Přeskočit na obsah

Křída

Z Infopedia

Šablona:Infobox hornina ```

``` Křída je velmi měkká, bílá, porézní sedimentární hornina biogenního původu. Jedná se o formu vápence, která je téměř výhradně tvořena minerálem kalcitem (uhličitan vápenatý, CaCO₃). Vznikla postupným usazováním a hromaděním mikroskopických vápenatých schránek (tzv. kokkolitů) mořských jednobuněčných řas známých jako kokolitky (Coccolithophyceae) a v menší míře i schránek dalších mikroorganismů, jako jsou dírkonošci (Foraminifera).

Křída je typická svou nízkou tvrdostí (stupeň 1 na Mohsově stupnici), zanechává bílou stopu a snadno se otírá. Pro svou charakteristickou povahu a masivní výskyt v určitých vrstvách dala název celému geologickému útvaru v druhohorách – křídě. Nejznámější využití křídy je jako psací potřeba na školní tabule, ačkoliv moderní „školní křídy“ jsou často vyráběny ze sádrovce. ```

```

📜 Vznik a složení

Křída je klasickým příkladem pelagického sedimentu, což znamená, že vznikala v hlubokém, klidném mořském prostředí, daleko od pobřeží, kde by usazování bylo ovlivněno přínosem materiálu z pevniny. Hlavním zdrojem materiálu byly mikroskopické plovoucí organismy, především kokolitky. Tyto jednobuněčné řasy si vytvářely ochranné schránky složené z drobných vápenatých destiček, kokkolitů. Po odumření organismu klesaly tyto schránky ke dnu, kde se po miliony let hromadily a vytvářely mocné vrstvy jemného vápnitého kalu.

Tento proces probíhal nejintenzivněji v období svrchní křída, přibližně před 100 až 66 miliony let, kdy byly hladiny světových oceánů vysoké a rozsáhlé části kontinentů byly zaplaveny mělkými epikontinentálními moři. Pod tlakem nadložních vrstev byl tento kal postupně zpevněn (diagenezí) v pevnou, ale stále porézní horninu – křídu.

Chemicky je křída velmi čistý uhličitan vápenatý (CaCO₃), jehož obsah často přesahuje 95 %. Mezi běžné příměsi patří jílové minerály, drobná zrnka křemene a zbytky schránek jiných organismů, například jehlice mořských hub nebo schránky dírkonošců. Barva je typicky bílá, ale příměsi jílu, organického materiálu nebo oxidů železa ji mohou zbarvit do šeda, žluta či červena. ```

```

🗺️ Výskyt ve světě

Mocné křídové souvrství je charakteristické pro velkou část severozápadní Evropy, kde tvoří rozsáhlou geologickou formaci známou jako „Chalk Group“. Mezi nejznámější lokality patří:

```

```

🇨🇿 Křída v Česku

Na území Česka se křídové sedimenty nacházejí v rozsáhlé geologické struktuře zvané Česká křídová pánev. Tato pánev pokrývá značnou část severních a východních Čech a zasahuje až na Moravu. Na rozdíl od klasických bílých kříd v Anglii jsou zdejší sedimenty pestřejší a zahrnují nejen slínovce (které jsou křídě podobné, ale obsahují více jílu), ale především mocné vrstvy pískovců.

Právě tyto křídové pískovce tvoří známá česká skalní města, jako jsou Adršpašsko-teplické skály, Pravčická brána v Českém Švýcarsku nebo skalní útvary v Českém ráji.

Samotná hornina křída (vápnité slínovce a prachovce) se v České křídové pánvi vyskytuje také, například v okolí Kutné Hory, Čáslavi nebo na Lounsku. Z hydrogeologického hlediska je Česká křídová pánev mimořádně významná, protože představuje jednu z největších a nejkvalitnějších zásobáren podzemní pitné vody v Česku. Porézní vrstvy pískovců fungují jako obrovský přírodní filtr a kolektor vody. ```

```

🛠️ Využití

Křída má díky svým specifickým vlastnostem široké spektrum využití v různých odvětvích:

