Přeskočit na obsah

Živina

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - věda Živina (neboli nutrient) je chemická látka, kterou organismus potřebuje k životu a růstu, ale kterou si buď nedokáže sám vytvořit vůbec, nebo ne v dostatečném množství. Živiny jsou přijímány z vnějšího prostředí, nejčastěji v podobě potravy, a slouží jako zdroj energie, stavební materiál pro tělesné tkáně a jako regulátory metabolických procesů. Věda zabývající se živinami a jejich vlivem na zdraví se nazývá výživa (nutriční věda).

Živiny se dělí do dvou hlavních kategorií:

Kromě těchto dvou skupin je za esenciální živinu považována také voda, která je klíčová pro všechny životní procesy.

📜 Historie výzkumu

Pochopení významu živin se vyvíjelo po staletí. Již ve starověkém Řecku si lékaři jako Hippokratés všímali souvislosti mezi stravou a zdravím. Skutečný vědecký přístup však začal až v 18. století.

🔬 Počátky chemické analýzy

Francouzský chemik Antoine Lavoisier, považovaný za "otce moderní výživy", v 80. letech 18. století prokázal, že dýchání je formou pomalého spalování, a položil tak základy pro studium metabolismu a energetické role potravy.

💊 Objev vitamínů

Na přelomu 19. a 20. století vědci zjistili, že strava složená pouze z čistých sacharidů, tuků, bílkovin, minerálů a vody nestačí k udržení zdraví. To vedlo k objevu "přídatných potravinových faktorů". V roce 1912 polský biochemik Kazimierz Funk izoloval látku z rýžových otrub, která léčila nemoc beri-beri, a navrhl pro ni název "vitamine" (z latinského vita – život a amine – amin). Ačkoliv se později ukázalo, že ne všechny tyto látky jsou aminy, název vitamín se ujal. Práce Fredericka Hopkinse a dalších potvrdila existenci těchto esenciálních mikroživin.

🧬 Moderní nutriční věda

Ve 20. století došlo k identifikaci většiny známých vitamínů, minerálů a esenciálních aminokyselin a mastných kyselin. Výzkum se zaměřil na stanovení doporučených denních dávek, pochopení role jednotlivých živin v prevenci chronických onemocnění (jako jsou srdeční choroby nebo rakovina) a na studium komplexních interakcí mezi živinami a genetikou.

🧬 Dělení živin

Živiny se klasifikují na základě jejich chemické struktury, funkce a množství, které organismus potřebuje.

🍔 Makroživiny (Makronutrienty)

Makroživiny jsou základem stravy a poskytují energii, měřenou v kilojoulech (kJ) nebo kilokaloriích (kcal).

Cukry (Sacharidy)

Sacharidy jsou primárním a nejrychlejším zdrojem energie pro tělo, zejména pro mozek a svaly při intenzivní aktivitě.

Tuky (Lipidy)

Lipidy jsou nejkoncentrovanějším zdrojem energie a plní v těle řadu klíčových funkcí.

Bílkoviny (Proteiny)

Proteiny jsou základními stavebními kameny všech buněk a tkání v těle.

💊 Mikroživiny (Mikronutrienty)

Mikroživiny tělo potřebuje v mnohem menších dávkách (miligramy nebo mikrogramy), ale jejich nedostatek může vést k vážným zdravotním problémům.

Vitamíny

Vitamíny jsou organické sloučeniny, které se podílejí na regulaci metabolických procesů.

Minerální látky

Minerální látky jsou anorganické prvky nezbytné pro stavbu těla a regulaci tělesných funkcí.

  • Dělení:
  • Zdroje: Voda, sůl, mléčné výrobky, maso, zelenina, ořechy.

💧 Voda

Ačkoliv voda neposkytuje energii, je považována za nejdůležitější živinu. Tvoří přibližně 60 % tělesné hmotnosti dospělého člověka.

  • Funkce: Rozpouštědlo pro chemické reakce, transport živin a odpadních látek, termoregulace, součást buněk a tělesných tekutin.
  • Zdroje: Pitná voda, nápoje, polévky, ovoce, zelenina.

🌱 Živiny v rostlinném světě

Rostliny, na rozdíl od živočichů, jsou většinou autotrofní, což znamená, že si organické látky (sacharidy) vyrábějí samy procesem fotosyntézy z anorganických látek – oxidu uhličitého a vody za pomoci sluneční energie. Ostatní živiny, především minerální prvky, přijímají kořeny z půdy.

⚕️ Význam pro lidské zdraví

Správný a vyvážený příjem všech živin je základem pro udržení zdraví, prevenci nemocí a optimální fyzickou i duševní výkonnost.

  • Vyvážená strava: Strava, která obsahuje všechny potřebné živiny ve správném poměru. Koncepty jako potravinová pyramida pomáhají lidem sestavit si zdravý jídelníček.
  • Doporučený denní příjem (RDA): Množství jednotlivých živin, které by měl člověk denně přijmout, aby pokryl potřeby většiny zdravé populace. Tyto hodnoty se liší podle věku, pohlaví a fyzické aktivity.
  • Důsledky nedostatku (malnutrice):
  • Důsledky nadbytku:
    • Obezita:** Nadměrný příjem energetických makroživin (zejména tuků a cukrů).
    • Hypervitaminóza:** Předávkování některými vitamíny (zejména rozpustnými v tucích).
    • Hypertenze:** Může být spojena s nadměrným příjmem sodíku.

🧪 Pro laiky: Co je to živina?

Představte si své tělo jako dům, který se neustále staví, opravuje a potřebuje energii k provozu.

  • Makroživiny (cukry, tuky, bílkoviny) jsou hlavní stavební materiál a palivo.
    • Bílkoviny** jsou jako cihly a malta. Staví se z nich zdi (svaly), střecha (kůže) i vnitřní vybavení (orgány).
    • Cukry** jsou jako benzín do generátoru. Poskytují rychlou energii, aby v domě svítila světla a fungovaly spotřebiče.
    • Tuky** jsou jako záložní generátor a izolace. Jsou obrovskou zásobárnou energie na horší časy a zároveň chrání dům před chladem.
  • Mikroživiny (vitamíny a minerály) jsou jako nářadí, šroubky, hřebíky a elektrikáři. Samy o sobě dům nepostaví, ale bez nich by se cihly nedaly spojit, elektřina by nefungovala a celá stavba by se brzy rozpadla. Jsou potřeba v malém množství, ale jsou naprosto nepostradatelné.
  • Voda je jako potrubí a chladicí systém v domě. Rozvádí všechen materiál a energii tam, kde je potřeba, odplavuje odpad a zabraňuje přehřátí.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Živina&oldid=15147“