Přeskočit na obsah

Veganství

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Veganství je filozofie a životní styl, jehož stoupenci (vegani) se snaží v co největší prakticky možné míře vyloučit všechny formy využívání zvířat a krutosti páchané na zvířatech za účelem získávání jídla, ošacení nebo pro jakýkoli jiný účel. V nejužším a nejznámějším smyslu se jedná o způsob stravování, který vylučuje veškeré živočišné produkty, včetně masa, ryb, vajec, mléčných výrobků a medu.

Veganství se však neomezuje pouze na stravu. Zahrnuje také odmítání produktů, jako je kůže, vlna, hedvábí a peří, kosmetiky a léků testovaných na zvířatech, a také forem zábavy, které zvířata využívají, například cirkusy, zoologické zahrady (v některých interpretacích) a dostihy. Motivace pro přijetí veganství jsou různorodé, nejčastěji však zahrnují etické, environmentální a zdravotní důvody.

📜 Historie

Ačkoliv termín "veganství" vznikl až ve 20. století, myšlenky odmítání konzumace živočišných produktů mají mnohem delší historii.

🏛️ Rané kořeny

Principy podobné veganství lze nalézt již ve starověkých kulturách. V starověké Indii a Řecku existovaly skupiny, které se zdržovaly konzumace masa z etických a duchovních důvodů. Indický koncept ahinsá (nenásilí vůči všem živým tvorům) je ústředním prvkem džinismu, buddhismu a některých směrů hinduismu. Starověký řecký filozof a matematik Pythagoras je často uváděn jako jeden z prvních zastánců vegetariánství na Západě.

🇬🇧 Vznik moderního hnutí

Moderní vegetariánské hnutí se začalo formovat v 19. století ve Spojeném království. V roce 1847 byla založena první Vegetariánská společnost (Vegetarian Society). V rámci tohoto hnutí probíhaly debaty o tom, zda je eticky přijatelné konzumovat i jiné živočišné produkty, jako jsou vejce a mléko.

Termín vegan vytvořil v roce 1944 britský aktivista Donald Watson. On a jeho žena Dorothy spolu s dalšími šesti lidmi založili v Londýně The Vegan Society. Slovo "vegan" vzniklo zkrácením anglického slova "vegetarian" (začátek a konec slova: vegetarian). Původní definice veganství se zaměřovala na stravu, ale postupně byla rozšířena na filozofii odmítající veškeré využívání zvířat.

📈 Rozmach v 21. století

Na přelomu 20. a 21. století začalo veganství zažívat masivní nárůst popularity. K tomuto trendu přispělo několik faktorů:

  • Internet a sociální sítě: Usnadnily šíření informací, receptů a propojování komunity.
  • Dokumentární filmy: Snímky jako Pozemšťané (Earthlings), Cowspiracy nebo The Game Changers oslovily široké publikum a upozornily na etické, environmentální a zdravotní aspekty živočišné výroby.
  • Vědecké studie: Rostoucí počet výzkumů potvrzujících zdravotní přínosy rostlinné stravy a negativní dopady živočišné výroby na životní prostředí.
  • Dostupnost produktů: Rozvoj trhu s veganskými alternativami (rostlinná mléka, sýry, náhražky masa) učinil přechod na veganství snazším a dostupnějším.

❤️ Etické a filozofické základy

Etika je pro mnoho veganů primární motivací. Základem etického veganství je přesvědčení, že zvířata jsou vnímající bytosti (sentientní), které jsou schopny prožívat bolest, strach a radost, a proto mají právo na život a svobodu.

🐾 Odmítání speciesismu

Klíčovým konceptem je speciesismus (česky také druhismus nebo druhová nadřazenost), termín popularizovaný filozofem Peterem Singerem. Označuje předsudek nebo postoj upřednostňující zájmy členů vlastního druhu před zájmy členů jiných druhů. Etický veganismus tvrdí, že druhová příslušnost není morálně relevantním kritériem pro to, jak s bytostí zacházíme. Podobně jako rasismus nebo sexismus diskriminuje na základě libovolného kritéria, speciesismus diskriminuje na základě druhu.

🏭 Kritika živočišné výroby

Vegani kritizují podmínky v moderních průmyslových velkochovech, kde jsou zvířata často držena v těsných a nehygienických podmínkách, podstupují bolestivé procedury bez anestezie (kastrace, odstraňování rohů, zobáků) a jejich život je ukončen na jatkách. Kritika se vztahuje i na mléčný a vaječný průmysl, které jsou neoddělitelně spjaty s utrpením a smrtí zvířat (např. zabíjení samčích kuřat v den narození, brzké odebírání telat matkám).

👕 Nejen jídlo

Etický rozměr veganství přesahuje talíř. Zahrnuje odmítání:

⚕️ Zdravotní aspekty

Dobře naplánovaná veganská strava je uznávána předními světovými zdravotnickými a výživovými organizacemi, jako je například americká Akademie výživy a dietetiky (Academy of Nutrition and Dietetics), jako zdravá, nutričně vyvážená a vhodná pro všechna životní stádia, včetně těhotenství, kojení, dětství i pro sportovce.

