Endokrinologie
Obsah boxu
Šablona:Infobox - lékařský obor
Endokrinologie (z řeckých slov ἔνδον endon "uvnitř", κρίνω krīnō "oddělit" a -λογία -logia "nauka") je obor biologie a medicíny, který se zabývá studiem endokrinního systému, jeho produktů – hormonů – a poruchami jejich produkce a působení. Zkoumá, jak hormony regulují metabolismus, růst a vývoj, tkáňové funkce, spánek, trávení, dýchání, vylučování, náladu, stres, laktaci, pohyb a reprodukci.
Lékař specializující se na tento obor se nazývá endokrinolog. Endokrinologie je úzce propojena s mnoha dalšími lékařskými obory, jako je diabetologie, gynekologie, andrologie, pediatrie, onkologie a vnitřní lékařství.
📜 Historie
Ačkoliv je endokrinologie jako samostatný obor relativně mladá, poznatky o funkci žláz s vnitřní sekrecí sahají hluboko do historie.
- Starověk: Již ve starověké Číně se k léčbě některých poruch, pravděpodobně spojených s nedostatkem hormonů, používaly extrakty z lidské moči a placenty. Ve starověkém Řecku a Římě si lékaři jako Hippokratés a Galén všímali souvislostí mezi určitými orgány a funkcemi těla, například vlivu varlat na mužské pohlavní znaky, což demonstrovali na kastrovaných zvířatech i lidech (eunuších).
- 19. století – Počátky experimentů: Za zakladatele moderní experimentální endokrinologie je považován německý lékař Arnold Adolph Berthold. V roce 1849 provedl slavný pokus s kohouty. Zjistil, že pokud kohoutům odstraní varlata (kastrace), ztratí typické samčí znaky (přestanou kokrhat, ztratí zájem o slepice, zmenší se jim hřebínek). Pokud jim však varlata transplantoval zpět do břišní dutiny, samčí chování a znaky se jim vrátily. Tím prokázal, že varlata produkují látku, která se šíří krví a ovlivňuje celé tělo.
- Počátek 20. století – Objev hormonů: Termín hormon (z řeckého hormān – "pohánět" nebo "stimulovat") poprvé použili britští fyziologové William Bayliss a Ernest Starling v roce 1902. Objevili sekretin, látku produkovanou stěnou dvanáctníku, která po uvolnění do krve stimuluje slinivku břišní k produkci trávicích šťáv. Tento objev definoval základní princip endokrinní signalizace.
- Objev inzulínu: Jedním z největších milníků v historii endokrinologie byl objev inzulínu v roce 1921 kanadskými vědci Frederickem Bantingem a Charlesem Bestem na Univerzitě v Torontu. Tento objev znamenal revoluci v léčbě diabetu 1. typu, který byl do té doby smrtelným onemocněním.
- Moderní éra: Ve 20. století došlo k identifikaci a syntéze většiny známých hormonů, což umožnilo rozvoj substituční terapie (např. léčba hypotyreózy hormony štítné žlázy) a pochopení složitých regulačních os. Vývoj radioimunoanalýzy (RIA) Rosalyn Yalowovou a Solomonem Bersonem umožnil přesné měření hladin hormonů v krvi, což dramaticky zlepšilo diagnostické možnosti.
⚙️ Endokrinní systém
Endokrinní systém je komplexní síť žláz, které produkují a vylučují hormony přímo do krevního oběhu. Tyto hormony pak putují tělem a působí na cílové buňky, které mají specifické receptory.
🧠 Hlavní žlázy s vnitřní sekrecí
Lidský endokrinní systém se skládá z několika klíčových žláz:
- Hypothalamus: Část mozku, která je hlavním řídícím centrem endokrinního systému. Produkuje spouštěcí a tlumící hormony, které regulují činnost hypofýzy.
- Hypofýza (podvěsek mozkový): Často nazývaná "řídící žláza". Dělí se na přední lalok (adenohypofýza) a zadní lalok (neurohypofýza). Produkuje hormony, které řídí činnost většiny ostatních endokrinních žláz (např. TSH, ACTH, FSH, LH, růstový hormon, prolaktin).
