1887
Obsah boxu
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Jednalo se o rok v druhé polovině 19. století, období charakterizovaného vrcholem kolonialismu, rychlou industrializací a významnými vědeckými objevy, které položily základy moderní fyziky. Ve Spojeném království probíhaly velkolepé oslavy zlatého jubilea královny Viktorie, zatímco v Evropě se schylovalo k novému uspořádání mocenských bloků a v Číně došlo k jedné z nejhorších přírodních katastrof v historii.
🌍 Události ve světě
🏛️ Politika a společnost
- Zlaté jubileum královny Viktorie: 20. června oslavila britská královna Viktorie 50. výročí svého nástupu na trůn. Oslavy v Londýně byly velkolepou demonstrací síly a rozsahu Britského impéria. Zúčastnilo se jich 50 evropských králů a princů.
- Zajišťovací smlouva: 18. června podepsali zástupci Německého císařství a Ruského impéria tajnou Zajišťovací smlouvu. Otto von Bismarck se tak snažil zabránit spojenectví Ruska s Francií a zajistit neutralitu Ruska v případě francouzského útoku na Německo.
- Vznik Francouzské Indočíny: 17. října byla oficiálně vytvořena Francouzská Indočína, federace francouzských koloniálních držav v Jihovýchodní Asii, která zahrnovala Kambodžu, Laos a tři regiony Vietnamu (Tonkin, Annam a Kočinčína).
- Zákon o mezistátním obchodu v USA: Ve Spojených státech byl přijat Interstate Commerce Act, který měl regulovat železniční dopravu a zamezit cenové diskriminaci. Byla zřízena Mezistátní obchodní komise (ICC), první nezávislá regulační agentura v USA.
- První koloniální konference: V Londýně se konala první Koloniální konference, setkání představitelů britského impéria a samosprávných kolonií.
🔬 Věda a technika
- Michelsonův-Morleyův experiment: Albert Abraham Michelson a Edward Morley provedli klíčový experiment, který měl prokázat existenci světelného éteru, hypotetického média, kterým se mělo šířit světlo. Výsledek byl negativní, což otřáslo základy tehdejší fyziky a později se stalo jedním z pilířů speciální teorie relativity Alberta Einsteina.
- Objev rádiových vln: Německý fyzik Heinrich Hertz experimentálně prokázal existenci elektromagnetických vln, které teoreticky předpověděl James Clerk Maxwell. Tím otevřel cestu k vývoji rádia a bezdrátové komunikace.
- Vynález gramofonu: Emile Berliner si nechal patentovat gramofon, který na rozdíl od fonografu Thomase Edisona používal ploché desky místo válců. Tento vynález umožnil masovou produkci a distribuci hudebních nahrávek.
- Pneumatika: John Boyd Dunlop vynalezl první prakticky použitelnou vzduchem plněnou pneumatiku pro jízdní kolo svého syna.
🎨 Umění a kultura
- Zahájení stavby Eiffelovy věže: 28. ledna v Paříži začala stavba Eiffelovy věže podle návrhu Gustava Eiffela. Věž byla zamýšlena jako vstupní brána pro Světovou výstavu v roce 1889.
- První příběh Sherlocka Holmese: Arthur Conan Doyle publikoval v časopise Beeton's Christmas Annual novelu Studie v šarlatové, kde se poprvé objevily postavy detektiva Sherlocka Holmese a jeho přítele Dr. Watsona.
- Premiéra Verdiho opery Otello: 5. února měla v milánské La Scala premiéru opera Otello od Giuseppe Verdiho.
- Vincent van Gogh: Nizozemský malíř Vincent van Gogh žil v Paříži, kde se seznámil s impresionisty a jeho paleta se výrazně projasnila. Namaloval několik autoportrétů a obrazů s japonskými motivy.
🌊 Katastrofy
- Záplavy na Žluté řece: V Číně došlo k protržení hrází na Žluté řece, což způsobilo katastrofální povodeň. Odhady počtu obětí se pohybují od 900 000 do 2 milionů lidí, což z této události činí jednu z nejsmrtelnějších přírodních katastrof v zaznamenané historii.
🇨🇿 Události v českých zemích
- Politické napětí: V Rakousku-Uhersku pokračovalo politické napětí mezi Čechy a Němci. Mladočeši posilovali své pozice na úkor konzervativnějších Staročechů a radikálněji prosazovali české národní a státoprávní požadavky.
- Průmyslový rozvoj: České země zažívaly období intenzivního průmyslového rozvoje, zejména v oblasti strojírenství, textilního a cukrovarnického průmyslu. Pokračovala výstavba železniční sítě.
