Kardiovaskulární systém
Šablona:Infobox - orgánová soustava
Kardiovaskulární systém (též oběhová soustava nebo cévní soustava) je orgánová soustava, jejímž hlavním úkolem je zajistit transport krve a v ní obsažených látek po těle živočichů. U obratlovců, včetně člověka, se jedná o uzavřený systém, kde krev proudí v cévách a je poháněna centrální pumpou – srdcem. Tento systém je životně důležitý pro zásobování tkání kyslíkem a živinami, odstraňování odpadních produktů (jako je oxid uhličitý), distribuci hormonů, regulaci tělesné teploty a funkci imunitního systému.
🧬 Komponenty systému
Kardiovaskulární systém se skládá ze tří základních složek: srdce, krevních cév a krve.
Srdce
Srdce (latinsky cor) je dutý svalový orgán, který funguje jako pumpa. Je uloženo v hrudníku v mezihrudí, mezi plicemi. Lidské srdce je rozděleno na čtyři oddíly:
- Pravá síň (atrium dextrum): Přijímá odkysličenou krev z těla prostřednictvím horní a dolní duté žíly.
- Pravá komora (ventriculus dexter): Čerpá odkysličenou krev do plic přes plicní tepnu.
- Levá síň (atrium sinistrum): Přijímá okysličenou krev z plic prostřednictvím plicních žil.
- Levá komora (ventriculus sinister): Čerpá okysličenou krev do celého těla přes aortu. Její svalovina je nejmohutnější ze všech srdečních oddílů.
Průtok krve správným směrem zajišťují srdeční chlopně, které fungují jako jednosměrné ventily. Činnost srdce je řízena vlastním elektrickým převodním systémem, který generuje pravidelné vzruchy vedoucí ke srdečním stahům (systole) a uvolněním (diastole).
Krevní cévy
Krevní cévy tvoří rozsáhlou síť trubic, kterými proudí krev. Dělí se na tři hlavní typy:
- Tepny (artérie): Vedou krev od srdce. Mají silné a pružné stěny, aby vydržely vysoký tlak krve vypuzené ze srdce. Největší tepnou v těle je aorta. Tepny se postupně větví na menší tepénky (arterioly).
- Žíly (vény): Vedou krev k srdci. Jejich stěny jsou tenčí a méně pružné než u tepen, protože krev v nich proudí pod nižším tlakem. Většina žil v končetinách obsahuje chlopně, které brání zpětnému toku krve. Žíly vznikají spojením menších žilek (venul).
- Vlásečnice (kapiláry): Jsou nejtenčí cévy, které tvoří hustou síť propojující tepénky a žilky. Jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk (endotel), což umožňuje snadnou výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého), živin a odpadních látek mezi krví a okolními tkáněmi.
Krev
Krev je tekutá tkáň, která plní transportní a další funkce. Skládá se z krevní plazmy a krevních tělísek.
- Krevní plazma: Nažloutlá tekutina tvořící asi 55 % objemu krve. Obsahuje vodu, bílkoviny (albumin, globuliny, fibrinogen), ionty, živiny, hormony a odpadní látky.
- Červené krvinky (erytrocyty): Nejpočetnější krevní tělíska. Obsahují hemoglobin, protein vázající kyslík, a zajišťují tak jeho transport z plic do tkání.
- Bílé krvinky (leukocyty): Jsou součástí imunitního systému a chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami.
- Krevní destičky (trombocyty): Malé buněčné fragmenty, které hrají klíčovou roli v procesu srážení krve (hemokoagulace).
⚙️ Funkce systému
Oběhová soustava plní řadu životně důležitých funkcí:
- Transport dýchacích plynů: Doprava kyslíku z plic do tkání a odvod oxidu uhličitého z tkání do plic.
- Rozvod živin: Transport živin (např. glukózy, aminokyselin, tuků) z trávicí soustavy nebo zásobních orgánů (např. jater) do všech buněk těla.
- Odvod odpadních látek: Sběr a transport metabolických odpadů (např. močovina, kyselina močová) do vylučovacích orgánů, především ledvin.
- Distribuce hormonů: Roznášení hormonů z endokrinních žláz k cílovým buňkám a tkáním.
- Imunitní funkce: Transport bílých krvinek a protilátek na místa infekce nebo poškození.
- Termoregulace: Udržování stálé tělesné teploty pomocí regulace průtoku krve kůží. Při potřebě ochlazení se cévy v kůži rozšiřují (vazodilatace), při potřebě udržet teplo se stahují (vazokonstrikce).
- Udržování homeostázy: Podílí se na udržování stabilního vnitřního prostředí, například pH a osmotického tlaku.
🩸 Krevní oběh
Lidský krevní oběh je dvojitý a uzavřený. Skládá se ze dvou hlavních okruhů, které se setkávají v srdci.
Velký (systémový) krevní oběh
Velký oběh zajišťuje rozvod okysličené krve do celého těla a sběr odkysličené krve zpět do srdce.
- Začátek: Levá komora vypudí okysličenou krev do aorty.
- Průběh: Aorta se větví na menší tepny, které zásobují všechny orgány a tkáně (hlavu, končetiny, vnitřní orgány).
- Výměna látek: V kapilárních sítích tkání dochází k předání kyslíku a živin buňkám a k převzetí oxidu uhličitého a odpadních látek.
- Návrat: Odkysličená krev je sbírána žilkami a následně většími žilami, které se spojují do horní a dolní duté žíly.
