Anafylaxe
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Anafylaxe je náhlá, rychle se rozvíjející a život ohrožující systémová alergická nebo hypersenzitivní reakce. Postihuje více orgánových systémů najednou, nejčastěji kůži, dýchací, kardiovaskulární a trávicí systém. V nejtěžší formě přechází v anafylaktický šok, který je charakterizován selháním krevního oběhu a může vést ke smrti. Anafylaxe vyžaduje okamžitý lékařský zásah, přičemž lékem první volby je adrenalin.
📜 Historie a etymologie
Pojem anafylaxe zavedli v roce 1902 francouzští fyziologové Charles Richet a Paul Portier. Během svých experimentů na palubě jachty monackého knížete Alberta I. se snažili vyvinout vakcínu proti jedu mořské sasanky. Zjistili však, že psi, kteří přežili první, nízkou dávku jedu, po podání druhé, ještě menší dávky, reagovali nečekaně prudkou a často smrtelnou reakcí.
Tento jev, který byl pravým opakem očekávané ochrany (řecky phylaxis), nazvali ana-phylaxis (z řeckého ana- = proti, opak a phylaxis = ochrana). Za objev anafylaxe obdržel Charles Richet v roce 1913 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.
⚙️ Patofyziologie
Anafylaxe je klasickým příkladem přecitlivělosti I. typu, která je zprostředkována protilátkami třídy IgE.
- Senzibilizace: Při prvním kontaktu s alergenem (např. arašídem) si imunitní systém jedince vytvoří specifické IgE protilátky proti tomuto alergenu. Tyto protilátky se navážou na povrch žírných buněk (mastocytů) a bazofilů, které jsou přítomny ve tkáních po celém těle, zejména v kůži, dýchacích cestách a trávicím traktu.
- Reakce: Při dalším kontaktu se stejným alergenem se alergen naváže na IgE protilátky na povrchu těchto buněk. Tato vazba spustí proces zvaný degranulace, při kterém buňky okamžitě uvolní obrovské množství chemických mediátorů, především histaminu, tryptázy, leukotrienů a prostaglandinů.
- Následky: Tyto mediátory způsobí kaskádu reakcí v těle:
- * Rozšíření krevních cév (vazodilatace): Vede k prudkému poklesu krevního tlaku a zarudnutí kůže.
- * Zvýšení propustnosti cév: Tekutina z cév uniká do okolních tkání, což způsobuje otoky (angioedém), zejména v obličeji, na rtech a v dýchacích cestách.
- * Stažení hladké svaloviny (bronchokonstrikce): V průduškách dochází ke zúžení dýchacích cest, což vede k dušnosti a sípání.
- * Stimulace nervových zakončení: Způsobuje intenzivní svědění a kopřivku.
- * Zvýšená produkce hlenu: V dýchacích a trávicích cestách.
Existují i tzv. anafylaktoidní reakce, které mají stejné příznaky, ale nejsou zprostředkovány IgE protilátkami. Mohou být způsobeny přímou aktivací žírných buněk některými léky (např. opioidy, kontrastními látkami) nebo fyzikálními podněty.
🩺 Příznaky a projevy
Příznaky anafylaxe se obvykle objevují během několika minut až desítek minut po kontaktu s alergenem a mohou postihovat několik orgánových systémů současně.
🔺 Kůže a sliznice
Kožní projevy jsou nejčastější (vyskytují se v 80–90 % případů):
- Kopřivka (urtikaria): Svědivé, vyvýšené pupeny na kůži.
- Angioedém: Neohraničený otok hlubších vrstev kůže a podkoží, typicky na rtech, očních víčkách, jazyku, rukou nebo genitáliích. Otok jazyka a hrtanu je život ohrožující.
- Zarudnutí (flush) a pocit horka.
- Svědění kůže, dlaní, plosek nohou nebo v ústech.
🌬️ Dýchací systém
Postižení dýchacího systému je velmi závažné:
- Dušnost (dyspnoe) a pocit sevření na hrudi.
- Sípání (stridor, wheezing) způsobené zúžením průdušek.
- Kašel a chrapot.
- Otok hrtanu a jazyka, který může vést k úplnému ucpání dýchacích cest.
- Vodnatá rýma a kýchání.
❤️ Kardiovaskulární systém
Oběhové příznaky vedou k rozvoji šoku:
- Hypotenze (nízký krevní tlak): Způsobuje závratě, slabost, mžitky před očima.
- Tachykardie (rychlý puls): Srdce se snaží kompenzovat nízký tlak zrychlením činnosti.
- Poruchy srdečního rytmu (arytmie).
- Kolaps a ztráta vědomí.
🤢 Gastrointestinální systém
🧠 Nervový systém
- Pocit úzkosti a strachu ze smrti.
- Bolest hlavy.
- Zmatenost a dezorientace.
🎯 Spouštěče
Anafylaxi může vyvolat jakákoliv látka, na kterou je jedinec alergický. Mezi nejčastější spouštěče patří:
- Potraviny: U dětí jsou nejčastější příčinou mléko, vejce, arašídy, ořechy, sója a pšenice. U dospělých dominují arašídy, ořechy, ryby a mořské plody.
- Léky: Zejména antibiotika (hlavně penicilin a cefalosporiny), nesteroidní antiflogistika (např. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová), anestetika a rentgenové kontrastní látky.
- Hmyzí jed: Bodnutí hmyzem z řádu blanokřídlí, jako jsou včely, vosy, sršně a mravenci.
