Malta

Maltská republika
	Soubor:Malta (Europe) locator map.svg
Motto	Virtute et Constantia (Síla a vytrvalost)
Rozloha	316 km²
Počet obyvatel	574 250 (2025)
Hustota zalidnění	1 649 obyv./km² (2021)
Úřední jazyk	maltština, angličtina
Prezident	Myriam Spiteri Debono
Premiér	Robert Abela
Hlavní město	Valletta
Měna	Euro (€)
HDP nominální	40 900 eur na obyvatele (2023)
Časové pásmo	UTC+1 (SEČ)
Vznik	21. září 1964 (nezávislost)

Rozbalit box

Obsah boxu

Maltská republika (maltsky Repubblika ta' Malta, anglicky Republic of Malta) je ostrovní stát v jižní Evropě ve Středozemním moři, ležící mezi Sicílií a severní Afrikou. Tvoří ji souostroví 80 až 95 km jižně od Itálie, 284 až 290 km východně od Tuniska a 300 až 333 km severně od Libye. Je to nejmenší a nejméně lidnatá členská země Evropské unie s rozlohou 316 km² a počtem obyvatel 574 250 k roku 2025. Malta je považována za pátou nejhustěji zalidněnou zemi světa. Hlavním městem je Valletta, která je zároveň politickým a kulturním centrem ostrovů.

Malta je unitární parlamentní republika s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu a premiérem v čele vlády. Je vyspělou zemí s vysokými příjmy, silně závislou na cestovním ruchu. V zemi se nachází mnoho historických a architektonických památek, včetně tří zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO: Hypogeum Ħal Saflieni, město Valletta a sedm megalitických chrámů Malty, které patří mezi jedny z nejstarších staveb na světě.

⏳ Historie

Dlouhé dějiny Malty sahají až do 5. tisíciletí před naším letopočtem, kdy na ostrov připluli první osadníci, pravděpodobně ze Sicílie. Ti vytvořili jedinečnou megalitickou kulturu, jejíž stopy představují chrámové komplexy starší než Stonehenge nebo egyptské pyramidy. Mezi nejznámější patří Ħaġar Qim, Mnajdra a Ġgantija na ostrově Gozo, a také podzemní pohřebiště Hypogeum Ħal Saflieni. Z neznámých důvodů byl ostrov mezi lety 2500 a 2000 před naším letopočtem neobydlen, s nejpravděpodobnějším vysvětlením v podobě přírodní katastrofy nebo epidemie.

Později byla Malta podmaněna Féničany a Kartaginci. Po porážce Kartága v punských válkách na konci 3. století před naším letopočtem se maltské ostrovy dostaly pod římskou nadvládu, která trvala až do rozpadu římského impéria. Od 9. století sem začali pronikat Arabové, kteří Maltu dobyli v roce 870. Jejich příchod znamenal islamizaci obyvatelstva a změnu jazyka. V 11. století si Maltu podmanil sicilský král Roger.

V roce 1522, po dobytí ostrova Rhodos Turky, získali rytíři Řádu johanitů (známí též jako maltézští rytíři) Maltu v léno od císaře Karla V.. Rytíři vybudovali řadu pevností a opevnění, aby ochránili ostrov před nájezdy Osmanské říše, a v roce 1565 úspěšně odrazili Velké obležení Malty. Na konci 18. století Maltu obsadila napoleonská vojska. O pomoc byli požádáni Britové, kteří v roce 1814 oficiálně začlenili Maltu do britského impéria. Během obou světových válek hrála Malta významnou strategickou roli pro spojenecké síly.

Malta získala nezávislost 21. září 1964 a 13. prosince 1974 se stala republikou, přičemž zůstala členem Britského společenství národů. Dne 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie a v roce 2008 přijala euro jako svou měnu. V roce 2022 se maltská politička Roberta Metsolaová stala předsedkyní Evropského parlamentu.

🌍 Geografie

Maltské souostroví se nachází uprostřed Středozemního moře a skládá se z několika ostrovů, z nichž tři jsou obydlené: Malta, Gozo a Comino. K souostroví náleží i tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla a St. Paul's Island. Ostrovy jsou pozůstatkem dřívějšího pevninského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo přerušeno před asi 11 000 lety vzestupem mořské hladiny.

