Vitamín K
Obsah boxu
Šablona:Infobox - vitamín Vitamín K je skupina v tucích rozpustných vitamínů, které jsou nezbytné především pro proces srážení krve (hemostázu) a pro metabolismus kostí. Název je odvozen od německého slova Koagulationsvitamin, což odkazuje na jeho klíčovou roli v koagulaci. Existuje ve dvou hlavních přírodních formách: vitamín K1 (fylochinon) a vitamín K2 (menachinon).
Vitamín K funguje jako kofaktor pro enzym, který modifikuje specifické proteiny, což jim umožňuje vázat ionty vápníku. Tento proces, známý jako karboxylace, je zásadní pro aktivaci proteinů podílejících se na srážení krve, mineralizaci kostí a prevenci kalcifikace cév.
📜 Historie a objev
Vitamín K byl objeven ve 30. letech 20. století dánským vědcem Henrikem Damem při studiu metabolismu cholesterolu u kuřat. Dam si všiml, že kuřata krmená stravou s nízkým obsahem tuku trpěla nekontrolovatelným krvácením pod kůží. Zjistil, že tento stav nelze vyléčit podáváním vitamínu C ani jiných známých vitamínů, a dospěl k závěru, že v potravě musí existovat dosud neznámá látka rozpustná v tucích, která je pro srážení krve nezbytná. Tuto látku pojmenoval Koagulationsvitamin, zkráceně vitamín K.
Za objev vitamínu K a objasnění jeho chemické struktury obdržel Henrik Dam spolu s Edwardem Adelbertem Doisym v roce 1943 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
🧪 Chemická struktura a formy
Všechny formy vitamínu K sdílejí společnou chemickou strukturu, kterou je methylovaný naftochinonový kruh. Liší se délkou a strukturou postranního řetězce.
Vitamín K1 (fylochinon)
Fylochinon je hlavní formou vitamínu K, která se nachází v rostlinné stravě. Jeho primárním zdrojem je zelená listová zelenina, jako je kapusta, špenát nebo brokolice. Z potravy se vstřebává v tenkém střevě za přítomnosti tuků a žlučových kyselin. V těle je transportován do jater, kde se primárně podílí na syntéze koagulačních faktorů. Jeho zásoby v těle jsou relativně malé a rychle se spotřebovávají.
Vitamín K2 (menachinon)
Menachinony jsou skupinou látek, které se liší délkou svého isoprenoidního postranního řetězce. Označují se jako MK-n, kde "n" udává počet isoprenových jednotek. Nejdůležitější jsou:
- MK-4: Nachází se v některých živočišných produktech, jako jsou játra, vaječné žloutky a máslo. Tělo si ho dokáže v malém množství syntetizovat z vitamínu K1.
- MK-7: Je produkován bakteriemi a nachází se ve vysokých koncentracích ve fermentovaných potravinách, zejména v tradičním japonském pokrmu nattō (fermentované sójové boby). V menším množství se vyskytuje také v tvrdých sýrech a kysaném zelí. Menachinony, zejména MK-7, mají delší biologický poločas než K1, což znamená, že zůstávají v krevním oběhu déle a mohou se lépe distribuovat do tkání mimo játra, jako jsou kosti a cévy.
Část denní potřeby vitamínu K2 je také produkována střevními bakteriemi v tlustém střevě, avšak míra jeho vstřebávání z této části trávicího traktu je stále předmětem diskuzí.
Vitamín K3 (menadion)
Menadion je syntetická, ve vodě rozpustná forma vitamínu K. V minulosti se používal v doplňcích stravy a v krmivech pro zvířata. Jeho používání u lidí bylo z velké části opuštěno, protože ve vyšších dávkách může způsobovat oxidační stres, poškození jater a hemolytickou anémii. Dnes se používá téměř výhradně ve veterinární medicíně.
⚙️ Funkce v organismu
Hlavní funkcí vitamínu K je jeho role jako kofaktoru pro enzym gama-glutamylkarboxylázu. Tento enzym přidává karboxylovou skupinu na glutamátové zbytky v určitých proteinech, čímž je aktivuje. Tyto aktivované proteiny se nazývají Gla-proteiny.
