Včela

Včela je obecný český název pro létající hmyz z nadčeledi Apoidea, patřící do řádu blanokřídlých. Včely jsou blízkými příbuznými vos a mravenců a jsou klíčové pro ekosystémy jako jedni z nejdůležitějších opylovačů. Na světě existuje téměř 20 000 známých druhů včel, které se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nejznámějším druhem je včela medonosná (Apis mellifera), chovaná člověkem pro produkci medu a včelího vosku, avšak drtivá většina druhů včel žije samotářsky.

Včely se specializují na sběr nektaru (zdroj energie) a pylu (zdroj bílkovin a dalších živin). Hrají nezastupitelnou roli v opylování kvetoucích rostlin, včetně mnoha zemědělských plodin, a jsou tak zásadní pro produkci potravin a udržení biodiverzity. ```

```

🧬 Taxonomie a evoluce

Včely patří do nadčeledi Apoidea, kterou sdílejí s kutilkami. Tradičně byly včely řazeny do samostatné nadčeledi Apoidea, zatímco kutilky do Sphecoidea. Moderní klasifikace však obě skupiny spojuje a včely jsou nyní považovány za specializovanou linii kutilek, která se adaptovala na rostlinnou potravu (pyl a nektar). Tento monofyletický klad včel se označuje jako Anthophila.

Evolučně se včely vyvinuly z masožravých předků podobných dnešním vosám přibližně před 120 miliony lety v období křídy, souběžně s evolucí kvetoucích rostlin (krytosemenné rostliny). Nejstarší známá fosilie včely, Melittosphex burmensis, byla nalezena v barmském jantaru a je stará asi 100 milionů let. Tento nález vykazuje jak znaky včel (např. rozvětvené chloupky pro sběr pylu), tak znaky dravých vos.

Rozmanitost včel je obrovská:

• Samotářské včely: Tvoří většinu druhů (přes 90 %). Každá samička si staví vlastní hnízdo a sama se stará o své potomstvo. Patří sem například pískorypky, zednice nebo dřevčely.
• Společenské včely: Žijí v koloniích s různým stupněm sociální organizace.
  • *Primitivně eusociální:* Kolonie jsou často jednoleté a dělba práce není tak striktní (např. čmeláci).
  • *Vysoce eusociální (pravé společenské):* Vytvářejí trvalé kolonie s komplexní dělbou práce a specializovanými kastami (královna, dělnice, trubci). Typickým příkladem je včela medonosná.

```

```

🔬 Anatomie a fyziologie

Tělo včely, stejně jako u ostatního hmyzu, se skládá ze tří hlavních částí: hlavy, hrudi a zadečku.

• Hlava (Caput): Nese klíčové smyslové orgány.
  • *Složené oči:* Dvě velké složené oči po stranách hlavy umožňují vnímání pohybu a barev, včetně ultrafialového světla, které je pro člověka neviditelné. To jim pomáhá navigovat se podle slunce a nacházet nektarové značky na květech.
  • *Jednoduchá očka (Ocelli):* Tři malá očka na temeni hlavy, která pravděpodobně slouží k vnímání intenzity světla a orientaci.
  • *Tykadla:* Pár článkovaných tykadel slouží jako hlavní čichový a hmatový orgán. Včely jimi vnímají pachy, vibrace, proudění vzduchu a komunikují s ostatními členy úlu.
  • *Ústní ústrojí:* Je lízacího a sacího typu. Skládá se z kusadel (mandibul) pro zpracování vosku a propolisu a sosáku (proboscis) pro sání nektaru a vody.

• Hruď (Thorax): Je pohybovým centrem včely.
  • *Nohy:* Tři páry nohou slouží k chůzi, ale také k čištění tykadel a sběru pylu. Dělnice včely medonosné mají na zadním páru nohou specializované struktury zvané "pylové košíčky" (corbicula) pro transport pylu.
  • *Křídla:* Dva páry blanitých křídel umožňují rychlý a obratný let. Během letu jsou přední a zadní křídla spojena drobnými háčky (hamuli), čímž vytvářejí jednu funkční plochu. Včela dokáže mávnout křídly více než 200krát za sekundu.

• Zadeček (Abdomen): Obsahuje většinu vnitřních orgánů, včetně trávicí soustavy, medného váčku, voskotvorných žláz a reprodukčních orgánů. U samiček (dělnic a královen) je na konci zadečku umístěno žihadlo, které je přeměněným kladélkem. Žihadlo dělnice včely medonosné má zpětné háčky, takže po bodnutí savce uvízne v kůži a včela hyne. Ostatní včely, včetně královen a čmeláků, mají žihadlo hladké a mohou bodnout opakovaně. Trubci (samečci) žihadlo nemají.

