Štítná žláza

Rozbalit box

Obsah boxu

Štítná žláza (latinsky: glandula thyreoidea) je životně důležitá endokrinní žláza umístěná v přední části krku, před průdušnicí. Svým tvarem připomíná motýla. Její hlavní funkcí je produkce hormonů, které řídí metabolismus celého těla, ovlivňují růst, vývoj a funkci téměř všech orgánů. Onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější endokrinologické poruchy a postihují výrazně častěji ženy než muži.

анатомия a umístění

Štítná žláza se skládá ze dvou laloků (pravého a levého), které jsou spojené úzkým můstkem, tzv. isthmem. Celá žláza je uložena na přední straně krku, pod chrupavkou štítnou (lidově "Adamovo jablko") a obepíná průdušnici. Průměrná hmotnost zdravé žlázy u dospělého člověka je 20–60 gramů.

Mikroskopicky je tkáň tvořena kulovitými váčky, tzv. folikuly. Stěnu folikulů tvoří buňky zvané tyreocyty (folikulární buňky), které produkují a do vnitřku folikulu uvolňují protein tyreoglobulin. Vnitřek folikulu je vyplněn rosolovitou hmotou zvanou koloid, kde jsou uskladněny zásoby hormonů. Mezi folikuly se nacházejí tzv. parafolikulární buňky (C-buňky), které produkují hormon kalcitonin.

🔬 Funkce a hormony

Štítná žláza produkuje tři základní hormony:

Tyroxin (T4): Obsahuje čtyři atomy jódu. Je to hlavní hormon produkovaný žlázou (asi 90 %), ale je méně aktivní. V cílových tkáních (např. v játrech a ledvinách) se přeměňuje na aktivnější T3.
Trijodtyronin (T3): Obsahuje tři atomy jódu a je přibližně 10krát biologicky účinnější než T4. Vzniká buď přímo ve štítné žláze (asi 10 %) nebo konverzí z T4 v těle.
Kalcitonin: Produkován C-buňkami, podílí se na regulaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Snižuje hladinu vápníku tím, že podporuje jeho ukládání do kostí.

Hormony T3 a T4 jsou klíčové pro řízení rychlosti metabolismu – ovlivňují spotřebu kyslíku, tvorbu tepla, srdeční frekvenci a metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Jsou nezbytné pro normální růst a vývoj, zejména pro vývoj mozku u plodu a malých dětí.

Činnost štítné žlázy je řízena z mozku prostřednictvím tzv. hypotalamo-hypofyzární osy. Hypofýza (podvěsek mozkový) produkuje tyreostimulační hormon (TSH), který štítnou žlázu povzbuzuje k tvorbě T3 a T4. Když je hormonů v krvi dostatek, produkce TSH se utlumí (princip negativní zpětné vazby).

📉 Poruchy štítné žlázy

Poruchy funkce jsou velmi časté a dělí se na dvě hlavní kategorie: sníženou a zvýšenou funkci.

Hypotyreóza (snížená funkce)

Stav, kdy štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů. To vede ke zpomalení metabolismu.

Příčiny: Nejčastější příčinou v oblastech s dostatkem jódu je autoimunitní onemocnění zvané Hashimotova tyreoiditida, při kterém imunitní systém napadá a ničí tkáň štítné žlázy. Dalšími příčinami mohou být operace štítné žlázy, léčba radiojódem, nedostatek jódu nebo vrozené vady.
Příznaky: Únava, spavost, zimomřivost, přibývání na váze, suchá kůže, vypadávání vlasů, zácpa, zpomalení srdeční činnosti, poruchy paměti a koncentrace, deprese a u žen poruchy menstruačního cyklu.

Hypertyreóza (zvýšená funkce)

Stav, kdy štítná žláza produkuje nadbytek hormonů, což vede ke zrychlení metabolismu.

