Antioxidanty
Obsah boxu
Šablona:Infobox - chemická látka
Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu volných radikálů a chrání tak ostatní molekuly v těle před oxidací. Tímto mechanismem snižují pravděpodobnost poškození buněk, které může vést k řadě chronických onemocnění a je spojováno s procesem stárnutí. Působí jako "lapače" reaktivních forem kyslíku (ROS) a dalších nestabilních molekul.
Organismy si vyvinuly komplexní systémy antioxidantů, které zahrnují jak látky produkované vlastním tělem (endogenní), tak látky přijímané z potravy (exogenní). Mezi nejznámější antioxidanty patří vitamín C, vitamín E, beta-karoten (prekurzor vitamínu A), selen, zinek a široká skupina rostlinných látek zvaných polyfenoly (např. flavonoidy a resveratrol).
🧪 Princip fungování
Základní funkcí antioxidantů je přerušení řetězových reakcí iniciovaných volnými radikály. Volný radikál je atom nebo molekula s nepárovým elektronem ve vnější slupce, což ho činí vysoce nestabilním a reaktivním. Ve snaze dosáhnout stability se snaží "ukrást" elektron jiné molekule (např. DNA, proteinu nebo lipidu v buněčné membráně), čímž ji poškodí a často z ní vytvoří nový volný radikál. Tím se spouští kaskáda poškození známá jako oxidační stres.
Antioxidanty tuto řetězovou reakci zastavují tím, že dobrovolně darují jeden ze svých vlastních elektronů volnému radikálu, čímž ho stabilizují a neutralizují. Klíčovou vlastností antioxidantu je, že po darování elektronu se sám nestane vysoce reaktivním radikálem. Jeho struktura mu umožňuje stabilizovat nepárový elektron, nebo je rychle regenerován jinými antioxidanty v rámci antioxidační sítě organismu. Například vitamín C může regenerovat vitamín E poté, co vitamín E zneutralizoval radikál.
🔬 Dělení antioxidantů
Antioxidanty lze dělit podle různých kritérií, nejčastěji podle jejich původu nebo mechanismu účinku.
🧍 Endogenní (tělu vlastní)
Jedná se o antioxidanty, které si organismus dokáže syntetizovat sám. Tvoří první a nejdůležitější obrannou linii proti oxidačnímu stresu.
- Enzymatické antioxidanty: Jsou to enzymy, které rozkládají nebezpečné reaktivní formy kyslíku na neškodné molekuly.
- Superoxiddismutáza (SOD): Přeměňuje vysoce reaktivní superoxidový radikál na peroxid vodíku a kyslík.
- Kataláza: Efektivně rozkládá peroxid vodíku na vodu a kyslík.
- Glutathionperoxidáza: S pomocí glutathionu redukuje peroxid vodíku a další organické peroxidy. Vyžaduje selen jako kofaktor.
- Neenzymatické antioxidanty:
- Glutathion (GSH): Jeden z nejvýznamnějších intracelulárních antioxidantů, podílí se na regeneraci jiných antioxidantů (např. vitamínu C).
- Kyselina močová: Konečný produkt metabolismu purinů, který má významné antioxidační schopnosti v krevní plazmě.
- Koenzym Q10 (Ubichinon): Důležitá součást dýchacího řetězce v mitochondriích, kde zároveň působí jako silný antioxidant.
- Kyselina lipoová: Univerzální antioxidant, rozpustný ve vodě i v tucích.
🥦 Exogenní (z potravy)
Tyto látky si tělo nedokáže vytvořit a musí je přijímat stravou. Jsou klíčové pro podporu endogenního systému.
- Vitamíny:
- Vitamín C (kyselina askorbová): Vodou rozpustný vitamín, účinný v krevní plazmě a tekutých částech buněk. Regeneruje vitamín E. Bohatým zdrojem jsou citrusy, paprika, kiwi nebo rakytník.
- Vitamín E (tokoferoly): V tucích rozpustný vitamín, který chrání buněčné membrány před peroxidací lipidů. Nachází se v rostlinných olejích, ořeších a semenech.
- Karotenoidy (např. beta-karoten, lykopen, lutein): Pigmenty rozpustné v tucích, které dávají ovoci a zelenině žlutou, oranžovou a červenou barvu. Beta-karoten je prekurzorem vitamínu A. Lykopen je hojně obsažen v rajčatech, lutein v listové zelenině.
- Polyfenoly: Velká a různorodá skupina rostlinných látek.
- Flavonoidy: Nacházejí se v ovoci, zelenině, čaji, červeném víně a hořké čokoládě. Patří sem například kvercetin (v cibuli, jablkách) nebo katechiny (v zeleném čaji).
- Resveratrol: Nachází se ve slupkách červených hroznů a v arašídech.
- Kurkumin: Aktivní složka kurkumy se silnými protizánětlivými a antioxidačními účinky.
- Minerální látky (jako kofaktory): Některé minerály sice samy o sobě nejsou antioxidanty, ale jsou nezbytnou součástí antioxidačních enzymů.
