Endokrinní žláza
Obsah boxu
Endokrinní žláza (též žláza s vnitřní sekrecí) je specializovaný orgán nebo skupina buněk, která produkuje a vylučuje chemické látky zvané hormony přímo do krevního oběhu, lymfatického systému nebo do tkáňového moku. Na rozdíl od exokrinních žláz (žláz s vnější sekrecí), jako jsou slinné nebo potní žlázy, nemají endokrinní žlázy vývody. Jejich produkty působí na cílové buňky, které jsou často vzdálené od místa produkce, a regulují tak širokou škálu tělesných funkcí, včetně metabolismu, růstu, vývoje, nálady a reprodukce. Soubor všech endokrinních žláz v těle tvoří endokrinní systém, který spolu s nervovým systémem představuje hlavní řídicí a koordinační systém organismu.
⚙️ Princip a funkce
Základní funkcí endokrinních žláz je syntéza a uvolňování hormonů v reakci na specifické podněty. Tento proces je řízen komplexními regulačními mechanismy, především pomocí zpětné vazby.
🧬 Syntéza a sekrece hormonů
Hormony jsou chemicky různorodé látky, které lze rozdělit do tří hlavních skupin:
- Peptidové a proteinové hormony: Jsou tvořeny řetězci aminokyselin. Příkladem je inzulin, růstový hormon nebo prolaktin. Jsou rozpustné ve vodě a působí na receptory na povrchu cílových buněk.
- Steroidní hormony: Jsou odvozeny od cholesterolu. Patří sem pohlavní hormony (testosteron, estrogeny) a hormony kůry nadledvin (kortizol, aldosteron). Jsou rozpustné v tucích, snadno procházejí buněčnou membránou a vážou se na receptory uvnitř buňky.
- Deriváty aminokyselin: Jsou odvozeny z jediné aminokyseliny, nejčastěji z tyrosinu. Příkladem jsou hormony štítné žlázy (thyroxin) a hormony dřeně nadledvin (adrenalin, noradrenalin).
Po syntéze jsou hormony skladovány v buňkách žlázy a na signál uvolněny do okolních kapilár. Krevním řečištěm se pak dostávají do celého těla.
🎯 Cílové buňky a receptory
Hormony mohou ovlivňovat pouze ty buňky, které mají specifické receptory schopné daný hormon navázat. Vazba hormonu na receptor spustí v buňce kaskádu biochemických reakcí, které vedou ke změně její funkce – například ke změně propustnosti membrány, aktivaci enzymů nebo změně genové exprese. Tato specificita zajišťuje, že hormon působí pouze tam, kde je to potřeba.
🔄 Zpětná vazba
Činnost endokrinních žláz je nejčastěji regulována mechanismem negativní zpětné vazby. To znamená, že zvýšená hladina hormonu v krvi tlumí činnost žlázy, která ho produkuje (přímo nebo nepřímo přes nadřazená centra). Tento princip funguje podobně jako termostat a udržuje hladiny hormonů ve fyziologickém rozmezí. Příkladem je regulace produkce hormonů štítné žlázy, kde vysoká hladina thyroxinu v krvi tlumí produkci TSH v hypofýze. Méně častá je pozitivní zpětná vazba, kdy hormon stimuluje další produkci sebe sama, což vede k rychlému zesílení signálu (např. oxytocin během porodu).
🗺️ Přehled hlavních endokrinních žláz člověka
Endokrinní systém je tvořen několika hlavními žlázami a také rozptýlenými buňkami v jiných orgánech.
🧠 Centrální řídící žlázy
- Hypotalamus: Část mezimozku, která je hlavním spojovacím článkem mezi nervovým a endokrinním systémem. Produkuje spouštěcí (liberiny) a tlumivé (statiny) hormony, které řídí činnost hypofýzy. Produkuje také ADH a oxytocin, které jsou skladovány v zadním laloku hypofýzy.
- Hypofýza (podvěsek mozkový): Často označována jako "řídící žláza". Dělí se na dva laloky:
- Adenohypofýza (přední lalok): Produkuje růstový hormon (STH), prolaktin (PRL), adrenokortikotropní hormon (ACTH), thyreotropní hormon (TSH), folikulostimulační hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH).
- Neurohypofýza (zadní lalok): Skladuje a uvolňuje hormony produkované v hypotalamu – ADH (reguluje hospodaření s vodou) a oxytocin (stahy dělohy, laktace).
- Šišinka (epifýza): Produkuje melatonin, hormon, který reguluje cirkadiánní rytmus (cyklus spánku a bdění).
