Západní země

Západní země
	Mapa zemí, které jsou obvykle považovány za součást "Západního světa"
Typ	Geopolitický a kulturní koncept
Související pojmy	Západní kultura, Liberalismus, Kapitalismus, Demokracie, NATO, EU, G7

Rozbalit box

Obsah boxu

Západní země je volně definovaný geografický, kulturní a politický koncept, který označuje skupinu zemí, jež sdílejí určité společné rysy, především v oblasti demokratických hodnot, lidských práv, kapitalistické ekonomiky a historického dědictví ovlivněného antickým Řeckem, Římem a křesťanstvím. Přesná definice se liší v závislosti na kontextu (historickém, politickém, ekonomickém). V období Studené války termín "Západ" označoval země patřící do Severoatlantické aliance a jejich spojence, kontrastující s Východním blokem.

📝 Definice a vymezení

Koncept "Západního světa" není striktně geografický, ale spíše ideologický a kulturní. Historicky se vyvíjel z římské říše, západního křesťanství a později z vlivu Osvícenství a vědecké revoluce. Po druhé světové válce a během studené války získal silný geopolitický rozměr, když se stal synonymem pro demokratické kapitalistické země orientované na USA a západní Evropu.

Mezi Západní země se obvykle řadí:

Západní Evropa: Většina zemí západní a severní Evropy, včetně Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Benelux (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), Severské státy (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Island), Irsko, Rakousko, Švýcarsko.
Severní Amerika: Spojené státy americké a Kanada.
Oceánie: Austrálie a Nový Zéland.
Další země: Někdy se sem řadí i Izrael a v některých kontextech Japonsko a Jižní Korea (často označované jako "západní spojenci" nebo "západně orientované ekonomiky" spíše než přímo "Západní země"). Po roce 1989 a rozpadu Sovětského svazu se k Západu začlenily i bývalé země Východního bloku ve střední a východní Evropě, jako je Česká republika, Polsko, Maďarsko a Pobaltí, které se staly členy NATO a EU.

⏳ Historický vývoj konceptu

Koncept "Západu" má dlouhou historii, ale jeho moderní pojetí je relativně nové:

Starověk a středověk: Rané dělení na Východ a Západ souviselo s rozdělením Římské říše na západní (latinský) a východní (řecký/byzantský) díl a později s rozdělením křesťanství na katolické a pravoslavné (velké schizma 1054).
Osvícenství a kolonialismus: V období Osvícenství se formovalo moderní vnímání Západu jako centra vědeckého pokroku, rozumu a individuálních svobod. Věk objevů a kolonialismus rozšířily západní vliv do celého světa.
Studená válka (1947–1991): Toto období definovalo Západ nejvýrazněji jako geopolitický blok proti Sovětskému svazu a jeho spojencům. Zahrnoval země NATO, Japonsko, Jižní Korea a Austrálie. Byla zdůrazňována ideologická opozice mezi demokracií a komunismem, kapitalismem a socialismem.
Po Studené válce (od 1991): S pádem komunismu se definice Západu rozšířila o země střední a východní Evropy, které se staly součástí západních politických a ekonomických struktur (EU, NATO). Zároveň se objevil i koncept „globálního Jihu“, který poukazuje na nerovnováhu ve světové moci a rozvoji.

✨ Charakteristické rysy a hodnoty

Západní země sdílejí řadu společných charakteristik a hodnot, které je odlišují od jiných kulturních a politických systémů:

Demokracie a právní stát: Důraz na pluralitní demokracii, svobodné volby, dělbu moci a právní stát.
Lidská práva a individuální svobody: Vysoká priorita se klade na ochranu lidských práv, svobodu projevu, náboženskou svobodu a individuální svobody.
Kapitalistická ekonomika: Převládající ekonomický systém založený na volném trhu, soukromém vlastnictví a inovacích.
Vědecký a racionální přístup: Důraz na vědeckou metodu, racionalismus a sekulární přístupy ke společnosti.
Kulturní vlivy: Silné dědictví antického Řecka (filozofie, demokracie), Říma (právo, architektura) a křesťanství (etika, umění).

⚔️ Kritika a kontroverze

Koncept "Západních zemí" čelí řadě kritik a kontroverzí:

Eurocentrismus: Někteří kritici namítají, že koncept je eurocentrický a ignoruje příspěvky a perspektivy jiných civilizací.
Kulturní imperialismus: Obvinění z kulturního imperialismu a snahy vnucovat západní hodnoty jiným kulturám.
Heterogenita Západu: I v rámci samotného "Západu" existují značné kulturní, politické a ekonomické rozdíly, což ztěžuje jeho jednotnou definici.
Rozdělení světa: Kritika, že termín posiluje binární dělení světa na "my" (Západ) a "oni" (nezápadní země), což může vést k polarizaci a konfliktům.
Aktuální relevance: S nástupem nových globálních mocností (např. Čína, Indie) a proměnami globální moci se diskutuje o tom, zda je koncept Západu stále relevantní pro popis současného světa.

Pro laiky

Představte si, že svět je jako velká vesnice. V té vesnici jsou různé "čtvrti", kde lidé žijí trochu jinak, mají jiné zvyky a jinak přemýšlejí. "Západní země" je jako jedna z těch velkých čtvrtí.

Patří sem hlavně země z Evropy (například Německo, Francie, Velká Británie, ale i naše Česká republika) a z Severní Ameriky (Amerika a Kanada), a taky Austrálie s Novým Zélandem.

Co mají společného?

Většinou si lidé ve vládě vybírají sami ve volbách.
Každý člověk má hodně svobody a právo říkat, co si myslí.
Ekonomika funguje tak, že firmy soutěží a vyrábějí věci, které si lidé kupují (to je kapitalismus).
Důležité je právo a pravidla, která platí pro všechny stejně.

Kdysi dávno, během Studené války, se Západ stavěl proti jiným zemím, které měly jiný systém (například Sovětský svaz). Dnes už to není tak ostré, ale pořád je to důležitý způsob, jak mluvit o skupině zemí s podobnými hodnotami a historií.

Externí odkazy

Western world – Článek v encyklopedii Britannica o Západním světě.
Zahraniční politika Západu – Analýzy a články od Chatham House.