- Kultura a vzdělávání: V Praze a dalších městech probíhal bohatý kulturní život. Byly zakládány nové spolky, jako například Klub českých turistů (založen o rok později, ale přípravy probíhaly). Antonín Dvořák byl již mezinárodně uznávaným skladatelem a jeho díla byla hrána po celém světě.
- Vznik České mše vánoční: Ačkoliv Jakub Jan Ryba složil svou slavnou Česká mše vánoční již v roce 1796, právě v této době konce 19. století se stala nedílnou součástí české vánoční tradice a její popularita masivně rostla.
⚽ Sport
- 28. ledna byl v USA založen Boone and Crockett Club, organizace na ochranu divoké zvěře, jejímž spoluzakladatelem byl budoucí prezident Theodore Roosevelt.
- V Anglii vyhrál fotbalový FA Cup tým Aston Villa FC, když ve finále porazil West Bromwich Albion FC 2:0.
- Vznikaly první fotbalové kluby v kontinentální Evropě, například Hamburger SV v Německu.
- V USA se konal druhý ročník American Association v baseballu.
👶 Narození
- 1. ledna – Wilhelm Canaris, německý admirál, šéf Abwehru († 1945)
- 3. ledna – August Macke, německý expresionistický malíř († 1914)
- 28. ledna – Arthur Rubinstein, polsko-americký klavírista († 1982)
- 22. června – Julian Huxley, britský biolog a humanista († 1975)
- 7. července – Marc Chagall, rusko-francouzský malíř († 1985)
- 18. července – Vidkun Quisling, norský fašistický politik († 1945)
- 12. srpna – Erwin Schrödinger, rakouský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1961)
- 6. října – Le Corbusier, švýcarsko-francouzský architekt a designér († 1965)
- 31. října – Čankajšek, čínský politik a vojevůdce († 1975)
- 17. listopadu – Bernard Montgomery, britský polní maršál († 1976)
- 22. prosince – Srinivasa Ramanujan, indický matematik († 1920)
💀 Úmrtí
- 27. února – Alexandr Porfirjevič Borodin, ruský hudební skladatel a chemik (* 1833)
- 17. října – Gustav Kirchhoff, německý fyzik (* 1824)
- 18. listopadu – Gustav Fechner, německý psycholog a filozof (* 1801)
- 19. listopadu – Emma Lazarus, americká básnířka (* 1849)
💡 Pro laiky
Michelsonův-Morleyův experiment
Představte si, že plavete v řece. Když plavete po proudu, řeka vás unáší a jste rychlejší. Když plavete proti proudu, jste pomalejší. Vědci si v 19. století mysleli, že světlo se vesmírem šíří podobně – v neviditelném "éteru", který je všude, podobně jako voda v řece. Planeta Země se tímto éterem pohybuje, takže by světlo mělo být v jednom směru o trochu "rychlejší" a v druhém "pomalejší". Michelson a Morley postavili extrémně citlivý přístroj, který měl tento nepatrný rozdíl v rychlosti změřit. K jejich obrovskému překvapení ale žádný rozdíl nenaměřili. Světlo se šířilo všemi směry stejně rychle. To znamenalo, že žádný "éter" neexistuje. Tento nečekaný výsledek byl pro tehdejší fyziku šok a otevřel dveře pro zcela nové myšlenky, které o pár let později představil Albert Einstein ve své teorii relativity, kde postuloval, že rychlost světla je konstantní bez ohledu na to, jak se pohybuje pozorovatel.
Zajišťovací smlouva
Německý kancléř Otto von Bismarck byl mistrem složité diplomacie. Jeho hlavním cílem bylo udržet nově sjednocené Německo v bezpečí. Největší noční můrou pro něj byla válka na dvou frontách – proti Francii na západě a Rusku na východě současně. Proto se snažil udržet Rusko na své straně. Zajišťovací smlouva byla tajná dohoda, ve které si Německo a Rusko slíbily, že zůstanou neutrální, pokud by jedna ze zemí byla napadena třetí mocností. Mělo to ale háček: neplatilo to, pokud by Německo zaútočilo na Francii nebo Rusko na Rakousko-Uhersko. Byla to složitá a křehká pojistka, která měla zabránit vzniku nepřátelské francouzsko-ruské aliance. Po Bismarckově odchodu z politiky však smlouva nebyla obnovena, což vedlo přesně k tomu, čeho se obával: Francie a Rusko se spojily a Německo se ocitlo v obklíčení, což přispělo k napětí před první světovou válkou.