Ischemická choroba srdeční

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox nemoc Ischemická choroba srdeční (zkratka ICHS) je souhrnný název pro skupinu chorobných stavů, jejichž společným jmenovatelem je nedostatečné prokrvení (nedokrvenost) srdečního svalu. Příčinou je ve více než 95 % případů ateroskleróza věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdce kyslíkem a živinami. Postupné zužování těchto tepen aterosklerotickými pláty vede k nerovnováze mezi potřebou kyslíku v srdečním svalu a jeho skutečnou dodávkou.

ICHS je jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích, včetně České republiky. Projevuje se širokou škálou příznaků, od námahové bolesti na hrudi (tzv. angina pectoris) až po život ohrožující stavy, jako je infarkt myokardu nebo náhlá srdeční smrt. Léčba se zaměřuje na zpomalení postupu aterosklerózy, zmírnění příznaků a prevenci komplikací.

🩺 Patofyziologie

Základním mechanismem vzniku ICHS je ateroskleróza, chronický zánětlivý proces postihující stěny tepen. V průběhu let se ve stěnách věnčitých tepen ukládají tukové látky (zejména cholesterol), vápník a produkty zánětu, což vede k tvorbě tzv. aterosklerotických plátů. Tyto pláty postupně rostou a zužují průsvit tepny, což omezuje průtok krve k srdečnímu svalu.

Dokud je zúžení mírné, nemusí se ICHS nijak projevovat. Problémy nastávají, když se průsvit tepny zúží natolik (obvykle o více než 50–70 %), že při zvýšené námaze (např. při sportu, rychlé chůzi do schodů nebo při stresu) nedokáže tepna dodat srdečnímu svalu dostatek okysličené krve. Srdeční sval začne trpět nedostatkem kyslíku (ischemií), což se typicky projeví bolestí na hrudi – anginou pectoris.

Nejnebezpečnější situace nastává, když aterosklerotický plát praskne (dojde k tzv. ruptuře plátu). Na poškozeném povrchu plátu se okamžitě začnou srážet krevní destičky a vznikne krevní sraženina (trombus). Tato sraženina může tepnu zcela ucpat, což vede k přerušení dodávky krve do části srdečního svalu. Pokud se průtok krve rychle neobnoví, postižená část svalu začne odumírat – tento stav se nazývá infarkt myokardu.

📋 Formy a projevy

Ischemická choroba srdeční se dělí na chronické (stabilní) a akutní formy, které se liší svými projevy, závažností a léčebným přístupem.

Stabilní angina pectoris

Jedná se o nejčastější chronickou formu ICHS. Projevuje se svíravou, tlakovou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí, která typicky vzniká při fyzické zátěži nebo emočním stresu a ustupuje po několika minutách klidu nebo po podání nitroglycerinu. Bolest může vyzařovat do levého ramene, krku, čelisti nebo zad. Příčina je stabilní, významné zúžení věnčité tepny, které omezuje průtok krve při zvýšených nárocích srdce.

Akutní koronární syndromy (AKS)

Akutní koronární syndromy jsou život ohrožující stavy způsobené náhlým omezením průtoku krve věnčitou tepnou, nejčastěji v důsledku prasknutí aterosklerotického plátu a vzniku krevní sraženiny.

Nestabilní angina pectoris

Projevuje se podobnou bolestí jako stabilní angina pectoris, ale bolest je nově vzniklá, vyskytuje se při menší námaze než dříve, objevuje se i v klidu nebo se její intenzita a frekvence zhoršují. Je varovným signálem hrozícího infarktu myokardu a vyžaduje okamžitou hospitalizaci.

Infarkt myokardu

Infarkt myokardu je odumření části srdečního svalu v důsledku úplného a déletrvajícího uzávěru věnčité tepny. Bolest na hrudi je obvykle velmi intenzivní, trvá déle než 20 minut a nereaguje na podání nitroglycerinu. Často je doprovázena dušností, pocením, nevolností nebo zvracením. Rozlišují se dva hlavní typy podle nálezu na EKG:

• STEMI (infarkt myokardu s elevacemi ST segmentu): Způsoben úplným uzávěrem tepny. Vyžaduje okamžité zprůchodnění cévy.
• NSTEMI (infarkt myokardu bez elevací ST segmentu): Způsoben částečným uzávěrem tepny nebo uzávěrem menší větve.