```

```

👨‍👩‍👧‍👦 Sociální struktura a životní cyklus

Sociální chování včel se pohybuje na široké škále od striktně samotářského života po vysoce organizované eusociální kolonie. Jako modelový příklad slouží včela medonosná.

Včelstvo je superorganismus tvořený třemi kastami:

• Královna (matka): Jediná plně vyvinutá samice v úlu, jejímž hlavním úkolem je kladení vajíček. Za den jich může naklást až 2000, což převyšuje její vlastní tělesnou hmotnost. Vylučuje feromony, které udržují soudržnost a organizaci včelstva. Dožívá se 3–5 let.
• Dělnice: Nepohlavní samice, které tvoří drtivou většinu populace úlu (v létě až 60 000 jedinců). Jejich úkoly se mění s věkem:
  • *Mladušky (1–3 dny):* Čistí buňky plástů.
  • *Krmičky (4–12 dní):* Krmí larvy a královnu mateří kašičkou.
  • *Stavitelky (12–18 dní):* Produkují vosk a staví plásty.
  • *Strážkyně (18–21 dní):* Střeží vchod do úlu (česno).
  • *Létavky (od 21. dne):* Vylétávají z úlu pro nektar, pyl, vodu a propolis. V letním období žijí jen asi 6 týdnů.
• Trubci: Samečci, kteří se líhnou z neoplozených vajíček. Jejich jediným úkolem je oplodnit novou královnu během tzv. snubního letu. Nemají žihadlo a nedokáží se sami živit. Po spáření hynou. Na podzim jsou z úlu vyhnáni.

Životní cyklus: Vývoj včely probíhá proměnou dokonalou: 1. Vajíčko: Královna klade vajíčka do buněk plástu. 2. Larva: Z vajíčka se po 3 dnech líhne beznohá larva, kterou dělnice intenzivně krmí. 3. Pupa (kukla): Po asi 6 dnech dělnice zavíčkují buňku a larva se zakuklí. Během této fáze dochází k přestavbě těla na dospělce. 4. Dospělec: Po zhruba 12 dnech se z kukly prokouše dospělá včela. Celý vývoj trvá u dělnice 21 dní, u trubce 24 dní a u královny jen 16 dní. ```

```

🗣️ Komunikace a chování

Komunikace ve včelstvu je mimořádně sofistikovaná a probíhá především pomocí chemických signálů (feromony) a tance.

Včelí tanec Nejznámějším komunikačním prvkem je včelí tanec, kterým úspěšná létavka předává ostatním informace o poloze zdroje potravy (nektaru, pylu). Tento mechanismus popsal rakouský etolog Karl von Frisch, za což v roce 1973 obdržel Nobelovu cenu.

• Kruhový tanec: Používá se, pokud je zdroj potravy v blízkosti úlu (do 50–100 metrů). Tanečnice běhá v malých kruzích a nenaznačuje směr.
• Vrtivý tanec (osmičkový): Používá se pro vzdálenější zdroje. Včela probíhá po dráze ve tvaru osmičky. Během přímé fáze běhu vrtí zadečkem.
  • *Směr:* Úhel přímé fáze běhu vůči svislici na plástu odpovídá úhlu letu ke zdroji potravy vůči slunci.
  • *Vzdálenost:* Rychlost tance a frekvence vrtění zadečkem udává vzdálenost ke zdroji. Čím pomalejší tanec, tím je zdroj dál.

Feromonová komunikace Feromony jsou chemické látky, které řídí téměř veškeré dění v úlu.