- Konec: Horní a dolní dutá žíla ústí do pravé síně srdce.
Malý (plicní) krevní oběh
Malý oběh slouží k okysličení krve v plicích.
- Začátek: Pravá komora vypudí odkysličenou krev do plicní tepny (plicnice).
- Průběh: Plicní tepna se větví a vede krev do plic.
- Výměna plynů: V kapilárách obklopujících plicní sklípky se krev zbavuje oxidu uhličitého a nasycuje se kyslíkem.
- Návrat: Okysličená krev se vrací čtyřmi plicními žilami zpět do srdce.
- Konec: Plicní žíly ústí do levé síně srdce.
❤️ Regulace činnosti
Činnost kardiovaskulárního systému je precizně regulována, aby odpovídala aktuálním potřebám organismu (např. při fyzické zátěži nebo v klidu). Na regulaci se podílí nervový i hormonální systém.
- Nervová regulace: Zajišťuje ji autonomní nervový systém.
- Sympatikus: Zvyšuje srdeční frekvenci, sílu stahu a krevní tlak. Připravuje tělo na zátěž ("boj nebo útěk").
- Parasympatikus (především bloudivý nerv): Zpomaluje srdeční frekvenci a snižuje krevní tlak. Převažuje v klidu.
- Hormonální regulace: Hormony ovlivňují činnost srdce i cév.
- Adrenalin a noradrenalin (z dřeně nadledvin): Mají podobný účinek jako sympatikus.
- Renin-angiotenzin-aldosteronový systém (RAAS): Komplexní systém, který reguluje krevní tlak a objem tekutin v těle. Angiotenzin II je silný vazokonstriktor (zužuje cévy).
- Antidiuretický hormon (ADH) a aldosteron: Ovlivňují objem krve zadržováním vody a solí v ledvinách.
- Místní (lokální) regulace: Průtok krve jednotlivými orgány je řízen i lokálně podle jejich metabolické aktivity. Například pracující sval produkuje látky, které způsobují rozšíření cév v dané oblasti a tím zvýšení přísunu krve.
🩺 Onemocnění a poruchy
Onemocnění kardiovaskulárního systému jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Mezi nejvýznamnější patří:
- Ateroskleróza: "Kornatění tepen", při kterém se ve stěnách tepen ukládají tukové látky, vápník a další složky, což vede k tvorbě aterosklerotických plátů. Ty zužují průsvit cévy a omezují průtok krve.
- Hypertenze (vysoký krevní tlak): Dlouhodobě zvýšený tlak krve na stěny tepen. Zvyšuje riziko poškození srdce, cév, mozku i ledvin.
- Ischemická choroba srdeční (ICHS): Vzniká v důsledku aterosklerózy věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují samotný srdeční sval. Projevuje se jako angina pectoris (bolest na hrudi při námaze) nebo v nejhorším případě jako infarkt myokardu.
- Infarkt myokardu: Akutní stav, kdy dojde k úplnému ucpání věnčité tepny, což způsobí odumření části srdečního svalu kvůli nedostatku kyslíku.
- Srdeční selhání: Stav, kdy srdce není schopno čerpat dostatek krve pro potřeby organismu. Projevuje se dušností, otoky a únavou.
- Cévní mozková příhoda (mrtvice): Vzniká buď ucpáním mozkové tepny krevní sraženinou (ischemická CMP), nebo krvácením do mozku (hemoragická CMP). Vede k poškození mozkové tkáně.
- Arytmie: Poruchy srdečního rytmu, kdy srdce bije příliš rychle (tachykardie), příliš pomalu (bradykardie) nebo nepravidelně.
- Onemocnění žil: Například křečové žíly (varixy) nebo hluboká žilní trombóza, která může vést k život ohrožující plicní embolii.
💡 Pro laiky
Kardiovaskulární systém si lze představit jako vysoce efektivní dopravní síť ve velkém městě.
- Srdce je centrální depo a zároveň hlavní pumpa. Pracuje bez přestávky a rozesílá "zásilky" (krev) do všech částí města. Má dvě pumpy vedle sebe: pravá posílá "prázdné nákladní vozy" (odkysličenou krev) do "továrny na kyslík" (plic), zatímco levá pumpa posílá "plně naložené vozy" (okysličenou krev) do celého města.
- Tepny jsou jako hlavní dálnice a rychlostní silnice, které vedou z centrálního depa. Mají pevné a pružné mantinely, aby vydržely nápor hustého provozu pod vysokým tlakem.
- Žíly jsou jako hlavní příjezdové cesty zpět do depa. Provoz v nich je pomalejší a pod menším tlakem. Proto mají "zábrany" (chlopně), které brání tomu, aby se vozy vracely zpět.
- Vlásečnice představují síť úzkých uliček, které vedou ke každému jednotlivému domu (buňce). Zde dochází k samotnému předání zásilky – kyslíku a živin – a naložení odpadu.
- Krev je samotný nákladní vůz i jeho náklad. Červené krvinky jsou specializované dodávky na kyslík, plazma veze vše ostatní (jídlo, zprávy-hormony) a bílé krvinky jsou policejní a opravárenské vozy, které hlídají pořádek a bojují proti vetřelcům.
Ateroskleróza je jako postupné zužování silnic kvůli odpadkům a nepořádku na krajnicích, což vede k dopravním zácpám. Infarkt je pak úplné zablokování klíčové dálnice, které odřízne celou čtvrť od zásobování.