Náhlá srdeční smrt

Nejtragičtější projev ICHS, kdy dojde k náhlé zástavě krevního oběhu v důsledku závažné poruchy srdečního rytmu (nejčastěji fibrilace komor), která je vyvolána akutní ischemií. Bez okamžité kardiopulmonální resuscitace končí smrtí.

Tichá ischemie

Jedná se o epizody nedokrvení srdečního svalu, které nejsou doprovázeny žádnými příznaky, zejména bolestí. Tento stav je častější u pacientů s diabetem a je nebezpečný, protože pacient si není vědom probíhajícího poškození srdce.

Chronické srdeční selhání

Dlouhodobým důsledkem ICHS, zejména po prodělaném infarktu, může být rozvoj srdečního selhání. Poškozený srdeční sval ztrácí schopnost efektivně pumpovat krev, což vede k příznakům jako dušnost, otoky dolních končetin a snížená výkonnost.

🔍 Diagnostika

Diagnostika ICHS je komplexní proces, který zahrnuje několik kroků a vyšetřovacích metod.

Anamnéza a fyzikální vyšetření

Lékař se podrobně ptá na charakter bolesti na hrudi, její vyvolávající příčiny a okolnosti úlevy. Zásadní je také zjištění přítomnosti rizikových faktorů (kouření, vysoký tlak, cukrovka atd.). Fyzikální vyšetření může být u stabilních forem ICHS zcela normální.

Elektrokardiogram (EKG)

Základní a nejdostupnější vyšetření. Klidové EKG může být u pacientů se stabilní anginou pectoris normální, ale při akutním infarktu myokardu vykazuje typické změny, které pomáhají určit typ infarktu a postiženou oblast srdce.

Zátěžové testy

Cílem těchto testů je vyvolat ischemii kontrolovanou zátěží a zaznamenat její projevy.

• Ergometrie: Pacient je monitorován pomocí EKG během zátěže na rotopedu nebo běžeckém pásu.
• Zátěžová echokardiografie: Kombinuje zátěž s ultrazvukovým vyšetřením srdce, které může odhalit poruchy hybnosti srdečních stěn způsobené ischemií.

Zobrazovací metody

• Echokardiografie: Ultrazvukové vyšetření srdce, které hodnotí jeho strukturu a funkci, včetně hybnosti stěn a funkce chlopní. Může odhalit jizvy po prodělaném infarktu.
• Koronární CT angiografie: Neinvazivní zobrazení věnčitých tepen pomocí počítačové tomografie (CT) s podáním kontrastní látky. Umožňuje posoudit přítomnost a rozsah aterosklerotických změn.

Invazivní vyšetření

• Koronarografie: Považuje se za "zlatý standard" v diagnostice ICHS. Jedná se o rentgenové vyšetření, při kterém se tenký katetr zavede přes tepnu (obvykle na zápěstí nebo v třísle) až k ústí věnčitých tepen, do kterých se vstříkne kontrastní látka. Tím se přesně zobrazí místa a rozsah zúžení.

Laboratorní testy

Při podezření na akutní infarkt myokardu se stanovují hladiny srdečních enzymů (zejména srdečních troponinů), které se uvolňují z poškozených buněk myokardu. Dále se vyšetřuje krevní obraz, funkce ledvin a hladiny krevních tuků (cholesterol, triglyceridy).

💊 Léčba a prevence

Cílem léčby je zlepšit kvalitu života pacienta (odstranit příznaky), zpomalit progresi onemocnění a zabránit vzniku akutních komplikací.

Prevence a změna životního stylu

Základem léčby i prevence ICHS je úprava životního stylu a kontrola rizikových faktorů.

• Zanechání kouření: Absolutní priorita.
• Dietní opatření: Omezení nasycených tuků a soli, zvýšení příjmu zeleniny, ovoce, vlákniny a ryb (středomořská dieta).
• Pravidelná fyzická aktivita: Alespoň 30–45 minut aerobní aktivity (chůze, jízda na kole) většinu dní v týdnu.
• Kontrola tělesné hmotnosti: Udržování optimálního BMI.
• Zvládání stresu.
• Důsledná léčba: Vysokého krevního tlaku a cukrovky.