• Mateří látka: Feromon produkovaný královnou, který potlačuje vývoj vaječníků u dělnic, brání výchově nových královen a udržuje včelstvo pohromadě.
• Poplašný feromon: Uvolňuje se při bodnutí žihadlem a mobilizuje ostatní včely k obraně.
• Značkovací feromony: Používají se k označení zdroje potravy nebo vchodu do úlu.

```

```

🌸 Vztah s rostlinami: Opylování

Včely a kvetoucí rostliny jsou ukázkovým příkladem mutualismu (oboustranně prospěšné symbiózy). Rostliny poskytují včelám potravu (nektar a pyl) a včely na oplátku zajišťují přenos pylu z prašníků na bliznu, což je proces zvaný opylování. Bez opylování by se mnoho rostlin nemohlo rozmnožovat a tvořit plody a semena.

Odhaduje se, že včely (včetně divokých druhů) opylují přibližně 75 % všech zemědělských plodin pěstovaných pro lidskou spotřebu. Mezi plodiny závislé na opylení včelami patří jablka, mandle, borůvky, okurky, melouny, řepka olejka a mnoho dalších. Ekonomická hodnota opylování včelami se celosvětově odhaduje na stovky miliard dolarů ročně.

Některé rostliny si vyvinuly specializované květy, aby přilákaly konkrétní druhy včel. Barva, tvar a vůně květu jsou adaptovány na smyslové schopnosti včel. Mnohé květy mají tzv. nektarové značky viditelné pouze v ultrafialovém světle, které včely navádějí přímo ke zdroji nektaru. ```

```

🍯 Produkty včel

Člověk využívá produkty včely medonosné po tisíce let.

• Med: Hlavní a nejznámější produkt. Včely jej vyrábějí z nektaru nebo medovice, které zahušťují a obohacují o enzymy ve svém medném váčku. Slouží jako hlavní energetická zásoba včelstva na zimu. Pro člověka je to cenná potravina a přírodní sladidlo.
• Včelí vosk: Dělnice jej produkují ve voskotvorných žlázách na zadečku. Slouží ke stavbě plástů, kde včely skladují zásoby a vychovávají plod. Člověk jej využívá k výrobě svíček, v kosmetice a farmacii.
• Pyl: Včely jej sbírají jako zdroj bílkovin pro krmení larev. Rouskovaný pyl, který včely přinášejí do úlu, je pro člověka cenným doplňkem stravy bohatým na vitamíny a minerály.
• Propolis: Pryskyřičná látka, kterou včely sbírají z pupenů stromů. Používají ji k tmelení škvír v úlu a k dezinfekci, protože má silné antibakteriální a antivirové účinky. V lidovém léčitelství se využívá pro své léčivé vlastnosti.
• Mateří kašička: Sekret hltanových žláz mladých dělnic, kterým je krmena královna po celý život a larvy v prvních dnech vývoje. Je extrémně bohatá na živiny.
• Včelí jed: Látka, kterou včely vstřikují při bodnutí. Používá se v apiterapii k léčbě některých revmatických a zánětlivých onemocnění.

```

```

📉 Ohrožení a ochrana

V posledních desetiletích dochází celosvětově k alarmujícímu úbytku včel, a to jak medonosných, tak i divokých druhů. Tento jev, někdy označovaný jako syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder, CCD), má komplexní příčiny.

Hlavní hrozby pro včely:

• Ztráta přirozeného prostředí: Přeměna rozmanité krajiny na monokulturní pole, urbanizace a sečení luk před rozkvětem ochuzuje včely o pestré zdroje potravy a místa k hnízdění.
• Používání pesticidů: Zejména insekticidy ze skupiny neonikotinoidů jsou pro včely vysoce toxické. I v subletálních dávkách narušují jejich nervový systém, orientaci a imunitu.
• Nemoci a paraziti: Největší hrozbou pro včelu medonosnou je roztoč Varroa destructor (kleštík včelí), který saje hemolymfu včel a přenáší smrtící viry. Dalšími hrozbami jsou mor včelího plodu nebo nosemóza.
• Klimatické změny: Změny v načasování kvetení rostlin a extrémní výkyvy počasí narušují synchronizaci mezi včelami a jejich potravními zdroji.
• Invazivní druhy: Šíření nepůvodních predátorů, jako je sršeň asijská (Vespa velutina), představuje vážnou hrozbu pro včelstva v Evropě.

Ochrana včel vyžaduje komplexní přístup, zahrnující omezení používání škodlivých pesticidů, podporu ekologického zemědělství, obnovu kvetoucích luk a biokoridorů v krajině a osvětu veřejnosti. I jednotlivci mohou pomoci výsadbou medonosných rostlin na zahradách a balkonech nebo instalací tzv. hmyzích hotelů pro samotářské včely. ```

```

🤔 Pro laiky: Jak funguje včelí úl?