- Šišinka (epifýza): Produkuje hormon melatonin, který reguluje cirkadiánní rytmus (cyklus spánku a bdění).
- Štítná žláza: Nachází se na krku a produkuje hormony thyroxin (T4) a trijodthyronin (T3), které řídí rychlost metabolismu v těle.
- Příštítná tělíska: Čtyři malé žlázy umístěné na zadní straně štítné žlázy. Produkují parathormon (PTH), který reguluje hladinu vápníku a fosforu v krvi.
- Nadledviny: Párové orgány umístěné na horním pólu ledvin. Skládají se z kůry a dřeně.
* Kůra nadledvin produkuje kortikosteroidy (kortizol, aldosteron) a androgeny. * Dřeň nadledvin produkuje katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) v rámci reakce "bojuj nebo uteč".
- Slinivka břišní (pankreas): V Langerhansových ostrůvcích produkuje inzulín (snižuje hladinu cukru v krvi) a glukagon (zvyšuje hladinu cukru v krvi).
- Vaječníky (ovaria): Ženské pohlavní žlázy produkující estrogeny a progesteron, které řídí menstruační cyklus a vývoj ženských pohlavních znaků.
- Varlata (testes): Mužské pohlavní žlázy produkující testosteron, který je zodpovědný za vývoj mužských pohlavních znaků a produkci spermií.
🧬 Hormony a jejich funkce
Hormony jsou chemické posly, které přenášejí informace mezi buňkami. Podle chemické struktury se dělí na tři hlavní skupiny: 1. Peptidové a proteinové hormony: Tvořené řetězci aminokyselin (např. inzulín, růstový hormon, prolaktin). Jsou rozpustné ve vodě a působí na receptory na povrchu buněk. 2. Steroidní hormony: Odvozené od cholesterolu (např. kortizol, aldosteron, testosteron, estrogeny). Jsou rozpustné v tucích a snadno procházejí buněčnou membránou, kde se vážou na receptory uvnitř buňky. 3. Aminové hormony: Odvozené od jediné aminokyseliny, nejčastěji tyrosinu (např. hormony štítné žlázy, adrenalin).
🔄 Regulační osy
Činnost endokrinního systému je řízena pomocí komplexních zpětných vazeb. Nejznámější jsou tzv. hypothalamo-hypofyzární osy.
- Princip negativní zpětné vazby: Funguje podobně jako termostat. Hypothalamus uvolní spouštěcí hormon, který stimuluje hypofýzu k produkci stimulačního hormonu. Ten působí na cílovou žlázu (např. štítnou žlázu), která začne produkovat svůj hormon (thyroxin). Jakmile hladina thyroxinu v krvi dosáhne určité úrovně, zpětně utlumí produkci hormonů v hypothalamu a hypofýze. Tím se udržuje stabilní hladina hormonů v těle.
🩺 Diagnostika v endokrinologii
Diagnostika endokrinních poruch je založena na kombinaci několika přístupů:
- Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje příznaky pacienta (např. změny hmotnosti, únava, změny na kůži, poruchy cyklu) a hledá fyzické známky onemocnění (např. zvětšení štítné žlázy – struma, změny ochlupení, typické rozložení tuku).
- Laboratorní testy: Klíčovou metodou je měření hladin hormonů v krvi nebo moči. Používají se také:
* Stimulační testy: Podá se látka, která by měla stimulovat produkci určitého hormonu. Sleduje se, zda žláza adekvátně zareaguje. * Supresní testy: Podá se látka, která by měla produkci hormonu utlumit. Testuje se, zda regulační mechanismy fungují správně.
- Zobrazovací metody: Slouží k zobrazení struktury a velikosti žláz a k odhalení případných nádorů.
* Ultrazvuk: Nejčastěji pro vyšetření štítné žlázy a vaječníků. * Počítačová tomografie (CT) a Magnetická rezonance (MRI): Pro detailní zobrazení hypofýzy, nadledvin a slinivky břišní.
- Biopsie tenkou jehlou (FNAB): Odběr malého vzorku tkáně (např. z uzlu ve štítné žláze) pro histologické vyšetření k vyloučení zhoubného nádoru.