периferní žlázy
- Štítná žláza: Nachází se na krku. Produkuje thyroxin (T4) a trijodthyronin (T3), které řídí rychlost metabolismu, a kalcitonin, který snižuje hladinu vápníku v krvi.
- Příštítná tělíska: Čtyři malé žlázky na zadní straně štítné žlázy. Produkují parathormon (PTH), který zvyšuje hladinu vápníku v krvi, a je tak antagonistou kalcitoninu.
- Nadledviny: Párový orgán umístěný na horním pólu ledvin. Skládají se ze dvou odlišných částí:
- Kůra nadledvin: Produkuje kortikosteroidy – glukokortikoidy (kortizol, řízení stresu a metabolismu), mineralokortikoidy (aldosteron, regulace solí a vody) a malé množství androgenů.
- Dřeň nadledvin: Produkuje katecholaminy – adrenalin a noradrenalin, které připravují tělo na reakci "útok nebo útěk" (stres).
- Slinivka břišní (pankreas): Většina její tkáně má exokrinní funkci (produkce trávicích enzymů), ale obsahuje i skupiny endokrinních buněk zvané Langerhansovy ostrůvky. Ty produkují:
- Pohlavní žlázy (gonády):
- Vaječníky (u žen): Produkují estrogeny a progesteron, které řídí menstruační cyklus, vývoj sekundárních pohlavních znaků a těhotenství.
- Varlata (u mužů): Produkují testosteron, který je zodpovědný za vývoj sekundárních pohlavních znaků, spermatogenezi a mužské chování.
🧬 Další tkáně s endokrinní funkcí
Kromě hlavních žláz produkují hormony i buňky v jiných orgánech:
- Srdce: Produkuje atriální natriuretický peptid (ANP), který ovlivňuje krevní tlak.
- Ledviny: Produkují erytropoetin (EPO), stimulující tvorbu červených krvinek, a renin, který je součástí systému regulace krevního tlaku.
- Trávicí soustava: Buňky ve stěně žaludku a střev produkují hormony jako gastrin, sekretin a cholecystokinin, které regulují trávení.
- Tuková tkáň: Produkuje leptin, který reguluje pocit sytosti a energetickou bilanci.
- Brzlík: Hraje klíčovou roli v imunitním systému, ale produkuje i hormony (např. thymosin) ovlivňující zrání T-lymfocytů.
🩺 Poruchy funkce
Poruchy endokrinních žláz jsou běžné a mohou mít vážné zdravotní následky. Obecně se dělí na:
- Hyperfunkce: Nadměrná produkce hormonu. Příkladem je hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy) nebo Cushingův syndrom (nadprodukce kortizolu).
- Hypofunkce: Nedostatečná produkce hormonu. Příkladem je hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy) nebo Addisonova choroba (nedostatečnost kůry nadledvin).
- Poruchy receptorů: Žláza produkuje správné množství hormonu, ale cílové buňky na něj nereagují. Typickým příkladem je diabetes mellitus 2. typu, kde buňky ztrácejí citlivost na inzulin.
Příčinou poruch mohou být nádory (zhoubné i nezhoubné), autoimunitní onemocnění, genetické vady, záněty nebo nedostatek určitých látek ve stravě (např. jód pro funkci štítné žlázy). Diagnostikou a léčbou těchto onemocnění se zabývá obor endokrinologie.
🔬 Pro laiky
Představte si endokrinní systém jako bezdrátovou komunikační síť ve vašem těle. Místo kabelů (jako u nervů) používá "zprávy" posílané krví.
- **Vysílací stanice (žlázy):** Každá endokrinní žláza (např. štítná žláza, nadledviny) je jako specializovaná vysílací stanice.
- **Zprávy (hormony):** Hormony jsou chemické zprávy, které tyto stanice vysílají. Každá zpráva má specifický úkol, například "zrychli metabolismus", "připrav se na stres" nebo "sniž cukr v krvi".
- **Doručovací služba (krev):** Krevní oběh funguje jako doručovací služba, která roznáší tyto zprávy po celém těle.
- **Příjemci s klíčem (cílové buňky):** Zpráva (hormon) může ovlivnit jen ty buňky, které mají správnou "schránku" neboli receptor. Je to jako poslat dopis s konkrétní adresou – dostane ho jen ten správný příjemce. Ostatní buňky zprávu ignorují.
Celý systém je navíc chytře regulován. Když je například v těle příliš mnoho určitého hormonu, "vysílací stanice" dostane signál, aby zpomalila produkci. To je princip negativní zpětné vazby, který udržuje v těle rovnováhu a zabraňuje chaosu.