Plevel
Obsah boxu
Plevel je v obecném smyslu jakákoliv rostlina, která roste na místě, kde není žádoucí. Jedná se o antropocentrický pojem, nikoliv o botanickou kategorii. Tatáž rostlina může být v jednom kontextu považována za plevel (např. pampeliška lékařská v pěstěném trávníku), zatímco v jiném za užitečnou bylinu nebo okrasnou květinu. Plevelné rostliny se typicky vyznačují vysokou konkurenceschopností, rychlým růstem a efektivním rozmnožováním, což jim umožňuje úspěšně soupeřit s pěstovanými plodinami o vodu, světlo, živiny a prostor.
🌱 Definice a charakteristika
Plevel není přesně definovaná taxonomická skupina rostlin. Definice je čistě funkční a závisí na lidském záměru. Růže rostoucí uprostřed pšeničného pole je z pohledu zemědělce plevel, stejně jako pšenice rostoucí na záhonu růží je plevelem pro zahradníka.
Přesto mají rostliny, které jsou často označovány jako plevele, několik společných charakteristik, které jim umožňují prosperovat v narušených prostředích vytvořených člověkem:
- Vysoká produkce semen: Mnoho plevelných druhů produkuje obrovské množství semen (např. merlík bílý může vyprodukovat desítky tisíc semen na jedné rostlině).
- Dlouhá životnost semen: Semena plevelů mohou v půdě přežívat v klidovém stavu (dormanci) po mnoho let i desetiletí a vyklíčit, až když se podmínky stanou příznivými (např. po orbě).
- Efektivní šíření: Využívají různé strategie šíření semen, například větrem (pampeliška), vodou, zvířaty (přichycením na srst) nebo prostřednictvím zemědělské techniky.
- Rychlý růst a vývoj: Plevele často klíčí a rostou rychleji než kulturní plodiny, čímž získávají konkurenční výhodu.
- Vegetativní rozmnožování: Mnoho vytrvalých plevelů se dokáže šířit vegetativně pomocí podzemních oddenků (pýr plazivý), výběžků nebo kořenových řízků (pcháč oset). I malá část oddenku může dát vzniknout nové rostlině.
- Vysoká přizpůsobivost (plasticita): Jsou schopny růst v širokém spektru podmínek, včetně chudých nebo narušených půd.
- Odolnost: Často jsou odolné vůči sešlapávání, sečení a dalším formám mechanického poškození.
📜 Historie a vliv na zemědělství
Koncept plevele je neoddělitelně spjat se vznikem zemědělství během neolitické revoluce. Jakmile lidé začali záměrně pěstovat vybrané plodiny na jednom místě, jakékoliv jiné rostliny, které na tomto místě konkurovaly, se staly nežádoucími.
Mnoho plevelů se vyvíjelo společně s plodinami. Některé druhy se dokonce přizpůsobily tak, aby napodobovaly vzhled nebo životní cyklus pěstovaných plodin, což jim umožnilo unikat ručnímu pletí (tzv. Vavilovovské mimikry). Příkladem může být oves hluchý, který byl původně plevelem v porostech pšenice a ječmene.
Negativní dopady plevelů v zemědělství jsou značné:
- Snížení výnosů: Plevele konkurují plodinám o základní zdroje, což vede k nižším výnosům a horší kvalitě sklizně.
- Hostitelé chorob a škůdců: Mohou sloužit jako útočiště pro hmyzí škůdce, houbové choroby nebo viry, které mohou následně napadnout pěstované plodiny.
- Ztížení sklizně: Přítomnost plevelů může komplikovat a prodražovat sklizeň, například ucpáváním sklízecí techniky.
- Alelopatie: Některé plevele (např. pelyněk černobýl) uvolňují do půdy chemické látky, které inhibují růst okolních rostlin.
分類 Dělení plevelů
Plevele lze dělit podle několika různých kritérií, která jsou důležitá pro volbu správné strategie jejich regulace.
Podle životního cyklu
- Jednoleté plevele (terofyty): Dokončí celý svůj životní cyklus (od vyklíčení po produkci semen) během jednoho roku. Rozmnožují se výhradně semeny.
* *Příklady:* kokoška pastuší tobolka, merlík bílý, heřmánek pravý, ježatka kuří noha, oves hluchý.
- Dvouleté plevele (hemikryptofyty): V prvním roce vytvářejí přízemní růžici listů a v druhém roce kvetou, tvoří semena a odumírají.
* *Příklady:* divizna velkokvětá, mrkev obecná (planá forma), hadinec obecný.
- Vytrvalé plevele (pereny): Žijí déle než dva roky a mohou kvést a plodit opakovaně. Rozmnožují se semeny i vegetativně, což je činí obzvláště obtížně regulovatelnými.
* *Příklady:* pýr plazivý, pcháč oset, svlačec rolní, bršlice kozí noha, pampeliška lékařská.
Podle botanické příslušnosti
- Jednoděložné plevele: Obvykle se jedná o rostliny z čeledi lipnicovitých (trávy). Mají úzké listy s rovnoběžnou žilnatinou.
* *Příklady:* pýr plazivý, ježatka kuří noha, lipnice roční.
- Dvouděložné plevele: Označované také jako širokolisté plevele. Mají široké listy se síťovitou žilnatinou.
* *Příklady:* merlík bílý, svlačec rolní, heřmánek pravý, kopřiva dvoudomá.
