Pohanka

Rozbalit box

Obsah boxu

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum) je rostlina z čeledi rdesnovité (Polygonaceae), která je pěstována pro svá semena, nazývaná nažky. Ačkoliv je v kuchyni využívána podobně jako obilniny, z botanického hlediska mezi ně nepatří, a proto se řadí mezi takzvané pseudoobilniny. Je významná pro svou vysokou nutriční hodnotu a přirozenou bezlepkovost, což z ní činí důležitou potravinu pro osoby s celiakií a alergií na lepek.

Její český název je odvozen od slova "pohan", protože se do střední Evropy dostala ve středověku během nájezdů mongolských a tatarských kmenů, které byly tehdejšími křesťany označovány za pohany.

📜 Historie

Původ pohanky sahá do horských oblastí jihovýchodní Asie, pravděpodobně do oblasti Himálaje a Číny, kde byla domestikována již před několika tisíci lety. Odtud se postupně šířila přes střední Asii a Blízký východ do Evropy a zbytku světa.

🏛️ Šíření do Evropy

Do Evropy se pohanka dostala přibližně ve 13. a 14. století, a to pravděpodobně dvěma hlavními cestami. Jedna vedla přes Rusko a Polsko díky mongolským a tatarským nájezdníkům, což dalo vzniknout jejímu slovanskému názvu. Druhá cesta vedla přes Středomoří díky obchodu s Byzantskou říší a Saracény, což se odráží v jejím názvu v některých románských jazycích (např. italsky grano saraceno – saracénské zrno).

Rychle se stala populární plodinou, zejména v oblastech s chudou nebo kyselou půdou, kde se nedařilo pšenici či jiným náročnějším obilovinám. Byla důležitou součástí jídelníčku venkovského obyvatelstva v zemích jako Francie (zejména v Bretani), Polsko, Ukrajina a Rusko.

📉 Úpadek a renesance

S nástupem moderního zemědělství v 19. a 20. století a šlechtěním výnosnějších odrůd pšenice, kukuřice a rýže začalo pěstování pohanky upadat. V mnoha regionech téměř vymizela. Její renesance nastala na konci 20. století v souvislosti se zvýšeným zájmem o zdravou výživu, alternativní plodiny a bezlepkové diety. Dnes je opět ceněna pro své unikátní nutriční vlastnosti a ekologickou nenáročnost.

🌱 Botanický popis

Pohanka obecná je jednoletá, rychle rostoucí bylina, která dorůstá výšky 60 až 120 cm.

Kořen: Má hlavní kůlový kořen s bohatým postranním větvením, které se soustředí především v horní vrstvě půdy.
Lodyha: Lodyha je přímá, dutá, křehká a často načervenalá. V horní části se větví.
Listy: Listy jsou střídavé, srdčitého až trojúhelníkovitého tvaru, s dlouhými řapíky u spodních listů a téměř přisedlými u horních.
Květy: Drobné, bílé až narůžovělé květy jsou uspořádány v hustých květenstvích (vrcholících). Jsou silně aromatické a lákají včely a další opylovače. Pohanka je významnou medonosnou rostlinou.
Plod: Plodem je trojhranná nažka tmavě hnědé až černé barvy. Právě tato nažka je hlavním produktem, pro který se pohanka pěstuje. Po oloupání tvrdé slupky se získává jedlá část – pohanková kroupa.

🌍 Pěstování a sklizeň

Pohanka je relativně nenáročná plodina, což historicky přispělo k jejímu rozšíření.

Podmínky: Nejlépe se jí daří v mírném podnebí. Je velmi citlivá na mráz, proto se seje až po pominutí nebezpečí jarních mrazíků. Vyhovují jí lehčí, písčité až hlinité půdy, dobře snáší i kyselejší pH půdy. Díky rychlému růstu a hustému listoví efektivně potlačuje plevel.
Vegetační doba: Má krátkou vegetační dobu, obvykle jen 10–12 týdnů od zasetí do sklizně, což umožňuje její pěstování i v oblastech s krátkým létem nebo jako následnou plodinu.
Sklizeň: Sklizeň je komplikovaná tím, že nažky dozrávají postupně a zralé snadno vypadávají. Proto se často sklízí v době, kdy je zralá přibližně většina nažek, a nechává se doschnout.
Hlavní producenti: Mezi největší světové producenty pohanky patří tradičně a . Významnými pěstiteli jsou také , , , , a .

