Alergie
Obsah boxu
Alergie je nepřiměřená, přehnaná reakce imunitního systému na látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Tyto látky se nazývají alergeny a mohou být různého původu, například pyl, roztoči, potraviny, hmyzí bodnutí nebo léčiva. Alergie je chronické onemocnění, které může významně ovlivňovat kvalita života postižených jedinců.
🩺 Definice a typy alergií
Alergie je patologická reakce imunitního systému na zevní noxy neboli alergeny. Při kontaktu s alergenem reaguje imunitní systém produkcí specifických protilátek typu imunoglobulin E (IgE), což vede k uvolňování histaminu a dalších látek do těla, které způsobují alergické reakce.
Odborníci rozlišují čtyři základní typy alergických reakcí, které se liší mechanismem a dobou nástupu příznaků:
- Imunopatologická reakce I. typu (časný, anafylaktický, atopický typ): Je zprostředkována protilátkami třídy IgE a uvolňováním signálních molekul, především histaminu. Nástup příznaků je rychlý, od několika sekund do minut po kontaktu s alergenem. Projevuje se jako alergická rýma, alergická konjunktivitida, alergické astma, kopřivka nebo anafylaktický šok. Dědičný sklon k tomuto typu alergie se označuje jako atopie.
- Imunopatologická reakce II. typu (cytotoxický typ): Dochází k tvorbě komplexů antigenů a protilátek, přičemž imunitní systém ničí vlastní buňky těla. Reakce se objevuje 6–12 hodin po kontaktu s alergenem a může se projevit jako potransfuzní reakce, reakce na některá léčiva nebo autoimunitní onemocnění.
- Imunopatologická reakce III. typu (imunokomplexový typ): Také zahrnuje tvorbu komplexů antigenů a protilátek, které uvolňují látky poškozující tkáně. Nástup reakce je rovněž 6–12 hodin po expozici alergenu. Příklady zahrnují alergický zánět cév (vaskulitida), sérová nemoc nebo exogenní alergická alveolitida (např. farmářská plíce).
- Imunopatologická reakce IV. typu (pozdní, buněčný typ): Je zprostředkována T-lymfocyty (buňkami) a objevuje se 12–72 hodin po styku s alergenem. V séru nejsou volné imunoglobuliny. Projevuje se jako alergická kontaktní dermatitida nebo reakce na některá léčiva.
📈 Prevalence a statistiky
Alergická onemocnění představují celosvětový zdravotní problém, jehož prevalence neustále roste, zejména ve vyspělých zemích.
- Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí alergiemi v současnosti alespoň 30 % obyvatelstva ve vyspělých zemích.
- Prognózy ukazují, že do roku 2025 bude mít některou formu alergie až 50 % obyvatel Evropské unie.
- V České republice trpí alergií přibližně jedna třetina populace.
- Konkrétně v Česku trpí alergickou rýmou až 2,5 milionu obyvatel, astmatem až 1 milion obyvatel (z toho 200 tisíc dětí) a atopickým ekzémem 800 tisíc pacientů.
- Potravinovou alergií trpí až čtyři procenta české populace, přičemž u dětské populace jsou tato čísla ještě vyšší.
- Každoročně si anafylaktický šok vyžádá několik lidských životů a až 2 tisíce pacientů je hospitalizováno pro život ohrožující anafylaktické příznaky.
🌿 Alergeny a příčiny vzniku
Alergeny jsou látky, které imunitní systém alergických jedinců mylně považuje za hrozbu a reaguje na ně. Nejčastějšími alergeny jsou:
- Pyly stromů, trav a plevelů (např. líska, olše, bříza, dub, jasan, jilm, vrba, topol, trávy, pelyněk, ambrozie). Pylová sezóna se vlivem klimatických změn prodlužuje a začíná dříve, někdy už v lednu.
- Roztoči domácího prachu: Jsou dominantním alergenem v dětském věku a nacházejí se v domácnostech, zejména v postelích a lůžkovinách.
- Potraviny: Mezi časté potravinové alergeny patří ořechy, arašídy, mléko, vejce, ryby, mořské plody, sója, lepek, celer, rajče, brambory, jahody, ananas a jablka.
- Zvířecí srst: Především od koček, psů a koní.
- Hmyzí jed: Například od vos a včel.
- Plísně: Jejich spory se mohou vířit ve vzduchu, zejména v nevětraných a vlhkých prostorách.
- Léčiva: Některé léčiva mohou vyvolat alergické reakce.
Vznik alergií je komplexní proces, na kterém se podílí genetická dispozice a vlivy zevního prostředí. Pokud jsou oba rodiče alergici, pravděpodobnost rozvoje alergie u dítěte je 75–80 %. Mezi environmentální faktory patří virové infekce, tabákový kouř, výživa, smog a znečištění ovzduší (např. výfukové plyny). Stres a nezdravý životní styl mohou rovněž přispět k rozvoji alergií.
😷 Příznaky alergií
Příznaky alergií se liší v závislosti na typu alergenu a místě, kde reakce probíhá. Mohou být mírné, ale v některých případech i život ohrožující.
- Respirační příznaky: Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, svědění nosu, kašel, dušnost, pískoty na hrudi, astma.
- Oční příznaky: Svědění očí, zarudnutí spojivek, slzení.
- Kožní příznaky: Svědění kůže, kopřivka, vyrážka, atopický ekzém, otoky.
- Zažívací příznaky: Nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha.
- Celkové příznaky: Únava, vyčerpání, teplota.