Toto dělení je klíčové při používání selektivních herbicidů, které jsou navrženy tak, aby hubily jednu skupinu, aniž by poškodily druhou (např. herbicidy proti dvouděložným plevelům v obilninách).
Podle stanoviště
- Polní plevele (segetální): Rostou na orné půdě společně s polními plodinami.
- Zahradní plevele: Typické pro zahrady, záhony a skleníky.
- Ruderální plevele: Rostou na člověkem narušených místech, jako jsou rumiště, okraje cest, skládky (např. kopřiva dvoudomá).
- Vodní plevele: Způsobují problémy ve vodních tocích, rybnících a zavlažovacích kanálech (např. okřehek menší, zázvorníkovec klasnatý).
🌍 Ekologický význam
Ačkoliv jsou plevele vnímány převážně negativně, v ekosystému mohou plnit i pozitivní funkce:
- Ochrana půdy: Pokryvem půdy brání vodní a větrné erozí, zejména na neobdělávané půdě.
- Zlepšování struktury půdy: Hluboké kořeny některých plevelů (např. pampelišky) mohou provzdušňovat utuženou půdu a vynášet živiny z hlubších vrstev.
- Podpora biodiverzity: Kvetoucí plevele poskytují nektar a pyl pro včely, čmeláky a další opylovače. Jsou také potravou a úkrytem pro mnoho druhů hmyzu a dalších živočichů.
- Bioindikátory: Výskyt určitých druhů plevelů může signalizovat specifické vlastnosti půdy. Například kopřiva dvoudomá indikuje půdu bohatou na dusík, zatímco přeslička rolní může naznačovat kyselou a zamokřenou půdu.
⚙️ Metody regulace
Boj proti plevelům, označovaný jako herbicidní ochrana nebo regulace plevelů, zahrnuje širokou škálu metod, které se často kombinují v rámci tzv. integrované ochrany rostlin.
Preventivní opatření
Cílem je zabránit zanesení a šíření plevelů. Patří sem používání certifikovaného osiva bez semen plevelů, čištění zemědělské techniky při přejíždění mezi pozemky a správné střídání plodin.
Mechanická regulace
Jedná se o nejstarší metody regulace.
- Ruční pletí: Vytrhávání plevelů rukama, účinné na malých plochách.
- Okopávání a plečkování: Narušování půdy motykou nebo plečkou, které ničí mladé rostlinky plevelů.
- Orba a vláčení: Obracení půdy, které zamezuje růstu plevelů a zapravuje jejich semena do hloubky.
- Mulčování: Pokrytí půdy vrstvou organického (kůra, sláma) nebo anorganického (fólie) materiálu, který brání klíčení semen plevelů tím, že jim odepře světlo.
Biologická regulace
Využívá přirozených nepřátel plevelů, jako jsou specifické druhy hmyzu, roztočů nebo patogenních hub, k potlačení jejich populace. Tato metoda je ekologicky šetrná, ale její účinnost může být pomalá a je vhodná spíše pro regulaci invazních druhů na velkých plochách.
Chemická regulace
Zahrnuje použití herbicidů, tedy chemických látek určených k hubení rostlin.
- Neselektivní (totální) herbicidy: Hubí veškerou zasaženou vegetaci (např. glyfosát). Používají se k likvidaci porostu před založením nové kultury nebo na nezemědělské půdě.
- Selektivní herbicidy: Hubí pouze určité skupiny rostlin (např. dvouděložné), aniž by významně poškodily pěstovanou plodinu (např. obilniny).
Používání herbicidů je sice velmi účinné, ale přináší rizika v podobě vzniku rezistentních populací plevelů, znečištění životního prostředí a dopadů na necílové organismy.
✅ Užitečné plevele
Mnoho rostlin považovaných za plevel má zároveň i pozitivní využití pro člověka.
- Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale): Listy jsou jedlé do salátů, z kořene se připravuje náhražka kávy a celá rostlina je léčivá.
- Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica): Bohatá na vitamíny a minerály, používá se do nádivky, polévek nebo jako čaj. Výluh z kopřiv (jích) je skvělým přírodním hnojivem.
- Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata): Významná léčivá bylina, používá se především při léčbě kašle a na hojení ran.
- Ptačinec žabinec (Stellaria media): Jemná a chutná rostlina vhodná do salátů nebo jako náhrada špenátu.
- Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria): Mladé listy mají chuť podobnou petrželi a lze je použít do salátů, polévek či pomazánek.
💡 Pro laiky
Co je to vlastně plevel? Představte si, že na svém záhonku s mrkví najednou vyroste krásně žlutá pampeliška. I když je pampeliška sama o sobě hezká květina a včely ji milují, na tomto konkrétním místě ji nechcete. Proč? Protože bere vodu, živiny a sluneční světlo, které by jinak měla vaše mrkev. Tím pádem mrkev poroste pomaleji a bude menší. A přesně to je plevel – jakákoliv rostlina, která roste tam, kde ji člověk nechce, a kde škodí jeho záměrům.
Není to tedy žádná speciální skupina "špatných" rostlin. I ušlechtilá růže může být plevelem, pokud vyroste uprostřed pole s pšenicí. Naopak rostlina, kterou na zahradě hubíme jako plevel (třeba kopřiva), může být pro někoho cennou bylinou na čaj nebo hnojivo. Záleží tedy čistě na úhlu pohledu a na tom, co na daném místě chceme pěstovat.