Přeskočit na obsah

Krvácení

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Krvácení (Hemoragie)
KlasifikacePoranění, Symptom
PříčinyTrauma, poranění, onemocnění cév, poruchy srážlivosti krve, nádory, vředová choroba
PříznakyZtráta krve, bledost, zrychlený puls, pokles krevního tlaku, slabost, studený pot, poruchy vědomí, šok
LéčbaPrvní pomoc (tlakový obvaz, znehybnění), chirurgická zástava, infuzní terapie, krevní transfuze
PrognózaZávisí na množství a rychlosti ztráty krve a na včasnosti léčby
MKN-10R58
MKN-9786.3

Krvácení (latinsky haemorrhagia) je stav, při kterém dochází k úniku krve z poškozeného krevního oběhu. Jedná se o jeden z nejčastějších a potenciálně nejzávažnějších stavů v medicíně, který může být důsledkem úrazu nebo různých onemocnění. Rozsah krvácení se může pohybovat od drobného, bezvýznamného poranění kůže až po masivní, život ohrožující ztrátu krve vedoucí k hemoragickému šoku a smrti.

🩸 Typy krvácení

Krvácení lze dělit podle několika kritérií, která jsou důležitá pro stanovení diagnózy a správného postupu léčby.

Podle typu poraněné cévy

  • Tepenné (arteriální) krvácení: Je nejzávažnějším typem krvácení. Krev je jasně červená, protože je okysličená, a z rány vystřikuje v pulzujících proudech synchronně se srdečním tepem. Ztráty krve jsou velmi rychlé a tento stav vyžaduje okamžitý a razantní zásah. Dochází k němu při poranění tepny.
  • Žilní (venózní) krvácení: Krev je tmavě červená (odkysličená) a z rány volně vytéká, nestříká. Ačkoliv je méně dramatické než tepenné, může být stále velmi závažné, zejména při poranění velkých žil.
  • Vlásečnicové (kapilární) krvácení: Jedná se o nejběžnější typ krvácení, například při odřeninách. Krev pomalu prosakuje z celé plochy poranění. Ztráty krve jsou obvykle malé a krvácení se často zastaví samo díky přirozeným mechanismům srážení krve. Dochází k němu při porušení drobných krevních kapilár.

Podle místa úniku krve

  • Zevní krvácení: Krev vytéká z těla ven přes porušený kožní kryt. Je snadno viditelné a diagnostikovatelné. Příkladem je jakákoliv otevřená rána.
  • Vnitřní krvácení: Krev uniká z cév do tělních dutin nebo tkání. Tento typ je mnohem nebezpečnější, protože není na první pohled patrný a může být diagnostikován pozdě. Krev se může hromadit v:

⚙️ Příčiny

Příčiny krvácení se dělí na dvě hlavní skupiny: traumatické a netraumatické.

Traumatické příčiny

Jsou nejčastějším důvodem akutního krvácení.

  • Ostrá poranění: Řezné, sečné, bodné nebo střelné rány, které přímo poruší celistvost cév.
  • Tupá poranění: Náraz nebo úder, který neporuší kůži, ale může způsobit prasknutí vnitřních orgánů (např. sleziny, jater) a vést k masivnímu vnitřnímu krvácení.
  • Zlomeniny: Zlomeniny velkých kostí, jako je stehenní kost nebo pánev, mohou být doprovázeny velkou krevní ztrátou, protože ostré úlomky kostí mohou poškodit okolní cévy.

Netraumatické (patologické) příčiny

Jsou způsobeny chorobnými procesy v těle.

🩺 Příznaky a diagnostika

Příznaky závisí na objemu a rychlosti krevní ztráty. Tělo se snaží ztrátu kompenzovat, což vede k typickým projevům.

Obecné příznaky ztráty krve

  • Bledost kůže a sliznic (spojivky, rty).
  • Studený a lepkavý pot.
  • Zrychlený a slabě hmatný puls (tachykardie).
  • Pokles krevní tlaku (hypotenze) – pozdní příznak.
  • Zrychlené a povrchní dýchání (tachypnoe).
  • Pocit žízně.
  • Slabost, závratě, mžitky před očima.
  • Zmatenost, neklid, případně ztráta vědomí (bezvědomí).
  • Rozvoj hemoragického šoku.

