Tlusté střevo
Šablona:Infobox - orgán ``` ``` Tlusté střevo (latinsky intestinum crassum) je konečný úsek trávicí soustavy u obratlovců. Navazuje na tenké střevo a jeho hlavním úkolem je vstřebávání zbývající vody a elektrolytů z tráveniny, zahušťování a formování stolice a její dočasné uskladnění před vyloučením z těla (defekace). Je také domovem obrovského množství bakterií, které tvoří střevní mikrobiom, jenž hraje klíčovou roli v syntéze některých vitamínů a fermentaci nestrávených zbytků potravy. U dospělého člověka dosahuje délky přibližně 1,5 metru. ``` ```
🧬 Anatomie a stavba
Tlusté střevo se anatomicky dělí na několik hlavních částí, které na sebe plynule navazují. Začíná v pravé jámě kyčelní a rámuje kličky tenkého střeva.
Slepé střevo (Caecum)
Slepé střevo (lat. caecum) je vakovitý, slepě zakončený počáteční úsek tlustého střeva. V místě, kde do něj ústí tenké střevo (konkrétně kyčelník, ileum), se nachází tzv. ileocekální chlopeň (valva ileocaecalis), která brání zpětnému toku obsahu z tlustého střeva do tenkého. Ze slepého střeva vybíhá červovitý přívěsek, známý jako apendix (appendix vermiformis). Tento malý orgán je bohatý na lymfatická tkáň a je považován za součást imunitního systému. Jeho zánět, apendicitida, je jedním z nejčastějších důvodů pro akutní chirurgický zákrok v břišní dutině.
Tračník (Colon)
Tračník (lat. colon) je nejdelší částí tlustého střeva a dělí se na čtyři úseky:
- Vzestupný tračník (colon ascendens): Stoupá vzhůru po pravé straně břišní dutiny až k játrům, kde se v pravém ohbí (flexura coli dextra) ohýbá.
- Příčný tračník (colon transversum): Probíhá napříč horní částí břišní dutiny od jater ke slezině. Zde se v levém ohbí (flexura coli sinistra) opět ohýbá, tentokrát směrem dolů.
- Sestupný tračník (colon descendens): Sestupuje po levé straně břišní dutiny.
- Esovitá klička (colon sigmoideum): Je to poslední, esovitě prohnutá část tračníku, která přechází v konečník. Je uložena v levé jámě kyčelní.
Charakteristickým znakem tračníku jsou haustra, což jsou výdutě či vaky na jeho povrchu, a taeniae coli, tři podélné pruhy hladké svaloviny, které jsou kratší než samotné střevo, a tím způsobují jeho charakteristické řasení a vznik hauster.
Konečník (Rectum)
Konečník (lat. rectum) je posledním úsekem tlustého střeva, dlouhým asi 12–15 cm. Slouží jako rezervoár pro stolici. Jeho rozšířená část se nazývá ampula (ampulla recti). Naplnění ampuly vyvolává pocit nucení na stolici.
Řitní kanál (Canalis analis)
Na konečník navazuje krátký řitní kanál (asi 2,5–4 cm), který je obklopen dvěma svěrači:
- Vnitřní řitní svěrač (m. sphincter ani internus): Tvořen hladkou svalovinou, jeho činnost je neovladatelná vůlí.
- Vnější řitní svěrač (m. sphincter ani externus): Tvořen příčně pruhovanou svalovinou, je ovladatelný vůlí a umožňuje vědomé zadržení stolice.
``` ```
🔬 Histologie (stavba stěny)
Stěna tlustého střeva se skládá ze čtyř základních vrstev, podobně jako zbytek trávicí trubice, avšak s několika specifickými odlišnostmi.
- Sliznice (Tunica mucosa): Na rozdíl od tenkého střeva postrádá klky (villi). Povrch je relativně hladký, ale obsahuje hluboké krypta (Lieberkühnovy krypty), které jsou vystlány obrovským množstvím pohárkových buněk. Tyto buňky produkují hlen (mucin), který chrání sliznici a usnadňuje posun stolice.
