Přeskočit na obsah

Addisonova choroba

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc

Addisonova choroba, také známá jako primární adrenální insuficience nebo primární selhání kůry nadledvin, je vzácné, ale závažné chronické endokrinní onemocnění. Je charakterizováno nedostatečnou produkcí hormonů kortizol a aldosteron v kůře nadledvin. Tento stav je způsoben poškozením nebo zničením samotných nadledvin.

Nemoc byla poprvé popsána v roce 1855 britským lékařem Thomasem Addisonem, po kterém je pojmenována. Bez léčby je Addisonova choroba život ohrožující, ale s moderní hormonální substituční terapií mohou pacienti vést plnohodnotný a aktivní život. Klíčovým projevem, který často vede k diagnóze, je charakteristická tmavá pigmentace kůže a sliznic.

📜 Historie

Před polovinou 19. století byl stav spojený s destrukcí nadledvin neznámý a pacienti umírali na nevysvětlitelné selhání organismu. Zásadní průlom přišel v roce 1855, kdy londýnský lékař Thomas Addison publikoval monografii s názvem On the Constitutional and Local Effects of Disease of the Supra-Renal Capsules. V ní detailně popsal soubor příznaků u 11 pacientů, u kterých pitva odhalila zničenou tkáň nadledvin. Mezi popsané příznaky patřila anémie, svalová slabost, zažívací potíže a především nápadné "bronzové" zbarvení kůže.

V té době byla nejčastější příčinou destrukce nadledvin tuberkulóza, což Addison správně identifikoval u většiny svých případů. Jeho práce byla zpočátku přijímána skepticky, ale postupně byla potvrzena dalšími lékaři. Objev hormonů adrenalinu na přelomu 19. a 20. století a později kortikosteroidů ve 30. a 40. letech 20. století vedl k pochopení funkce nadledvin a k vývoji účinné substituční léčby, která dramaticky změnila prognózu pacientů.

🧬 Patofyziologie

Základem Addisonovy choroby je destrukce více než 90 % tkáně kůry nadledvin, což vede k nedostatečné produkci klíčových hormonů. Kůra nadledvin má tři vrstvy, z nichž každá produkuje jiné typy hormonů:

Při Addisonově chorobě je postižena produkce všech těchto hormonů.

📉 Nedostatek kortizolu

Kortizol, často nazývaný "stresový hormon", má v těle mnoho zásadních funkcí. Jeho nedostatek vede k:

  • **Hypoglykémii:** Kortizol pomáhá udržovat normální hladinu glukózy v krvi stimulací glukoneogeneze v játrech. Jeho absence vede k nízké hladině cukru, zejména mezi jídly.
  • **Únavě a slabosti:** Kortizol je nezbytný pro normální funkci svalů a energetický metabolismus.
  • **Hypotenzi:** Kortizol zvyšuje citlivost cév na katecholaminy (jako adrenalin), které cévy zužují a udržují tak krevní tlak. Jeho nedostatek přispívá k nízkému krevnímu tlaku.
  • **Ztrátě hmotnosti a nechutenství:** Nedostatek kortizolu ovlivňuje metabolismus a chuť k jídlu.
  • **Gastrointestinálním potížím:** Nevolnost, zvracení a bolesti břicha jsou běžné.

📉 Nedostatek aldosteronu

Aldosteron je hlavním mineralokortikoidem a jeho hlavní funkcí je regulace rovnováhy sodíku, draslíku a vody v těle. Působí v ledvinách, kde podporuje zpětné vstřebávání sodíku a vylučování draslíku. Jeho nedostatek způsobuje:

  • **Hyponatrémii:** Ztráty sodíku močí vedou k nízké hladině sodíku v krvi.
  • **Hyperkalémii:** Zadržování draslíku vede k jeho nebezpečně vysoké hladině v krvi, což může způsobit poruchy srdečního rytmu (arytmie).
  • **Dehydrataci a hypotenzi:** Ztráty sodíku s sebou strhávají vodu, což vede k dehydrataci, snížení objemu krve a výraznému poklesu krevního tlaku.
  • **Chuti na sůl:** Tělo se instinktivně snaží doplnit chybějící sodík.