Povrch Malty je většinou skalnatý a tvoří ho nízké kopce s terasovitými políčky. Nejvyšším bodem je Ta' Dmejrek s výškou 253 m n. m. Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá, s množstvím útesů, malých pláží a přírodních přístavů. Malta nemá řeky ani jezera; hlavním zdrojem pitné vody je podzemní voda a odsolená mořská voda. Podnebí je typické středomořské: mírné, vlhké zimní období a horké léto prakticky bez srážek.

Ostrovy

Malta: Největší a nejlidnatější ostrov souostroví s rozlohou 246 km². Je kulturním, obchodním a administrativním centrem s hlavním městem Valletta a mezinárodním letištěm.
Gozo (maltsky Għawdex): Druhý největší ostrov s rozlohou 67 km² a přibližně 30 000 obyvateli. Je klidnější a zelenější než Malta, s venkovským rázem a rozvinutým rybolovem, turismem, řemesly a zemědělstvím. Na Gozu se nachází slavná Citadela ve Victorii.
Comino (maltsky Kemmuna): Nejmenší z obydlených ostrovů s rozlohou 3 km². Je převážně neobydlený, s pouhými několika stálými obyvateli (uvádí se i 3-4 lidé). Je oblíbeným výletním cílem turistů díky nedotčené přírodě, Modré laguně (Blue Lagoon) a Křišťálové laguně (Crystal Lagoon), které jsou ideální pro koupání a šnorchlování.

💰 Ekonomika

Maltské hospodářství je vyspělé a vyznačuje se vysokým nedostatkem přírodních zdrojů, zejména fosilních paliv a spodní vody. Celkově je silně závislé na zahraničním obchodu a turistickém ruchu. V roce 2023 dosahoval HDP na obyvatele 40 900 eur, což je výrazně nad průměrem EU.

Nejdůležitějšími odvětvími maltského hospodářství jsou:

Cestovní ruch: Je klíčovým pilířem ekonomiky. V prvních dvou měsících roku 2025 navštívilo Maltu 404 463 turistů, což představuje nárůst o 18,3 % oproti roku 2024. Celkové výdaje turistů dosáhly 289,4 milionu eur. Za prvních pět měsíců roku 2025 navštívilo Maltu 1 418 954 turistů s celkovými výdaji 1 168,3 milionu eur.
Finanční služby: Malta se etablovala jako atraktivní centrum pro finanční společnosti.
iGaming: Sektor online hazardních her je významným přispěvatelem k HDP.
Velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytování a stravování: Tyto služby úzce souvisí s turistickým ruchem a jsou pro Maltu zásadní.
Průmysl: Zahrnuje výrobu strojů a mechanických zařízení, farmaceutických výrobků, tištěných knih a hraček.

Malta je považována za atraktivní destinaci pro zahraniční firmy.

🏛️ Politika a státní zřízení

Malta je parlamentní republika s demokratickým systémem a oddělením mocí na zákonodárnou, výkonnou a soudní.

Hlava státu: Prezident má především reprezentativní a ceremoniální úlohu. Od roku 2024 je prezidentkou Myriam Spiteri Debono.
Hlava vlády: V čele vlády stojí premiér, který má výkonnou moc. Současným premiérem je Robert Abela.
Zákonodárná moc: Je svěřena jednokomorovému parlamentu (House of Representatives), který se skládá z volených členů. Volby probíhají na základě poměrného zastoupení systémem jediného přenosného hlasu.
Soudní moc: Spočívá v rukou soudnictví Malty, v jehož čele stojí vrchní soudce.

Od získání nezávislosti v roce 1964 dominují maltské politice dvě hlavní strany: Nacionalistická strana (Partit Nazzjonalista) a Labouristická strana (Partit Laburista). Malta je členem Evropské unie od roku 2004 a v Evropském parlamentu ji zastupuje 6 poslanců.

🎭 Kultura a společnost

Maltská kultura je bohatou směsí vlivů, které se na ostrově vystřídaly v průběhu staletí, včetně fénických, římských, arabských, normanských, španělských, johanitských (maltézských rytířů) a britských.