  • Psací a kreslicí potřeby: Tradiční využití pro psaní na tabule. Dnes je však „školní křída“ často vyráběna ze sádrovce (síran vápenatý), protože je méně prašná. Umělecké křídy a pastely (tzv. rudky) jsou vyráběny z jemně mleté křídy smíchané s pigmenty a pojivy.
  • Průmyslové plnivo: Jemně mletá křída se používá jako plnivo při výrobě barev, plastů, gumy, papíru, tmelů a zubních past. Zvyšuje objem, zlepšuje texturu a snižuje náklady.
  • Zemědělství: Používá se k vápnění půdy. Jakožto uhličitan vápenatý neutralizuje kyselé půdy a zlepšuje jejich strukturu a úrodnost.
  • Stavebnictví: V minulosti se křídové bloky (tzv. clunch) používaly jako stavební kámen. Pálením křídy se vyrábí hašené vápno, které je základem pro výrobu malty a omítek.
  • Sport: Ve sportu, jako je gymnastika, vzpírání nebo sportovní lezení, se používá tzv. „křída“ nebo magnézium pro vysušení rukou a zlepšení úchopu. Ačkoliv se jí říká křída, chemicky se jedná o uhličitan hořečnatý (MgCO₃), nikoliv o uhličitan vápenatý.
  • Lešticí prostředky: Pro svou jemnou abrazivní povahu se používá k leštění kovů a jiných povrchů.

```

```

💡 Pro laiky: Křída jednoduše

Představte si křídu jako obrovský, stlačený hřbitov mikroskopických mořských organismů, které žily v oceánech v době posledních dinosaurů. Každý z těchto organismů měl na sobě malinký vápenatý „brnění“ složený z destiček. Když zemřeli, jejich tělíčka klesla na dno a brnění se tam hromadila po miliony let. Vznikla tak obrovská vrstva jemného bílého bahna. Tlak vody a dalších vrstev toto bahno postupně stlačil a vytvořil z něj měkkou horninu, kterou dnes známe jako křídu.

  • Proč je tak měkká? Protože je složena z nesčetného množství droboučkých a křehkých schránek, které nejsou pevně spojeny jako krystaly v mramoru. Můžete ji snadno rozdrobit mezi prsty a zanechává stopu, protože se z ní tyto mikroskopické částečky snadno uvolňují.
  • Proč šumí v octu? Křída je v podstatě vápenec. Když na ni kápnete kyselinu (třeba i obyčejný ocet), dojde k chemické reakci, při které se uvolňuje plynný oxid uhličitý. To je to šumění, které vidíte.
  • Je školní křída ta pravá? Většinou ne. Křída, kterou se píše na tabuli, je dnes častěji vyrobena ze sádrovce. Je to proto, že méně práší a lépe se s ní manipuluje. Geologicky je to ale úplně jiný materiál.

```

```

🌍 Geologický význam

Křída není jen obyčejná hornina, má i zásadní význam pro geologii a paleontologii.

  • Název pro geologické období: Výskyt křídových vrstev v Evropě je tak masivní a charakteristický, že belgický geolog Jean d'Omalius d'Halloy v roce 1822 pojmenoval celou geologickou periodu křída (latinsky Cretaceum, od creta – křída). Toto období trvalo od 145 do 66 milionů let před naším letopočtem a je posledním útvarem éry druhohor.
  • Stratigrafický marker: Křídové vrstvy jsou vynikajícím stratigrafickým markerem, což znamená, že geologům pomáhají určovat stáří a korelovat horninové vrstvy na různých kontinentech.
  • Paleontologické naleziště: V křídových formacích se často nacházejí velmi dobře zachovalé fosilie mořských živočichů. Díky jemnozrnné povaze horniny jsou zachovány i jemné detaily. Mezi slavné nálezy z křídových vrstev patří kostry velkých mořských plazů (mosasauři, plesiosauři, ichthyosauři), amonitů, belemnitů a různých druhů ryb.
  • Hydrogeologie: Díky své vysoké pórovitosti a propustnosti fungují křídové vrstvy jako významné zvodně (akvifery), které zadržují obrovské množství podzemní vody. Příkladem je již zmíněná Česká křídová pánev nebo křídové akvifery pod Londýnem.

```

```

🖼️ Galerie

```

```

Šablona:Aktualizováno ```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Křída&oldid=14197“