⚙️ Nutriční složení a zdravotní přínosy

Pohanka je považována za nutričně velmi hodnotnou potravinu.

Bílkoviny: Obsahuje vysoký podíl kvalitních bílkovin (10–15 %) s komplexním zastoupením všech esenciálních aminokyselin, včetně lysinu, kterého je v běžných obilovinách nedostatek.
Sacharidy: Převažují komplexní sacharidy s nízkým glykemickým indexem, což zajišťuje postupné uvolňování energie.
Vláknina: Je bohatým zdrojem vlákniny, která podporuje správnou funkci trávicího systému a pomáhá regulovat hladinu cholesterolu v krvi.
Minerální látky: Vyniká obsahem hořčíku, manganu, mědi, fosforu a železa.
Vitamíny: Je dobrým zdrojem vitamínů skupiny B, zejména B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a B3 (niacin).
Rutin (Vitamín P): Nejvýznamnější bioaktivní látkou v pohance je flavonoid rutin. Rutin má prokazatelně pozitivní vliv na cévní systém – zvyšuje pružnost a pevnost cévních stěn, snižuje jejich propustnost a působí preventivně proti tvorbě křečových žil, hemoroidů a praskání drobných cévek. Nejvíce rutinu se nachází v květech a listech, ale je přítomen i v semenech.

Díky absenci lepku je pohanka základní součástí jídelníčku pro lidi s celiakií.

🍳 Využití v kuchyni

Pohanka má charakteristickou, lehce oříškovou chuť. Zpracovává se na různé produkty:

Pohankové kroupy: Celé oloupané nažky. Používají se jako příloha, do polévek, rizot nebo salátů.
Pohanková lámanka: Nalamáné kroupy, které se rychleji vaří. Ideální pro přípravu kaší, nádivek nebo pomazánek.
Pohanková mouka: Používá se k pečení chleba, palačinek, lívanců nebo k zahušťování. Tradiční francouzské slané palačinky galettes z Bretaně nebo japonské nudle soba se vyrábějí právě z pohankové mouky.
Pohankové vločky: Vhodné do snídaňových směsí, müsli nebo granoly.
Pohankové těstoviny: Bezlepková alternativa klasických těstovin.

Existují dva základní typy pohanky podle zpracování: 1. Termicky loupaná (hnědá): Nažky se před loupáním napařují a suší při vyšších teplotách. Tím získají tmavší barvu a výraznější oříškovou chuť. 2. Mechanicky loupaná (světlá/zelená): Loupe se za studena, zachovává si více živin a má jemnější chuť. Je vhodná i ke klíčení.

🐝 Další využití

Kromě potravinářství má pohanka i další uplatnění:

Včelařství: Je vynikající medonosnou rostlinou. Pohankový med je tmavý, velmi aromatický, s výraznou chutí a vysokým obsahem minerálních látek.
Krmivo: Sláma a semena se používají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Zelené hnojení: Díky rychlému růstu se vysévá jako meziplodina pro zlepšení kvality půdy a potlačení plevelů.
Pohankové slupky: Slupky zbylé po loupání nažek se používají jako výplň do polštářů a matrací. Jsou hypoalergenní, dobře drží tvar a přizpůsobují se tělu.

💡 Pro laiky

Představte si pohanku jako takového "chameleona" mezi potravinami. I když se tváří a používá jako obilí (například jako rýže nebo pšenice), ve skutečnosti je to příbuzná rebarbory nebo šťovíku. Proto se jí říká "pseudoobilnina".

Proč je zdravá? Je plná dobrých věcí. Obsahuje kvalitní bílkoviny, které jsou důležité pro svaly, a spoustu vlákniny pro dobré trávení. Hlavní hvězdou je ale látka zvaná rutin. Rutin si můžete představit jako "opraváře" pro vaše cévy. Dělá je pružnější a pevnější, což pomáhá předcházet například křečovým žilám.
Neobsahuje lepek. To je klíčová informace pro lidi, kterým lepek nedělá dobře (celiaky). Mohou ji jíst bez obav.
Jak chutná? Má specifickou, lehce oříškovou chuť. Můžete ji použít jako zdravější přílohu místo brambor, uvařit si z ní kaši k snídani nebo z její mouky upéct palačinky.

Stručně řečeno, pohanka je stará, znovuobjevená superpotravina, která je chutná, výživná a skvělá pro vaše zdraví, zejména pro cévy.

Šablona:Aktualizováno