🏥 Nejčastější endokrinní onemocnění
Poruchy endokrinního systému vznikají buď z nadprodukce (hyperfunkce), nebo nedostatku (hypofunkce) hormonů, případně z poruchy citlivosti tkání na hormony.
Poruchy štítné žlázy
- Hypotyreóza: Snížená funkce štítné žlázy. Projevuje se únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze, suchou kůží a zácpou. Nejčastější příčinou v rozvinutých zemích je autoimunitní zánět (Hashimotova tyreoiditida).
- Hypertyreóza: Zvýšená funkce štítné žlázy. Projevuje se hubnutím, pocením, bušením srdce, nervozitou a třesem. Nejčastější příčinou je Gravesova-Basedowova nemoc.
- Struma: Zvětšení štítné žlázy, které může být spojeno s normální, sníženou i zvýšenou funkcí.
Diabetes mellitus
- Diabetes mellitus 1. typu: Autoimunitní onemocnění, při kterém tělo ničí buňky slinivky produkující inzulín. Vzniká typicky v dětství a dospívání a vyžaduje doživotní léčbu inzulínem.
- Diabetes mellitus 2. typu: Vzniká v důsledku snížené citlivosti tkání na inzulín (inzulínová rezistence) a relativního nedostatku inzulínu. Je silně spojen s obezitou a nezdravým životním stylem.
- Gestační diabetes: Cukrovka, která se poprvé objeví během těhotenství.
Poruchy nadledvin
- Cushingův syndrom: Onemocnění způsobené nadbytkem hormonu kortizolu. Projevuje se centrální obezitou (tuk na trupu a obličeji), tenkou kůží, vysokým krevním tlakem a svalovou slabostí.
- Addisonova choroba: Vzácné onemocnění způsobené nedostatkem hormonů kůry nadledvin. Projevuje se únavou, slabostí, nízkým tlakem a hyperpigmentací kůže.
Další poruchy
- Akromegalie a gigantismus: Způsobeny nadprodukcí růstového hormonu v dospělosti (akromegalie) nebo v dětství (gigantismus).
- Syndrom polycystických ovarií (PCOS): Častá hormonální porucha u žen, která způsobuje poruchy menstruačního cyklu, nadměrné ochlupení a neplodnost.
- Poruchy metabolismu vápníku: Hyperparatyreóza (nadbytek parathormonu) a hypoparatyreóza (nedostatek parathormonu) vedou k poruchám hladiny vápníku v krvi, což může ovlivnit kosti, svaly a nervy.
💡 Pro laiky: Jak fungují hormony?
Představte si lidské tělo jako obrovské město. Mozek je radnice, která vydává pokyny. Tyto pokyny ale nerozesílá po drátech (jako nervový systém), ale posílá je poštou.
- Hormony jsou pošťáci: Každý hormon je jako specializovaný pošťák, který nese konkrétní zprávu (např. "zrychlete spalování energie!" nebo "uložte cukr na horší časy!").
- Krevní oběh je doručovací síť: Pošťáci (hormony) cestují po celém městě (těle) pomocí rozsáhlé sítě silnic (krevních cév).
- Receptory jsou poštovní schránky: Každý dům (buňka) má specifické poštovní schránky (receptory). Pošťák s dopisem "zrychlete spalování" může svůj dopis vhodit jen do schránek, které jsou pro něj určené. Ostatní domy ho ignorují.
- Endokrinní porucha je problém s poštou:
* Nedostatek hormonů (hypofunkce): Pošta stávkuje a neposílá dostatek pošťáků. Zprávy se nedostanou tam, kam mají, a město funguje pomalu (např. únava u hypotyreózy). * Nadbytek hormonů (hyperfunkce): Pošta je zmatená a posílá příliš mnoho pošťáků se stejnou zprávou. Domy jsou zahlceny pokyny a pracují příliš rychle (např. bušení srdce u hypertyreózy). * Problém se schránkou (rezistence): Pošťáci doručují zprávy správně, ale poštovní schránky na domech jsou ucpané nebo poškozené. Dům zprávu nedostane, i když pošťák dorazil (např. inzulínová rezistence u diabetu 2. typu).
Endokrinologie je tedy věda, která zkoumá, zda celá tato "poštovní služba" v těle funguje správně.