1847

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1847 (MDCCCXLVII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Tento rok je často vnímán jako předehra k revolučnímu roku 1848, známému jako „Jaro národů“. Byl charakterizován pokračujícími sociálními nepokoji, hladomorem v Evropě, významnými vojenskými konflikty v Severní Americe a klíčovými událostmi v procesu formování moderních národních států.

🌍 Události ve světě

🇪🇺 Evropa

• **Velký irský hladomor:** Hladomor v Irsku, způsobený plísní bramborovou, dosáhl svého vrcholu. Tento rok je znám jako „Černý rok '47“ (Black '47) kvůli masivnímu umírání a emigraci. Počet obětí se odhaduje na stovky tisíc a další statisíce lidí opustily zemi, především směřovaly do Spojených států, Kanady a Velké Británie.
• **Válka Sonderbundu:** Ve Švýcarsku proběhla krátká občanská válka mezi sedmi katolickými kantony (Sonderbund) a federální vládou. Válka trvala pouhých 27 dní v listopadu a skončila vítězstvím federálních vojsk. Tento konflikt vedl k přijetí nové federální ústavy v roce 1848, která posílila centrální vládu a položila základy moderního švýcarského státu a jeho neutrality.
• **Předrevoluční napětí:** V mnoha částech Evropy rostlo napětí. V Itálii sílilo hnutí za sjednocení (Risorgimento). V Prusku král Fridrich Vilém IV. svolal Sjednocený zemský sněm, ale odmítl mu přiznat ústavní pravomoci, což vedlo k nárůstu liberální opozice. V Rakouském císařství se stupňovaly národnostní a sociální požadavky.
• **Komunistický manifest:** Karl Marx a Friedrich Engels byli v Londýně pověřeni Svazem komunistů, aby sepsali programové prohlášení. Výsledkem byl Komunistický manifest, který byl publikován na začátku roku 1848 a stal se jedním z nejvlivnějších politických textů v historii.

🌎 Amerika

• **Mexicko-americká válka:** Válka mezi USA a Mexikem vstoupila do své rozhodující fáze.

   *   22.–23. února: Americká armáda pod velením generála Zacharyho Taylora porazila početně silnější mexickou armádu v bitvě u Buena Vista.
   *   9. března: Americké síly pod vedením generála Winfielda Scotta provedly největší obojživelné vylodění v historii USA u města Veracruz.
   *   14. září: Po sérii vítězných bitev americká vojska obsadila hlavní město Mexiko City, což fakticky rozhodlo o výsledku války.

• **Založení Salt Lake City:** Mormonští průkopníci vedení Brighamem Youngem dorazili do údolí Velkého Solného jezera a založili zde osadu, která se stala základem města Salt Lake City a budoucího státu Utah.
• **První americké poštovní známky:** Poštovní úřad Spojených států vydal první oficiální poštovní známky. Jedna s portrétem Benjamina Franklina (5 centů) a druhá s Georgem Washingtonem (10 centů).

🌍 Afrika

• **Nezávislost Libérie:** 26. července vyhlásila Libérie nezávislost na Americké kolonizační společnosti. Stala se tak první republikou na africkém kontinentu. Jejím prvním prezidentem byl zvolen Joseph Jenkins Roberts.

🇨🇿 Události v českých zemích

• **Vrcholící národní obrození:** V českých zemích, které byly součástí Rakouského císařství, pokračoval proces národního obrození. Vzrůstalo národní sebevědomí a politická aktivita české inteligence.
• **Politická činnost:** Osobnosti jako František Palacký a Karel Havlíček Borovský se stávaly vůdčími postavami českého politického myšlení. Havlíček začal vydávat Pražské noviny s literární přílohou Česká včela, kde kritizoval absolutistickou vládu a prosazoval liberální reformy.
• **Spolkový život:** Rozvíjel se český spolkový život. V Praze byla založena Měšťanská beseda, která se stala důležitým centrem českého společenského a kulturního života.
• **Sociální napětí:** Stejně jako v ostatních částech Evropy, i v českých zemích se projevovala hospodářská krize a sociální nepokoje, které byly předzvěstí revolučních událostí následujícího roku.