🍎 Zdroje v potravě
Nejlepším způsobem, jak zajistit dostatečný příjem antioxidantů, je konzumace pestré stravy bohaté na rostlinné zdroje. Každá barva v ovoci a zelenině obvykle signalizuje přítomnost jiného typu prospěšných látek.
- Bobulovité ovoce: Borůvky, maliny, jahody, ostružiny a brusinky jsou jedny z nejbohatších zdrojů antioxidantů, zejména flavonoidů (anthokyanů).
- Tmavá listová zelenina: Špenát, kapusta a brokolice jsou bohaté na vitamíny C, E, karotenoidy (lutein, zeaxantin) a další antioxidanty.
- Ořechy a semena: Vlašské ořechy, mandle, pekanové ořechy, slunečnicová semínka a lněné semínko jsou vynikajícím zdrojem vitamínu E a polyfenolů.
- Luštěniny: Fazole, čočka a hrách obsahují významné množství polyfenolů.
- Nápoje: Zelený čaj, káva a červené víno (v mírném množství) jsou bohaté na polyfenoly, jako jsou katechiny a resveratrol.
- Hořká čokoláda: Kakao s vysokým obsahem (nad 70 %) je jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů flavonoidů.
- Barevná zelenina a ovoce: Rajčata (lykopen), mrkev (beta-karoten), červená řepa (betalainy), lilek (nasunin).
❤️ Zdravotní význam a kontroverze
Dlouhodobý oxidační stres je spojován s rozvojem mnoha civilizačních chorob, včetně kardiovaskulárních onemocnění (např. ateroskleróza), některých typů rakoviny, neurodegenerativní onemocnění (jako Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba), diabetu 2. typu a zánětlivých onemocnění. Předpokládá se, že strava bohatá na antioxidanty může pomoci snížit riziko těchto chorob a zpomalit procesy spojené se stárnutím.
Přestože přínosy antioxidantů z přirozené stravy jsou dobře zdokumentovány, situace u doplňků stravy je složitější a kontroverznější. Některé rozsáhlé klinické studie, které testovaly vysoké dávky izolovaných antioxidantů (např. beta-karotenu nebo vitamínu E), nepřinesly očekávané pozitivní výsledky a v některých případech dokonce ukázaly mírně zvýšené riziko určitých onemocnění (např. rakoviny plic u kuřáků užívajících beta-karoten). Tento jev se někdy označuje jako "antioxidační paradox".
Vysvětlením může být, že v potravinách působí stovky různých látek v synergii, zatímco izolovaná látka ve vysoké dávce může narušit přirozenou rovnováhu v těle a za určitých okolností působit prooxidačně (tj. podporovat oxidaci). Obecný konsenzus vědecké komunity je proto upřednostňovat příjem antioxidantů z pestré a vyvážené stravy před jejich suplementací ve formě pilulek, pokud k tomu není specifický lékařský důvod.
⚙️ Průmyslové využití
Antioxidační vlastnosti těchto látek se hojně využívají i mimo lidské tělo.
- Potravinářství: Antioxidanty se přidávají do potravin jako potravinářská aditiva (konzervanty) k zabránění oxidace tuků a olejů, která způsobuje žluknutí a zhoršení kvality. Mezi běžně používané patří kyselina askorbová (E300), tokoferoly (E306-E309) nebo syntetické antioxidanty jako BHA (butylhydroxyanisol, E320) a BHT (butylhydroxytoluen, E321).
- Kosmetika: V kosmetických přípravcích (krémy, séra) chrání antioxidanty jak samotný produkt před degradací, tak i pokožku před poškozením volnými radikály ze slunečního záření a znečištění. Používá se například vitamín C, vitamín E nebo koenzym Q10.
- Průmysl plastů a gumy: Antioxidanty se přidávají do polymerů, aby se zabránilo jejich degradaci vlivem tepla, světla a kyslíku, čímž se prodlužuje jejich životnost.
🤓 Pro laiky: Volný radikál a hasič v těle
Představte si buňku jako rušné město. V tomto městě občas vznikne "jiskra" – to je náš volný radikál. Je to nestabilní a nebezpečná částice, která poletuje kolem a snaží se něčeho chytit, aby se uklidnila. Když se chytí například stěny domu (buněčné membrány) nebo důležitého dokumentu (DNA), zapálí ho a poškodí. Navíc z poškozeného místa může odletět další jiskra a škodit dál.
Antioxidant je jako pohotový hasič. Hasič má u sebe speciální hasicí deku. Když uvidí jiskru (volný radikál), přiběhne a přikryje ji svou dekou. Tím jiskru uhasí dříve, než stihne cokoli zapálit. Hasič (antioxidant) tak ochrání město (buňku) před požárem (oxidačním stresem). Tělo má své vlastní hasiče (endogenní antioxidanty), ale je dobré jim posílat posily zvenčí v podobě zdravého jídla (exogenní antioxidanty), aby město zůstalo v bezpečí.