Prolaktin
Obsah boxu
Prolaktin (PRL), také známý jako luteotropní hormon (LTH), je proteinový hormon, který je u lidí kódován genem PRL. Ačkoliv je nejvíce známý pro svou roli při umožňování produkce mateřského mléka u savců (laktace), podílí se na stovkách dalších fyziologických procesů. Prolaktin je produkován a vylučován laktotropními buňkami v adenohypofýze (předním laloku hypofýzy), což je malá endokrinní žláza umístěná na bázi mozku. Jeho sekrece je unikátní v tom, že je primárně pod tonickou inhibiční kontrolou dopaminu z hypothalamu.
Kromě hypofýzy je prolaktin v menší míře produkován i v dalších tkáních, jako je mléčná žláza, děloha, prostata, kůže a imunitní buňky. Jeho funkce jsou velmi rozmanité a zahrnují regulaci reprodukčního systému, mateřského chování, metabolismu a osmoregulace. Poruchy v hladinách prolaktinu, zejména jeho nadbytek (hyperprolaktinémie), patří mezi nejčastější poruchy funkce hypofýzy.
🧬 Struktura a syntéza
Lidský prolaktin je polypeptid složený ze 199 aminokyselin s molekulovou hmotností přibližně 23 kDa. Jeho struktura je stabilizována třemi disulfidovými můstky. Patří do rodiny somatotropinových/prolaktinových hormonů, kam se řadí také růstový hormon (GH) a lidský placentární laktogen (hPL), se kterými sdílí významnou strukturní podobnost, což naznačuje jejich společný evoluční původ.
Syntéza probíhá v laktotropních buňkách adenohypofýzy. Gen pro prolaktin se nachází na 6. chromozomu. Po transkripci a translaci vzniká prekurzor zvaný preprolaktin, který je následně v endoplazmatickém retikulu a Golgiho aparátu upraven na finální, biologicky aktivní formu hormonu. Ten je skladován v sekrečních granulích a uvolňován do krevního oběhu procesem exocytózy.
⚙️ Funkce a účinky
Prolaktin má více než 300 popsaných funkcí u různých obratlovců, což z něj činí jeden z nejvšestrannějších známých hormonů. U lidí jsou jeho nejdůležitější role spojeny s laktací a reprodukcí.
🤱 Laktace
Hlavní a nejznámější funkcí prolaktinu je stimulace a udržování produkce mléka v mléčných žlázách po porodu. Tento proces lze rozdělit do tří fází:
- Mamogeneze: Během těhotenství vysoké hladiny estrogenu a progesteronu spolu s prolaktinem stimulují růst a vývoj mléčné žlázy, konkrétně alveolů, kde se mléko tvoří.
- Laktogeneze: Po porodu dochází k prudkému poklesu estrogenu a progesteronu, což "odbrzdí" plný účinek prolaktinu na mléčnou žlázu a spustí se masivní produkce mléka.
- Galaktopoiéza: Udržování produkce mléka během kojení. Klíčovým stimulem pro sekreci prolaktinu je sání bradavky kojencem. Tento mechanický podnět vysílá nervové signály do hypothalamu, které potlačí uvolňování dopaminu, a tím se zvýší sekrece prolaktinu. Tento reflex zajišťuje, že se mléko tvoří podle potřeb dítěte.
reproduct Reprodukční systém
Prolaktin má významný vliv na funkci reprodukčního systému u obou pohlaví.
- U žen: Vysoké hladiny prolaktinu (například během kojení) potlačují ovulaci. Děje se tak inhibicí uvolňování gonadotropin-releasing hormonu (GnRH) z hypothalamu. Snížená pulzní sekrece GnRH vede k nízkým hladinám luteinizačního hormonu (LH) a folikulostimulačního hormonu (FSH), což brání zrání vajíček a spuštění menstruačního cyklu. Tento jev, známý jako laktační amenorea, funguje jako přirozená (i když ne zcela spolehlivá) forma antikoncepce po porodu.
- U mužů: Fyziologické hladiny prolaktinu jsou nutné pro normální funkci varlat a produkci testosteronu. Chronicky zvýšené hladiny (hyperprolaktinémie) však vedou k poklesu libida, erektilní dysfunkci a neplodnosti, opět prostřednictvím potlačení sekrece GnRH a následně testosteronu.
🧠 Chování a další funkce
- Mateřské chování: Prolaktin se podílí na formování a posilování mateřského chování a péče o potomstvo.
- Imunitní systém: Působí jako cytokin a moduluje imunitní odpověď. Receptory pro prolaktin se nacházejí na různých imunitních buňkách, jako jsou lymfocyty a makrofágy.
- Metabolismus: Ovlivňuje metabolismus glukózy a lipidů.
- Osmoregulace: Podílí se na regulaci vodní a elektrolytové rovnováhy, což je funkce, která je evolučně velmi stará a klíčová například u ryb.
- Stresová odpověď: Hladiny prolaktinu se zvyšují v reakci na fyzický i psychický stres.
