Mrkev

Mrkev obecná setá (Daucus carota subsp. sativus) je kořenová zelenina, která patří do čeledi miříkovitých. Její nejznámější a nejkonzumovanější částí je hlavní kořen, který slouží jako zásobní orgán rostliny. Ačkoliv je dnes nejrozšířenější její oranžová varianta, původní formy měly fialovou nebo žlutou barvu. Mrkev je celosvětově oblíbená pro svou nasládlou chuť, nutriční hodnotu, zejména vysoký obsah beta-karotenu, a všestranné využití v kuchyni. ```

```

⏳ Historie

Původní domovinou mrkve je oblast dnešní Persie (nyní Írán a Afghánistán), kde byla pěstována již před tisíci lety. Tehdejší mrkve se však od těch dnešních značně lišily – měly fialovou nebo žlutou barvu a byly často hořké a dřevnaté. Pěstovaly se spíše pro své aromatické listy a semena než pro kořen.

Do Evropy se mrkev dostala přibližně v 8. až 10. století prostřednictvím Maurů přes Španělsko. Postupně se rozšířila po celém kontinentu a šlechtitelé začali pracovat na vylepšení jejích vlastností, zejména na zvětšení a zesládnutí kořene.

Klíčový moment v historii mrkve nastal v 17. století v Nizozemsku. Podle populární teorie nizozemští pěstitelé vyšlechtili oranžovou odrůdu na počest vládnoucího rodu Oranžských. Tato nová, sladší a atraktivnější varianta si rychle získala oblibu a postupně vytlačila ostatní barevné formy. Z Nizozemska se oranžová mrkev rozšířila do celého světa a stala se standardem, jaký známe dnes. ```

```

🧬 Botanický popis

Mrkev obecná setá je dvouletka. To znamená, že její životní cyklus trvá dva roky.

• První rok: Rostlina vytváří přízemní růžici jemně dělených, zpeřených listů a hlavní, zdužnatělý kořen. Tento kořen slouží jako zásobárna živin (především sacharidů), které rostlina potřebuje k přežití zimy a k produkci květů a semen v následujícím roce. Právě tento zásobní kořen je část, která se sklízí pro konzumaci.
• Druhý rok: Pokud není kořen sklizen, rostlina z něj na jaře vyžene vysokou, rozvětvenou lodyhu, která může dosáhnout výšky až 1 metru. Na konci lodyhy vykvétá složené květenství zvané okolík, složené z mnoha drobných bílých nebo narůžovělých květů. Po opylení se z květů vyvinou semena (dvounažky).

Kořen

Kořen mrkve je hlavní sklízenou částí. Skládá se ze dvou hlavních částí:

• Kůra (lýko): Vnější, barevná část, která obsahuje nejvíce cukrů a karotenoidů.
• Dřeň (srdíčko): Vnitřní, světlejší část, která je často tužší.

Tvar kořene se liší podle kultivaru – může být válcovitý, kuželovitý, krátký a kulatý (karotky) nebo dlouhý a špičatý. ```

```

🌱 Pěstování

Mrkev je relativně nenáročná plodina, ale pro dosažení kvalitních kořenů vyžaduje specifické podmínky.

Půda a stanoviště

Nejlépe se jí daří v lehkých, písčitohlinitých a hluboce prokypřených půdách bez kamenů a hrud. Těžké a kamenité půdy způsobují deformace a větvení kořenů. Vyžaduje slunné stanoviště. Nemá ráda čerstvé hnojení chlévským hnojem, které podporuje větvení kořenů a láká škůdce.

Výsev a péče

Semena se vysévají přímo na záhon od časného jara do poloviny léta. Výsev se provádí do řádků. Po vzejití rostlin je klíčové provést jednocení, tedy vytrhání přebytečných rostlinek tak, aby mezi zbývajícími byl dostatečný prostor (obvykle 3–5 cm). Bez jednocení by si rostliny konkurovaly a vytvořily by jen malé, tenké kořeny. Během vegetace je důležitá pravidelná zálivka a odplevelování.

Sklizeň a skladování

Rané odrůdy (karotky) se sklízí přibližně 2–3 měsíce po výsevu. Pozdní odrůdy určené ke skladování se sklízí na podzim, před příchodem prvních mrazů. Sklizená mrkev se skladuje v chladném a vlhkém prostředí, například ve sklepě v písku, což zabraňuje jejímu vysychání a vadnutí.

Škůdci a choroby

Nejvýznamnějším škůdcem je pochmurnatka mrkvová (Chamaepsila rosae), jejíž larvy vyžírají v kořenech chodbičky, čímž je znehodnocují. Obranou je pěstování na větrných místech, zakrývání záhonů netkanou textilií nebo pěstování ve smíšené kultuře s cibulovinami, jejichž aroma mouchu odpuzuje. Z chorob se může vyskytovat padlí. ```

```

🥗 Nutriční hodnota a zdravotní přínosy

Mrkev je ceněna pro svůj vysoký obsah živin a nízkou energetickou hodnotu.