Představte si včelí úl jako jedno obrovské, dokonale fungující město, které je zároveň jednou jedinou rodinou. Každý obyvatel má přesně danou práci a všichni pracují pro společné dobro. Tomuto celku se říká "superorganismus", protože se chová jako jediný živý tvor.

• Srdce a mozek města (Královna): Uprostřed všeho je královna. Není to vládkyně, která by rozkazovala, ale spíše matka celého města. Její jediný úkol je klást vajíčka, ze kterých se líhnou noví obyvatelé. Zároveň produkuje speciální "vůni" (feromony), která všem říká: "Vše je v pořádku, naše matka je tady, pracujte dál."

• Obyvatelé města (Dělnice): Téměř všichni obyvatelé jsou dělnice – sestry, které se starají o chod celého města. Jejich profese se mění podle toho, jak stárnou:
  • *Uklízečky:* Nejprve jako mladé uklízejí a připravují "pokoje" (buňky) pro nová vajíčka.
  • *Chůvy:* Poté se z nich stávají chůvy, které krmí nejmladší larvičky.
  • *Stavební dělnice:* Později jim narostou speciální žlázy a stávají se z nich stavitelky, které z vosku budují nové části města (plásty).
  • *Skladnice a kuchařky:* Jiné přebírají od starších kolegyň nektar, zpracovávají ho na med a ukládají do zásob.
  • *Strážkyně:* Než poprvé vyletí ven, slouží jako stráž u vchodu, která kontroluje každého, kdo chce vstoupit.
  • *Pracovnice v terénu (Létavky):* Nakonec, v poslední fázi svého krátkého života, se z nich stávají létavky. Každý den létají kilometry daleko, aby našly květiny a přinesly domů nektar a pyl – palivo a stavební materiál pro celé město.

• Princové (Trubci): Ve městě žije i pár stovek trubců. Jsou to samci, takoví "princové na vdávání". Nemají žádné pracovní povinnosti, jejich jediným životním cílem je najít a oplodnit mladou královnu z jiného města, aby mohla založit novou kolonii.

Celé toto město komunikuje pomocí tance, kterým si létavky říkají, kde je nejlepší "supermarket" s nektarem, a pomocí vůní, které organizují veškerou práci. V zimě se celé město semkne do jednoho velkého chumlu, aby se navzájem zahřívalo a přežilo až do jara. ```

```

📜 Včely v kultuře a historii

Včela a její produkty provázejí lidstvo od nepaměti a zanechaly hlubokou stopu v mytologii, náboženství, umění i jazyce.

• Starověký Egypt: Včela byla symbolem Dolního Egypta a faraonovy moci. Med byl považován za "slzy boha Ra", používal se jako obětina, platidlo i lék.
• Antické Řecko a Řím: Med byl nazýván "pokrmem bohů" (ambrozie). Včely byly spojovány s nymfami, múzami a bohy jako Artemis a Apollón. Básník Vergilius věnoval včelařství celou čtvrtou knihu své básně Georgica.
• Křesťanství: Včela se stala symbolem píle, čistoty, pořádku a Krista. Včelí vosk byl a je preferovaným materiálem pro liturgické svíce. Svatý Ambrož je patronem včelařů.
• Islám: V Koránu je celá súra (kapitola) pojmenována "Včely" (An-Nahl), která popisuje včelu jako tvora inspirovaného Bohem, jehož produkt (med) je lékem pro lidi.
• Symbolika: Včelí úl se stal symbolem spořádané komunity, píle a monarchie. Napoleon si zvolil včelu jako jeden ze svých osobních a císařských emblémů.

V mnoha jazycích se objevují rčení spojená s včelami, například "pilný jako včelka", což odráží hluboce zakořeněný obdiv k tomuto hmyzu.

Šablona:Aktualizováno ```