1965

Šablona:Rok 1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

1. ledna – Začala být uplatňována nová soustava řízení národního hospodářství, která měla zavést prvky tržní ekonomiky do centrálně plánovaného hospodářství. Do první vlny experimentu bylo zařazeno asi 200 podniků.
2. ledna – Československá televize poprvé odvysílala Večerníček. První pohádkou byl příběh "O klukovi a kometě".
18. února – Po odchodu arcibiskupa Josefa Berana do Vatikánu se stal apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze František Tomášek.
10. března – Do Prahy přiletěl na desetidenní návštěvu slavný americký jazzový trumpetista a zpěvák Louis Armstrong.
Květen – Po několika letech byly oficiálně povoleny studentské majáles. Králem majáles se v Praze stal americký beatnický básník Allen Ginsberg.
12. června – V Praze proběhlo první finále mezinárodní hudební soutěže Intervize.
15.–17. června – Rozsáhlé povodně na Dunaji způsobily protržení hrází na jižním Slovensku, což vedlo k zaplavení velké části Žitného ostrova a evakuaci více než 53 000 osob.
2. října – V Brně bylo slavnostně otevřeno Janáčkovo divadlo.
Na trh byl uveden první československý antikoncepční přípravek Antigest a v obchodech se začal prodávat alobal.
Pražskému arcibiskupovi Josefu kardinálu Beranovi byl po jeho cestě do Říma znemožněn návrat do vlasti.

24. ledna – Zemřel bývalý britský premiér a jedna z klíčových postav 20. století, Sir Winston Churchill.
18. února – Gambie získala nezávislost na Velké Británii.
6. března – V jihovietnamském Danangu se vylodily první americké bojové jednotky, čímž Spojené státy plně vstoupily do války ve Vietnamu.
18. března – Sovětský kosmonaut Alexej Leonov jako první člověk v historii vystoupil do volného vesmíru během mise Voschod 2.
26. července – Maledivy získaly nezávislost na Velké Británii.
14.–18. listopadu – Proběhla bitva v údolí Ia Drang, první velké střetnutí amerických a severovietnamských vojsk ve vietnamské válce.
8. prosince – Skončil Druhý vatikánský koncil, který zahájil proces modernizace katolické církve.
19. prosince – Charles de Gaulle byl znovu zvolen francouzským prezidentem.
Jásir Arafat se dostal do čela palestinské organizace Al-Fatah.

Byla vypuštěna první komerční telekomunikační družice Early Bird (Intelsat I).
Sovětský svaz vypustil sondu Veněra 3, která se v následujícím roce stala prvním lidským výtvorem, jenž zasáhl povrch jiné planety (Venuše).
Americká kosmická loď Gemini 6A uskutečnila první úspěšné setkání dvou pilotovaných lodí ve vesmíru (s lodí Gemini 7).
Američtí astronauti Gordon Cooper a Charles Conrad strávili na palubě lodi Gemini 5 osm dní, čímž vytvořili nový rekord v délce pobytu člověka ve vesmíru.
Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext.

24. ledna – Winston Churchill, britský politik, premiér Spojeného království, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 30. listopadu 1874)
28. února – Adolf Schärf, rakouský politik a prezident (* 20. dubna 1890)
6. března – Margaret Dumont, americká herečka (* 20. října 1882)
18. března – Farúk I., egyptský král (* 11. února 1920)
23. března – Mae Murray, americká herečka, tanečnice a scenáristka (* 10. května 1885)
27. srpna – Le Corbusier, švýcarsko-francouzský architekt (* 6. října 1887)
4. září – Albert Schweitzer, německo-francouzský teolog, filozof, lékař a nositel Nobelovy ceny za mír (* 14. ledna 1875)

Nobelova cena za fyziku – Richard Feynman, Julian Schwinger, Šin'ičiró Tomonaga (za práci na kvantové elektrodynamice)
Nobelova cena za chemii – Robert Burns Woodward (za úspěchy v organické syntéze)
Nobelova cena za fyziologii a lékařství – François Jacob, André Lwoff, Jacques Monod (za objevy v oblasti genetiky)
Nobelova cena za literaturu – Michail Šolochov
Nobelova cena za mír – Dětský fond OSN (UNICEF)