- Závažné reakce: V nejhorším případě může dojít k anafylaktickému šoku, který se projevuje výrazným poklesem krevního tlaku a otokem dýchacích cest, což může znemožnit dýchání a být život ohrožující.
Neléčená alergická rýma může postupně zasáhnout průdušky a vyvinout se v průduškové astma.
🔬 Diagnostika alergií
Diagnostika alergií je založena na kombinaci několika metod:
- Anamnéza: Podrobný rozhovor s lékařem o pacientových potížích, příznacích a rodinné anamnéze alergií.
- Kožní testy: Nejčastěji se provádí prick test, kdy se na kůže aplikuje malé množství alergenu a sleduje se, zda dojde k zarudnutí a vzniku pupenu. Pro atopický ekzém lze využít atopické epikutánní testy, kdy se alergeny přilepí na kůže na 48 hodin.
- Krevní testy: Zjišťuje se přítomnost specifických protilátek IgE proti určitým alergenům v krevi. Moderní laboratorní diagnostika umožňuje stanovení senzibility až na 300 alergenů.
- Eliminační dieta: Při podezření na potravinovou alergii lékař doporučí vyřadit podezřelou potravinu z jídelníčku a sleduje se vymizení příznaků.
Pro pylové alergie je nejvhodnější provádět testy na podzim, po skončení pylové sezóny, kdy pacient nepociťuje akutní příznaky a může vysadit léky tlumící alergickou reakci.
💊 Léčba alergií
Léčba alergií je obvykle komplexní a zahrnuje několik přístupů:
- Vyhýbání se alergenům: Co nejvíce omezit kontakt s identifikovanými alergeny. To zahrnuje sledování pylového kalendáře, omezení pobytu venku v pylové sezóně, nekonzumaci potravin s alergeny a důkladnou hygiena domácnosti při alergii na roztoči.
- Farmakoterapie:
- Antihistaminika: Jsou osvědčenou klasikou, která zklidňuje alergické reakce během několika hodin. Nejlepší efekt mají při včasném užívání, ideálně týden před nástupem pylové sezóny. Dostupné jsou ve formě tablet, nosních sprejů a očních kapek.
- Kortikosteroidy: Používají se k potlačení zánětu a jsou dostupné ve formě nosních sprejů, očních kapek nebo krémů na kůže.
- Antileukotrieny: Další skupina léků používaných k léčbě alergií a astmatu.
- Biologická léčba: Pro závažné formy astmatu a alergií jsou k dispozici biologické léky, jejichž náklady se v posledních letech zvyšují.
- Alergenová imunoterapie (AIT): Jediná kauzální léčba, která působí přímo na příčinu alergie a může zabránit rozvoji astmatu z polinózy. Principem je postupné a pravidelné podávání alergenu, čímž se navozuje tolerance organismu vůči němu. Imunoterapie se obvykle zahajuje v zimním období, mimo pylovou sezónu, a může být podávána ve formě tablet, kapek nebo injekcí.
- Adrenalinové pero: V případě rizika anafylaktické reakce by pacient měl mít vždy u sebe adrenalinové pero pro okamžité použití.
🛡️ Prevence alergií
Prevence alergií je obtížná, ale lze snížit expozice alergenům a riziko jejich rozvoje.
- Omezení expozice alergenům:
- V interiéru: Pravidelné větrání, používání čističek vzduchu a protipylových sítí, protiroztočové lůžkoviny, časté praní ložního prádla na vyšší teploty.
- Venku: Omezení pobytu venku v období vysokých koncentrací pylu, zejména za suchého a větrného počasí. Ideální je pobyt venku po dešti, kdy je vzduch pročištěný. Používání filtračních masek (respirátorů) a slunečních brýlí.
- Zdravý životní styl: Zahrnuje zdravá výživa, kojení u dětí a omezení expozice tabákovému kouři.
- Monitoring pylové situace: Sledování pylového semaforu a pylového zpravodajství Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pro aktuální informace o koncentraci pylu v ovzduší.
💡 Pro laiky
Představte si, že vaše tělo má takového malého "ochránce" – imunitní systém. Jeho úkolem je bojovat proti vetřelcům, jako jsou bakterie a viry, aby vás udržel zdravé. Ale u lidí s alergií se tento ochránce někdy splete. Místo aby bojoval jen proti zlým věcem, začne bojovat i proti něčem, co je úplně neškodné, třeba proti pylu z květin, prachu nebo některým potravinám. Tyto neškodné látky, které vyvolávají reakci, se nazývají alergeny.
Když se alergik setká s alergenem, jeho "ochránce" začne panikařit a uvolní do těla chemické látky, jako je histamin. A právě tyto látky způsobují všechny ty nepříjemné příznaky, které známe: kýchání, rýma, svědění očí, vyrážky nebo třeba dušnost. Je to jako kdyby váš ochránce spustil falešný poplach a začal střílet na všechno kolem, i když není žádné skutečné nebezpečí.
Alergie není jen takové malé nachlazení, je to vážné onemocnění, které může člověka pořádně potrápit. Někdy může být reakce i hodně silná a život ohrožující, tomu se říká anafylaktický šok. Naštěstí dnes už existují léky, které pomáhají příznaky zmírnit, a dokonce i speciální "očkování" (imunoterapie), které učí "ochránce" v těle, aby se už nespletl a na alergeny nereagoval přehnaně. Důležité je vědět, na co jste alergičtí, a snažit se těmto látkám vyhýbat.