🩸 Srážení krve (Hemostáza)
Nejznámější funkcí vitamínu K je jeho účast v koagulační kaskádě. Je nezbytný pro aktivaci několika klíčových srážecích faktorů v játrech:
- Protrombin (Faktor II)
- Faktor VII
- Faktor IX
- Faktor X
- Protein C, Protein S a Protein Z (které naopak působí jako antikoagulanty a regulují srážení)
Bez dostatečného množství vitamínu K jsou tyto faktory produkovány v neaktivní formě, což vede k poruše srážlivosti a zvýšenému riziku krvácení.
🦴 Zdraví kostí
Vitamín K, zejména K2, hraje zásadní roli v metabolismu kostí. Aktivuje dva důležité proteiny:
- Osteokalcin: Tento protein je produkován osteoblasty (buňkami tvořícími kost) a po aktivaci vitamínem K je schopen vázat vápník a zabudovat ho do kostní hmoty. Nedostatek vitamínu K vede k produkci neaktivního osteokalcinu, což snižuje mineralizaci kostí a zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin.
- Matrix Gla-protein (MGP): Tento protein se nachází v chrupavkách a stěnách cév.
❤️ Kardiovaskulární zdraví
Aktivovaný Matrix Gla-protein (MGP) je jedním z nejúčinnějších inhibitorů kalcifikace měkkých tkání v těle. Váže volné ionty vápníku v krevním řečišti a zabraňuje jejich usazování ve stěnách tepen, což je proces známý jako ateroskleróza (kornatění tepen). Dostatečný příjem vitamínu K2 je proto spojován s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, protože pomáhá udržovat cévy pružné a průchodné.
🥗 Zdroje v potravě
Zdroje vitamínu K se liší podle jeho formy.
Zdroje vitamínu K1 (fylochinon)
Nejbohatšími zdroji jsou tmavě zelené listové zeleniny. Obsah je uveden v mikrogramech (µg) na 100 g:
- Vařená kapusta kadeřavá: ~800 µg
- Vařený špenát: ~500 µg
- Růžičková kapusta: ~400 µg
- Brokolice: ~140 µg
- Petrželová nať: ~1600 µg
- Rostlinné oleje (sójový, řepkový)
Zdroje vitamínu K2 (menachinon)
Zdroje K2 jsou převážně živočišného původu nebo fermentované potraviny:
- Nattō (fermentované sójové boby): >900 µg (převážně MK-7)
- Husí játra: ~370 µg
- Tvrdé sýry (např. Gouda, Brie): ~75 µg
- Vaječný žloutek: ~30 µg
- Hovězí játra: ~10 µg
- Kuřecí maso: ~10 µg
🩺 Nedostatek a předávkování
Projevy nedostatku (hypovitaminóza)
Závažný nedostatek vitamínu K u dospělých je vzácný, protože je přítomen v mnoha potravinách a je částečně produkován střevními bakteriemi. Rizikové skupiny zahrnují:
- Novorozence (viz níže)
- Lidi s poruchami vstřebávání tuků (např. cystická fibróza, Crohnova choroba, celiakie)
- Lidi s chronickým onemocněním jater
- Pacienty dlouhodobě užívající antibiotika, která ničí střevní mikroflóru
Příznaky nedostatku zahrnují:
- Snadná tvorba modřin
- Krvácení z nosu nebo dásní
- Dlouhotrvající krvácení z drobných poranění
- Silná menstruační krvácení
- Krev v moči nebo ve stolici
- V závažných případech riziko vnitřního krvácení
Riziko předávkování (hypervitaminóza)
Předávkování přírodními formami vitamínu K (K1 a K2) z potravy nebo doplňků stravy nebylo u zdravých jedinců pozorováno a není pro něj stanovena horní tolerovatelná hranice příjmu. Tělo dokáže přebytečný vitamín K1 a K2 efektivně odbourávat. Naopak syntetický vitamín K3 (menadion) může být ve vyšších dávkách toxický a způsobit poškození jater a rozpad červených krvinek.
