Giuseppe Verdi
Obsah boxu
Šablona:Infobox - hudební skladatel Giuseppe Fortunino Francesco Verdi (* 10. října 1813, Le Roncole – † 27. ledna 1901, Milán) byl italský hudební skladatel, který se stal dominantní postavou italské opery 19. století. Jeho díla, plná dramatické síly, hlubokých lidských emocí a nezapomenutelných melodií, jsou dodnes základním kamenem repertoáru operních domů po celém světě. Verdi je také vnímán jako jeden z uměleckých symbolů italského sjednocení.
📜 Život a dílo
Verdiho životní dráha je příběhem o talentu, houževnatosti a překonávání osobních tragédií, který se odráží v dramatickém napětí jeho hudby.
👶 Dětství a studia
Narodil se v malé vesnici Le Roncole, nedaleko města Busseto, které tehdy patřilo k Francouzskému císařství. Jeho otec Carlo byl hostinský a matka Luigia přadlena. Ačkoliv rodina nebyla bohatá, rodiče rozpoznali synův mimořádný hudební talent a podporovali ho. První hudební vzdělání získal od místního varhaníka.
V jeho talent uvěřil Antonio Barezzi, bohatý obchodník a hudební nadšenec z Busseta, který se stal Verdiho mecenášem a druhým otcem. Financoval jeho studia v Miláně a přijal ho do své rodiny. Paradoxně, Verdi nebyl přijat na milánskou konzervatoř, údajně kvůli svému věku a nedostatečné technice hry na klavír. Soukromě však studoval u Vincenza Lavigny, skladatele a dirigenta v proslulém operním domě La Scala.
🎭 První úspěchy a "léta galejí"
Po návratu do Busseta se stal městským kapelníkem a v roce 1836 se oženil s Barezzino dcerou Margheritou. Měli spolu dvě děti, které však zemřely v útlém věku. Krátce po jejich smrti zemřela i samotná Margherita na encefalitidu. Tato zdrcující osobní tragédie Verdiho hluboce zasáhla.
Jeho první opera, Oberto, měla v roce 1839 úspěšnou premiéru v La Scale. Po ní následovala neúspěšná komická opera Un giorno di regno, jejíž propadák, spojený s osobní ztrátou, přivedl Verdiho k rozhodnutí skoncovat se skládáním. Z umělecké krize ho vyvedl až impresário La Scaly Bartolomeo Merelli, který mu doslova vnutil libreto k opeře Nabucco. Premiéra v roce 1842 se stala senzací. Sbor Židů Va, pensiero se okamžitě stal neoficiální hymnou Italů toužících po svobodě a sjednocení.
Úspěch Nabucca odstartoval období, které Verdi sám nazval "léta galejí" (anni di galera). Během následující dekády složil více než desítku oper, mezi nimiž vynikají Ernani (1844), Macbeth (1847) – jeho první shakespearovská adaptace – a Luisa Miller (1849).
👑 Vrcholné období
Počátek 50. let 19. století představuje absolutní vrchol Verdiho tvorby a upevnění jeho mezinárodní slávy. Během pouhých tří let složil svou "populární trilogii", tři mistrovská díla, která patří k nejhranějším operám vůbec:
- Rigoletto (1851): Temné drama na motivy hry Victora Huga Král se baví, které muselo bojovat s cenzurou kvůli kritickému zobrazení panovníka. Obsahuje slavnou árii La donna è mobile.
- Il trovatore (1853): Romantická opera s komplikovaným dějem, ale s hudbou plnou strhujících melodií a dramatických sborů, jako je slavný "Cikánský sbor".
- La traviata (1853): Intimní a psychologické drama podle románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi. Na svou dobu šokující dílo, které přineslo na jeviště současný námět a kritiku společenských předsudků.
V této době již žil se sopranistkou Giuseppinou Strepponiovou, která byla jeho životní partnerkou až do své smrti. Společně se usadili na statku Sant'Agata poblíž Busseta.
🏛️ Pozdní tvorba a politická angažovanost
Verdi se stal národním symbolem. Jeho jméno se stalo akronymem pro politické heslo VIVA V.E.R.D.I. (Viva Vittorio Emanuele Re D'Italia – Ať žije Viktor Emanuel, král Itálie), které volalo po sjednocení země pod vládou sardinského krále. Po sjednocení Itálie v roce 1861 byl zvolen do prvního italského parlamentu.
Jeho skladatelské tempo se zpomalilo, ale kvalita děl zůstala mimořádná. Pro pařížskou operu složil velkolepé opery Sicilské nešpory (1855) a Don Carlos (1867). Mezi další významná díla patří Un ballo in maschera (1859) a Síla osudu (1862).
Mimořádnou zakázkou byla opera Aida, objednaná pro otevření nového operního domu v Káhiře a poprvé uvedená v roce 1871. Toto dílo, odehrávající se ve starověkém Egyptě, je dokonalou syntézou velkolepé francouzské grand opéra a italského hudebního dramatu.
🎼 Poslední mistrovská díla a smrt
Po úspěchu Aidy se Verdi na více než deset let odmlčel a zdálo se, že jeho operní tvorba je u konce. V této době složil své monumentální Messa da Requiem (1874), věnované památce spisovatele Alessandra Manzoniho.
