Minerální látky

Rozbalit box

Obsah boxu

Minerální látky jsou anorganické sloučeniny nezbytné pro správné fungování organismu, včetně člověka, živočichů a rostlin. Nejsou zdrojem energie, ale hrají klíčovou roli v mnoha metabolických procesech, jako je tvorba kostí, přenos nervových impulsů, udržování vodní a elektrolytové rovnováhy a enzymatické reakce. Jejich dostatečný příjem je zásadní pro udržení zdraví a prevenci řady chorob.

🔬 Definice a klasifikace

Minerální látky jsou chemické prvky, které si organismus nedokáže sám vyrobit a musí je přijímat z vnější prostředí. Dělí se na základě potřebného denního množství na dvě hlavní skupiny: makroprvky a mikroprvky (stopové prvky).

Makroprvky (makrominerály) jsou minerální látky, které tělo potřebuje ve větším množství, obvykle více než 100 mg denně. Mezi ně patří vápník, fosfor, draslík, sodík, chlor, hořčík a síra.
Mikroprvky (stopové prvky) jsou minerální látky, které tělo potřebuje v menším množství, obvykle méně než 100 mg denně. I přes malé množství jsou však pro život naprosto nezbytné. Zahrnují železo, zinek, měď, mangan, jód, selen, fluor, chrom a molybden. Existují i další ultra-stopové prvky, jejichž role je stále předmětem výzkumu, například kobalt, křemík nebo vanad.

🧬 Funkce v organismu

Minerální látky plní v lidském těle rozmanité a nezastupitelné funkce:

Strukturní funkce: Vápník a fosfor jsou hlavními stavebními kameny kostí a zubů, zajišťující jejich pevnost a tvrdost.
Regulace tekutin a elektrolytů: Sodík, draslík a chlor udržují osmotický tlak a rovnováhu tekutin uvnitř a vně buněk, což je klíčové pro krevní tlak a funkci nervového systému.
Přenos nervových impulsů a svalová kontrakce: Sodík, draslík, vápník a hořčík jsou nezbytné pro správnou funkci nervové soustavy a svalové kontrakce, včetně činnosti srdce.
Enzymatické aktivity: Mnoho minerálů, jako je zinek, měď, selen a mangan, působí jako kofaktory enzymů, které katalyzují tisíce biochemických reakcí v těle.
Tvorba hormonů a krevních buněk: Jód je klíčový pro syntézu hormonů štítné žlázy, které regulují metabolismus. Železo je nezbytnou součástí hemoglobinu v červených krvinkách, který přenáší kyslík do tkání.
Antioxidační ochrana: Selen, zinek a měď jsou součástí antioxidačních enzymů, které chrání buňky před poškozením volné radikály.

🍎 Zdroje minerálních látek

Minerální látky se nacházejí v široké škále potravin a nápojů. Vyvážená a pestrá strava je nejlepším způsobem, jak zajistit dostatečný příjem všech nezbytných minerálů.

Vápník: Mléko a mléčné výrobky (jogurty, sýry), listová zelenina (brokolice, kapusta), luštěniny, sezam, fortifikované rostlinné nápoje.
Železo: Červené maso, játra, luštěniny (čočka, fazole), špenát, ořechy, celozrnné obiloviny.
Hořčík: Ořechy a semínka, celozrnné obiloviny, tmavá čokoláda, listová zelenina, avokádo.
Zinek: Maso, mořské plody (ústřice), luštěniny, dýňová semínka, ořechy.
Draslík: Ovoce (banány, citrusy), zelenina (brambory, rajčata), luštěniny, celozrnné produkty.
Jód: Mořské ryby, mořské plody, jodidovaná sůl, mléčné výrobky.
Selen: Para ořechy, maso, ryby, vejce, celozrnné obiloviny.

V některých případech, například při specifických dietách (např. veganství), těhotenství, nemoci nebo vysoké fyzické aktivitě, může být doporučeno užívání doplňků stravy po konzultaci s lékařem nebo nutričním specialistou.

