Sádrovec

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - minerál Sádrovec (chemicky dihydrát síranu vápenatého, CaSO₄·2H₂O) je velmi rozšířený minerál ze skupiny síranů. Jedná se o jeden z nejměkčích nerostů, na Mohsově stupnici tvrdosti má číslo 2. V přírodě se vyskytuje v několika odrůdách a formách, které se liší vzhledem i strukturou. Pro svou schopnost po zahřátí (dehydrataci) a následném smíchání s vodou opět ztuhnout je klíčovou surovinou ve stavebnictví a mnoha dalších průmyslových odvětvích.

Název pochází z řeckého slova gypsos, které označovalo jak sádrovec, tak i z něj pálenou sádru.

🧪 Chemické a fyzikální vlastnosti

Sádrovec je vodnatý síran vápenatý. Jeho chemický vzorec CaSO₄·2H₂O udává, že na každou molekulu síranu vápenatého jsou v krystalové mřížce vázány dvě molekuly vody (tzv. krystalová voda). Tato voda je klíčová pro jeho vlastnosti.

Při zahřátí na teplotu přibližně 100–150 °C ztrácí sádrovec část své krystalové vody a mění se na hemihydrát síranu vápenatého (CaSO₄·½H₂O), známý jako sádra (bassanit). Tento proces se nazývá kalcinace. Při dalším zahřívání nad 200 °C ztrácí i zbývající vodu a vzniká bezvodý síran vápenatý (anhydrit, CaSO₄). Proces je vratný – po smíchání pálené sádry s vodou dochází k rehydrataci, při níž se uvolňuje teplo a materiál opět tuhne do pevné hmoty dihydrátu síranu vápenatého.

Fyzikálně je sádrovec velmi měkký (lze do něj rýpnout nehtem), má nízkou hustotu a je špatným vodičem tepla i elektřiny. Vykazuje dokonalou štěpnost v jednom směru, což znamená, že se snadno láme na tenké, ohebné lupínky. Je slabě rozpustný ve vodě, přičemž jeho rozpustnost s rostoucí teplotou klesá (na rozdíl od většiny solí).

💎 Krystalografie a odrůdy

Sádrovec krystalizuje v jednoklonné (monoklinické) soustavě. Krystaly mají často tabulkovitý, sloupcovitý nebo jehlicovitý vzhled. Časté jsou také srostlice, zejména tzv. vlaštovčí ocasy, což jsou charakteristické dvojčatné srůsty. Vyskytuje se v mnoha formách a odrůdách:

Selenit

Selenit je čirá, průhledná až průsvitná odrůda sádrovce, která tvoří dobře vyvinuté krystaly. Má skelný až perleťový lesk. Název je odvozen od řeckého selénites lithos (měsíční kámen) kvůli jeho mléčnému lesku připomínajícímu měsíční svit. Obří krystaly selenitu, dlouhé až 12 metrů, byly nalezeny v dole Naica v Mexiku.

Mariánské sklo

Jedná se o zvláštní formu dokonale štěpného a průhledného selenitu, který se láme na tenké, bezbarvé tabulky. Ve středověku se tyto tabulky používaly místo skla k zasklívání oltářních obrazů a relikviářů, odtud název.

Alabastr

Alabastr je jemnozrnná, masivní a neprůhledná odrůda sádrovce, obvykle bílé barvy, někdy s barevnými žilkami. Díky své měkkosti a snadné opracovatelnosti se od starověku používá jako dekorační kámen a v sochařství. Je třeba jej odlišovat od tzv. egyptského nebo orientálního alabastru, což je ve skutečnosti odrůda kalcitu.

Pouštní růže

Tato odrůda vzniká v pouštních oblastech, kde sádrovec krystalizuje v písku. Krystaly do sebe uzavírají zrnka písku a vytvářejí čočkovité agregáty uspořádané do tvaru připomínajícího květ růže. Barva je obvykle okrová až hnědá, podle barvy okolního písku.

Vláknitý sádrovec (Satin spar)

Jedná se o agregát paralelně uspořádaných vláken sádrovce. Má hedvábný lesk a často vykazuje efekt kočičího oka. Používá se k výrobě drobných ozdobných předmětů.

🌍 Výskyt a naleziště

Sádrovec je hojný minerál, který se nachází po celém světě. Vzniká především v sedimentárních pánvích jako evaporit, tedy vysrážením z přesycených solných roztoků v mělkých mořích, lagunách a slaných jezerech. Mocné vrstvy sádrovce často doprovázejí ložiska kamenné soli a anhydritu. Může také vznikat hydratací anhydritu, sopečnou činností (fumaroly) nebo zvětráváním sulfidických rud.

