu léčby.
Podle typu poraněné cévy
- Tepenné (arteriální) krvácení: Je nejzávažnějším typem krvácení. Krev je jasně červená, protože je okysličená, a z rány vystřikuje v pulzujících proudech synchronně se srdečním tepem. Ztráty krve jsou velmi rychlé a tento stav vyžaduje okamžitý a razantní zásah. Dochází k němu při poranění tepny.
- Žilní (venózní) krvácení: Krev je tmavě červená (odkysličená) a z rány volně vytéká, nestříká. Ačkoliv je méně dramatické než tepenné, může být stále velmi závažné, zejména při poranění velkých žil.
- Vlásečnicové (kapilární) krvácení: Jedná se o nejběžnější typ krvácení, například při odřeninách. Krev pomalu prosakuje z celé plochy poranění. Ztráty krve jsou obvykle malé a krvácení se často zastaví samo díky přirozeným mechanismům srážení krve. Dochází k němu při porušení drobných krevních kapilár.
Podle místa úniku krve
- Zevní krvácení: Krev vytéká z těla ven přes porušený kožní kryt. Je snadno viditelné a diagnostikovatelné. Příkladem je jakákoliv otevřená rána.
- Vnitřní krvácení: Krev uniká z cév do tělních dutin nebo tkání. Tento typ je mnohem nebezpečnější, protože není na první pohled patrný a může být diagnostikován pozdě. Krev se může hromadit v:
- Dutině břišní (hemoperitoneum): například při poranění sleziny nebo jater.
- Dutině hrudní (hemotorax): při zlomeninách žeber a poranění plic.
- Lebce (nitrolební krvácení): velmi závažný stav, kdy krev utlačuje mozek.
- Měkkých tkáních: vzniká rozsáhlý hematom (modřina).
⚙️ Příčiny
Příčiny krvácení se dělí na dvě hlavní skupiny: traumatické a netraumatické.
Traumatické příčiny
Jsou nejčastějším důvodem akutního krvácení.
- Ostrá poranění: Řezné, sečné, bodné nebo střelné rány, které přímo poruší celistvost cév.
- Tupá poranění: Náraz nebo úder, který neporuší kůži, ale může způsobit prasknutí vnitřních orgánů (např. sleziny, jater) a vést k masivnímu vnitřnímu krvácení.
- Zlomeniny: Zlomeniny velkých kostí, jako je stehenní kost nebo pánev, mohou být doprovázeny velkou krevní ztrátou, protože ostré úlomky kostí mohou poškodit okolní cévy.
Netraumatické (patologické) příčiny
Jsou způsobeny chorobnými procesy v těle.
- Onemocnění trávicího traktu: Vředová choroba žaludku a dvanáctníku, jícnové varixy u pacientů s cirhózou jater, nádory tlustého střeva.
- Onemocnění cév: Prasknutí aneurysmatu (cévní výdutě), například aorty nebo mozkových tepen.
- Poruchy srážlivosti krve: Vrozené nemoci jako hemofilie nebo získané stavy, například při nedostatku vitamínu K nebo při těžkém poškození jater.
- Gynekologická krvácení: Silná menstruace, mimoděložní těhotenství, komplikace v těhotenství nebo při porodu.
- Užívání léků: Léky na "ředění krve" jako warfarin (antikoagulancia) nebo kyselina acetylsalicylová (protidestičkové léky) zvyšují riziko krvácení.
🩺 Příznaky a diagnostika
Příznaky závisí na objemu a rychlosti krevní ztráty. Tělo se snaží ztrátu kompenzovat, což vede k typickým projevům.
Obecné příznaky ztráty krve
- Bledost kůže a sliznic (spojivky, rty).
- Studený a lepkavý pot.
- Zrychlený a slabě hmatný puls (tachykardie).
- Pokles krevní tlaku (hypotenze) – pozdní příznak.
- Zrychlené a povrchní dýchání (tachypnoe).
- Pocit žízně.
- Slabost, závratě, mžitky před očima.
- Zmatenost, neklid, případně ztráta vědomí (bezvědomí).
- Rozvoj hemoragického šoku.
Diagnostika
- Anamnéza a fyzikální vyšetření: Zjištění mechanismu úrazu nebo příznaků nemoci.
- Laboratorní vyšetření: Krevní obraz (zjištění poklesu hemoglobinu a hematokritu), vyšetření krevní srážlivosti.
- Zobrazovací metody:
- Ultrazvuk: Rychlá metoda pro detekci volné tekutiny (krve) v břišní dutině (FAST).
