Salmonella

Rozbalit box

Obsah boxu

Salmonella je rod bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Jedná se o gramnegativní, fakultativně anaerobní, pohyblivé tyčinky, které nefermentují laktózu. Tento rod je pojmenován po americkém veterinárním patologovi Danielu Elmeru Salmonovi, který jej sice neobjevil jako první, ale jehož tým jej v roce 1885 izoloval z prasat. Bakterie rodu Salmonella jsou celosvětově rozšířené a jsou významnými patogeny, které způsobují řadu onemocnění u lidí i zvířat, nejčastěji infekční onemocnění trávicího traktu známé jako salmonelóza. Některé sérotypy, jako je Salmonella Typhi, mohou způsobit život ohrožující systémové onemocnění, břišní tyfus.

🔬 Charakteristika

Bakterie rodu Salmonella jsou tyčinkovitého tvaru o velikosti přibližně 0,7–1,5 × 2,0–5,0 µm. Většina druhů je pohyblivá díky přítomnosti peritrichózních bičíků, které jim umožňují aktivní pohyb v tekutém prostředí. Jsou to chemoorganotrofy, což znamená, že získávají energii oxidací organických sloučenin. Jsou fakultativně anaerobní, takže mohou růst jak za přítomnosti kyslíku, tak i bez něj.

Metabolicky jsou salmonely poměrně aktivní. Produkují sirovodík (H₂S), což je důležitá vlastnost využívaná při jejich laboratorní identifikaci na diagnostických půdách (např. XLD agar), kde tvoří charakteristické černé kolonie. Na rozdíl od blízce příbuzné bakterie Escherichia coli obvykle nefermentují laktózu.

Jejich buněčná stěna obsahuje lipopolysacharid (LPS), známý také jako endotoxin, který je zodpovědný za vyvolání silné imunitní odpovědi hostitele, včetně horečky a dalších systémových příznaků.

🧬 Genetika a taxonomie

Taxonomie rodu Salmonella je složitá a v průběhu let prošla mnoha změnami. V současnosti se rod dělí na dva hlavní druhy:

Salmonella enterica – Zahrnuje šest poddruhů a drtivou většinu (přes 2600) sérotypů, které jsou patogenní pro člověka a teplokrevné živočichy.
Salmonella bongori – Původně považována za poddruh S. enterica, dnes je klasifikována jako samostatný druh. Způsobuje onemocnění především u studenokrevných živočichů, jako jsou plazi, a u člověka jen zřídka.

Další dělení se provádí na základě sérotypů (sérovarů) podle Kauffmann-Whiteova schématu. Toto schéma klasifikuje salmonely na základě jejich povrchových antigenů:

O-antigen – Somatický antigen, součást lipopolysacharidu v buněčné stěně.
H-antigen – Bičíkový antigen, tvořený proteinem flagelinem.
Vi-antigen – Kapsulární (pouzdrový) antigen, přítomný u některých sérotypů, zejména u S. Typhi, který zvyšuje jejich virulenci.

Nejznámějšími sérotypy patřícími pod druh Salmonella enterica jsou S. Enteritidis, S. Typhimurium, S. Typhi a S. Paratyphi.

📜 Historie a objev

Ačkoliv je rod pojmenován po Danielu Elmeru Salmonovi (1850–1914), skutečným objevitelem byl jeho kolega a asistent Theobald Smith (1859–1934). Smith v roce 1885 izoloval bakterii, tehdy nazvanou Bacterium choleraesuis, z orgánů prasat, která uhynula na klasický mor prasat. Salmon, jako vedoucí výzkumného oddělení na americkém ministerstvu zemědělství, publikaci zastřešil svým jménem, což bylo v té době běžnou praxí. Později se ukázalo, že tato bakterie není původcem moru prasat (ten je virového původu), ale způsobuje u nich sekundární infekci.