- Podslizniční vazivo (Tunica submucosa): Obsahuje cévy, nervy a lymfatickou tkáň.
- Svalová vrstva (Tunica muscularis): Skládá se z vnitřní okružní (cirkulární) a vnější podélné (longitudinální) vrstvy hladké svaloviny. Podélná vrstva je zkoncentrována do tří již zmíněných pruhů – taeniae coli.
- Seróza (Tunica serosa): Vnější obal tvořený peritoneem. Na povrchu se mohou nacházet malé tukové přívěsky (appendices epiploicae).
``` ```
⚙️ Funkce
Tlusté střevo plní několik životně důležitých funkcí, které doplňují proces trávení započatý v předchozích částech trávicí soustavy.
Absorpce vody a elektrolytů
Hlavní a nejznámější funkcí je vstřebávání vody a iontů (především sodíku a chloridů) z tráveniny. Denně do tlustého střeva přichází přibližně 1–2 litry tekutého obsahu z tenkého střeva, z čehož se více než 90 % vody vstřebá zpět do těla. Tím se obsah zahušťuje a formuje se z něj pevná stolice.
Role střevního mikrobiomu
Tlusté střevo je domovem pro obrovské a rozmanité společenství mikroorganismů, především bakterií, které se souhrnně nazývají střevní mikrobiom. Tyto mikroorganismy:
- Fermentují nestravitelné sacharidy: Rozkládají vlákninu a další složky potravy, které lidské enzymy nedokážou zpracovat. Při tomto procesu vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (např. butyrát), které slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky sliznice tlustého střeva.
- Syntetizují vitamíny: Produkují některé esenciální vitamíny, zejména vitamín K (důležitý pro srážení krve) a některé vitamíny skupiny B (např. biotin a kyselina listová).
- Chrání před patogeny: Konkurují patogenním bakteriím o živiny a prostor, a tím brání jejich přemnožení.
Tvorba a skladování stolice
Zahuštěný a mikrobiálně zpracovaný zbytek tráveniny se mění ve stolici. Ta je tvořena nestrávenými zbytky potravy, odloupanými buňkami střevní sliznice, vodou, hlenem a obrovským množstvím bakterií (tvoří až 50 % sušiny stolice). Stolice je posouvána do konečníku, kde je skladována až do okamžiku defekace.
Pohyby střeva
Pohyblivost (motilita) tlustého střeva je pomalejší než u tenkého střeva. Zahrnuje:
- Segmentační pohyby: Místní kontrakce, které promíchávají obsah a usnadňují vstřebávání vody.
- Peristaltické vlny: Pomalé vlny, které posouvají obsah směrem ke konečníku.
- Hromadné pohyby: Silné, několikrát denně se opakující kontrakce, které posunou velkou část obsahu tračníku najednou, často po jídle.
``` ```
🩺 Onemocnění tlustého střeva
Tlusté střevo je postihováno řadou onemocnění, od funkčních poruch po závažné záněty a nádory.
- Kolorektální karcinom: Jedno z nejčastějších zhoubných nádorových onemocnění ve vyspělých zemích. Často se vyvíjí z nezhoubných polypů. Prevence spočívá v pravidelných kolonoskopických vyšetřeních.
- Idiopatické střevní záněty (IBD): Chronická autoimunitní onemocnění, mezi která patří Crohnova choroba (může postihnout kteroukoli část trávicí trubice) a ulcerózní kolitida (postihuje pouze tlusté střevo a konečník).
- Syndrom dráždivého tračníku (IBS): Funkční porucha projevující se bolestmi břicha, nadýmáním, zácpou nebo průjmem bez prokazatelné organické příčiny.
- Divertikulóza: Vznik malých výchlipek (divertiklů) ve stěně střeva. Pokud se tyto výchlipky zanítí, vzniká divertikulitida, bolestivý stav vyžadující léčbu.
- Apendicitida: Akutní zánět červovitého přívěsku, který vyžaduje chirurgické odstranění (apendektomii).