Významná světová naleziště

– Obří krystaly selenitu v dole Naica, Chihuahua.
– Rozsáhlá ložiska v Oklahomě, Texasu, Novém Mexiku (národní památka White Sands s dunami z čistého sádrovce).
– Historická těžba alabastru v okolí města Volterra v Toskánsku.
– Četná ložiska, včetně geody v Pulpí, největší známé geody na světě.
– Důl Wieliczka a Bochnia (spolu s kamennou solí).
– Pohoří Harz.
, ,

Naleziště v Česku

V České republice se nacházejí významná ložiska především v oblasti Opavska, kde se sádrovec těží.

Kobeřice u Opavy: Největší a nejvýznamnější ložisko sádrovce v Česku, těžené povrchovým způsobem.
Kateřinky u Opavy: Historické ložisko, kde se nacházely pěkné krystaly.
Další menší výskyty jsou známy z okolí Zbýšova u Brna nebo z Mostecké pánve.

🛠️ Využití

Sádrovec je díky svým unikátním vlastnostem mimořádně všestrannou surovinou.

🏗️ Stavebnictví

Největší část světové produkce sádrovce směřuje do stavebnictví.

Výroba sádry: Pálením sádrovce vzniká sádra, která se používá na omítky, štuky, malty a jako pojivo.
Sádrokarton: Sádrové desky, známé jako sádrokarton, jsou klíčovým materiálem pro suchou výstavbu příček, podhledů a obkladů stěn.
Regulátor tuhnutí cementu: Sádrovec se přidává do portlandského cementu (cca 3–5 %), kde zpomaluje jeho tuhnutí a umožňuje tak delší dobu zpracování.
Sádrové potěry: Používají se pro vyrovnávání podlah.

🌾 Zemědělství

V zemědělství se sádrovec používá jako hnojivo a půdní kondicionér.

Je zdrojem vápníku a síry pro rostliny.
Zlepšuje strukturu těžkých jílovitých půd, zvyšuje jejich propustnost pro vodu a vzduch.
Pomáhá snižovat zasolení půdy.

🎨 Umění a sochařství

Odrůda alabastr je od starověku ceněným materiálem pro výrobu soch, reliéfů, váz a jiných dekorativních předmětů. Jeho měkkost umožňuje snadné a detailní opracování.

🍲 Potravinářství a farmacie

Jako přídatná látka (aditivum) s označením E516 se používá jako zpevňující látka, regulátor kyselosti a nosič.
Využívá se při výrobě tofu jako koagulant (srážedlo).
Je součástí některých druhů piva, kde upravuje tvrdost vody.
Ve farmacii slouží jako plnivo do tablet.

🏭 Ostatní využití

Křída: Mletý sádrovec je jednou ze složek školní křídy.
Metalurgie: Používá se jako tavidlo.
Modelářství: Sádra je základním materiálem pro výrobu forem a modelů.

📜 Historie

Sádrovec a sádra jsou lidstvu známy po tisíciletí. Již staří Egypťané používali pálenou sádru jako maltu při stavbě pyramid – byla nalezena například ve Velké pyramidě v Gíze. Řekové a Římané využívali nejen sádru ve stavebnictví, ale také alabastr pro umělecké účely. Řecký filozof a přírodovědec Theofrastos popsal sádrovec ve svém díle O kamenech. V Paříži se v minulosti intenzivně těžil z bohatých ložisek v oblasti Montmartre, proto se pálené sádře někdy říká pařížská sádra (plaster of Paris).

💡 Pro laiky

Sádrovec si můžete představit jako zvláštní "kámen", který v sobě ukrývá molekuly vody. Když ho zahřejete v peci, voda z něj unikne a z kamene se stane bílý prášek – to je sádra, kterou znáte ze stavebnin nebo od lékaře, když vám sádruje zlomenou ruku.

Kouzlo spočívá v tom, že když tento prášek smícháte s vodou, proces se obrátí. Sádra vodu "nasaje" zpět do své struktury, začne hřát a během několika minut opět ztvrdne na pevný kámen, tedy zpět na sádrovec. Díky této schopnosti se používá na výrobu sádrokartonových desek na stavbu příček, na omítky nebo na odlévání různých tvarů. V přírodě může sádrovec tvořit nádherné průhledné krystaly (selenit) nebo jemné bílé bloky (alabastr), ze kterých se vyrábějí sochy.

Šablona:Aktualizováno