Zácpa

Rozbalit box

Obsah boxu

Zácpa (latinsky obstipatio nebo constipatio) je běžný zažívací problém, který se projevuje obtížným, nepravidelným nebo neúplným vyprazdňováním střev. Obvykle je definována jako méně než tři stolice za týden, doprovázené namáhavým tlačením, pocitem neúplného vyprázdnění nebo potřebou manuálních manévrů k usnadnění defekace. Jedná se o velmi častý zdravotní problém, který postihuje široké spektrum populace a významně ovlivňuje kvalitu života. Ačkoli je často považována za benigní stav, může vést k řadě komplikací a být příznakem vážnějších onemocnění.

🔬 Definice a klasifikace

Zácpa je definována na základě Římská kritéria IV, což jsou mezinárodně uznávané diagnostické standardy pro funkční gastrointestinální poruchy. Pro diagnostiku funkční zácpy musí pacient splňovat alespoň dvě z následujících kritérií po dobu minimálně tří měsíců, se začátkem symptomů nejméně šest měsíců před diagnózou:

Namáhavé tlačení při alespoň 25 % defekací.
Tvrdá nebo hrudkovitá stolice (typ 1 nebo 2 na Bristolská škála stolice) při alespoň 25 % defekací.
Pocit neúplného vyprázdnění při alespoň 25 % defekací.
Pocit anorektální obstrukce/blokády při alespoň 25 % defekací.
Potřeba manuálních manévrů k usnadnění defekace (např. digitální evakuace, podpora pánevního dna) při alespoň 25 % defekací.
Méně než tři spontánní defekace za týden.

Zácpa se dále klasifikuje na primární (funkční) a sekundární. Primární zácpa zahrnuje:

Normální tranzitní zácpa: Nejčastější typ, kdy stolice prochází tlustým střevem normální rychlostí, ale pacienti pociťují subjektivní obtíže s vyprazdňováním.
Pomalá tranzitní zácpa: Charakterizovaná zpomaleným pohybem střevního obsahu tlustým střevem.
Defekační poruchy (anorektální dysfunkce): Problémy s koordinací svalů pánevního dna a konečníku během defekace, často označované jako dyssynergie pánevního dna.

Sekundární zácpa je způsobena jiným základním onemocněním nebo užíváním léků.

🩺 Příznaky

Kromě základních kritérií pro diagnostiku zácpy mohou pacienti zažívat širokou škálu doprovodných příznaků, které významně ovlivňují jejich kvalitu života. Mezi nejčastější příznaky patří:

Namáhavé tlačení: Nutnost vynaložit značné úsilí k vyprázdnění střev.
Tvrdá, hrudkovitá stolice: Stolice, která je obtížně průchodná a často bolestivá.
Pocit neúplného vyprázdnění: Přetrvávající pocit, že se konečník zcela nevyprázdnil, i po defekaci.
Snížená frekvence stolic: Méně než tři defekace za týden je klíčovým indikátorem.
Bolesti břicha a křeče: Často lokalizované v dolní části břicha, způsobené nahromaděním stolice a plynů.
Nadýmání a pocit plnosti: Způsobené pomalým průchodem střevního obsahu a zvýšenou produkcí plynů.
Ztráta chuti k jídlu: V důsledku pocitu plnosti a nevolnosti.
Nevolnost: Může doprovázet silnou zácpu.
Únava a letargie: Chronická zácpa může ovlivnit celkovou energii a pohodu.
Bolesti hlavy: V některých případech mohou být spojeny se zácpou, ačkoli mechanismus není zcela objasněn.

Tyto příznaky mohou být přerušované nebo chronické a jejich intenzita se liší u jednotlivých osob. Dlouhodobé ignorování příznaků může vést k rozvoji závažnějších komplikací.

🦠 Příčiny a rizikové faktory

Příčiny zácpy jsou multifaktoriální a mohou zahrnovat kombinaci životního stylu, dietních návyků, léků a základních zdravotních stavů. Pochopení těchto faktorů je klíčové pro účinnou léčbu a prevenci.

Životní styl a dietní návyky

Nedostatečný příjem vlákniny: Vláknina zvyšuje objem stolice a usnadňuje její průchod střevem. Nedostatek vlákniny ve stravě, typický pro moderní západní stravu, je jednou z nejčastějších příčin zácpy.
Nedostatečný příjem tekutin: Dehydratace vede k tvrdé a suché stolici, která je obtížně průchodná.
Sedavý životní styl a nedostatek fyzické aktivity: Fyzická aktivita stimuluje motilitu střev. Nedostatek pohybu zpomaluje trávení.
Ignorování nutkání k defekaci: Potlačování reflexu defekace může vést k oslabení konečníkových svalů a chronické zácpě.
Změny v rutině: Cestování, změny stravy nebo denního režimu mohou narušit pravidelnost vyprazdňování.