📈 Nadbytek ACTH

Hypofýza (podvěsek mozkový) produkuje adrenokortikotropní hormon (ACTH), který stimuluje kůru nadledvin k produkci kortizolu. V rámci negativní zpětné vazby nízká hladina kortizolu signalizuje hypofýze, aby produkovala více ACTH. Při Addisonově chorobě nadledviny na tuto stimulaci nereagují, ale hypofýza se stále snaží a produkuje obrovské množství ACTH. Molekula ACTH je odvozena ze stejné prekurzorové molekuly (proopiomelanokortin, POMC) jako melanocyty stimulující hormon (MSH). Vysoké hladiny ACTH proto mohou stimulovat melanocyty v kůži a na sliznicích, což vede k charakteristické hyperpigmentaci (ztmavnutí kůže).

🩺 Příčiny

Příčiny destrukce kůry nadledvin se v průběhu času a v různých částech světa měnily.

Autoimunitní adrenalitida

V rozvinutých zemích je dnes nejčastější příčinou (asi 70–90 % případů) autoimunitní zánět nadledvin (adrenalitida). Imunitní systém těla mylně napadá a ničí buňky kůry nadledvin, jako by byly cizorodým vetřelcem. Pacienti s autoimunitní Addisonovou chorobou mají často i jiná autoimunitní onemocnění, jako je:

Tento souběh více autoimunitních endokrinních poruch se nazývá autoimunitní polyglandulární syndrom (APS).

Infekční příčiny

Historicky byla nejčastější příčinou tuberkulóza, která se šířila do nadledvin krevní cestou. V rozvojových zemích je tuberkulóza stále významnou příčinou. Mezi další infekční agens patří:

Další vzácné příčiny

  • **Krvácení do nadledvin:** Může nastat při těžké sepsi (např. meningokoková sepse – Waterhouse-Friderichsenův syndrom), u pacientů na antikoagulační léčbě nebo při traumatu.
  • **Metastázy nádorů:** Nadledviny jsou častým místem metastáz, zejména u rakoviny plic, prsu a melanomu.
  • **Genetické poruchy:** Například adrenoleukodystrofie (X-vázané onemocnění) nebo vrozená adrenální hypoplazie.
  • **Léky:** Některé léky (např. ketokonazol, etomidát) mohou blokovat produkci hormonů v nadledvinách.

симптомы a projevy

Příznaky Addisonovy choroby se obvykle vyvíjejí pomalu a plíživě v průběhu měsíců až let. Často jsou nespecifické a mohou být zaměněny za jiné, běžnější stavy.

  • Hyperpigmentace: Nejcharakterističtější příznak. Kůže tmavne, jako by byla opálená, a to i na místech nevystavených slunci (např. dlaně, podpaží). Pigmentace se objevuje i na jizvách, v rýhách na dlaních a na sliznicích (dásně, vnitřní strana tváří).
  • Chronická, zhoršující se únava a svalová slabost.
  • Ztráta hmotnosti a nechutenství.
  • Nízký krevní tlak (hypotenze), který se může zhoršovat při postavení (ortostatická hypotenze), což způsobuje závratě.
  • Intenzivní chuť na slané pokrmy.
  • Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie).
  • Gastrointestinální potíže: Nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem nebo zácpa.
  • Bolesti svalů a kloubů.
  • Psychické změny: Podrážděnost, deprese, poruchy koncentrace.
  • U žen může dojít ke ztrátě ochlupení v podpaží a ohanbí a ke snížení libida kvůli nedostatku androgenů.

🚑 Addisonovská krize

Addisonovská krize (nebo také akutní adrenální insuficience) je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Může být vyvolána stresem, jako je infekce, úraz, operace nebo náhlé přerušení léčby. Příznaky se rozvíjejí rychle a zahrnují:

  • Náhlá, pronikavá bolest v dolní části zad, břiše nebo nohou
  • Těžké zvracení a průjem vedoucí k dehydrataci
  • Nízký krevní tlak a šok (studená, vlhká kůže, zrychlený a slabý puls)
  • Zmatenost, ztráta vědomí nebo kóma
  • Vysoká horečka
  • Těžká hyperkalémie a hyponatrémie

Léčba spočívá v okamžitém nitrožilním podání vysokých dávek hydrokortizonu, fyziologického roztoku a glukózy.

