Přeskočit na obsah

Hypofýza

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - orgán Hypofýza, neboli podvěsek mozkový (latinsky glandula pituitaria), je centrální endokrinní žláza velikosti hrášku, která je uložena v kostěném lůžku zvaném turecké sedlo (sella turcica) na bázi lebky. Navzdory své malé velikosti je často označována za "řídící" nebo "mateřskou" žlázu, protože produkuje a uvolňuje řadu klíčových hormonů, které regulují činnost mnoha dalších endokrinních žláz v těle, jako jsou štítná žláza, nadledviny a gonády, a ovlivňují tak růst, metabolismus, rozmnožování a hospodaření s vodou. Je funkčně i anatomicky úzce propojena s hypothalamem, částí mozku, která její činnost přímo řídí.

Skládá se ze dvou hlavních, funkčně i embryologicky odlišných částí: předního laloku zvaného adenohypofýza a zadního laloku zvaného neurohypofýza.

🏛️ Anatomie a struktura

Hypofýza je malý, oválný orgán, který u dospělého člověka váží přibližně 0,5 gramu a měří asi 10 × 13 × 6 mm. Je uložena v prohlubni klínové kosti zvané turecké sedlo a je spojena s hypothalamem pomocí tenké stopky (infundibulum). Z horní strany je kryta výběžkem tvrdé pleny mozkové (diaphragma sellae), kterým prochází právě infundibulum.

🌍 Poloha a okolní struktury

Strategická poloha hypofýzy v blízkosti důležitých struktur má velký klinický význam. Přímo nad hypofýzou se nachází zkřížení zrakových nervů (chiasma opticum). Z tohoto důvodu mohou nádory hypofýzy (adenomy) při svém růstu utlačovat toto zkřížení a způsobovat charakteristické poruchy zraku, typicky výpadky zorného pole v jeho vnějších (temporálních) částech. Po stranách tureckého sedla se nachází párová žilní splavina sinus cavernosus, kterou prochází vnitřní krkavice (arteria carotis interna) a několik hlavových nervů (III., IV., V., VI.), které mohou být rovněž postiženy při expanzivních procesech v této oblasti.

🏗️ Dvě hlavní části

Hypofýza se dělí na dva základní laloky, které mají odlišný embryonální původ, strukturu i funkci.

Adenohypofýza (přední lalok)

Adenohypofýza tvoří asi 80 % objemu celé žlázy a má původ v ektodermu primitivní ústní dutiny (tzv. Rathkeho výchlipka). Je to pravá endokrinní žláza tvořená buňkami, které syntetizují a uvolňují hormony. Dále se člení na tři části:

  • Pars distalis: Největší část, kde probíhá produkce většiny hormonů adenohypofýzy.
  • Pars intermedia: Střední lalok, který je u člověka rudimentární. Produkuje melanocyty stimulující hormon (MSH).
  • Pars tuberalis: Obklopuje infundibulum a její funkce není zcela objasněna.

Neurohypofýza (zadní lalok)

Neurohypofýza je menší zadní část a je embryonálně výchlipkou mezimozku (konkrétně hypothalamu). Není tedy pravou žlázou v tom smyslu, že by sama hormony produkovala. Je tvořena především nemyelizovanými axony neuronů, jejichž těla se nacházejí v jádrech hypothalamu (nucleus supraopticus a nucleus paraventricularis). Tyto axony sem transportují hormony vytvořené v hypothalamu, které jsou zde skladovány a v případě potřeby uvolňovány do krevního oběhu.

🩸 Cévní zásobení a portální systém

Cévní zásobení hypofýzy je unikátní a klíčové pro její funkci. Zatímco neurohypofýza je zásobena přímo tepnami, adenohypofýza má speciální cévní systém zvaný hypotalamo-hypofyzární portální systém. Do oblasti infundibula přivádí krev horní hypofyzární tepna, která se zde větví do kapilární sítě. Do této sítě uvolňuje hypothalamus své řídící hormony (liberiny a statiny). Krev z této sítě je následně sbírána do portálních žil, které vedou podél infundibula dolů do adenohypofýzy, kde se opět větví do druhé kapilární sítě. Zde řídící hormony z hypothalamu stimulují nebo inhibují buňky adenohypofýzy k produkci jejich vlastních hormonů, které jsou pak uvolněny do systémového krevního oběhu. Tento systém umožňuje rychlý a cílený přenos malých množství řídících hormonů z hypothalamu přímo do cílových buněk v adenohypofýze, aniž by se musely ředit v celém krevním oběhu.

⚙️ Funkce a hormony

Hypofýza produkuje nebo uvolňuje celou řadu hormonů, které řídí základní tělesné funkce.

🔵 Hormony adenohypofýzy

Produkce těchto hormonů je řízena liberiny (uvolňující hormony) a statiny (inhibující hormony) z hypothalamu.

🔴 Hormony neurohypofýzy

Tyto hormony jsou produkovány v hypothalamu a v neurohypofýze pouze skladovány a uvolňovány.

