Přeskočit na obsah

Krvácení

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Krvácení (latinsky haemorrhagia) je stav, při kterém dochází k úniku krve z poškozeného krevního oběhu. Jedná se o jeden z nejčastějších a potenciálně nejzávažnějších stavů v medicíně, který může být důsledkem úrazu nebo různých onemocnění. Rozsah krvácení se může pohybovat od drobného, bezvýznamného poranění kůže až po masivní, život ohrožující ztrátu krve vedoucí k hemoragickému šoku a smrti.

🩸 Typy krvácení

Krvácení lze dělit podle několika kritérií, která jsou důležitá pro stanovení diagnózy a správného postupu léčby.

Podle typu poraněné cévy

  • Tepenné (arteriální) krvácení: Je nejzávažnějším typem krvácení. Krev je jasně červená, protože je okysličená, a z rány vystřikuje v pulzujících proudech synchronně se srdečním tepem. Ztráty krve jsou velmi rychlé a tento stav vyžaduje okamžitý a razantní zásah. Dochází k němu při poranění tepny.
  • Žilní (venózní) krvácení: Krev je tmavě červená (odkysličená) a z rány volně vytéká, nestříká. Ačkoliv je méně dramatické než tepenné, může být stále velmi závažné, zejména při poranění velkých žil.
  • Vlásečnicové (kapilární) krvácení: Jedná se o nejběžnější typ krvácení, například při odřeninách. Krev pomalu prosakuje z celé plochy poranění. Ztráty krve jsou obvykle malé a krvácení se často zastaví samo díky přirozeným mechanismům srážení krve. Dochází k němu při porušení drobných krevních kapilár.

Podle místa úniku krve

  • Zevní krvácení: Krev vytéká z těla ven přes porušený kožní kryt. Je snadno viditelné a diagnostikovatelné. Příkladem je jakákoliv otevřená rána.
  • Vnitřní krvácení: Krev uniká z cév do tělních dutin nebo tkání. Tento typ je mnohem nebezpečnější, protože není na první pohled patrný a může být diagnostikován pozdě. Krev se může hromadit v:

⚙️ Příčiny

Příčiny krvácení se dělí na dvě hlavní skupiny: traumatické a netraumatické.

Traumatické příčiny

Jsou nejčastějším důvodem akutního krvácení.

  • Ostrá poranění: Řezné, sečné, bodné nebo střelné rány, které přímo poruší celistvost cév.
  • Tupá poranění: Náraz nebo úder, který neporuší kůži, ale může způsobit prasknutí vnitřních orgánů (např. sleziny, jater) a vést k masivnímu vnitřnímu krvácení.
  • Zlomeniny: Zlomeniny velkých kostí, jako je stehenní kost nebo pánev, mohou být doprovázeny velkou krevní ztrátou, protože ostré úlomky kostí mohou poškodit okolní cévy.

Netraumatické (patologické) příčiny

Jsou způsobeny chorobnými procesy v těle.

🩺 Příznaky a diagnostika

Příznaky závisí na objemu a rychlosti krevní ztráty. Tělo se snaží ztrátu kompenzovat, což vede k typickým projevům.

Obecné příznaky ztráty krve

  • Bledost kůže a sliznic (spojivky, rty).
  • Studený a lepkavý pot.
  • Zrychlený a slabě hmatný puls (tachykardie).
  • Pokles krevní tlaku (hypotenze) – pozdní příznak.
  • Zrychlené a povrchní dýchání (tachypnoe).
  • Pocit žízně.
  • Slabost, závratě, mžitky před očima.
  • Zmatenost, neklid, případně ztráta vědomí (bezvědomí).
  • Rozvoj hemoragického šoku.

Diagnostika

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření: Zjištění mechanismu úrazu nebo příznaků nemoci.
  • Laboratorní vyšetření: Krevní obraz (zjištění poklesu hemoglobinu a hematokritu), vyšetření krevní srážlivosti.
  • Zobrazovací metody:
    • Ultrazvuk: Rychlá metoda pro detekci volné tekutiny (krve) v břišní dutině (FAST).
    • Počítačová tomografie (CT): Detailní zobrazení orgánů a lokalizace zdroje krvácení, zejména u vnitřního krvácení.
    • Endoskopie: Vyšetření trávicího traktu (gastroskopie, koloskopie) k nalezení a často i ošetření zdroje krvácení.
    • Angiografie: Zobrazení cév pomocí kontrastní látky, které může odhalit místo krvácení a umožnit jeho uzavření (embolizaci).