➕ Potenciální přínosy

Studie ukazují, že vegani mají v průměru:

⚠️ Rizikové živiny

Při přechodu na veganskou stravu je klíčové zajistit dostatečný příjem některých živin, které jsou v rostlinné stravě méně dostupné nebo mají nižší vstřebatelnost.

🌍 Dopady na životní prostředí

Environmentální argumenty pro veganství nabývají na síle s rostoucím povědomím o klimatické změně a ekologické krizi. Živočišná výroba je jedním z největších zátěží pro planetu.

  • Skleníkové plyny: Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je živočišná výroba zodpovědná za přibližně 14,5 % všech antropogenních emisí skleníkových plynů, což je více než celý dopravní sektor. Produkuje zejména methan (z trávicích procesů přežvýkavců) a oxid dusný (z hnojiv pro pěstování krmiv).
  • Zábor půdy: Přibližně 83 % světové zemědělské půdy je využíváno pro živočišnou výrobu (pastviny a pěstování krmiv), přestože poskytuje pouze 18 % kalorií a 37 % bílkovin celosvětové spotřeby. To je hlavní příčinou odlesňování, zejména v Amazonii.
  • Spotřeba vody: Produkce živočišných produktů je extrémně náročná na vodu. Například na výrobu 1 kg hovězího masa je potřeba přibližně 15 000 litrů vody, zatímco na 1 kg zeleniny jen okolo 300 litrů.
  • Znečištění a ztráta biodiverzity: Odpady z velkochovů znečišťují vodní toky a přispívají ke vzniku tzv. mrtvých zón v oceánech. Přeměna přirozených ekosystémů na pastviny a pole pro krmiva vede k masivní ztrátě biodiverzity.

🍽️ Veganská strava v praxi

Veganská strava je založena na konzumaci ovoce, zeleniny, luštěnin, obilovin, ořechů a semen. Moderní trh nabízí širokou škálu produktů, které usnadňují přípravu veganských jídel.

📊 Demografie a rozšíření ve světě

Přesný počet veganů na světě je těžké určit, ale odhady se pohybují v desítkách milionů a jejich počet neustále roste. Největší popularitě se veganství těší v rozvinutých zemích.

  • je často uváděn jako země s jedním z nejvyšších podílů veganů v populaci (až 5 %).
  • , , a také patří mezi země s rychle rostoucí veganskou komunitou.
  • Celosvětovou popularitu si získala kampaň Veganuary, která povzbuzuje lidi, aby si na měsíc leden vyzkoušeli veganskou stravu. V roce 2025 se do ní zapojily statisíce lidí po celém světě.

🤔 Kritika a kontroverze

Veganství je také předmětem kritiky a společenských debat.

  • Zdravotní rizika: Špatně naplánovaná veganská strava může vést k nedostatku klíčových živin, což je obzvláště rizikové u dětí a těhotných žen. Kritici zdůrazňují nutnost pečlivého plánování a suplementace.
  • Sociální a praktické obtíže: Vegani mohou narážet na nepochopení okolí, omezený výběr v restauracích nebo při společenských událostech.
  • Ekonomické argumenty: Někteří kritici tvrdí, že masivní přechod na veganství by měl negativní dopad na zemědělce a ekonomiky závislé na živočišné výrobě.
  • Argument přirozenosti: Častým argumentem je, že člověk je od přírody všežravec a konzumace masa je pro něj přirozená. Zastánci veganství oponují, že "přirozenost" není morálním argumentem a že člověk má na rozdíl od jiných zvířat morální volbu.

💡 Pro laiky: Slovníček pojmů

  • Veganství vs. Vegetariánství: Vegetarián nejí maso (včetně ryb), ale může konzumovat jiné živočišné produkty jako mléko, vejce a med. Vegan nekonzumuje a nepoužívá žádné živočišné produkty.
  • Vitamín B12: Je nezbytný pro krvetvorbu a funkci nervového systému. Protože se nenachází v rostlinách, je pro vegany klíčové ho doplňovat (suplementy, obohacené potraviny). Není to "veganský" problém, ale problém stravy bez živočišných produktů – i zvířata v průmyslových chovech ho často dostávají v krmivu.
  • Speciesismus (druhismus): Morální diskriminace na základě druhu. Je to myšlenka, že lidé jsou nadřazeni ostatním živočišným druhům a mohou je proto využívat pro své potřeby.
  • Kompletní protein: Mýtus, že vegani musí v každém jídle pečlivě kombinovat různé rostlinné zdroje, aby získali všechny esenciální aminokyseliny. Tělo si dokáže aminokyseliny z různých jídel během dne poskládat samo. Stačí jíst pestrou stravu s dostatkem luštěnin, obilovin a ořechů.
  • Fortifikované potraviny: Potraviny, do kterých byly uměle přidány vitamíny nebo minerály. U veganských produktů jde často o vitamín B12, vitamín D a vápník.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Veganství&oldid=14335“