• Beta-karoten: Je nejvýznamnější složkou mrkve. Jedná se o provitamin vitamínu A, což znamená, že si ho lidské tělo dokáže přeměnit na aktivní vitamín A. Vitamín A je nezbytný pro zdravý zrak (je součástí očního pigmentu rodopsin), funkci imunitního systému, zdraví pokožky a sliznic.
• Mýtus o nočním vidění: Tvrzení, že konzumace mrkve výrazně zlepšuje noční vidění, je z velké části mýtus. Vznikl jako součást britské propagandy během druhé světové války, která měla zakrýt existenci nové radarové technologie u stíhacích pilotů. Ačkoliv nedostatek vitamínu A může vést k šerosleposti, jeho nadměrný příjem u zdravého člověka nadpřirozené schopnosti nezpůsobí.
• Vláknina: Mrkev je dobrým zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny, která podporuje správné trávení, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a přispívá k pocitu sytosti.
• Vitamíny a minerály: Obsahuje také vitamín K1 (důležitý pro srážlivost krve), draslík (regulace krevního tlaku), vitamín B6 a různé antioxidanty, jako jsou lutein a zeaxantin.

Tepelná úprava mrkve mírně zvyšuje biologickou dostupnost beta-karotenu. Pro jeho lepší vstřebávání je vhodné konzumovat mrkev s malým množstvím tuku (např. olivový olej). ```

```

🍲 Využití v kuchyni

Mrkev je jednou z nejuniverzálnějších druhů zeleniny.

• Syrová: Konzumuje se jako zdravá svačina, strouhaná v salátech (např. klasický mrkvový salát s jablky a citronem), jako součást zeleninových talířů (crudités) s dipy nebo ve formě čerstvě odšťavněné šťávy.
• Tepelně upravená: Je základní součástí mnoha pokrmů. Tvoří základ polévek (vývary, krémové polévky) a omáček, často jako součást tzv. mirepoix (spolu s cibulí a celerem). Může se vařit, dusit, péct, grilovat nebo restovat jako příloha k masu. Dušená mrkev je oblíbeným dětským jídlem.
• Sladká jídla: Díky své přirozené sladkosti se používá i v dezertech. Nejznámější je mrkvový dort (carrot cake), ale připravují se z ní i muffiny, chléb nebo džemy.
• Mrkvová nať: I zelené listy mrkve jsou jedlé. Mají mírně nahořklou, petrželovou chuť a lze je použít k výrobě pesta, přidat do polévek nebo salátů.

```

```

🎨 Kultivary a odrůdy

Existuje obrovské množství odrůd mrkve, které se dělí podle několika kritérií:

• Podle délky vegetační doby:

   *   Rané odrůdy (karotky): Mají kratší vegetační dobu, jsou menší, jemnější a sladší. Jsou určené k přímé spotřebě.
   *   Pozdní odrůdy: Mají delší a větší kořeny, jsou robustnější a vhodné pro dlouhodobé skladování.

• Podle tvaru kořene:

   *   Nantes: Válcovitý tvar s tupým zakončením, velmi oblíbený typ.
   *   Chantenay: Kratší, kónický tvar, vhodný i do těžších půd.
   *   Berlikumer: Dlouhý, válcovitý kořen, vhodný pro skladování.
   *   Paris Market (kulaté): Malé, kulaté mrkve, ideální pro pěstování v nádobách.

• Podle barvy:

   *   Oranžová: Nejběžnější, bohatá na beta-karoten.
   *   Fialová: Původní barva, obsahuje anthokyany (silné antioxidanty). Často má oranžový střed.
   *   Žlutá: Obsahuje lutein a xantofyly.
   *   Červená: Obsahuje lykopen (stejný antioxidant jako v rajčatech).
   *   Bílá: Neobsahuje téměř žádná barviva, má jemnou chuť.

```

```

🌍 Světová produkce

Mrkev (společně s tuřínem) patří mezi 10 nejpěstovanějších druhů zeleniny na světě. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) jsou největšími producenty:

1. Čína – Produkuje téměř polovinu celosvětové sklizně.
2. Uzbekistán
3. Rusko
4. USA
5. Německo
6. Ukrajina

```

```

🧑‍🏫 Pro laiky: Mrkev jako podzemní spižírna

Představte si rostlinu mrkve jako malý dům se sklepem. Během prvního roku, kdy na ni svítí slunce a má dostatek vody, si pomocí listů vyrábí spoustu energie ve formě cukrů. Tuto energii si neukládá do obývacího pokoje, ale pečlivě ji schovává do svého "sklepa" – což je právě ten oranžový kořen, který jíme.

Tento sklep je její zásobárna na zimu a na další rok. Plánuje z něj čerpat sílu, aby v druhém roce mohla vyrůst do výšky, vykvést a vytvořit semínka pro své potomky. My lidé jsme ale přišli na to, že její "sklep" je plný chuti a cenných živin. Proto mrkev sklidíme už po prvním roce, kdy je její zásobárna nejplnější, a sníme ji dřív, než stihne svou energii použít na kvetení. V podstatě jí tak sebereme její úspory na budoucnost. ```

```

Šablona:Aktualizováno ```