Olše
Obsah boxu
Olše (Alnus) je rod opadavých stromů a keřů z čeledi břízovitých (Betulaceae). Zahrnuje přibližně 35 druhů, které jsou rozšířeny především na severní polokouli. Olše jsou typické pro vlhká stanoviště, jako jsou břehy řek, potoků a mokřady. Jsou to pionýrské dřeviny, které hrají klíčovou roli v ekosystémech díky své schopnosti vázat vzdušný dusík prostřednictvím symbiózy s bakteriemi. V Česku jsou původní tři druhy: olše lepkavá, olše šedá a olše zelená.
🌳 Popis
Olše jsou rychle rostoucí dřeviny, které se mohou dožívat věku 100 až 150 let. V závislosti na druhu a podmínkách mohou dorůstat výšky od 2 do 30 metrů.
🌿 Kůra a listy
Kůra (borka) je u mladých stromů hladká a lesklá, často šedohnědá nebo nazelenalá. U starších jedinců se stává tmavší, rozpukanou a šupinatou. Letorosty jsou často lepkavé, což dalo jméno nejznámějšímu druhu, olši lepkavé. Pupeny jsou stopkaté a kryté několika šupinami.
Listy jsou jednoduché, střídavé, s pilovitým nebo zubatým okrajem. Tvar čepele se liší podle druhu – od okrouhlého u olše lepkavé po vejčitý a zašpičatělý u olše šedé. Na podzim se listy olší obvykle nezbarvují a opadávají zelené nebo zhnědlé.
🌸 Květy a plody
Olše jsou jednodomé rostliny, což znamená, že samčí i samičí květy se nacházejí na stejné rostlině. Květy jsou uspořádány v květenstvích zvaných jehnědy.
- Samčí jehnědy jsou dlouhé, převislé a žlutavé. Objevují se již na podzim a na jaře před rašením listů uvolňují obrovské množství pylu.
- Samičí jehnědy jsou menší, vzpřímené, červenavé a vyrůstají na stopkách.
Po opylení větrem samičí jehnědy dřevnatí a vytvářejí malé, tmavě hnědé šištice, které připomínají šišky jehličnanů. Tyto šištice zůstávají na stromě často i přes zimu, dlouho po vypadání semen. Semena jsou malé, ploché nažky, často s blanitým lemem, který jim umožňuje šíření vodou.
🪵 Kořenový systém
Kořenový systém olší je mělký, ale bohatě větvený. Charakteristické jsou kořenové hlízky, ve kterých žijí symbiotické bakterie rodu Frankia. Tyto bakterie mají schopnost fixovat vzdušný dusík a přeměňovat ho na formy využitelné rostlinou. Díky tomu mohou olše růst i na velmi chudých a podmáčených půdách.
🌍 Rozšíření a ekologie
Olše jsou rozšířeny v mírném pásu severní polokoule, s několika druhy zasahujícími do Střední a Jižní Ameriky v Andách.
Jsou to typické dřeviny vlhkých a podmáčených stanovišť. Tvoří charakteristické porosty zvané olšiny nebo luhy podél vodních toků. Jsou velmi světlomilné a nesnášejí zastínění. Jako pionýrské dřeviny jsou schopny rychle osidlovat narušená místa, jako jsou náplavy, sesuvy půdy nebo opuštěné lomy.
Díky symbióze s bakteriemi Frankia obohacují půdu o dusík, čímž zlepšují podmínky pro růst dalších, náročnějších rostlin. Jejich opadané listí se rychle rozkládá a přispívá k tvorbě úrodného humusu. Olšiny poskytují útočiště mnoha druhům živočichů, včetně hmyzu, ptáků a savců, jako je bobr evropský.
🌿 Systematika a druhy
Rod Alnus se dělí na několik podrodů. V Evropě a Česku jsou nejvýznamnější následující druhy:
- Olše lepkavá (Alnus glutinosa)
* Nejrozšířenější druh v Evropě. * Typický strom nížinných luhů a břehů vodních toků. * Dorůstá výšky až 30 metrů. * Má tmavou, rozpukanou borku a listy s vykrojenou špičkou. Mladé větvičky a pupeny jsou silně lepkavé.
- Olše šedá (Alnus incana)
* Roste spíše ve vyšších polohách, v podhůří a horách. * Často vícekmenný strom nebo velký keř, dorůstá do 20 metrů. * Má hladkou, šedou borku a zašpičatělé listy, které jsou na rubu šedavě plstnaté. * Je odolnější vůči suchu a mrazu než olše lepkavá.