Jazyk

Úředními jazyky jsou maltština a angličtina. Maltština je národním jazykem a je to jediný semitský jazyk, který používá latinské písmo a je oficiálním jazykem Evropské unie. Předpokládá se, že maltština vznikla ze sikulo-arabštiny a byla silně ovlivněna sicilštinou a spisovnou italštinou. Asi 60 % slovní zásoby má semitský původ, zatímco zbývajících 40 % je románského původu. Angličtina je velmi rozšířená a většina obyvatel jí hovoří. Italštinou hovoří až 70 % obyvatel.

Náboženství

Římský katolicismus je na Maltě dominantním náboženstvím a ústava jej definuje jako státní náboženství. K katolické církvi se hlásí přes 80 % až 98 % obyvatel, což činí Maltu jednou z nejkatoličtějších zemí světa. Vliv katolicismu je silně patrný v zákonodárství – například interrupce je na Maltě zcela zakázána a rozvod byl uzákoněn až v roce 2011. Na ostrově se nachází mimořádná hustota kostelů, údajně až 365, tedy jeden na každý den v roce.

Kuchyně

Maltská kuchyně je směsicí středomořských chutí s vlivy italské, britské, čínské a indické kuchyně, stejně jako severoafrických a středovýchodních vlivů. Základem jsou ryby a mořské plody, jehněčí a králičí maso, vynikající sýry, těstoviny a čerstvá zelenina.

Mezi národní jídla a speciality patří:

Stuffat tal-fenek (králičí guláš): Národní jídlo z králíka dušeného na víně s bramborami a zeleninou.
Pastizzi: Slané taštičky z listového těsta plněné ricottou nebo hráškovou pastou, oblíbené pouliční jídlo.
Lampuki pie (Torta tal-Lampuki): Koláč s náplní z ryby lampuki (dorada), zeleniny, oliv, kaparů a rajčat.
Ftira: Místní chléb podobný italské focaccii, často plněný tuňákem, olivami, kapary a rajčaty.
Aljotta: Rybí polévka s česnekem.
Bigilla: Dip z rozmačkaných fazolí, česneku, olivového oleje a bylinek.
Imqaret: Smažené taštičky z křehkého těsta s datlovou náplní.

Oblíbeným nealkoholickým nápojem je Kinnie, osvěžující limonáda z hořkých pomerančů a bylinek.

🗿 Památky UNESCO

Malta se pyšní třemi lokalitami zapsanými na Seznamu světového dědictví UNESCO:

Historické centrum Valletty: Opevněné město Valletta s fénickými, řeckými, římskými, byzantskými, arabskými a křesťanskými památkami, založené v roce 1566 Řádem svatého Jana.
Hypogeum Ħal Saflieni: Třípatrový, více než 10 metrů hluboký podzemní komplex o celkové ploše kolem 500 m², který sloužil jako nekropole a pochází z doby asi 3800 až 2500 před naším letopočtem.
Megalitické chrámy Malty: Sedm chrámů na ostrovech Malta a Gozo, které patří mezi nejstarší volně stojící kamenné stavby na světě. Mezi ně patří Ġgantija (Gozo), Ħaġar Qim, Mnajdra, Skorba, Ta' Ħaġrat a chrámy Tarxien.

👶 Pro laiky

Představte si, že jezdíte na dovolenou na malý ostrůvek uprostřed moře, kde je skoro pořád slunce. Přesně taková je Malta! Je to jako velký kamenný hrad plný příběhů, protože se tu vystřídalo tolik různých národů – od dávných stavitelů obrovských kamenných chrámů, přes rytíře s křížem, až po Brity s jejich angličtinou. Proto tu mluví dvěma jazyky – maltsky a anglicky, a mají spoustu krásných kostelů.

Malta není jen jeden ostrov, ale takové malé souostroví. Ten největší se jmenuje taky Malta a tam je hlavní město Valletta s úzkými uličkami a starými domy. Pak je tu Gozo, které je zelenější a klidnější, takové pro ty, kdo si chtějí odpočinout. A nakonec malinké Comino s tou nejkrásnější modrou vodou, kde si můžete skvěle zaplavat a šnorchlovat, jako v obrovském bazénu.

Ekonomika Malty hodně stojí na tom, že sem jezdí turisté obdivovat ty staré památky a užívat si slunce a moře. Takže si tu můžete koupit třeba i sladké taštičky jménem Pastizzi nebo ochutnat králičí guláš. Malta je prostě takový malý, ale hodně zajímavý kousek země s bohatou historií a krásným mořem!

Zdroje