📉 Nedostatek (deficience) minerálů

Nedostatek minerálních látek, neboli deficience, může vést k řadě zdravotních problémů a chorob. Mezi nejčastější deficience patří:

Nedostatek železa: Vede k anémii (chudokrevnosti), projevující se únavou, slabostí, bledostí a dušností.
Nedostatek vápníku: Může vést k osteoporóze (řídnutí kostí) u dospělých a poruchám růstu u dětí. Také ovlivňuje svalovou funkci a srážlivost krve.
Nedostatek hořčíku: Projevuje se svalovými křečemi, únavou, migrénami, úzkostí a poruchami spánku.
Nedostatek jódu: Způsobuje zvětšení štítné žlázy (strumu) a u dětí může vést k poruchám mentálního vývoje (kretenismus).
Nedostatek zinku: Může oslabit imunitní systém, zpomalit hojení ran, způsobit kožní problémy a poruchy čichu a chuťi.

Příčinou nedostatku může být nedostatečný příjem ve stravě, špatná absorpce v trávicím traktu, zvýšená potřeba organismu nebo zvýšené ztráty (např. při silném pocení, průjmech nebo užívání některých léků).

📈 Nadbytek (toxicita) minerálů

Přestože jsou minerální látky nezbytné, jejich nadměrný příjem může být rovněž škodlivý a vést k toxicitě. Většinou k nadbytku dochází při nekontrolovaném užívání doplňků stravy, nikoli z běžné stravy.

Nadbytek železa: Může vést k hemochromatóze, poškození jater, srdce a dalších orgánů.
Nadbytek sodíku: Přispívá k vysokému krevnímu tlaku (hypertenze), zadržování vody v těle a zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob.
Nadbytek vápníku: Může způsobit hyperkalcémii, vedoucí k ledvinovým kamenům, zácpě a poruchám srdečního rytmu.
Nadbytek selenu: Může vést k selenóze, projevující se vypadáváním vlasů, lámavostí nehtů, únavou a neurologickými problémy.

Doporučuje se dodržovat doporučené denní dávky a případné užívání doplňků konzultovat s odborníkem.

⏳ Historie výzkumu

Zájem o minerální látky a jejich vliv na zdraví sahá až do starověku. Již staří Římané a Řekové znali léčivé účinky některých minerálních vod a solí.

V 18. a 19. století s rozvojem chemie byly postupně identifikovány jednotlivé chemické prvky, které tvoří minerální látky.
Na počátku 20. století se začal intenzivně studovat jejich význam pro výživu a byly objeveny esenciální minerály a jejich role při prevenci chorob z nedostatku (např. jód a struma).
Dnes se výzkum zaměřuje na optimální příjem, interakce mezi minerály navzájem i s jinými živinami, a na roli ultra-stopových prvků.

💡 Pro laiky

Představte si lidské tělo jako velmi složitou mašinu. Kromě paliva (to jsou sacharidy, tuky a bílkoviny) potřebuje tato mašina i malé, ale velmi důležité součástky, které zajišťují, aby všechno správně fungovalo. Tyto součástky jsou právě minerální látky.

Zatímco vitamíny jsou spíše jako olej nebo speciální mazivo, které pomáhá motoru běžet hladce, minerály jsou jako šroubky, matičky, drátky a kostra samotná. Například vápník je jako cihla nebo ocelová konstrukce pro naše kosti a zuby. Bez něj by naše kostra byla slabá. Železo je zase jako malý nosič kyslíku v naší krvi – bez něj bychom byli unavení a neměli energii. Sodík a draslík jsou jako malí elektrikáři, kteří zajišťují, že signály v našem nervovém systému a svalech fungují správně.

Nemůžeme si je vyrobit sami, musíme je jíst v potravinách – v zelenině, ovoci, masu, mléčných výrobcích a ořeších. Stejně jako byste do auta nelili špatný benzín nebo ho nezapomněli servisovat, i naše tělo potřebuje správné "součástky" v tom správném množství, aby bylo zdravé a plné energie. Příliš málo je špatně, ale i příliš mnoho může být nebezpečné!

Zdroje