🔬 Věda a technika

• **Ignác Semmelweis:** Maďarský lékař Ignác Semmelweis pracující ve vídeňské nemocnici zavedl povinné mytí rukou chlorovým vápnem pro lékaře před vyšetřením rodiček. Tím dramaticky snížil výskyt horečka omladnic, a položil tak základy antisepse v medicíně. Jeho objev však byl lékařskou komunitou zpočátku odmítán.
• **Nitroglycerin:** Italský chemik Ascanio Sobrero poprvé syntetizoval nitroglycerin. Zjistil jeho extrémní výbušnost, ale kvůli nebezpečné nestabilitě nenašel praktické využití. To se podařilo až Alfredu Nobelovi o téměř dvacet let později vynálezem dynamitu.
• **Anestezie:** Po úspěšných demonstracích v roce 1846 se začalo šířit používání éteru jako celkového anestetika při chirurgických operacích. Skotský lékař James Young Simpson objevil a zavedl do praxe anestetické účinky chloroformu.

🎨 Umění a kultura

• **Literatura:** Rok 1847 byl mimořádně významný pro anglickou literaturu, zejména díky dílům sester Brontëových:

   *   Charlotte Brontëová vydala pod pseudonymem Currer Bell svůj slavný román Jana Eyrová (Jane Eyre).
   *   Emily Brontëová vydala pod pseudonymem Ellis Bell román Na Větrné hůrce (Wuthering Heights).
   *   Anne Brontëová vydala pod pseudonymem Acton Bell román Agnes Greyová (Agnes Grey).

• **Hudba:** V Paříži měla premiéru první opera Giuseppe Verdiho na shakespearovský námět, Macbeth.
• **Architektura:** V Londýně pokračovala přestavba Westminsterského paláce po požáru z roku 1834 podle návrhů architektů Charlese Barryho a Augustuse Pugina v novogotickém stylu.

👶 Narození

• 11. února – Thomas Alva Edison, americký vynálezce († 1931)
• 3. března – Alexander Graham Bell, skotsko-americký vědec a vynálezce telefonu († 1922)
• 7. dubna – Jens Peter Jacobsen, dánský spisovatel († 1885)
• 10. dubna – Joseph Pulitzer, maďarsko-americký novinář a vydavatel, zakladatel Pulitzerovy ceny († 1911)
• 7. května – Archibald Primrose, britský premiér († 1929)
• 2. října – Paul von Hindenburg, německý polní maršál a prezident († 1934)
• 8. listopadu – Bram Stoker, irský spisovatel, autor románu Drákula († 1912)
• 30. listopadu – Afonso Pena, brazilský prezident († 1909)
• 17. prosince – Émile Faguet, francouzský spisovatel a literární kritik († 1916)

⚰️ Úmrtí

• 19. ledna – Kateřina Veronika Anna Dusíková, česká klavíristka, harfenistka a skladatelka (* 1769)
• 9. března – Mary Anning, britská paleontoložka (* 1799)
• 29. dubna – Václav Růžička, český lékárník a sběratel umění (* 1757)
• 14. května – Fanny Mendelssohnová, německá klavíristka a skladatelka, sestra Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (* 1805)
• 11. června – John Franklin, britský polární badatel (* 1786)
• 4. listopadu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, německý hudební skladatel a dirigent (* 1809)
• 17. prosince – Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, druhá manželka Napoleona Bonaparta (* 1791)

💡 Pro laiky

Rok 1847 si lze představit jako "ticho před bouří". V celé Evropě to vřelo. Lidé byli nespokojení s chudobou, neúrodou (hlavně brambor) a s tím, že nemohli mluvit do vlády. Králové a císaři vládli neomezeně a nechtěli se o moc dělit. V Irsku lidé doslova umírali hlady, což donutilo miliony z nich opustit domov. Ve Švýcarsku se dokonce kvůli náboženským a politickým sporům pustili do krátké občanské války, která ale zemi nakonec sjednotila a posílila. V Americe mezitím Spojené státy válčily s Mexikem a zabraly mu obrovské území, včetně dnešní Kalifornie. Zatímco politici a vojáci řešili hranice a moc, vědci a umělci měnili svět po svém. Lékař Semmelweis přišel na to, že si lékaři musí mýt ruce, aby nešířili nemoci, a sestry Brontëovy napsaly slavné romány jako Jana Eyrová, které se čtou dodnes. Všechno toto napětí a všechny tyto změny nakonec vybuchly v následujícím roce 1848 v sérii revolucí po celé Evropě.

Šablona:Aktualizováno