- Hemoroidy: Rozšířené žilní pleteně v oblasti konečníku a řitního kanálu.
- Infekční kolitida: Zánět způsobený bakteriálními (např. Clostridioides difficile, Salmonella) nebo virovými patogeny.
``` ```
🧑⚕️ Vyšetřovací metody
Pro diagnostiku onemocnění tlustého střeva se používá několik metod:
- Kolonoskopie: Endoskopické vyšetření celého tlustého střeva pomocí ohebného přístroje s kamerou (kolonoskopu). Umožňuje vizualizaci sliznice, odběr vzorků tkáně (biopsie) a odstranění polypů. Je považována za zlatý standard v diagnostice a prevenci kolorektálního karcinomu.
- Sigmoideoskopie: Podobné vyšetření jako kolonoskopie, ale zobrazuje pouze konečník a esovitou kličku.
- Test na okultní (skryté) krvácení ve stolici (TOKS): Jednoduchý screeningový test, který odhaluje stopy krve ve stolici, jež mohou být příznakem polypů nebo nádoru.
- Virtuální kolonoskopie (CT kolografie): Zobrazovací metoda využívající počítačovou tomografii k vytvoření 3D modelu střeva.
- Baryový klystýr (Irigografie): Rentgenové vyšetření s použitím kontrastní látky (síran barnatý), která se aplikuje do střeva. Dnes je již méně časté a nahrazováno endoskopickými metodami.
``` ```
💡 Pro laiky: Střevo jako továrna na recyklaci
Představte si trávicí soustavu jako velkou zpracovatelskou linku. Žaludek a tenké střevo jsou hlavní výrobní halou, kde se z potravy vytěží všechny cenné živiny, vitamíny a energie. To, co zbyde, je tekutá směs nestravitelných zbytků a vody.
Tato směs pak putuje do tlustého střeva, které funguje jako specializované oddělení recyklace a zpracování odpadu. Jeho úkoly jsou:
- Vylisovat vodu: Jako první věc začne tlusté střevo ze směsi odsávat zpět do těla veškerou cennou vodu. Je to jako lis, který z mokré hmoty vymačká poslední kapky tekutiny.
- Nechat pracovat "dělníky": V tlustém střevě žijí miliardy mikroskopických "dělníků" – bakterií. Tyto bakterie se pustí do zbytků, které tělo neumí strávit (např. vlákninu), a rozloží je. Jako bonus při své práci vyrobí pro tělo důležité vitamíny (např. vitamín K).
- Zabalit odpad: Jak se voda odsává a bakterie pracují, z původní tekuté směsi se stává pevná hmota – stolice. Tlusté střevo ji formuje a posouvá dál.
- Uskladnit před odvozem: Konečná část, konečník, slouží jako dočasný sklad. Když je plný, vyšle signál do mozku: "Je čas na odvoz odpadu!"
Tlusté střevo je tedy klíčové pro hospodaření s vodou a díky svým bakteriálním obyvatelům získá pro tělo ještě poslední užitek z potravy, než se definitivně zbaví odpadu. ``` ```
🧐 Zajímavosti
- Celková plocha sliznice tlustého střeva je přibližně velikosti tenisového kurtu, i když je mnohem menší než plocha tenkého střeva.
- Hmotnost bakterií v tlustém střevě dospělého člověka se odhaduje na 1–2 kg.
- Počet bakteriálních buněk v našem střevě převyšuje počet lidských buněk v celém těle v poměru přibližně 10:1.
- Komunikace mezi střevem a mozkem, tzv. osa střevo-mozek (gut-brain axis), je intenzivní obousměrná komunikace, která ovlivňuje nejen trávení, ale i náladu, chování a kognitivní funkce.
- Apendix, dlouho považovaný za zbytečný orgán, může podle novějších teorií sloužit jako "bezpečný dům" pro prospěšné střevní bakterie, odkud mohou znovu osídlit střevo například po léčbě antibiotiky.
``` ```