V roce 1888 německý bakteriolog Karl Joseph Eberth objevil původce břišního tyfu, kterého o čtyři roky později Georg Gaffky úspěšně vykultivoval. Teprve později byla tato bakterie zařazena do rodu Salmonella jako Salmonella Typhi. Díky rozvoji mikrobiologie a sérologie ve 20. století bylo postupně identifikováno obrovské množství dalších sérotypů.

🌍 Výskyt a přenos

Salmonely jsou ubikvitární (všudypřítomné) bakterie. Jejich primárním rezervoárem je trávicí trakt zvířat, a to jak domácích ( drůbež, prasata, skot, psi, kočky), tak volně žijících ( ptáci, plazi, hlodavci). Zvířata jsou často bezpříznakovými nosiči a vylučují bakterie trusem do prostředí.

K přenosu na člověka dochází nejčastěji jako zoonóza prostřednictvím kontaminovaných potravin živočišného původu. Hlavní cesty přenosu jsou:

Konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených potravin: Nejčastěji se jedná o vejce a vaječné výrobky (majonézy, krémy, zmrzlina), drůbeží maso, ale i vepřové a hovězí maso.
Kontaminovaná voda: Pití vody znečištěné fekáliemi.
Křížová kontaminace: Přenos bakterií ze syrových potravin na hotové pokrmy, například přes kuchyňské náčiní (prkénka, nože) nebo ruce.
Fekálně-orální přenos: Přímý přenos z člověka na člověka nebo ze zvířete na člověka při nedostatečné hygieně.
Kontakt s infikovanými zvířaty: Zejména s plazy (želvy, hadi, ještěrky), kteří jsou častými nosiči.

⚕️ Onemocnění u člověka (Salmonelóza)

Infekce způsobené salmonelami se souhrnně nazývají salmonelóza. Průběh onemocnění závisí na sérotypu bakterie, infekční dávce (počtu pozřených bakterií), věku a celkovém zdravotním stavu pacienta.

Gastroenteritida

Jedná se o nejčastější formu salmonelózy, často označovanou jako "otrava jídlem". Je způsobována tzv. netyfoidními sérotypy, jako jsou S. Enteritidis a S. Typhimurium.

Inkubační doba: 6 až 72 hodin (nejčastěji 12–36 hodin).
Příznaky: Náhlý nástup nevolnosti, zvracení, křečovité bolesti břicha, vodnatý průjem (někdy s příměsí hlenu nebo krve) a horečka (obvykle do 39 °C).
Průběh: Onemocnění obvykle trvá 4–7 dní a ve většině případů odezní samo bez nutnosti léčby antibiotiky. Hlavním rizikem je dehydratace, zejména u malých dětí a starších osob.

Břišní tyfus a paratyfus

Tato závažná systémová onemocnění jsou způsobena výhradně lidskými patogeny:

Břišní tyfus: Původcem je Salmonella Typhi.
Paratyfus: Původcem jsou Salmonella Paratyphi A, B nebo C. Průběh je podobný tyfu, ale obvykle mírnější.

Tyto bakterie pronikají střevní stěnou do lymfatického systému a krevního oběhu, kde se množí.

Inkubační doba: 1–3 týdny.
Příznaky: Postupně se zvyšující vysoká horečka (až 40 °C), bolesti hlavy, slabost, nechutenství, bolesti břicha, zácpa (v počáteční fázi) nebo průjem. Charakteristickým příznakem může být růžová vyrážka na břiše a hrudníku (rose spots).
Komplikace: Bez léčby může dojít k vážným komplikacím, jako je perforace střeva s následným zánětem pobřišnice (peritonitida) nebo masivní krvácení do střev.
Nosičství: Někteří pacienti se po prodělání nemoci mohou stát chronickými bezpříznakovými nosiči, kteří bakterie (zejména ve žlučníku) dlouhodobě vylučují stolicí a představují tak zdroj infekce pro své okolí.

Bakteriémie a fokální infekce

U některých jedinců, zejména s oslabenou imunitou (kojenci, starší lidé, pacienti s HIV/AIDS), mohou salmonely proniknout do krevního řečiště a způsobit bakteriémii. Z krve se mohou dostat do různých orgánů a způsobit lokalizované (fokální) infekce, jako je osteomyelitida (zánět kostí), artritida (zánět kloubů), endokarditida (zánět srdeční nitroblány) nebo meningitida (zánět mozkových blan).

