Kojení
Obsah boxu
Šablona:Infobox Kojení je proces, při kterém je dítě (nebo obecně mládě savce) krmeno mateřským mlékem z prsu matky. Jedná se o nejpřirozenější a nejkomplexnější způsob výživy novorozenců a kojenců, který poskytuje nejen optimální složení živin, ale také klíčové imunitní faktory a podporuje silnou emoční vazbu mezi matkou a dítětem. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života a následné pokračování v kojení s postupně zaváděnými příkrmy až do dvou let věku dítěte i déle.
🤱 Fyziologie kojení
Proces tvorby a uvolňování mléka, známý jako laktace, je řízen složitou souhrou hormonů. Klíčovou roli hrají dva hlavní hormony: prolaktin a oxytocin.
💧 Prolaktin – hormon tvorby mléka
Prolaktin je zodpovědný za produkci mléka v mléčných žlázách (alveolech) v prsu. Jeho hladina v krvi matky stoupá po porodu a je dále stimulována sáním dítěte. Čím častěji a efektivněji dítě saje, tím více prolaktinu se uvolňuje a tím více mléka se tvoří. Funguje zde princip "poptávky a nabídky" – tělo matky produkuje tolik mléka, kolik dítě vypije. Produkce prolaktinu je nejvyšší v noci, proto je noční kojení velmi důležité pro udržení dostatečné laktace.
❤️ Oxytocin – hormon uvolňování mléka
Oxytocin, často nazývaný "hormon lásky", způsobuje tzv. spouštěcí (let-down) reflex. Když dítě saje, nervové signály z bradavky putují do hypofýzy matky, která uvolní oxytocin. Ten způsobí stah svalových buněk kolem mléčných žláz, což vytlačí mléko z alveolů do mlékovodů a směrem k bradavce, odkud ho dítě může snadno pít. Uvolňování oxytocinu může být ovlivněno i psychickým stavem matky – pohled na dítě, jeho pláč nebo i pouhá myšlenka na něj může reflex spustit. Naopak stres a úzkost mohou tento reflex blokovat. Oxytocin také hraje klíčovou roli po porodu, kdy pomáhá se zavinováním dělohy a snižuje tak riziko poporodního krvácení.
🥛 Složení mateřského mléka
Mateřské mléko není statická tekutina; jeho složení se dynamicky mění podle věku a potřeb dítěte, denní doby a dokonce i během jednoho kojení.
🟡 Kolostrum (mlezivo)
Kolostrum je první mléko, které se tvoří v posledních týdnech těhotenství a v prvních dnech po porodu. Je husté, nažloutlé a produkuje se v malém množství, které přesně odpovídá velikosti žaludku novorozence. Je extrémně bohaté na protilátky (zejména IgA), bílkoviny, vitamíny a minerály. Často se mu přezdívá "první očkování", protože poskytuje dítěti pasivní imunitu a chrání jeho trávicí trakt před infekcemi. Má také projímavé účinky, které pomáhají dítěti vyloučit smolku (první stolici).
🥛 Přechodné a zralé mléko
Několik dní po porodu se kolostrum postupně mění na přechodné mléko a zhruba po dvou týdnech na zralé mléko. Zralé mléko se skládá ze dvou hlavních fází během jednoho kojení:
- Přední mléko: Je vodnatější, tvoří se na začátku kojení a slouží primárně k uhašení žízně dítěte. Obsahuje více laktózy (mléčného cukru).
- Zadní mléko: Uvolňuje se později během kojení, je hustší a bohatší na tuky, které dodávají dítěti energii a zajišťují pocit sytosti a správný váhový přírůstek.
Zralé mléko obsahuje ideální poměr bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů, minerálů, enzymů a růstových faktorů pro optimální vývoj dítěte.
💖 Výhody kojení
Kojení přináší širokou škálu benefitů jak pro dítě, tak pro matku.
👶 Pro dítě
- Optimální výživa: Mateřské mléko poskytuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru a formě, která je pro dítě snadno stravitelná.
- Posílení imunity: Obsahuje protilátky, imunitní buňky a další ochranné látky, které chrání dítě před infekcemi, jako jsou průjmy, záněty dýchacích cest a záněty středního ucha.
- Prevence chronických onemocnění: Dlouhodobé studie ukazují, že kojené děti mají v dospělosti nižší riziko vzniku obezity, diabetu 2. typu, astmatu a některých alergií.
- Podpora vývoje čelistí a zubů: Sání z prsu podporuje správný vývoj ústní dutiny, čelistí a postavení zubů.
- Kognitivní vývoj: Některé studie naznačují souvislost mezi kojením a mírně vyšším IQ v pozdějším věku, pravděpodobně díky obsahu specifických mastných kyselin.
- Emoční vazba: Fyzický kontakt kůže na kůži během kojení posiluje citové pouto mezi matkou a dítětem a dává dítěti pocit bezpečí.
👩👧 Pro matku
- Rychlejší zotavení po porodu: Oxytocin uvolňovaný při kojení pomáhá rychlejšímu zavinování dělohy do původní velikosti a snižuje poporodní krvácení.
- Prevence rakoviny: Kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a rakoviny vaječníků. Čím déle žena kojí, tím je ochranný efekt větší.
- Snížení rizika dalších onemocnění: Dlouhodobé kojení je spojeno s nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob.
- Pomoc při hubnutí: Produkce mléka je energeticky náročná a může matce pomoci rychleji se zbavit těhotenských kilogramů.
- Praktičnost a úspora: Mateřské mléko je vždy k dispozici, má správnou teplotu a je zdarma. Odpadá tak příprava umělé výživy a sterilizace lahví.