🩹 První pomoc

Správně a včasně poskytnutá první pomoc u masivního krvácení může zachránit život. Základním pravidlem je co nejrychleji zastavit nebo alespoň omezit další ztrátu krve.

Postup u zevního krvácení

1. Bezpečnost zachránce: Vždy použijte ochranné rukavice, abyste se chránili před přenosem infekcí. 2. Tlak přímo v ráně: Na ránu přiložte sterilní krytí (nebo co nejčistší kus látky) a pevně ji stlačte prsty nebo dlaní. 3. Přiložení tlakového obvazu: Pokud je k dispozici, vytvořte tlakový obvaz. Na krytí v ráně se umístí tlaková vrstva (např. nerozvinuté obinadlo) a vše se pevně stáhne dalším obinadlem. Obvaz musí být dostatečně pevný, aby zastavil krvácení, ale nesmí zcela zaškrtit přívod krve do končetiny. 4. Zvednutí končetiny: Pokud je poraněna končetina a není podezření na zlomeninu, zvedněte ji nad úroveň srdce. 5. Protišoková opatření: Uložte postiženého do polohy vleže, podložte mu nohy, zajistěte tepelný komfort (přikryjte ho) a uklidňujte ho. Nedávejte mu pít ani jíst. 6. Přivolání pomoci: Volejte linku 155 nebo 112. 7. Škrtidlo (turniket): Používá se pouze jako poslední možnost u masivního tepenného krvácení na končetině, které nelze zastavit tlakovým obvazem (např. při amputaci). Přikládá se co nejblíže k ráně směrem k trupu a je nutné zaznamenat přesný čas jeho přiložení.

🏥 Léčba

Léčba v nemocnici se zaměřuje na definitivní zástavu krvácení a náhradu ztraceného objemu krve.

  • Chirurgická revize: Ošetření rány, podvázání (ligatura) krvácející cévy nebo sešití poraněného orgánu.
  • Endoskopická léčba: Metody jako opich, klipování nebo termokoagulace se používají k zástavě krvácení v trávicím traktu.
  • Radiologická intervence: Embolizace, při které se do krvácející cévy vpraví materiál, který ji ucpe.
  • Náhrada objemu: Podávání infuzních roztoků (krystaloidy, koloidy) a následně krevní transfuze (podání červených krvinek, plazmy a destiček).

⚠️ Komplikace

  • Hemoragický šok: Život ohrožující stav způsobený kritickým poklesem objemu cirkulující krve. Orgány nejsou dostatečně prokrveny, což vede k jejich selhávání.
  • Anémie: Chudokrevnost z nedostatku červených krvinek, která vzniká po akutní ztrátě nebo při chronickém, dlouhodobém krvácení.
  • Orgánové poškození: Nedostatek kyslíku (ischemie) může trvale poškodit citlivé orgány, jako jsou ledviny nebo mozek.
  • Infekce: Otevřená rána je vstupní bránou pro bakterie, což může vést k lokální nebo celkové infekci (sepse).

🤔 Pro laiky

Krvácení si můžeme představit jako díru v zahradní hadici. Naše tělo má složitý systém "hadic" (cév), kterými proudí "voda" (krev), jež roznáší živiny a kyslík.

  • Tepenné krvácení je jako prasknutí hlavní tlakové hadice – voda stříká pod velkým tlakem a rychle ubývá. Proto je nutné díru okamžitě a silně ucpat.
  • Žilní krvácení je spíše jako velká trhlina, ze které voda plynule vytéká. Je to stále vážné, ale ne tak dramatické.
  • Vlásečnicové krvácení je jako když hadice jen lehce prosakuje po celé délce – ztráty jsou malé.

Cílem první pomoci je co nejrychleji "ucpat díru" (přitlačit na ránu) a zabránit dalším ztrátám, než přijedou "opraváři" (záchranáři). Protišoková opatření, jako je položení postiženého na záda se zvednutýma nohama, pomáhají udržet zbývající krev v nejdůležitějších orgánech, jako je mozek a srdce, podobně jako když nakloníte konev, aby z ní vytekla i poslední kapka vody tam, kam potřebujete.


Šablona:Aktualizováno