- Latex: Kontakt s výrobky z přírodního kaučuku (rukavice, kondomy, balónky).
- Fyzická zátěž: Vzácně může anafylaxi vyvolat samotná fyzická námaha, často v kombinaci s požitím určité potraviny před cvičením.
- Idiopatická anafylaxe: V některých případech se přesnou příčinu nepodaří odhalit.
🚑 První pomoc a léčba
Anafylaxe je urgentní stav vyžadující okamžitou a správnou reakci.
🆘 První pomoc
1. Okamžitě volejte záchrannou službu: V Česku na čísle 155 nebo 112. 2. Aplikujte adrenalin: Pokud má postižený u sebe adrenalinový autoinjektor (EpiPen, Jext, Emerade), aplikujte jej neprodleně do vnější strany stehna, a to i přes oděv. Adrenalin je lék zachraňující život. 3. Poloha: Položte postiženého na záda a zvedněte mu nohy, aby se zlepšil průtok krve do mozku. Pokud zvrací, otočte ho na bok. Při potížích s dýcháním je vhodnější poloha v polosedě. 4. Odstraňte alergen: Pokud je to možné (např. odstranění včelího žihadla), ale nezdržujte tím aplikaci adrenalinu. 5. Sledujte životní funkce: Kontrolujte dýchání a vědomí až do příjezdu záchranářů. V případě zástavy oběhu zahajte kardiopulmonální resuscitaci.
🏥 Lékařská péče
- Adrenalin (epinefrin): Je lékem první volby. Podává se nitrosvalově (intramuskulárně). Způsobuje stažení cév (zvyšuje krevní tlak), uvolňuje svalovinu průdušek (usnadňuje dýchání) a snižuje otoky.
- Antihistaminika: Podávají se jako doplňková léčba ke zmírnění kožních příznaků (svědění, kopřivka).
- Kortikosteroidy: Pomáhají zabránit tzv. bifázické reakci, kdy se příznaky mohou vrátit po 4–12 hodinách po úvodní epizodě.
- Další léčba: Podle stavu pacienta se podává kyslík (oxygenoterapie), léky na rozšíření průdušek (bronchodilatancia) a nitrožilní tekutiny k stabilizaci krevního tlaku.
Každý pacient po anafylaxi musí být hospitalizován a sledován po dobu minimálně 4–24 hodin kvůli riziku bifázické reakce.
🔬 Diagnostika
Diagnóza anafylaxe je primárně klinická, založená na typickém souboru příznaků, které se rychle rozvíjejí po expozici potenciálnímu spouštěči. Pro potvrzení diagnózy a identifikaci příčiny se využívají:
- Stanovení hladiny sérové tryptázy: Tryptáza je enzym uvolňovaný z žírných buněk během anafylaxe. Její hladina v krvi je zvýšená 1–3 hodiny po začátku reakce.
- Alergologické vyšetření: Po stabilizaci stavu je nezbytné podrobné vyšetření u alergologa. To zahrnuje kožní testy (prick testy) a stanovení specifických IgE protilátek z krve k identifikaci příčinného alergenu.
🛡️ Prevence
Základem prevence je zabránění kontaktu se známým spouštěčem.
- Identifikace a eliminace alergenu: Důsledné vyhýbání se potravinám, lékům či jiným látkám, které reakci vyvolaly.
- Pohotovostní balíček: Každý pacient s rizikem anafylaxe musí být vybaven pohotovostním balíčkem, který obsahuje:
- Adrenalinový autoinjektor (obvykle 2 dávky)
- Rychle působící antihistaminikum v tabletách
- Kortikosteroid v tabletách
- Edukace: Pacient, jeho rodina, přátelé a kolegové (např. ve škole) musí být proškoleni, jak rozpoznat příznaky anafylaxe a jak správně použít autoinjektor.
- Identifikační náramek: Nošení náramku nebo přívěsku s informací o alergii.
- Specifická alergenová imunoterapie: U alergie na hmyzí jed je velmi účinnou metodou prevence, která dokáže snížit citlivost imunitního systému na alergen.
🤔 Pro laiky
Představte si imunitní systém jako armádu, která má za úkol chránit vaše tělo. U většiny lidí tato armáda správně rozpozná nebezpečné vetřelce (bakterie, viry) a neškodné látky (jídlo, pyl) nechá na pokoji. U člověka s alergií se ale tato armáda "zblázní". Když do těla pronikne neškodná látka, například kousek arašídu, armáda spustí naprosto nepřiměřený poplach – jako by vyhlásila totální válku kvůli jednomu neškodnému civilistovi.
Tento poplach se jmenuje anafylaxe. Armáda (imunitní buňky) začne po celém těle vypouštět chemické "bomby" (hlavně histamin). Tyto bomby způsobí chaos:
- Otevřou stavidla cév: Krevní tlak prudce klesne, člověku je na omdlení.
- Způsobí záplavy: Tekutina z cév uniká ven a vytváří otoky, nejnebezpečnější jsou v krku, kde hrozí udušení.
- Zatarasí dýchací cesty: Svaly v plicích se stáhnou a člověk nemůže dýchat.
Adrenalin v autoinjektoru (EpiPen) je v této situaci jako generál, který okamžitě zavelí "odvolat poplach!". Zastaví vypouštění chemických bomb, zúží cévy (vrátí tlak do normálu) a uvolní dýchací cesty. Proto je jeho podání naprosto klíčové a zachraňuje život.