💊 Doporučený denní příjem a suplementace
Doporučený denní příjem (DDP) se liší podle věku, pohlaví a životního stylu. Pro dospělé se obecně doporučuje:
- Muži: 120 mikrogramů (µg) denně
- Ženy: 90 mikrogramů (µg) denně
Většina populace v západních zemích přijímá dostatek vitamínu K1, ale příjem vitamínu K2 může být nedostatečný, zejména u lidí, kteří nekonzumují fermentované potraviny nebo tučné živočišné produkty. Suplementace je obvykle doporučována pouze po konzultaci s lékařem, zejména u rizikových skupin.
🔬 Interakce s léky
Nejvýznamnější interakcí vitamínu K je jeho vztah s perorálními antikoagulancii (léky na ředění krve), jako je Warfarin. Warfarin působí jako antagonista vitamínu K – blokuje enzym, který vitamín K recykluje, a tím snižuje produkci aktivních srážecích faktorů. Pacienti užívající Warfarin musí udržovat stabilní a konzistentní příjem vitamínu K ve stravě. Náhlé zvýšení příjmu vitamínu K (např. konzumací velkého množství listové zeleniny) může snížit účinnost Warfarinu a zvýšit riziko vzniku krevních sraženin. Naopak náhlé snížení příjmu může zvýšit účinek léku a vést k nebezpečnému krvácení.
👶 Vitamín K u novorozenců
Novorozenci jsou obzvláště náchylní k nedostatku vitamínu K z několika důvodů:
- Vitamín K špatně prochází placentou, takže se rodí s velmi nízkými zásobami.
- Mateřské mléko obsahuje jen malé množství vitamínu K.
- Jejich střeva ještě nejsou osídlena bakteriemi produkujícími vitamín K.
Tento nedostatek může vést k vážnému a život ohrožujícímu stavu zvanému krvácivá nemoc novorozenců (Vitamin K Deficiency Bleeding, VKDB), která může způsobit krvácení do mozku nebo jiných orgánů. Z tohoto důvodu se ve většině zemí světa, včetně 
České republiky, podává všem novorozencům krátce po narození preventivní dávka vitamínu K, obvykle formou injekce nebo kapek.
🤓 Pro laiky: Jak vitamín K funguje?
Představte si, že vaše tělo je velká továrna, která vyrábí různé součástky (proteiny). Některé z těchto součástek, například ty pro "opravu děr" v krevních cévách (srážení krve) nebo pro "stavbu pevných zdí" (kostí), jsou vyrobeny, ale nejsou zapnuté. Jsou jako stroje bez klíčku v zapalování.
Vitamín K je ten klíček.
- Při srážení krve: Když se říznete, tělo vyšle na místo "opravářské proteiny". Ale aby mohly začít pracovat a vytvořit strup, potřebují se "chytit" vápníku. Vitamín K je ten, kdo jim dá "magnetické ruce" (aktivuje je), aby se mohly na vápník přichytit a díru zacelit. Bez vitamínu K by tyto proteiny jen bezmocně proplouvaly kolem a krvácení by se nezastavilo.
- Při stavbě kostí: Kosti potřebují vápník, aby byly silné. Protein zvaný osteokalcin funguje jako "stavební dělník", který bere vápník z krve a ukládá ho do kostí. Ale tento dělník je od přírody líný a neaktivní. Vitamín K ho "probudí" a dá mu energii, aby začal vápník přenášet a zabudovávat do kostní konstrukce. Zároveň vitamín K aktivuje jiný protein, který funguje jako "hlídač" v cévách a brání vápníku, aby se usazoval tam, kde nemá (v cévních stěnách), a nezpůsoboval jejich kornatění.
Stručně řečeno, vitamín K je "aktivátor", který zapíná klíčové proteiny pro srážení krve, zdraví kostí a čistotu cév.