Přeskočit na obsah

Krevní plazma

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - anatomie

Krevní plazma je tekutá, nebuněčná složka krve. Tvoří přibližně 55 % celkového objemu krve a slouží jako transportní médium pro krevní buňky (červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky), živiny, hormony, metabolické odpadní produkty a další klíčové molekuly. Má charakteristickou nažloutlou barvu, která je způsobena přítomností bilirubinu. Je životně důležitá pro udržování homeostázy v těle, včetně regulace osmotického tlaku a pH.

🧪 Složení

Krevní plazma je komplexní směs látek, kde dominantní složkou je voda, která tvoří přibližně 92 % jejího objemu. Zbývajících 8 % tvoří rozpuštěné látky, které jsou klíčové pro fungování organismu.

🧬 Plazmatické bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou nejvýznamnější rozpuštěnou složkou plazmy (tvoří asi 7 % objemu). Syntetizují se převážně v játrech a plní širokou škálu funkcí.

  • Albuminy: Tvoří největší podíl plazmatických bílkovin (asi 60 %). Jejich hlavní funkcí je udržování onkotického tlaku, což je síla, která zadržuje tekutinu uvnitř krevních cév a brání jejímu úniku do tkání (vzniku otoků). Dále slouží jako transportní molekuly pro hormony, mastné kyseliny, léky a ionty (např. vápník).
  • Globuliny: Jedná se o různorodou skupinu proteinů, které se dělí na tři hlavní frakce:
  • Fibrinogen: Tvoří asi 4 % plazmatických bílkovin a je nezbytný pro krevní srážení (hemokoagulaci). Při poranění cévy se přeměňuje na nerozpustný fibrin, který vytváří síť zachycující krevní buňky a formující krevní sraženinu. Plazma bez fibrinogenu se nazývá krevní sérum.

🧂 Anorganické látky (elektrolyty)

Ionty rozpuštěné v plazmě hrají zásadní roli v udržování osmotické rovnováhy, pH a správné funkce nervových a svalových buněk. Mezi nejdůležitější patří:

🍎 Organické látky nízkomolekulární

Tato skupina zahrnuje látky, které jsou transportovány krví do buněk nebo z buněk.

⚙️ Funkce

Krevní plazma plní v těle několik životně důležitých úkolů:

  • Transportní funkce: Je hlavním distribučním systémem těla. Transportuje krevní buňky, živiny z trávicí soustavy do tkání, odpadní produkty do vylučovacích orgánů, hormony od žláz k cílovým buňkám a oxid uhličitý z tkání do plic.
  • Udržování objemu a tlaku krve: Díky obsahu vody a albuminu udržuje plazma stálý objem krve v cévách a tím i stabilní krevní tlak.
  • Imunitní obrana: Obsahuje imunoglobuliny (protilátky) a další složky imunitního systému, které chrání tělo před patogeny.
  • Krevní srážlivost: Díky fibrinogenu a dalším srážecím faktorům zajišťuje zástavu krvácení při poranění.
  • Regulace tělesné teploty: Krev proudící tělem pomáhá distribuovat teplo z metabolicky aktivnějších orgánů (jako jsou svaly a játra) do chladnějších částí těla a k povrchu kůže, kde může být teplo odevzdáno do okolí.
  • Udržování acidobazické rovnováhy: Plazma obsahuje pufrovací systémy (např. bikarbonátový systém), které pomáhají udržovat stabilní pH krve v úzkém rozmezí kolem 7,4.

🩸 Klinický význam

Krevní plazma má obrovský význam v medicíně, a to jak v diagnostice, tak v léčbě.

💉 Dárcovství plazmy

Plazmu lze získat buď z odběru plné krve oddělením (centrifugací), nebo přímo od dárce pomocí přístrojové metody zvané plazmaferéza. Při plazmaferéze je dárci odebrána plná krev, z níž přístroj oddělí plazmu a krevní buňky (erytrocyty, leukocyty, trombocyty) vrátí zpět do oběhu dárce. Tento proces umožňuje darovat plazmu častěji než plnou krev. Darovaná plazma se používá:

  • K přímé transfuzi: Čerstvě zmražená plazma (FFP) se podává pacientům s masivním krvácením, poruchami srážlivosti nebo selháním jater.
  • K výrobě léků: Plazma je surovinou pro výrobu životně důležitých léků (tzv. krevních derivátů). Mezi ně patří:
    • Koncentráty srážecích faktorů pro léčbu hemofilie.
    • Imunoglobuliny pro pacienty s poruchami imunity nebo pro léčbu autoimunitních onemocnění.
    • Albumin pro léčbu popálenin, šokových stavů a otoků.

🩺 Diagnostika

Analýza složení krevní plazmy (nebo séra) je základním diagnostickým nástrojem. Krevní testy mohou odhalit hladiny glukózy (diagnostika diabetu), lipidů (riziko aterosklerózy), jaterních enzymů (poškození jater), kreatininu (funkce ledvin), hormonů a mnoha dalších látek, které odrážejí zdravotní stav pacienta.

💡 Pro laiky

Představte si krev jako rušnou řeku, která protéká celým vaším tělem. V této řece plavou různé "lodě" – to jsou červené krvinky (převážejí kyslík), bílé krvinky (policejní a opravárenské čluny bojující s infekcí) a krevní destičky (záchranné vory, které zacelují díry v březích).

Krevní plazma je samotná voda v této řece. Je to nažloutlá tekutina, která tvoří většinu objemu řeky. Bez této "vody" by se "lodě" nemohly nikam pohnout. Plazma ale není jen obyčejná voda. Je to spíše hustý a výživný vývar, který kromě krevních buněk nese i veškerý náklad:

  • Jídlo pro buňky: Cukry, tuky a bílkoviny rozpuštěné v plazmě.
  • Zprávy a pokyny: Hormony, které fungují jako poslové mezi orgány.
  • Odpad: Zplodiny, které plazma odváží do "čističek" těla, jako jsou ledviny.
  • Obranné zbraně: Protilátky, které čekají na vetřelce.

Když darujete plazmu, je to jako byste dočasně poskytli část vody z této řeky, aby se z ní mohly vyrobit speciální léky pro lidi, jejichž vlastní "řeka" nefunguje správně.


Šablona:Aktualizováno