Léky

Mnoho léků může mít zácpu jako vedlejší účinek. Mezi nejčastější patří:

Opioidy: Silné analgetika, které významně zpomalují motilitu střev.
Anticholinergika: Používají se k léčbě deprese, Parkinsonovy nemoci a močových problémů.
Antacida s hliníkem a vápníkem: Používají se k neutralizaci žaludeční kyseliny.
Blokátory vápníkových kanálů: Používají se k léčbě vysokého krevního tlaku a anginy pectoris.
Diuretika: Zvyšují ztrátu tekutin a mohou vést k dehydrataci.
Doplňky železa: Často způsobují zácpu, zejména ve vyšších dávkách.

Zdravotní stavy

Zácpa může být příznakem nebo komplikací různých základních onemocnění:

Endokrinní a metabolické poruchy: Hypotyreóza, diabetes mellitus, hyperkalcémie a uremie mohou ovlivnit funkci střev.
Neurologické poruchy: Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, mrtvice, poranění míchy a autonomní neuropatie mohou narušit nervové signály do střev.
Střevní poruchy: Syndrom dráždivého tračníku (se zácpou), divertikulární choroba, nádory tlustého střeva, striktury střeva a Hirschsprungova choroba.
Psychické poruchy: Deprese, úzkost a poruchy příjmu potravy mohou ovlivnit trávicí systém.
Těhotenství: Hormonální změny a tlak rostoucí dělohy na střeva jsou častou příčinou zácpy u těhotných žen.

🔍 Diagnostika

Diagnostika zácpy zahrnuje komplexní přístup, který začíná podrobnou anamnézou a fyzikálním vyšetřením, a může pokračovat laboratorními a zobrazovacími metodami k vyloučení sekundárních příčin.

Anamnéza a fyzikální vyšetření

Lékař se ptá na:

Frekvenci a konzistenci stolice.
Přítomnost bolesti břicha, nadýmání nebo krvácení z konečníku.
Dietní návyky, příjem tekutin a úroveň fyzické aktivity.
Užívané léky a doplňky stravy.
Prodělaná onemocnění a rodinnou anamnézu.
Při fyzikálním vyšetření se provádí palpace břicha a v některých případech vyšetření per rectum (vyšetření konečníku prstem) k posouzení svalového tonu, přítomnosti hemoroidů nebo jiných abnormalit.

Laboratorní testy

Pokud existuje podezření na sekundární příčinu, mohou být provedeny následující testy:

Krevní obraz: K vyloučení anémie z krvácení nebo zánětu.
Hladiny hormonů štítné žlázy: K vyloučení hypotyreózy.
Hladiny elektrolytů (vápník, draslík): K vyloučení hyperkalcémie nebo hypokalémie.
Test na okultní krvácení ve stolici: K vyloučení krvácení způsobeného polypy nebo nádory.

Zobrazovací metody a funkční testy

Röntgen břicha: Může ukázat množství stolice v tlustém střevě.
Kolonoskopie: Doporučuje se u pacientů s nově vzniklou zácpou, krvácením z konečníku, úbytkem hmotnosti nebo jinými varovnými příznaky ("red flag" symptomy) k vyloučení organických příčin, jako jsou nádory nebo zánětlivá onemocnění střev.
Měření doby tranzitu tlustým střevem: Pacient spolkne kapsli s radiopaque markery a následně se provádí rentgenové snímky břicha, aby se zjistila rychlost průchodu markerů tlustým střevem.
Anorektální manometrie: Měří tlaky a reflexy v konečníku a análním svěrači, což pomáhá diagnostikovat dyssynergie pánevního dna.
Defekografie: Rentgenové vyšetření, které sleduje proces defekace po podání kontrastní látky do konečníku, čímž odhaluje anatomické a funkční abnormality.

💊 Léčba

Léčba zácpy se obvykle zaměřuje na úpravy životního stylu, dietní změny a v případě potřeby na použití léků. U závažnějších nebo chronických případů mohou být nutné specializované terapie.