- Počítačová tomografie (CT): Detailní zobrazení orgánů a lokalizace zdroje krvácení, zejména u vnitřního krvácení.
- Endoskopie: Vyšetření trávicího traktu (gastroskopie, koloskopie) k nalezení a často i ošetření zdroje krvácení.
- Angiografie: Zobrazení cév pomocí kontrastní látky, které může odhalit místo krvácení a umožnit jeho uzavření (embolizaci).
🩹 První pomoc
Správně a včasně poskytnutá první pomoc u masivního krvácení může zachránit život. Základním pravidlem je co nejrychleji zastavit nebo alespoň omezit další ztrátu krve.
Postup u zevního krvácení
1. Bezpečnost zachránce: Vždy použijte ochranné rukavice, abyste se chránili před přenosem infekcí. 2. Tlak přímo v ráně: Na ránu přiložte sterilní krytí (nebo co nejčistší kus látky) a pevně ji stlačte prsty nebo dlaní. 3. Přiložení tlakového obvazu: Pokud je k dispozici, vytvořte tlakový obvaz. Na krytí v ráně se umístí tlaková vrstva (např. nerozvinuté obinadlo) a vše se pevně stáhne dalším obinadlem. Obvaz musí být dostatečně pevný, aby zastavil krvácení, ale nesmí zcela zaškrtit přívod krve do končetiny. 4. Zvednutí končetiny: Pokud je poraněna končetina a není podezření na zlomeninu, zvedněte ji nad úroveň srdce. 5. Protišoková opatření: Uložte postiženého do polohy vleže, podložte mu nohy, zajistěte tepelný komfort (přikryjte ho) a uklidňujte ho. Nedávejte mu pít ani jíst. 6. Přivolání pomoci: Volejte linku 155 nebo 112. 7. Škrtidlo (turniket): Používá se pouze jako poslední možnost u masivního tepenného krvácení na končetině, které nelze zastavit tlakovým obvazem (např. při amputaci). Přikládá se co nejblíže k ráně směrem k trupu a je nutné zaznamenat přesný čas jeho přiložení.
🏥 Léčba
Léčba v nemocnici se zaměřuje na definitivní zástavu krvácení a náhradu ztraceného objemu krve.
- Chirurgická revize: Ošetření rány, podvázání (ligatura) krvácející cévy nebo sešití poraněného orgánu.
- Endoskopická léčba: Metody jako opich, klipování nebo termokoagulace se používají k zástavě krvácení v trávicím traktu.
- Radiologická intervence: Embolizace, při které se do krvácející cévy vpraví materiál, který ji ucpe.
- Náhrada objemu: Podávání infuzních roztoků (krystaloidy, koloidy) a následně krevní transfuze (podání červených krvinek, plazmy a destiček).
⚠️ Komplikace
- Hemoragický šok: Život ohrožující stav způsobený kritickým poklesem objemu cirkulující krve. Orgány nejsou dostatečně prokrveny, což vede k jejich selhávání.
- Anémie: Chudokrevnost z nedostatku červených krvinek, která vzniká po akutní ztrátě nebo při chronickém, dlouhodobém krvácení.
- Orgánové poškození: Nedostatek kyslíku (ischemie) může trvale poškodit citlivé orgány, jako jsou ledviny nebo mozek.
- Infekce: Otevřená rána je vstupní bránou pro bakterie, což může vést k lokální nebo celkové infekci (sepse).
🤔 Pro laiky
Krvácení si můžeme představit jako díru v zahradní hadici. Naše tělo má složitý systém "hadic" (cév), kterými proudí "voda" (krev), jež roznáší živiny a kyslík.
- Tepenné krvácení je jako prasknutí hlavní tlakové hadice – voda stříká pod velkým tlakem a rychle ubývá. Proto je nutné díru okamžitě a silně ucpat.
- Žilní krvácení je spíše jako velká trhlina, ze které voda plynule vytéká. Je to stále vážné, ale ne tak dramatické.
- Vlásečnicové krvácení je jako když hadice jen lehce prosakuje po celé délce – ztráty jsou malé.
Cílem první pomoci je co nejrychleji "ucpat díru" (přitlačit na ránu) a zabránit dalším ztrátám, než přijedou "opraváři" (záchranáři). Protišoková opatření, jako je položení postiženého na záda se zvednutýma nohama, pomáhají udržet zbývající krev v nejdůležitějších orgánech, jako je mozek a srdce, podobně jako když nakloníte konev, aby z ní vytekla i poslední kapka vody tam, kam potřebujete.