  • Antidiuretický hormon (ADH, vazopresin): Působí na ledviny, kde zvyšuje zpětné vstřebávání vody ze sběracích kanálků. Tím snižuje objem moči a pomáhá udržovat hydrataci organismu. Při vyšších koncentracích také způsobuje zúžení cév (vazokonstrikci), čímž zvyšuje krevní tlak (odtud název vazopresin).
  • Oxytocin: U žen vyvolává stahy hladké svaloviny dělohy během porodu a stahy svalových buněk v mlékovodech, což umožňuje ejekci mléka při kojení. U obou pohlaví hraje roli v sociálním chování, budování důvěry a partnerských vazeb (někdy nazýván "hormon lásky").

🧠 Řízení činnosti

Činnost hypofýzy je řízena hierarchicky. Na vrcholu stojí centrální nervová soustava, která prostřednictvím hypothalamu reaguje na vnější i vnitřní podněty.

  1. Hypothalamus: Produkuje řídící hormony (liberiny a statiny), které jsou transportovány portálním systémem do adenohypofýzy.
  2. Hypofýza: Na základě signálů z hypothalamu uvolňuje své tropní hormony (např. TSH, ACTH, FSH, LH) do krevního oběhu.
  3. Cílové žlázy: Tropní hormony stimulují periferní endokrinní žlázy (štítnou žlázu, nadledviny, gonády) k produkci jejich vlastních hormonů (např. thyroxin, kortizol, testosteron).

Tento systém je regulován pomocí negativní zpětné vazby. Když hladina hormonů z cílových žláz v krvi stoupne, tyto hormony zpětně tlumí produkci jak v hypofýze, tak v hypothalamu. Tím se zabrání nadměrné produkci a udržuje se hormonální rovnováha (homeostáza).

🩺 Klinický význam a onemocnění

Poruchy funkce hypofýzy mohou mít závažné a rozmanité dopady na celý organismus. Mohou být způsobeny nádory, záněty, úrazy, cévními příhodami nebo vrozenými vadami.

📈 Hyperfunkce (nadprodukce hormonů)

Nejčastěji je způsobena nezhoubným nádorem (adenomem), který produkuje jeden z hormonů v nadměrném množství.

  • Gigantismus a akromegalie: Způsobeny nadprodukcí růstového hormonu. Gigantismus vzniká u dětí před uzavřením růstových štěrbin a projevuje se nadměrným vzrůstem. Akromegalie vzniká v dospělosti a projevuje se zvětšováním okrajových částí těla (ruce, nohy, nos, brada).
  • Cushingova choroba: Způsobena nadprodukcí ACTH, která vede k nadměrné stimulaci nadledvin a vysoké hladině kortizolu. Projevuje se centrální obezitou, vysokým krevním tlakem, svalovou slabostí a změnami na kůži.
  • Hyperprolaktinémie: Nadprodukce prolaktinu, která může u žen způsobovat poruchy menstruačního cyklu a tvorbu mléka mimo kojení (galaktorea), u mužů poruchy libida a erekce.

📉 Hypofunkce (nedostatečná produkce)

Může postihovat jeden nebo více hormonů (panhypopituitarismus).

  • Hypofyzární nanismus (trpaslictví): Nedostatek růstového hormonu v dětství vede k malému vzrůstu při zachování normálních tělesných proporcí.
  • Diabetes insipidus (žíznivka): Způsoben nedostatkem ADH. Ledviny nejsou schopny koncentrovat moč, což vede k produkci obrovského množství (až 20 litrů denně) velmi zředěné moči a k intenzivní žízni.
  • Sheehanův syndrom: Poporodní nekróza hypofýzy způsobená velkou krevní ztrátou a poklesem tlaku během porodu, vedoucí k panhypopituitarismu.

🧠 Nádory hypofýzy

Většinou se jedná o benigní adenomy. Mohou být hormonálně aktivní (produkující hormony) nebo neaktivní. Kromě hormonálních příznaků se projevují také útlakem okolních struktur, především zrakové dráhy, což vede k poruchám zraku.

🔬 Pro laiky

Představte si hypofýzu jako malého, ale nesmírně důležitého dirigenta velkého orchestru, kterým je vaše tělo. Tento dirigent sedí bezpečně ukrytý uprostřed hlavy a od svého nadřízeného – hypothalamu (skladatele) – dostává noty. Na základě těchto not pak dává pokyny jednotlivým sekcím orchestru (jiným žlázám, jako je štítná žláza nebo nadledviny), aby hrály hlasitěji nebo tišeji.

  • Přední část (adenohypofýza) je jako výrobní hala. Vyrábí různé "příkazy" (hormony) a posílá je do těla. Jeden příkaz říká kostem, aby rostly (růstový hormon). Jiný říká štítné žláze, aby zrychlila metabolismus (TSH). Další zase připravuje tělo na stres (ACTH).
  • Zadní část (neurohypofýza) funguje spíše jako sklad. Hormony se vyrobí v hypothalamu a pošlou se sem na uskladnění. Když je potřeba, hypofýza je jen uvolní. Například když jste dehydrovaní, uvolní hormon (ADH), který řekne ledvinám: "Zadržte vodu, neplýtvejte!". Nebo při porodu uvolní oxytocin, který spustí děložní stahy.

Když tento dirigent nefunguje správně, celý orchestr hraje falešně. Buď dává pokyny příliš silné (nadprodukce hormonů), nebo naopak příliš slabé (nedostatek hormonů), což vede k různým zdravotním problémům.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Hypofýza&oldid=14298“