Změny životního stylu a dietní úpravy

Zvýšený příjem vlákniny: Postupné zvyšování příjmu vlákniny z ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a luštěniny. Doporučený denní příjem je 25-30 gramů.
Dostatečný příjem tekutin: Pít dostatek vody (alespoň 2-3 litry denně) je zásadní pro změkčení stolice.
Pravidelná fyzická aktivita: Cvičení, jako je chůze, jogging nebo jóga, stimuluje motilitu střev.
Nereagování na nutkání k defekaci: Vytvoření pravidelného režimu vyprazdňování, ideálně po jídle, kdy je gastrokolický reflex nejaktivnější.

Laxativa (projímadla)

Laxativa jsou často používána ke krátkodobé úlevě od zácpy. Existuje několik typů:

Objemová laxativa: Obsahují vlákninu (např. psyllium, methylcelulóza), která absorbuje vodu a zvětšuje objem stolice, čímž stimuluje pohyby střev.
Osmotická laxativa: Přitahují vodu do střeva, změkčují stolici a zvyšují její objem (např. polyethylenglykol, laktulóza, hydroxid hořečnatý).
Stimulační laxativa: Působí přímo na střevní stěnu, čímž stimulují svalové kontrakce a urychlují průchod stolice (např. bisakodyl, senna). Měly by se používat opatrně a pouze krátkodobě, aby nedošlo k závislosti.
Změkčovadla stolice: Zvyšují penetraci vody a tuku do stolice, čímž ji změkčují (např. dokusát sodný).

Medikamenty na předpis

Pro chronickou zácpu, která nereaguje na změny životního stylu a volně prodejná laxativa, jsou k dispozici léky na předpis:

Lék agonisté guanylátcyklázy-C: Např. linaklotid nebo plekanatid, které zvyšují sekreci tekutin do střeva.
Prokinetika: Např. prukaloprid, která stimulují motilitu střev.
Antagonisté opioidních receptorů s periferním účinkem (PAMORAs): Např. methylnaltrexon, používají se k léčbě zácpy způsobené opioidy.

Jiné terapie

Biofeedback: Používá se k reedukaci svalů pánevního dna u pacientů s dyssynergie pánevního dna.
Chirurgický zákrok: Je vzácný a zvažuje se pouze u velmi závažných případů pomalé tranzitní zácpy, které nereagují na žádnou jinou léčbu, nebo v případě anatomických abnormalit.

🛡️ Prevence

Prevence zácpy je často jednodušší než její léčba a spočívá především v dodržování zdravého životního stylu.

Dostatečný příjem vlákniny: Konzumace stravy bohaté na vlákninu, jako je ovoce, zelenina, celozrnné výrobky a luštěniny, je základem. Vláknina zvyšuje objem stolice a usnadňuje její průchod střevem.
Hydratace: Pít dostatek vody a jiných neslazených tekutin pomáhá udržet stolice měkkou a snadno průchodnou.
Pravidelná fyzická aktivita: Pravidelný pohyb stimuluje střevní motilitu a pomáhá předcházet zpomalení trávení.
Nereagování na nutkání k defekaci: Vytvoření pravidelného režimu vyprazdňování a reagování na nutkání jít na toaletu bez odkladu je důležité. Nejlepší je snažit se o vyprazdňování ve stejnou denní dobu, například po snídani.
Omezení zpracovaných potravin: Potraviny s nízkým obsahem vlákniny a vysokým obsahem tuků a cukru mohou přispívat k zácpě.
Dostatečný spánek a redukce stresu: Stres a nedostatek spánku mohou ovlivnit trávicí systém.

⚠️ Komplikace

Ačkoli je zácpa často považována za mírný problém, chronická nebo neléčená zácpa může vést k řadě závažných komplikací.

Hemoroidy: Dlouhodobé a namáhavé tlačení při defekaci zvyšuje tlak v žilách konečníku a řitního otvoru, což vede k tvorbě hemoroidů.
Anální trhliny (fisury): Průchod tvrdé stolice může způsobit malé trhliny v kůži kolem řitního otvoru, které jsou bolestivé a mohou krvácet.
Fekální impakce: Nahromadění tvrdé stolice v konečníku a tlustém střevě, které nelze normálně vyprázdnit. Vyžaduje lékařskou intervenci.
Rektální prolaps: Dlouhodobé tlačení může způsobit, že se část konečníku vysune z řitního otvoru.
Divertikulóza a divertikulitida: Chronická zácpa může přispět k tvorbě malých váčků (divertiklů) ve střevní stěně, které se mohou zanítit (divertikulitida).
Poškození nervů pánevního dna: Dlouhodobé přetěžování svalů pánevního dna může vést k jejich oslabení a dysfunkci.
Zvýšené riziko kolorektálního karcinomu: Některé studie naznačují možnou souvislost mezi chronickou zácpou a zvýšeným rizikem kolorektálního karcinomu, ačkoli je zapotřebí další výzkum.