- Olše zelená (Alnus viridis)
* Horský druh, rostoucí nad horní hranicí lesa, kde tvoří husté, neprostupné porosty (kleč). * Je to nízký, poléhavý keř, dorůstající výšky 1–3 metry. * Hraje důležitou roli jako protierozní a protilavinová dřevina.
Mezi další významné světové druhy patří například olše červená (Alnus rubra) ze západu Severní Ameriky, která je hospodářsky nejvýznamnějším druhem olše, nebo olše srdčitá (Alnus cordata) z jižní Itálie a Korsiky.
⚙️ Využití
Olše má pro člověka mnohostranné využití, ačkoliv její hospodářský význam v moderní době poklesl.
🪵 Dřevo
Olšové dřevo je měkké, lehké, stejnoměrně husté a málo trvanlivé na vzduchu. Po pokácení má dřevo na řezu oranžovočervenou barvu, která postupně bledne. Jeho velkou předností je mimořádná trvanlivost pod vodou. Z tohoto důvodu se v minulosti používalo na stavbu vodních staveb, jako jsou mlýnská kola, piloty, jezy nebo vodovodní potrubí. Historické základy měst jako Benátky nebo Amsterdam stojí z velké části na olšových a dubových pilotech.
Dnes se olšové dřevo používá v nábytkářství (často jako náhrada za dražší dřeviny), řezbářství, na výrobu dýh, překližek, hraček nebo kuchyňského náčiní. Je také vynikajícím dřevem na uzení, protože dodává masu specifickou chuť. Pro svou nízkou výhřevnost se jako palivové dříví příliš nehodí, ale snadno se štípe a dobře hoří.
🌳 Krajinářství a ekologie
Díky své schopnosti vázat dusík a růst na chudých půdách se olše využívají k rekultivacím a zalesňování neplodných půd, například na výsypkách po těžbě. Vysazují se také ke zpevňování břehů vodních toků a jako protierozní dřeviny.
💊 Léčitelství a další využití
Kůra a listy olše obsahují třísloviny, flavonoidy a další látky s protizánětlivými a svíravými účinky. V tradičním lidovém léčitelství se odvar z kůry používal jako kloktadlo při zánětech v krku nebo k obkladům na špatně se hojící rány. Z kůry a šištic se v minulosti získávala barviva pro barvení látek a kůží na hnědé a černé odstíny.
📜 Kulturní význam a mytologie
V mnoha kulturách byla olše vnímána jako strom spojený s vodou, smrtí a znovuzrozením. Její dřevo, které na řezu "krvácí" do červena, bylo spojováno s krví a životní silou.
V keltské mytologii byla olše posvátným stromem, symbolem ochrany a věštění. Byla spojována s bohem Branem Požehnaným. V severské mytologii byla první žena (Embla) stvořena z jilmu, zatímco první muž (Ask) byl stvořen z jasanu, ale v některých interpretacích se objevuje i olše.
V literatuře je známá balada Johanna Wolfganga von Goetheho Král duchů (v originále Erlkönig), což je doslovný překlad dánského ellerkonge, tedy "král olší" nebo "král elfů".
🧑🏫 Pro laiky
- Jehněda: Typ květenství, které vypadá jako malý, podlouhlý střapec. U olše jsou samčí jehnědy dlouhé a visí dolů, zatímco samičí jsou malé a vzpřímené.
- Symbióza: Těsné soužití dvou různých organismů, které je pro oba prospěšné. Olše poskytuje bakteriím Frankia ve svých kořenech útočiště a živiny, a bakterie na oplátku dodávají stromu dusík, který si "berou" ze vzduchu. Je to podobné, jako když motýlokvěté rostliny (např. hrách) spolupracují s hlízkovými bakteriemi.
- Fixace dusíku: Proces, při kterém se plynný dusík ze vzduchu (který většina rostlin neumí využít) přeměňuje na sloučeniny (např. amoniak), které už rostlina vstřebat dokáže. Je to v podstatě přírodní forma hnojení.
- Pionýrská dřevina: Strom nebo keř, který jako jeden z prvních dokáže osídlit nová, nehostinná místa (např. holou půdu po sesuvu). Olše je typickým příkladem, protože si díky fixaci dusíku "vyrábí" vlastní hnojivo.
- Šištice: Zralé, zdřevnatělé samičí květenství olše, které vypadá jako miniaturní šiška. Slouží k ochraně a šíření semen.