🔬 Diagnostika

Při podezření na Addisonovu chorobu se provádí řada vyšetření: 1. **Krevní testy:** Základní biochemické vyšetření může ukázat nízkou hladinu sodíku, vysokou hladinu draslíku a nízkou hladinu glukózy. 2. **Hormonální vyšetření:** Klíčové je stanovení hladiny kortizolu v krvi (obvykle ráno, kdy by měla být nejvyšší) a hladiny ACTH. U Addisonovy choroby je typický nález nízkého kortizolu a kompenzačně velmi vysokého ACTH. 3. **ACTH stimulační test (Synacthenový test):** Je to potvrzující test. Pacientovi je podán syntetický ACTH (Synacthen) a následně se v časových intervalech (např. za 30 a 60 minut) měří hladina kortizolu v krvi. U zdravého jedince dojde k výraznému vzestupu kortizolu. U pacienta s Addisonovou chorobou nadledviny nereagují a hladina kortizolu zůstává nízká. 4. **Protilátky:** U autoimunitní příčiny lze v krvi detekovat protilátky proti 21-hydroxyláze, což je enzym v kůře nadledvin. 5. **Zobrazovací metody:** Počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI) břicha mohou ukázat zmenšené (atrofické) nadledviny u autoimunitní formy, nebo naopak zvětšené nadledviny při infekci, krvácení či metastázách.

💊 Léčba

Léčba Addisonovy choroby je celoživotní a spočívá v nahrazování chybějících hormonů.

  • **Náhrada glukokortikoidů:** Nejčastěji se používá hydrokortizon, který je chemicky identický s přirozeným kortizolem. Dávka se obvykle rozděluje do 2–3 denních dávek, aby se co nejvíce napodobil přirozený denní rytmus produkce kortizolu (nejvyšší dávka ráno). Alternativou může být prednison nebo dexamethason.
  • **Náhrada mineralokortikoidů:** Podává se fludrokortizon (obvykle jednou denně ráno), který nahrazuje funkci aldosteronu a pomáhá udržovat rovnováhu sodíku, draslíku a krevního tlaku.
  • **Náhrada androgenů:** U některých žen s přetrvávající únavou a nízkým libidem se může zvážit podávání dehydroepiandrosteronu (DHEA).

Pacienti musí být pečlivě edukováni o své nemoci. Musí vědět, že v případě stresu (horečka, infekce, úraz, operace) je nutné dávku hydrokortizonu zdvojnásobit až ztrojnásobit. Každý pacient by měl u sebe nosit identifikační kartu nebo náramek informující o jeho diagnóze a léčbě a mít k dispozici nouzovou injekci hydrokortizonu pro případ addisonovské krize.

💡 Pro laiky

Představte si, že vaše tělo má dvě malé "továrny" na hormony, které sedí na vrcholku ledvin. Těmto továrnám se říká nadledviny. Produkují několik životně důležitých hormonů, z nichž dva nejdůležitější jsou: 1. Kortizol: Je to váš hlavní "manažer stresu". Pomáhá vám zvládat fyzickou i psychickou zátěž, udržuje stabilní hladinu cukru v krvi, kontroluje krevní tlak a tlumí záněty. Bez něj je tělo slabé, unavené a neschopné se vyrovnat s jakoukoli zátěží, třeba i s běžným nachlazením. 2. Aldosteron: Funguje jako "správce soli a vody". Zajišťuje, aby si tělo v krvi udrželo dostatek soli (sodíku) a zbavovalo se přebytečného draslíku. Tím udržuje správný objem tekutin v těle a stabilní krevní tlak.

U Addisonovy choroby tyto "továrny" (nadledviny) přestanou fungovat, nejčastěji proto, že je omylem zničí vlastní imunitní systém těla. Tělu pak chybí kortizol i aldosteron. Důsledkem je obrovská únava, slabost, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti a zvláštní chuť na sůl. Typickým znakem je také tmavnutí kůže, protože tělo se v zoufalé snaze přimět nadledviny k práci vyrábí velké množství stimulačního hormonu, který zároveň způsobuje i pigmentaci.

Léčba je naštěstí jednoduchá a účinná: pacient prostě chybějící hormony doplňuje ve formě tabletek každý den po zbytek života. S touto léčbou může žít normální život, jen si musí dávat pozor v zátěžových situacích (nemoc, úraz), kdy je potřeba dávku hormonů dočasně zvýšit.


Šablona:Aktualizováno