🧪 Diagnostika

Diagnóza salmonelózy se opírá o klinické příznaky a je potvrzena laboratorním průkazem původce.

Kultivace: Základní metodou je kultivace bakterií ze vzorku stolice, krve (u tyfu a bakteriémie) nebo moči na speciálních selektivních a diagnostických půdách.
Sérotypizace: Po izolaci se provádí určení sérotypu pomocí specifických protilátek (aglutinační reakce).
Molekulární metody: Metody jako PCR umožňují rychlou a citlivou detekci DNA salmonel v klinickém materiálu.
Sérologie: Průkaz protilátek v krvi pacienta (např. Widalova reakce u břišního tyfu) má dnes již spíše historický význam a používá se v oblastech s omezenou dostupností kultivačních metod.

💊 Léčba a prevence

Léčba

Gastroenteritida: Léčba je primárně symptomatická. Klíčová je dostatečná hydratace (příjem tekutin) a dieta. Antibiotika se běžně nepodávají, protože mohou prodloužit dobu vylučování bakterií stolicí a přispívají k nárůstu rezistence. Nasazují se pouze u rizikových pacientů nebo u těžkého průběhu.
Břišní tyfus a systémové infekce: Zde je léčba antibiotiky nezbytná. Používají se fluorochinolony (např. ciprofloxacin), cefalosporiny třetí generace nebo azithromycin. Rostoucí rezistence na antibiotika je celosvětovým problémem.

Prevence

Prevence salmonelóz spočívá v dodržování hygienických a protiepidemických opatření, zejména v potravinářství a domácnostech.

Důkladná tepelná úprava: Vaření, pečení a smažení potravin (zejména masa a vajec) při teplotě nad 70 °C spolehlivě ničí salmonely.
Zabránění křížové kontaminaci: Používání oddělených prkének a nožů pro syrové maso a ostatní potraviny. Důkladné mytí rukou a kuchyňského náčiní.
Správné skladování potravin: Uchovávání rizikových potravin v chladu.
Hygiena rukou: Důkladné mytí rukou mýdlem a vodou po použití toalety, po kontaktu se zvířaty a před přípravou jídla.
Pasterizace: Konzumace pasterizovaného mléka a výrobků z něj.
Očkování: Proti břišnímu tyfu existuje vakcína, která se doporučuje cestovatelům do endemických oblastí (jižní a jihovýchodní Asie, Afrika, Latinská Amerika).

⚙️ Pro laiky

Představte si bakterii Salmonella jako neviditelného a tichého vetřelce, který čeká na svou příležitost v jídle. Nejčastěji se skrývá v syrovém kuřecím mase, vejcích nebo v majonéze, která nebyla správně skladována. Když takové jídlo sníte, tito vetřelci se dostanou do vašich střev, kde se začnou rychle množit. Tělo se jim snaží bránit, což vyvolá bouřlivou reakci – horečku, křeče v břiše a průjem. To je vlastně způsob, jakým se tělo snaží vetřelce co nejrychleji vypudit ven.

Nejdůležitější zbraní proti salmonele je teplo. Důkladné uvaření nebo upečení jídla (tak, aby uvnitř nebylo růžové) tyto bakterie spolehlivě zabije. Další klíčovou obranou je čistota. Pokud krájíte syrové kuře na prkénku a hned poté na něm nakrájíte zeleninu do salátu, "přestěhujete" salmonely ze syrového masa na salát. Proto je tak důležité mýt si ruce, prkénka a nože po práci se syrovým masem. Zatímco běžná střevní salmonelóza je spíše nepříjemná než nebezpečná, její "bratranec", břišní tyfus, je mnohem zákeřnější – dokáže proniknout ze střev do celého těla a způsobit vážné onemocnění.

Šablona:Aktualizováno