🔬 Regulace sekrece
Regulace uvolňování prolaktinu je jedinečná mezi hormony adenohypofýzy, protože je primárně pod negativní (inhibiční) kontrolou.
🧠 Inhibice dopaminem
Hlavním regulátorem je dopamin, neurotransmiter produkovaný v hypothalamu (konkrétně v nucleus arcuatus). Dopamin je transportován portálním krevním systémem do hypofýzy, kde se váže na D2 receptory na povrchu laktotropních buněk a silně inhibuje syntézu i uvolňování prolaktinu. Tento mechanismus zajišťuje, že hladiny prolaktinu jsou za normálních okolností nízké. Léky, které blokují dopaminové receptory (např. některá antipsychotika), proto často vedou ke zvýšení hladiny prolaktinu.
📈 Stimulační faktory
Přestože je dominantní inhibice, existuje i několik faktorů, které sekreci prolaktinu stimulují:
- Sání bradavky: Nejsilnější fyziologický stimul.
- Hormon uvolňující thyrotropin (TRH): Hormon z hypothalamu, který primárně stimuluje sekreci TSH, může také stimulovat uvolňování prolaktinu. To je klinicky významné u primární hypotyreózy, kde vysoké hladiny TRH mohou vést k mírné hyperprolaktinémii.
- Estrogeny: Zvyšují počet a citlivost laktotropních buněk, což vysvětluje nárůst hladin prolaktinu během těhotenství.
- Stres: Fyzický (např. operace, zranění) i psychický stres zvyšuje sekreci prolaktinu.
- Spánek: Hladiny prolaktinu vykazují cirkadiánní rytmus, s nejvyššími hodnotami během spánku, zejména v druhé polovině noci.
- Jídlo: Příjem potravy, zejména bohaté na bílkoviny, může mírně zvýšit hladinu prolaktinu.
🩺 Klinický význam
Poruchy sekrece prolaktinu jsou poměrně časté a mají širokou škálu projevů.
📈 Hyperprolaktinémie
Hyperprolaktinémie, tedy nadměrně vysoká hladina prolaktinu v krvi, je nejčastější endokrinní poruchou osy hypothalamus-hypofýza.
- Příčiny:
* Prolaktinom: Nejčastější příčinou je nezhoubný nádor (adenom) hypofýzy, který autonomně produkuje prolaktin. * Léky: Mnoho léků může způsobit hyperprolaktinémii, zejména antipsychotika, některá antidepresiva a léky proti nevolnosti, které blokují účinek dopaminu. * Fyziologické stavy: Těhotenství, kojení, stres. * Patologické stavy: Primární hypotyreóza, chronické selhání ledvin, cirhóza jater, poškození hrudní stěny.
- Příznaky u žen:
* Galaktorea (produkce mléka mimo období kojení) * Poruchy menstruačního cyklu (oligomenorea nebo amenorea) * Neplodnost * Snížené libido
- Příznaky u mužů:
* Snížené libido * Erektilní dysfunkce * Neplodnost * Gynekomastie (zvětšení prsní žlázy) * Vzácně galaktorea
- Léčba: Léčba závisí na příčině. U prolaktinomů jsou lékem první volby agonisté dopaminu (např. bromokriptin, kabergolin), které napodobují účinek dopaminu, snižují hladinu prolaktinu a často vedou i ke zmenšení nádoru. Chirurgické odstranění nádoru nebo radioterapie jsou vyhrazeny pro případy, kdy farmakologická léčba selže nebo není tolerována.
📉 Hypoprolaktinémie
Nedostatečná produkce prolaktinu je mnohem vzácnější. Může být způsobena poškozením hypofýzy (např. Sheehanův syndrom – poporodní nekróza hypofýzy) nebo může být vrozená. Hlavním a často jediným příznakem je neschopnost kojit po porodu (agalakcie).
💡 Pro laiky
Představte si prolaktin jako "hormon mléka". Jeho hlavním úkolem je nařídit prsním žlázám, aby po porodu začaly vyrábět mléko pro miminko. V mozku existuje látka zvaná dopamin, která funguje jako neustále sešlápnutá brzda a brání prolaktinu, aby se uvolňoval, když to není potřeba.
Když miminko saje z prsu, vyšle do mozku signál, který tuto "dopaminovou brzdu" uvolní. Hladina prolaktinu prudce stoupne a mléčné žlázy dostanou pokyn k výrobě dalšího mléka. Tento chytrý systém zajišťuje, že se mléka tvoří přesně tolik, kolik dítě potřebuje.
Prolaktin má ale i vedlejší účinky. Během kojení jeho vysoké hladiny blokují menstruaci a ovulaci, což funguje jako dočasná přirozená antikoncepce. Pokud se však hladina prolaktinu zvýší z jiného důvodu (např. kvůli malému nezhoubnému nádoru v mozku nebo kvůli některým lékům), může to způsobit problémy: u žen může dojít ke ztrátě menstruace a samovolné tvorbě mléka, u mužů zase k poklesu zájmu o sex a problémům s erekcí.