- Emoční benefity: Kojení podporuje produkci hormonů, které navozují pocity klidu a spokojenosti a posilují mateřské pouto.
🌍 Doporučení a praxe ve světě
Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF jednoznačně doporučují:
- Zahájení kojení do jedné hodiny po porodu.
- Výlučné kojení po dobu prvních 6 měsíců života (dítě nedostává žádnou jinou tekutinu ani potravu, kromě léků či vitamínů v případě potřeby).
- Po 6. měsíci zavedení kvalitních a bezpečných příkrmů při pokračujícím kojení.
- Pokračování v kojení do 2 let věku dítěte nebo i déle, dokud to matce a dítěti vyhovuje.
Navzdory těmto doporučením se míra kojení celosvětově liší v závislosti na kulturních zvyklostech, socioekonomické situaci a podpoře, kterou matky dostávají od zdravotnického systému i společnosti.
⚙️ Technika a polohy při kojení
Správná technika kojení je klíčová pro prevenci bolesti bradavek a zajištění efektivního přenosu mléka. Základem je správné přisátí dítěte. Dítě by mělo mít v ústech nejen bradavku, ale i velkou část dvorce. Jeho rty by měly být ohrnuté ven a brada i nos by se měly dotýkat prsu.
Existuje několik základních poloh, které mohou matky střídat:
- Poloha v sedě (madona): Klasická poloha, kdy matka sedí a drží dítě v náručí.
- Příčná poloha (tanečník): Podobná madoně, ale matka podpírá dítě opačnou rukou, což umožňuje lepší kontrolu nad hlavičkou dítěte.
- Fotbalová (boční) poloha: Dítě leží podél matčina boku, nožičkami dozadu. Vhodná po císařském řezu nebo pro matky s velkými prsy.
- Poloha vleže na boku: Matka i dítě leží na boku proti sobě. Ideální pro noční kojení nebo pro odpočinek.
⚠️ Možné potíže a jejich řešení
Ačkoliv je kojení přirozený proces, mnoho matek se na jeho začátku setkává s potížemi. Většinu z nich lze s pomocí laktační poradkyně nebo zdravotníka úspěšně vyřešit.
- Bolestivé bradavky: Nejčastěji způsobeny nesprávnou technikou přisátí. Náprava polohy a přisátí obvykle problém vyřeší.
- Nalitá prsa (retence mléka): V prvních dnech po porodu může dojít k otoku prsou kvůli zvýšenému průtoku krve a nástupu laktace. Pomáhá časté kojení, studené obklady po kojení a teplé před ním.
- Ucpaný mlékovod: Projevuje se jako bolestivá bulka v prsu. Pomáhá masáž, teplo a kojení v poloze, kdy brada dítěte směřuje k postiženému místu.
- Mastitida (zánět prsu): Infekce prsní tkáně, která se projevuje zarudnutím, bolestí, horečkou a příznaky podobnými chřipce. Vyžaduje klid, časté vyprazdňování prsu a někdy i antibiotika.
- Nedostatek mléka: Často se jedná spíše o vnímaný než skutečný nedostatek. Klíčem je časté a efektivní kojení, které stimuluje produkci.
📜 Historie a kulturní kontext
Kojení bylo po tisíciletí jedinou možností, jak uživit novorozence. V bohatších vrstvách společnosti, například ve starověkém Římě nebo v evropské aristokracii, bylo běžné využívat služeb kojných (wet nurses). To umožňovalo ženám z vyšších vrstev mít více dětí v kratších intervalech, protože kojení působí jako částečná přirozená antikoncepce.
S průmyslovou revolucí a rozvojem vědy v 19. a 20. století se začala vyvíjet umělá kojenecká výživa. Ta byla zpočátku prezentována jako moderní a vědecká alternativa, což vedlo k postupnému úpadku kojení, zejména v západních zemích v polovině 20. století. Agresivní marketing výrobců umělé výživy tento trend ještě posílil.
Od 70. let 20. století dochází díky novým vědeckým poznatkům a osvětovým kampaním (např. ze strany organizace La Leche League) k renesanci kojení a jeho opětovnému vnímání jako zlatého standardu kojenecké výživy.
🤔 Pro laiky: Jak funguje tvorba mléka?
Představte si prsní žlázu jako továrnu na mléko. Tato továrna ale nepracuje podle pevného plánu, nýbrž na základě objednávek. Objednávku v tomto případě dělá dítě svým sáním.
1. Objednávka (sání dítěte): Když dítě začne sát z prsu, vyšle tím signál do mozku matky. 2. Zpracování objednávky (mozek): Mozek na signál zareaguje a uvolní dva klíčové "manažery" – hormony prolaktin a oxytocin. 3. Výroba (prolaktin): Prolaktin přijde do "továrny" (mléčných žláz) a dá pokyn: "Vyrobte více mléka na příště!" Čím více a častěji dítě objednává (saje), tím více prolaktinu se uvolní a tím více mléka se vyrobí pro další kojení. 4. Dodávka (oxytocin): Oxytocin funguje jako "dopravce". Způsobí stlačení malých svalů kolem zásobníků mléka, čímž mléko vytlačí ven k bradavce, aby ho dítě mohlo snadno pít. To je ten pocit, který matky někdy vnímají jako mravenčení nebo pnutí v prsu na začátku kojení.
Jednoduše řečeno, tělo matky vyrábí přesně tolik mléka, kolik dítě potřebuje. Pokud dítě pije více, tělo vyrobí více. Pokud pije méně, produkce se sníží. Je to dokonalý systém poptávky a nabídky.