Diagnostika

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření: Zjištění mechanismu úrazu nebo příznaků nemoci.
  • Laboratorní vyšetření: Krevní obraz (zjištění poklesu hemoglobinu a hematokritu), vyšetření krevní srážlivosti.
  • Zobrazovací metody:
    • Ultrazvuk: Rychlá metoda pro detekci volné tekutiny (krve) v břišní dutině (FAST).
    • Počítačová tomografie (CT): Detailní zobrazení orgánů a lokalizace zdroje krvácení, zejména u vnitřního krvácení.
    • Endoskopie: Vyšetření trávicího traktu (gastroskopie, koloskopie) k nalezení a často i ošetření zdroje krvácení.
    • Angiografie: Zobrazení cév pomocí kontrastní látky, které může odhalit místo krvácení a umožnit jeho uzavření (embolizaci).

🩹 První pomoc

Správně a včasně poskytnutá první pomoc u masivního krvácení může zachránit život. Základním pravidlem je co nejrychleji zastavit nebo alespoň omezit další ztrátu krve.

Postup u zevního krvácení

1. Bezpečnost zachránce: Vždy použijte ochranné rukavice, abyste se chránili před přenosem infekcí. 2. Tlak přímo v ráně: Na ránu přiložte sterilní krytí (nebo co nejčistší kus látky) a pevně ji stlačte prsty nebo dlaní. 3. Přiložení tlakového obvazu: Pokud je k dispozici, vytvořte tlakový obvaz. Na krytí v ráně se umístí tlaková vrstva (např. nerozvinuté obinadlo) a vše se pevně stáhne dalším obinadlem. Obvaz musí být dostatečně pevný, aby zastavil krvácení, ale nesmí zcela zaškrtit přívod krve do končetiny. 4. Zvednutí končetiny: Pokud je poraněna končetina a není podezření na zlomeninu, zvedněte ji nad úroveň srdce. 5. Protišoková opatření: Uložte postiženého do polohy vleže, podložte mu nohy, zajistěte tepelný komfort (přikryjte ho) a uklidňujte ho. Nedávejte mu pít ani jíst. 6. Přivolání pomoci: Volejte linku 155 nebo 112. 7. Škrtidlo (turniket): Používá se pouze jako poslední možnost u masivního tepenného krvácení na končetině, které nelze zastavit tlakovým obvazem (např. při amputaci). Přikládá se co nejblíže k ráně směrem k trupu a je nutné zaznamenat přesný čas jeho přiložení.

🏥 Léčba

Léčba v nemocnici se zaměřuje na definitivní zástavu krvácení a náhradu ztraceného objemu krve.

  • Chirurgická revize: Ošetření rány, podvázání (ligatura) krvácející cévy nebo sešití poraněného orgánu.
  • Endoskopická léčba: Metody jako opich, klipování nebo termokoagulace se používají k zástavě krvácení v trávicím traktu.
  • Radiologická intervence: Embolizace, při které se do krvácející cévy vpraví materiál, který ji ucpe.
  • Náhrada objemu: Podávání infuzních roztoků (krystaloidy, koloidy) a následně krevní transfuze (podání červených krvinek, plazmy a destiček).

⚠️ Komplikace

  • Hemoragický šok: Život ohrožující stav způsobený kritickým poklesem objemu cirkulující krve. Orgány nejsou dostatečně prokrveny, což vede k jejich selhávání.
  • Anémie: Chudokrevnost z nedostatku červených krvinek, která vzniká po akutní ztrátě nebo při chronickém, dlouhodobém krvácení.
  • Orgánové poškození: Nedostatek kyslíku (ischemie) může trvale poškodit citlivé orgány, jako jsou ledviny nebo mozek.
  • Infekce: Otevřená rána je vstupní bránou pro bakterie, což může vést k lokální nebo celkové infekci (sepse).

🤔 Pro laiky

Krvácení si můžeme představit jako díru v zahradní hadici. Naše tělo má složitý systém "hadic" (cév), kterými proudí "voda" (krev), jež roznáší živiny a kyslík.

  • Tepenné krvácení je jako prasknutí hlavní tlakové hadice – voda stříká pod velkým tlakem a rychle ubývá. Proto je nutné díru okamžitě a silně ucpat.
  • Žilní krvácení je spíše jako velká trhlina, ze které voda plynule vytéká. Je to stále vážné, ale ne tak dramatické.
  • Vlásečnicové krvácení je jako když hadice jen lehce prosakuje po celé délce – ztráty jsou malé.

Cílem první pomoci je co nejrychleji "ucpat díru" (přitlačit na ránu) a zabránit dalším ztrátám, než přijedou "opraváři" (záchranáři). Protišoková opatření, jako je položení postiženého na záda se zvednutýma nohama, pomáhají udržet zbývající krev v nejdůležitějších orgánech, jako je mozek a srdce, podobně jako když nakloníte konev, aby z ní vytekla i poslední kapka vody tam, kam potřebujete.


Tento článek je aktuální k datu 14.12.2025