Přeskočit na obsah

Antidepresivum

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - léčivo Antidepresivum je psychofarmakum používané primárně k léčbě klinické deprese a dalších afektivních poruch. Jejich využití je však mnohem širší a zahrnuje léčbu úzkostných poruch, obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), chronické bolesti, posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a dalších stavů. Většina antidepresiv působí na principu ovlivnění hladin neurotransmiterů v mozku, především serotoninu, noradrenalinu a dopaminu.

Léčba antidepresivy je obvykle dlouhodobá a plný terapeutický účinek se dostavuje až po několika týdnech pravidelného užívání. Nejedná se o "pilulky štěstí", ale o léky, které pomáhají obnovit biochemickou rovnováhu v mozku, což pacientovi umožňuje lépe zvládat symptomy nemoci a zapojit se do dalších forem terapie, jako je psychoterapie.

📜 Historie

Historie antidepresiv je relativně krátká, ale velmi dynamická. První léky s antidepresivním účinkem byly objeveny náhodou v 50. letech 20. století.

🧪 První objevy

V roce 1952 byl při léčbě tuberkulózy testován lék iproniazid. Lékaři si všimli, že pacienti léčení tímto lékem byli neobvykle veselí a euforičtí. Zjistilo se, že iproniazid inhibuje enzym monoaminooxidáza (MAO), který odbourává neurotransmitery. Tím se zrodila první skupina antidepresiv – inhibitory monoaminooxidázy (IMAO).

Téměř současně, v roce 1957, byl ve Švýcarsku objeven imipramin při hledání nového antipsychotika. Ačkoliv na schizofrenii neúčinkoval, prokázal silné antidepresivní účinky. Imipramin se stal prototypem pro skupinu tricyklických antidepresiv (TCA), která na desítky let dominovala léčbě deprese.

💊 Revoluce SSRI

TCA a IMAO sice byly účinné, ale měly řadu nepříjemných a někdy i nebezpečných nežádoucích účinků. Zlom nastal v roce 1987, kdy byl na americký trh uveden fluoxetin, známý pod obchodním názvem Prozac. Jednalo se o první lék ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

SSRI léky cílily specificky na serotoninový systém, což vedlo k výrazně lepší snášenlivosti a menšímu riziku při předávkování. Jejich nástup odstartoval novou éru v léčbě deprese, která se stala dostupnější a méně stigmatizovanou. Následovaly další úspěšné léky z této skupiny jako sertralin (Zoloft) a paroxetin (Paxil).

🔬 Moderní vývoj

Od 90. let 20. století byly vyvinuty další skupiny léků, jako jsou SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu), například venlafaxin a duloxetin, které působí na dva neurotransmiterové systémy. Objevily se také tzv. atypická antidepresiva s unikátními mechanismy účinku, například bupropion (ovlivňuje noradrenalin a dopamin) nebo mirtazapin.

Nejnovější výzkum se zaměřuje na zcela nové mechanismy. Velkou pozornost vzbudil ketamin a jeho derivát esketamin (podávaný jako nosní sprej), který působí na glutamátový systém a dokáže přinést velmi rychlou úlevu od těžkých depresí, i když jeho účinek je krátkodobý a použití je omezeno na specializovaná centra.

⚙️ Mechanismus účinku

Přesný mechanismus účinku antidepresiv není stále plně objasněn, ale hlavní teorie se soustředí na ovlivnění neurotransmiterů v synaptické štěrbině.

🧠 Monoaminová hypotéza

Základem pro pochopení funkce většiny antidepresiv je tzv. monoaminová hypotéza deprese. Ta předpokládá, že příznaky deprese jsou způsobeny nedostatkem určitých neurotransmiterů (monoaminů) – především serotoninu (5-HT), noradrenalinu (NA) a dopaminu (DA) – v klíčových oblastech mozku. Antidepresiva se snaží tento deficit korigovat. Ačkoliv je tato hypotéza dnes považována za zjednodušující, stále tvoří základ farmakologické léčby.