Příčiny: Nejčastější příčinou je autoimunitní Gravesova-Basedowova nemoc, kdy protilátky stimulují štítnou žlázu k nadprodukci hormonů. Dalšími příčinami mohou být toxický adenom (nezhoubný nádor produkující hormony) nebo zánět štítné žlázy (tyreoiditida).
Příznaky: Nervozita, podrážděnost, nespavost, bušení srdce, rychlý puls, nesnášenlivost tepla, nadměrné pocení, úbytek na váze i přes zvýšenou chuť k jídlu, třes rukou, svalová slabost a průjem. U Gravesovy-Basedowovy nemoci je typickým příznakem vystupování očí (exoftalmus).

Struma a uzly

Struma (lidově vole) je jakékoliv zvětšení štítné žlázy. Může se vyskytovat jak u hypotyreózy, tak u hypertyreózy, nebo i při normální funkci (eutyreóza). Často bývá způsobena nedostatkem jódu.
Uzly ve štítné žláze jsou ohraničené útvary, které se mohou ve žláze vytvořit. Většina z nich je nezhoubných (benigních).

Rakovina štítné žlázy

Jedná se o poměrně vzácný typ rakoviny, který má ale většinou velmi dobrou prognózu. Existuje několik typů, nejčastější jsou diferencované karcinomy (papilární a folikulární), které vznikají z folikulárních buněk. Méně častý je medulární karcinom (z C-buněk) a velmi vzácný a agresivní je anaplastický karcinom.

🩺 Diagnostika a léčba

Diagnostika: Základem je krevní test na hladinu TSH. Zvýšené TSH obvykle značí hypotyreózu, zatímco snížené TSH ukazuje na hypertyreózu. Dále se měří hladiny volných hormonů (fT4, fT3) a přítomnost protilátek (anti-TPO, anti-TG), které potvrzují autoimunitní původ onemocnění. Důležitou zobrazovací metodou je ultrazvuk krku, který zhodnotí velikost, strukturu žlázy a přítomnost uzlů. V případě podezřelých uzlů se provádí biopsie tenkou jehlou.
Léčba:

   * U hypotyreózy spočívá v celoživotním podávání chybějícího hormonu ve formě tablet (levothyroxin).
   * U hypertyreózy se používají léky tlumící funkci štítné žlázy (tyreostatika). Dalšími možnostmi jsou léčba radioaktivním jódem, který zničí nadaktivní buňky, nebo chirurgické odstranění části či celé žlázy.
   * Rakovina se primárně léčí chirurgickým odstraněním celé štítné žlázy (totální tyreoidektomie), často následovaným léčbou radiojódem k likvidaci zbylých nádorových buněk.

🥦 Výživa a prevence

Pro správnou funkci štítné žlázy je nezbytný dostatečný přísun některých stopových prvků.

Jód: Je základním stavebním kamenem hormonů T3 a T4. V Česku je hlavním zdrojem jodizovaná sůl, dále mořské ryby a plody. Nedostatek jódu vede ke strumě a hypotyreóze.
Selen: Je klíčový pro přeměnu T4 na aktivní T3 a chrání žlázu před oxidačním poškozením. Jeho nedostatek může zhoršovat autoimunitní záněty. Dobrými zdroji jsou para ořechy, mořské plody, maso a vejce.

💡 Pro laiky

Představte si štítnou žlázu jako termostat a plynový pedál vašeho těla v jednom. Když je venku zima a potřebujete se zahřát, nebo když potřebujete energii na běh, termostat (štítná žláza) "přidá plyn" a začne vyrábět více hormonů. Tyto hormony pak řeknou buňkám v celém těle, aby spalovaly více paliva (kalorií) a vyráběly více tepla a energie. Všechno se zrychlí – srdce bije rychleji, trávení je svižnější.

Pokud máte sníženou funkci (hypotyreózu), je to jako by se plynový pedál zasekl na volnoběhu. Všechno je zpomalené, jste unavení, je vám zima a tělo ukládá energii do tukových zásob, takže přibíráte.

Naopak při zvýšené funkci (hypertyreóze) je pedál sešlápnutý až na podlahu. Motor běží na plné obrátky, i když stojíte na místě. Jste nervózní, srdce vám buší, potíte se a spalujete tolik energie, že hubnete, i když hodně jíte. Úkolem lékaře je tento "pedál" seřídit tak, aby fungoval zase správně.

Zdroje