Z tvůrčího ústraní ho vytrhla až spolupráce s básníkem a skladatelem Arrigem Boitem. Z jejich partnerství vzešla dvě vrcholná díla světové operní literatury, obě inspirovaná Williamem Shakespearem:
- Otello (1887): Strhující hudební tragédie, považovaná za vrchol italské dramatické opery.
- Falstaff (1893): Brilantní lyrická komedie, kterou Verdi složil ve věku téměř 80 let. Je to dílo plné vtipu, moudrosti a hudební invence.
Giuseppe Verdi zemřel na následky mrtvice v Miláně v lednu 1901. Jeho smrt zasáhla celou Itálii. Pohřební průvod ulicemi Milána doprovázely statisíce lidí a slavný dirigent Arturo Toscanini řídil obrovský sbor, který zpíval Va, pensiero. Je pohřben v milánském domově pro přestárlé hudebníky, Casa di Riposo per Musicisti, který sám založil a financoval.
🎵 Hudební styl a charakteristika
Verdiho hudba je synonymem pro italskou operu. Jeho styl se během dlouhé kariéry vyvíjel, ale základní rysy zůstávaly:
- Melodická invence: Verdi byl mistrem chytlavých a emocionálně působivých melodií, které dokázaly dokonale charakterizovat postavy a situace.
- Dramatická síla: Jeho hlavním cílem bylo drama (dramma per musica). Všechny hudební složky – árie, duety, sbory i orchestr – podřizoval dramatickému účinku.
- Psychologie postav: Dokázal hudbou mistrně vykreslit vnitřní svět svých hrdinů, jejich konflikty, lásku, nenávist i zoufalství. Zvláštní pozornost věnoval postavám otců a dcer.
- Role orchestru: Zatímco v raných dílech orchestr sloužil především jako doprovod zpěváků, v pozdních operách (zejména v Otellovi a Falstaffovi) se stává plnohodnotným partnerem a hybatelem děje.
- Vývoj od tradice: Vyšel z tradice bel canta (Rossini, Bellini, Donizetti), ale postupně opouštěl její schematickou strukturu ve prospěch plynulého hudebního dramatu.
🇮🇹 Verdi a Risorgimento
Verdiho jméno je neoddělitelně spjato s hnutím za sjednocení Itálie. V době, kdy byla Itálie rozdrobena a z velké části pod cizí nadvládou (zejména
), se jeho opery staly silným politickým nástrojem. Témata boje proti tyranii, touhy po svobodě a lásky k vlasti, která zpracovával v historických námětech (např. útlak Židů v Nabuccu nebo boj Skotů v Macbethovi), silně rezonovala s tehdejším publikem. Sborové scény se stávaly manifestacemi a divadla politickými arénami. Verdi se tak stal, možná i proti své vůli, hlasem národa.
🌍 Odkaz a vliv
Giuseppe Verdi je jedním z největších operních skladatelů všech dob. Jeho dílo představuje vrchol italské romantické opery a dodnes tvoří páteř repertoáru operních scén po celém světě. Ovlivnil následující generaci italských skladatelů, zejména představitele verismu, jako byli Giacomo Puccini, Pietro Mascagni a Ruggero Leoncavallo.
Jeho největším odkazem je však nadčasová hudba, která dokáže i po více než sto letech oslovovat posluchače svou upřímností, emocionální hloubkou a strhující dramatickou energií.
📖 Seznam nejvýznamnějších oper
- Nabucco (1842)
- Ernani (1844)
- Macbeth (1847)
- Rigoletto (1851)
- Il trovatore (1853)
- La traviata (1853)
- Sicilské nešpory (1855)
- Un ballo in maschera (1859)
- Síla osudu (1862)
- Don Carlos (1867)
- Aida (1871)
- Otello (1887)
- Falstaff (1893)
🤔 Pro laiky
- Árie: V opeře je to sólová píseň, ve které postava vyjadřuje své nejhlubší pocity, myšlenky nebo plány. Je to moment, kdy se děj na chvíli zastaví a hudba převezme hlavní slovo. Příkladem je slavná árie vévody La donna è mobile z opery Rigoletto.
- Recitativ: Je to zpěv, který se podobá mluvené řeči. Slouží k rychlému posouvání děje vpřed, k dialogům mezi postavami. Na rozdíl od árie není melodicky tak výrazný.
- Bel canto: Italský výraz pro "krásný zpěv". Je to styl zpěvu, který klade důraz na krásu tónu, plynulost a technickou dokonalost. Verdi z této tradice vycházel, ale postupně ji obohacoval o větší dramatický výraz.
- Libreto: Je to text opery, v podstatě její scénář. Verdi kladl na kvalitu libreta velký důraz a úzce spolupracoval se svými libretisty, jako byli Francesco Maria Piave nebo Arrigo Boito.
- Risorgimento: Název pro politické a společenské hnutí v 19. století, jehož cílem bylo sjednocení Itálie do jednoho státu. Verdiho opery se staly hudebním symbolem tohoto hnutí.