👶 Zácpa u dětí

Zácpa je velmi častým problémem u dětí, zejména během odvykání od plenek, při změnách stravy nebo nástupu do školy. Příčiny jsou často funkční a souvisejí s:

Dietou: Nedostatečný příjem vlákniny a tekutiny.
Psychologickými faktory: Strach z bolesti při defekaci po průchodu tvrdé stolice může vést k zadržování stolice a zhoršení zácpy.
Zadržování stolice: Děti mohou zadržovat stolice z různých důvodů, například kvůli zaneprázdnění hrou nebo neochotě použít veřejné toalety.

Léčba zahrnuje dietní úpravy, dostatečný příjem tekutin, motivaci k pravidelnému vyprazdňování a v některých případech laxativa šetrná k dětem. Je důležité řešit zácpu u dětí včas, aby se předešlo chronické zácpě a fekální impakci.

👵 Zácpa u seniorů

Zácpa je obzvláště rozšířená u starších osob, což je způsobeno kombinací faktorů souvisejících s stárnutím.

Zpomalená motilita střev: S věkem se přirozeně zpomaluje motilita střev.
Užívání více léků (polyfarmacie): Senioři často užívají více léků, z nichž mnohé mají zácpu jako vedlejší účinek (např. opioidy, antidepresiva, anticholinergika).
Nedostatečný příjem vlákniny a tekutin: Změny v stravovacích návycích a snížený pocit žízně mohou vést k dehydrataci a nedostatku vlákniny.
Snížená fyzická aktivita: Omezená mobilita a fyzická aktivita přispívají ke zpomalení trávení.
Zdravotní problémy: Vyšší prevalence neurologických onemocnění (např. Parkinsonova nemoc), diabetu a dalších chronických stavů.

Léčba u seniorů vyžaduje pečlivý přístup s ohledem na lékové interakce a celkový zdravotní stav.

💡 Pro laiky

Představte si vaše střevo jako dlouhou skluzavku, po které se posouvají potraviny a nakonec stolice. Aby skluzavka fungovala hladce a bez zadrhávání, potřebuje dvě věci: 1. Dostatek vody: Aby byla skluzavka kluzká a stolice měkká a snadno klouzala dolů. Když nepijete dost, stolice je suchá a drhne se. 2. Dostatek "měkkého materiálu": Tím je vláknina. Vláknina je jako houba, která nasává vodu a zvětšuje objem stolice. Díky tomu je stolice objemnější a lépe se posouvá. Bez vlákniny je stolice malá, tvrdá a těžko se pohybuje.

Když se skluzavka zasekne, cítíte bolest břicha, nadýmání a je pro vás těžké jít na záchod. Někdy se to stane i proto, že se skluzavka hýbe pomalu (kvůli nedostatku pohybu) nebo proto, že ji sami "zablokujete", když ignorujete pocit, že potřebujete jít na záchod.

Proto je důležité pít hodně vody, jíst ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo (to je ta vláknina) a hýbat se. To všechno pomáhá vaší "skluzavce" fungovat, jak má!

📊 Statistika a epidemiologie

Zácpa je celosvětově velmi rozšířený problém. Odhaduje se, že postihuje 15–30 % dospělé populace v západních zemích, přičemž prevalence se liší v závislosti na geografické oblasti a definici zácpy.

Prevalence: V Severní Americe a Evropě se pohybuje kolem 15 %, ale v některých asijských zemích může být nižší.
Pohlaví: Ženy jsou postiženy zácpou přibližně dvakrát častěji než muži, což je pravděpodobně způsobeno hormonálními vlivy a rozdíly v anatomii pánevního dna.
Věk: Prevalence zácpy se zvyšuje s věkem. U osob starších 65 let může dosahovat až 30–40 %, a u seniorů žijících v pečovatelských zařízeních je ještě vyšší.
Ekonomický dopad: Zácpa představuje významnou ekonomickou zátěž pro zdravotnictví kvůli návštěvám lékaře, diagnostickým testům, lékům a hospitalizacím.
Kvalita života: Zácpa významně snižuje kvalitu života, ovlivňuje fyzické i psychické blaho a může vést k úzkosti a deprese.