Farmakologická léčba

• Antiagregační léčba: Léky, které snižují shlukování krevních destiček a tím riziko vzniku trombu. Základem je kyselina acetylsalicylová, často v kombinaci s dalšími léky (např. klopidogrel).
• Statiny: Snižují hladinu LDL ("zlého") cholesterolu, stabilizují aterosklerotické pláty a mají protizánětlivý účinek.
• Betablokátory: Zpomalují srdeční frekvenci, snižují krevní tlak a spotřebu kyslíku v myokardu. Zlepšují prognózu pacientů po infarktu.
• ACE inhibitory nebo Sartany: Léky primárně na léčbu vysokého krevního tlaku, které také chrání srdce a cévy.
• Nitráty: Rozšiřují věnčité tepny a používají se k rychlé úlevě od bolesti při angině pectoris (např. nitroglycerin ve spreji pod jazyk).

Revaskularizační léčba

Cílem je obnovit průtok krve zúženou nebo uzavřenou věnčitou tepnou.

Perkutánní koronární intervence (PCI)

Často označovaná jako angioplastika. Jedná se o metodu, kdy se přes katetr zavedený do věnčité tepny nafoukne balónek, který rozruší a stlačí aterosklerotický plát. Následně se do místa zúžení implantuje tzv. stent – malá kovová síťka, která udržuje tepnu trvale otevřenou. U akutního infarktu myokardu je PCI metodou volby.

Koronární bypass (CABG)

Chirurgický zákrok, při kterém se vytvoří přemostění zúženého místa na věnčité tepně pomocí cévního štěpu. Jako štěp se nejčastěji používá prsní tepna nebo žíla odebraná z dolní končetiny pacienta. Bypass je preferován u pacientů s postižením více tepen nebo u diabetiků.

🌍 Epidemiologie a rizikové faktory

Ischemická choroba srdeční je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Ačkoliv v posledních desetiletích došlo ve vyspělých zemích k poklesu mortality díky lepší prevenci a léčbě, stále představuje závažný zdravotní i socioekonomický problém. Rizikové faktory se dělí na dvě hlavní skupiny:

Neovlivnitelné rizikové faktory

• Věk: Riziko stoupá s věkem.
• Pohlaví: Muži jsou postiženi dříve a častěji než ženy před menopauzou. Po menopauze se riziko u žen vyrovnává.
• Rodinná anamnéza: Výskyt ICHS u přímých příbuzných (otec před 55. rokem, matka před 65. rokem) zvyšuje riziko.

Ovlivnitelné rizikové faktory

• Kouření: Jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Poškozuje cévní stěnu a podporuje vznik krevních sraženin.
• Arteriální hypertenze: Vysoký krevní tlak dlouhodobě poškozuje tepny.
• Diabetes mellitus: Cukrovka výrazně urychluje proces aterosklerózy.
• Dyslipidemie: Zvýšená hladina LDL (špatného) cholesterolu a snížená hladina HDL (hodného) cholesterolu.
• Obezita: Zejména břišní typ obezity.
• Fyzická inaktivita: Nedostatek pohybu přispívá k obezitě, hypertenzi a dalším rizikovým faktorům.
• Psychosociální stres.

💡 Pro laiky

• Ischemie: Nedokrvení. Stav, kdy se do tkáně nebo orgánu nedostává dostatek krve a tím i kyslíku. V případě srdce mluvíme o ischemii myokardu.
• Ateroskleróza: Lidově "kornatění tepen". Proces, při kterém se v cévách ukládají tukové látky a vápník, což vede k jejich zúžení a ztvrdnutí.
• Věnčité (koronární) tepny: Cévy, které jako věnec obepínají srdce a přivádějí krev přímo do srdečního svalu, aby mohl pracovat.
• Angina pectoris: Doslova "svíravá bolest na hrudi". Je to příznak, ne nemoc sama o sobě. Signalizuje, že srdce dočasně trpí nedostatkem kyslíku.
• Infarkt myokardu: Srdeční mrtvice. Stav, kdy část srdečního svalu odumře, protože byla příliš dlouho bez přísunu krve.
• Stent: Malá trubička z kovové síťky, která se zavádí do zúžené cévy, aby ji udržela otevřenou a obnovila průtok krve.
• Bypass: Chirurgická operace, při které se vytvoří "obchvat" zúženého místa na cévě pomocí kousku jiné cévy z těla pacienta.

Šablona:Aktualizováno