🔄 Inhibice zpětného vychytávání

Nejběžnějším mechanismem účinku je inhibice zpětného vychytávání (reuptake). Poté, co neurotransmiter přenese signál z jednoho neuronu na druhý, je normálně rychle "uklizen" zpět do původního neuronu pomocí transportérů. Antidepresiva (jako SSRI, SNRI, TCA) blokují tyto transportéry. Tím se zvyšuje koncentrace a doba působení neurotransmiteru v synaptické štěrbině, což vede k posílení signálu.

🎯 Jiné mechanismy

Některá antidepresiva fungují jinak:

  • Inhibice enzymů: IMAO blokují enzym monoaminooxidázu, který neurotransmitery rozkládá. Výsledkem je opět jejich vyšší dostupnost.
  • Blokáda receptorů: Některé léky, jako mirtazapin, blokují specifické presynaptické receptory, což vede ke zvýšenému uvolňování serotoninu a noradrenalinu.
  • Modulace glutamátového systému: Ketamin a esketamin působí jako antagonisté na NMDA receptorech, což je zcela odlišný systém od monoaminů. Tento mechanismus je spojen s rychlým synaptickým růstem a obnovou neuronálních spojení.

🗂️ Klasifikace antidepresiv

Antidepresiva se dělí do několika hlavních skupin podle jejich chemické struktury a mechanismu účinku.

SSRI (Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu)

Nejčastěji předepisovaná skupina léků pro jejich příznivý bezpečnostní profil.

SNRI (Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu)

Působí na dva neurotransmiterové systémy, což může být účinnější u některých pacientů, zejména těch s bolestivými fyzickými příznaky deprese.

  • Příklady: Venlafaxin, duloxetin, milnacipran.
  • Výhody: Potenciálně vyšší účinnost, účinek na chronickou bolest.
  • Nevýhody: Mohou zvyšovat krevní tlak, syndrom z vysazení může být výraznější.

TCA (Tricyklická antidepresiva)

Starší generace léků, dnes považovány za léky druhé nebo třetí volby kvůli nežádoucím účinkům a riziku při předávkování.

  • Příklady: Amitriptylin, imipramin, nortriptylin.
  • Výhody: Vysoká účinnost u těžkých depresí, využití u chronické bolesti.
  • Nevýhody: Sucho v ústech, zácpa, ospalost, rozmazané vidění, riziko srdečních arytmií, nebezpečnost při předávkování.

IMAO (Inhibitory monoaminooxidázy)

Nejstarší skupina, dnes používaná zřídka kvůli nutnosti dodržovat přísnou dietu (vynechání potravin s tyraminem, např. zrající sýry, červené víno) k prevenci hypertenzní krize.

  • Příklady: Tranylcypromin, fenelzin, moklobemid (reverzibilní inhibitor).
  • Výhody: Účinné u atypických depresí.
  • Nevýhody: Nebezpečné interakce s jinými léky a potravinami.

Atypická antidepresiva

Heterogenní skupina léků s různými mechanismy účinku.

  • Příklady:
   *   Bupropion: Inhibuje zpětné vychytávání noradrenalinu a dopaminu (NDRI). Nemá sexuální nežádoucí účinky, používá se i při odvykání kouření.
   *   Mirtazapin: Zvyšuje uvolňování serotoninu a noradrenalinu. Často způsobuje sedaci a zvýšení chuti k jídlu, což je výhodné u pacientů s nespavostí a nechutenstvím.
   *   Trazodon: Působí jako antagonista serotoninových receptorů a slabý inhibitor zpětného vychytávání. V nízkých dávkách se často používá jako lék na spaní.

Nové a experimentální přístupy

  • Esketamin: Intranazální sprej pro léčbu rezistentní deprese.
  • Brexanolon: Intravenózní lék specificky schválený pro léčbu poporodní deprese.
  • Psilocybin: Účinná látka z lysohlávek, která je ve fázi klinických studií a ukazuje slibné výsledky v psychoterapii asistované psychedeliky.

