František Palacký
Obsah boxu
| František Palacký | |
|---|---|
| František Palacký na portrétu od Antonína Machka, kolem roku 1850 | |
| Datum narození | 14. června 1798 |
| Místo narození | Hodslavice, Moravské Kravařsko, Svatá říše římská |
| Národnost | česká |
| Povolání | historik, politik, spisovatel, archivář |
František Palacký (* 14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného a vědeckého života v 19. století. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví a pro svůj zásadní vliv na formování novodobé české národní identity bývá nazýván Otec národa. Jeho nejvýznamnějším dílem je monumentální spis Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Jako politik byl hlavním tvůrcem a představitelem politického programu austroslavismu.
🧬 Život a dílo
👶 Mládí a studia
František Palacký se narodil v obci Hodslavice na severovýchodní Moravě v rodině evangelického krejčího a vesnického písmáka. Základní vzdělání získal u otce, který v něm probudil hluboký zájem o historii a literaturu. V letech 1812–1818 studoval na evangelických lyceích v Trenčíně a v Prešpurku (dnešní Bratislava). Zde se seznámil s Pavlem Josefem Šafaříkem, s nímž ho pojilo celoživotní přátelství a společný zájem o slovanskou kulturu a jazyky. Během studií si osvojil znalost více než deseti jazyků, včetně latiny, němčiny, maďarštiny, řečtiny a několika slovanských jazyků.
🏛️ Příchod do Prahy a počátky kariéry
V roce 1823 přišel Palacký do Prahy, která se stala centrem jeho celoživotního působení. Zpočátku pracoval jako soukromý vychovatel a archivář ve šlechtických rodinách, především u Šternberků a později u Černínů. Tato práce mu umožnila přístup k cenným historickým pramenům a upevnila jeho rozhodnutí věnovat se české historii.
V Praze se rychle zapojil do vlasteneckého hnutí. Spřátelil se s klíčovými osobnostmi českého národního obrození, jako byli Josef Dobrovský a Josef Jungmann. V roce 1827 se stal redaktorem Časopisu Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách, který se pod jeho vedením stal přední vědeckou platformou v zemi. V roce 1831 inicioval založení Matice české, vydavatelského podniku, který měl za cíl vydávat kvalitní českou vědeckou a krásnou literaturu.
V roce 1827 se oženil s Terezií Měchurovou, dcerou zámožného pražského advokáta. Manželství mu přineslo finanční zajištění a umožnilo mu plně se věnovat vědecké a politické práci. Z jejich svazku vzešly dvě děti: syn Jan, který se stal geografem, a dcera Marie Riegrová-Palacká, která se provdala za politika Františka Ladislava Riegra a stala se významnou filantropkou.
📜 Historická práce: Dějiny národu českého
Životním dílem Františka Palackého se staly Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. V roce 1838 byl jmenován stavovským historiografem Českého království s úkolem sepsat souborné dějiny země. Palacký se úkolu zhostil s mimořádnou pečlivostí a vědeckou akribií.
První díl vyšel německy v roce 1836 a česky v roce 1848. Dílo nakonec obsáhlo období od mytických počátků až do roku 1526, tedy do nástupu Habsburků na český trůn. Palacký pojal české dějiny jako neustálý zápas dvou principů: slovanského, který charakterizoval jako demokratický a federalistický, a germánského, který vnímal jako autoritářský a výbojný. Za vrchol českých dějin považoval husitství, v němž spatřoval vyvrcholení českého boje za svobodu a duchovní svébytnost.
Jeho dílo mělo obrovský vliv na formování českého národního vědomí. Poskytlo národu ucelený a heroický výklad vlastní minulosti a stalo se jedním z pilířů novodobé české identity.
🗳️ Politická činnost
Palacký nebyl jen historikem, ale také aktivním politikem. Jeho politické angažmá vyvrcholilo během revolučního roku 1848.
Revoluční rok 1848 a austroslavismus
V dubnu 1848 se proslavil svým Psaní do Frankfurtu, otevřeným dopisem, v němž odmítl pozvání na Frankfurtský sněm, který měl připravit sjednocení Německa. Palacký argumentoval, že české země jsou historicky i politicky svébytné a jejich připojení k německému státu by znamenalo jejich zánik.
Místo toho formuloval politický program austroslavismu. Podle této koncepce mělo Rakouské císařství zůstat zachováno, ale mělo se přeměnit ve federaci rovnoprávných národů. Silné, federalizované Rakousko mělo sloužit jako ochrana menších slovanských národů před rozpínavostí Německa na západě a carského Ruska na východě. Své myšlenky prosazoval jako předseda Slovanského sjezdu, který se v červnu 1848 konal v Praze.
Období pasivní rezistence a návrat do politiky
Po porážce revoluce a nastolení Bachova absolutismu se Palacký stáhl z politického života a plně se věnoval historické práci. Do politiky se vrátil po obnovení ústavního života na počátku 60. let 19. století. Spolu se svým zetěm F. L. Riegrem se stal vůdčí osobností Národní strany (později známé jako staročeši).
Jako poslanec českého zemského sněmu a Říšské rady ve Vídni bojoval za české státní právo a federalizaci monarchie. Po neúspěchu jednání o rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867, které ignorovalo české požadavky, pronesl svůj slavný výrok: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“ Tento výrok se stal symbolem české touhy po národní samostatnosti.
⚰️ Závěr života a odkaz
V posledních letech života se postupně stahoval z veřejného dění, zůstal však nezpochybnitelnou morální autoritou národa. Zemřel 26. května 1876 v Praze. Jeho pohřeb se stal velkolepou národní manifestací.
Odkaz Františka Palackého je trvalý. Jako historik dal Čechům jejich dějiny a jako politik jim dal politický program a vizi. Jeho práce a myšlenky zásadně ovlivnily několik generací českých politiků, včetně Tomáše Garrigua Masaryka, a staly se jedním z ideových základů pro vznik samostatného Československa v roce 1918.
💡 Myšlenky a koncepce
- Filosofie českých dějin: Palacký interpretoval české dějiny jako neustálý střet slovanského (českého) a germánského (německého) živlu. Tento zápas se podle něj odehrával nejen na poli politickém, ale i kulturním a duchovním. Za vrcholné období považoval husitství, které chápal jako demokratické a emancipační hnutí světového významu.
- Austroslavismus: Politický program, který usiloval o zachování Rakouského císařství a jeho přeměnu na federativní stát rovnoprávných národů. Rakousko mělo plnit úlohu ochránce malých středoevropských národů, zejména slovanských, před tlakem Německa a Ruska.
- Idea státu českého: Palackého politické myšlení vycházelo z koncepce historického státního práva Zemí Koruny české. Požadoval obnovení autonomie českého státu v rámci federalizované monarchie.
📚 Významná díla
- Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) – napsáno společně s P. J. Šafaříkem, dílo ovlivněné Rukopisy.
- Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě (1836–1876) – životní dílo, pět svazků mapujících české dějiny do roku 1526.
- Archiv český (od 1840) – edice historických pramenů.
- Idea státu rakouského (1865) – politický spis shrnující jeho federalistické představy.
🏛️ Odkaz a památka
Jméno Františka Palackého nese řada institucí a míst v České republice.
- Univerzita Palackého v Olomouci – druhá nejstarší univerzita v Česku.
- Palackého most a Palackého náměstí v Praze, kde se nachází i jeho monumentální pomník.
- Jeho portrét je vyobrazen na české bankovce v hodnotě 1000 Kč.
- Četné ulice, náměstí a školy po celé zemi nesou jeho jméno.