🩺 Klinické použití (Indikace)

Hlavní indikací je depresivní porucha, ale jejich využití je mnohem širší:

⚠️ Nežádoucí účinky a rizika

Přestože jsou moderní antidepresiva relativně bezpečná, mohou mít řadu nežádoucích účinků.

Časté nežádoucí účinky

Tyto účinky jsou často přechodné a objevují se na začátku léčby:

  • Gastrointestinální: Nevolnost, průjem, zácpa.
  • Psychické: Nespavost nebo naopak ospalost, úzkost, nervozita.
  • Neurologické: Bolesti hlavy, závratě.
  • Jiné: Sucho v ústech, pocení.
  • Sexuální dysfunkce: Snížené libido, potíže s dosažením orgasmu, erektilní dysfunkce. Tento problém je velmi častý u SSRI a SNRI a může přetrvávat po celou dobu léčby.

Vážná rizika

  • Serotoninový syndrom: Potenciálně život ohrožující stav způsobený nadměrnou aktivitou serotoninu, obvykle při kombinaci více léků ovlivňujících serotonin. Projevuje se zmateností, třesem, horečkou, pocením a svalovými záškuby.
  • Syndrom z vysazení: Při náhlém ukončení léčby (zejména u léků s krátkým poločasem jako paroxetin a venlafaxin) se mohou objevit příznaky podobné chřipce, závratě, nevolnost a pocity "elektrických výbojů" v hlavě. Proto je nutné antidepresiva vysazovat postupně pod dohledem lékaře.

🖤 "Black box" varování

V USA a některých dalších zemích nesou antidepresiva tzv. "black box warning" (nejvyšší stupeň varování) od FDA. Varuje před zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek a chování u dětí, dospívajících a mladých dospělých (do 24 let), zejména v prvních týdnech léčby. Předpokládá se, že lék může dodat pacientovi energii k realizaci sebevražedných plánů dříve, než se plně rozvine jeho antidepresivní účinek.

🌐 Společnost a kontroverze

Antidepresiva jsou předmětem veřejných i odborných debat.

  • Účinnost vs. placebo: Metaanalýzy klinických studií ukazují, že antidepresiva jsou statisticky významně účinnější než placebo, ale rozdíl není u mírných depresí dramatický. Jejich přínos je nejzřetelnější u středně těžkých a těžkých forem deprese.
  • Nadměrné předepisování: Kritici upozorňují na rostoucí spotřebu antidepresiv a jejich předepisování i na mírné potíže nebo životní problémy, které by mohly být řešeny jinak.
  • Chemická nerovnováha: Teorie o "chemické nerovnováze" je často prezentována jako fakt, ačkoliv se jedná o zjednodušující model. Deprese je komplexní onemocnění, kde hrají roli genetické, psychologické i sociální faktory.

💡 Pro laiky

Představte si mozek jako složitou komunikační síť, kde si jednotlivé buňky (neurony) posílají zprávy. Těmito zprávami jsou chemické látky zvané neurotransmitery (například serotonin).

  • Poslíček (Serotonin): Jeden neuron vyšle "poslíčka" (serotonin) se zprávou přes malou mezeru (synapsi) k druhému neuronu.
  • Doručení zprávy: Poslíček doručí zprávu a tím ovlivní náladu, spánek nebo chuť k jídlu.
  • Úklidová četa (Transportér): Po doručení zprávy přijde "úklidová četa" (transportér zpětného vychytávání) a poslíčka rychle odvede zpět do původní buňky, aby byl připraven na další úkol.

U deprese se předpokládá, že je těchto poslíčků málo, nebo nepracují dostatečně dlouho. Antidepresivum (například typu SSRI) funguje jako někdo, kdo zablokuje dveře "úklidové četě". Díky tomu zůstane poslíček (serotonin) v mezeře mezi buňkami déle a může svou zprávu předávat opakovaně. Tím se posílí komunikace v mozkových okruzích zodpovědných za náladu a postupně dochází ke zmírnění příznaků deprese.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Antidepresivum&oldid=14770“